„Missa Corporis Domini ještě natočena na CD nikdy nebyla. Missa Circumcisionis sice ano, ale nyní je poprvé nahrána historicky poučeně, s dobovými nástroji.“

„K zázemí tělesa patří velké Bachovy oratorní a kantátové partitury, Händelův Mesiáš, Monteverdi a další Italové, v koncertní i operní sféře také Vivaldi a v poslední době rovněž Mozart, nemluvě o Smetanovi a Chopinovi.“

„Pozoruhodná místa, o nichž je vhodné si v bukletu předem něco přečíst a při poslechu je nepropásnout… Zvláště tam, kde tok hudby přerušují nádherná pozastavení.“

Diskografie barokního orchestru a sboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 obsahuje tucet audio nahrávek s etiketou firmy Accent a obdobný počet u jiných firem, k tomu i snímky na DVD. Figurují na nich skladatelé Bach, Händel, Mysliveček, Biber či Rameau, ale nejpočetněji je zastoupen Zelenka. Nejnovějším počinem je Missa Circumcisionis a Missa Corporis Domini – jeho dvě mešní kompozice natočené letos na jaře a na přelomu léta a podzimu hned uvedené na trh. 

O Jana Dismase Zelenku, českého barokního skladatele působícího v Drážďanech, se dlouhodobě paralelně zajímají Adam Viktora se souborem Ensemble Inégal a Václav Luks s orchestrem Collegium 1704 a sborem Collegium Vocale 1704. První má v roce 2025 pětadvacet let, druhý si připomíná dvacáté jubileum. Jejich objevy, projekty a počiny, jejich koncerty a diskografie se doplňují i překrývají. V Praze i v Drážďanech. Soupeří spolu o pozornost, ať už bezděčně, nebo vědomě. Viktora doma v Praze prezentuje hudbu v duchovním chrámovém prostředí, Luks v koncertním prostředí Rudolfina. Zázemí mladšího subjektu, mezinárodního projektového tělesa, je ovšem v užívání dobových nástrojů bohatší, mnohovrstevnatější a zásadnější a stopa v cizině je za ním hlubší. Patří k němu velké Bachovy oratorní a kantátové partitury, Händelův Mesiáš, Monteverdi, Pergolesi a další Italové, Tůma, Reichenauer, Gluck, v koncertní i operní sféře také Vivaldi a v poslední době rovněž Mozart, nemluvě o Beethovenovi a Haydnovi, o Smetanově Mé vlasti nebo o Polácích Janu Stefanim a Fryderyku Chopinovi a o hudbě k filmu Il Boemo. A Luksův soubor se navíc, výrazně a špičkově, dotýká barokní i o něco pozdější opery – v sólových projektech při spolupráci se zahraničními pěvci i v divadelních inscenacích. 

Třebaže je tedy záběr Collegia 1704 i Václava Lukse samotného o dost širší a v zahraničí navíc zasahuje na vrcholně prestižní pódia, jako je Salcburský festival, k Zelenkově hudbě, skoro výhradně k té sakrální, se zejména v tuzemsku vracejí s neodbytnou pravidelností. Považují ho za svého erbovního autora, hrají a zpívají ho rádi, rozumějí mu. Letopočet ve svém názvu odvozuje Collegium 1704 mimochodem velmi příznačně od prvního známého kompozičního veřejného výstoupení tohoto nevšedního českého barokního autora… 

Na jejich koncertech od něj během let zazněly vedle duchovních děl s různými texty, jako byly Officium Defunctorum, oratorium I Penitenti al Sepolcro del Redentore nebo velikonoční responsoria, i některé z dvou desítek jeho mešních kompozic – například Missa Sanctissimae Trinitatis, Missa Dei Filii a Missa Omnium Sanctorum, další mše navíc rovněž natočili – jde o Missu Divi Xaverii, Missu Votivu a Missu 1724. Mimochodem, posledně jmenovanou před několika lety – jako mnohotvárnou, bohatou a zajímavou kompilaci, hypotetickou či imaginární skladbu – sestavil Václav Luks z dochovaných dílčích Zelenkových zhudebnění částí mešního textu, z částí ordinária pocházejících z podobné doby a majících obdobné obsazení a ukotvení.

Když se saský protestantský kurfiřt stal současně polským králem Augustem II. Silným a z nábožensko-politických důvodů řízených zřejmě z Vídně se roku 1697 přihlásil ke katolicismu, potřeboval proměnit a posílit hudební provoz u svého drážďanského dvora. K novým rekatolizačním úkolům povolal mimo jiné řadu hudebníků, mezi nimiž byl na radu jezuitů roku 1710 také český kontrabasista a skladatel Jan Dismas Zelenka, rodák z Louňovic pod Blaníkem, odchovanec pražského jezuitského školství a vídeňský žák Johanna Josefa Fuxe. V Drážďanech, uprostřed luteránské země a města, byl panovníkem pověřen komponováním chrámové hudby podle potřeb a praxe římskokatolické liturgie, hrál v královské kapele a byl jejím zastupujícím kapelníkem. Působení u dvora a významné úkoly, které plnil, podnítily mimořádné rozvinutí jeho talentu.

To, co dokázal Bach vytvořit v evangelickém prostředí, v duchu reformace vesměs s německými texty, biblickými i básnickými, tvořil Zelenka v konfesně a kulturně protilehlé sféře, včetně toho, že i on se snažil hudbou teologicky vykládat texty, v jeho případě ovšem latinské, liturgicky omezené… Oba hudebníky nicméně spojuje především velký kompoziční um a výrazová závažnost jejich hudby. Ta Zelenkova je při znovuobjevování vnímána jako na svou dobu nekonvenční, nápaditá v harmoniích a dokonalá v umění kontrapunktu i v originalitě instrumentace. A silná ve výrazu emocí, ke kterým v barokní kultuře, tím spíše v té italsky orientované, patří typické a dané hudební obraty.

Zelenka ovšem nebyl „českým Bachem“. Místo srovnávání s Bachovou hudbou by asi bylo případnější porovnávat ho s jeho drážďanskými kolegy a konkurenty, s italskými a dalšími autory, o jejichž skladbách se vcelku právem lze domnívat, že se v univerzálním hudebním jazyce více méně podobají jedna druhé…

Missa Corporis Domini a Missa Circumcisionis, natočené studiově na jaře 2025 v Pražské křižovatce, někdejším kostele sv. Anny, jsou díly z první poloviny Zelenkova působení v Drážďanech. První z nich, mešní kompozice ke svátku Božího těla z roku 1719 (zajímavá tím, že není kompletní, neobsahuje totiž část Gloria), na CD ještě natočena nikdy nebyla. Má neokázalé nástrojové obsazení a množství dílčích pozoruhodností, které v bukletu zasvěceně popisuje muzikolog Václav Kapsa.   

Druhá mše k poslechu existuje. Za snímkem vydaným na LP v roce 1988 a na CD v roce 1998 stojí Staatskapelle Dresden a sbory Dresdner Kappellknabena a Dresdner Kathedralchor s dirigentem Konradem Wagnerem. Nyní je však v Praze poprvé nahrána historicky poučeně, s dobovými nástroji. Skladba z roku 1729, tehdy určená k svátku Obřezání Páně, k prvnímu dni roku, má naopak díky trubkám a tympánům slavnostní, až monumentální atmosféru, takže se dá předpokládat, že v kostele zazněla za přítomnosti panovníka. Skladba komponovaná na samém konci roku 1728 patří k nejrozsáhlejším, nejbarvitěji obsazeným a nejbohatěji vypointovaným Zelenkovým kompozicím tohoto druhu. I v ní jsou pozoruhodná místa, o nichž je vhodné si předem něco přečíst a při poslechu si jich všimnout… Zvláště tam, kde tok hudby přerušují nádherná pozastavení.

Luksova vystoupení obecně – a jeho nahrávky tím spíše – jsou vzorové, v jistotě a s elektrizujícím tahem strhující. Tok hudby mají modelovaný neúnavně, zajímavě a svižně. Vykazují inspiraci a muzikalitu, mají transparentní průzračnost, emotivní naléhavost a spoustu krásných detailů, zřetelnou dikci ve zpěvu, přesnost v polyfonii, komorní, a přece víc než dostatečné dynamické rozpětí. Hudba pod jeho rukama s detailní znalostí partitury zní náruživě, s akcenty a drobnými echy, zvýrazněnými výstupy některých linek, s novými a novými podněty, roztančeně i dramaticky, ale nikdy svévolně. Jeho soubory se vyznačují dokonalou artikulací, citlivými reakcemi na změny dynamiky a temp i komplikovaných harmonií. 

Jak jsme u Václava Lukse, i u jeho souborů a skvělých přizvaných sólistů zvyklí, rovněž tato nová nahrávka je příkladem stálé a setrvalé kvality, dramaturgické i interpretační, kterou neúnavně přináší. Jde o skvostně vydařený záznam, plný nenápadné virtuozity, interpretační zralosti a poučeného nadhledu, s měkkými sólovými hlasy a spoustou barev.  

Kdosi jeho interpretaci obecně vyjádřil takto: Precizní a zároveň vášnivá. Nebo se to dá říct květnatěji: soukolí tónů a slov, oduševnělé, virtuózní, radostné i zvážnělé, barvité, zdobné i pokorné, velkorysé i podrobné… barokní, krásně archaické, a přece i nám emocionálně srozumitelné… jedním slovem výsostně muzikální. 

Projekt natočení Missy Circumcisionis a Missy Corporis Domini byl spojen s donátorskou výzvou. Potřebných 450 tisíc korun vybralo Collegium 1704 od 153 přispěvatelů za tři měsíce.

Jan Dismas Zelenka
Missa Circumcisionis ZWV 11
Missa Corporis Domini ZWV 3

Sólisté: Tereza Zimková, Aneta Petrasová, Rodrigo Carreto, Tomáš Šelc, Tadeáš Hoza, Martin Vacula a Josef Kovačič

Collegium Vocale 1704, Collegium 1704, řídí Václav Luks

TT: 61:44

Nahráno v květnu 2025 v Pražské křižovatce

CD 2025, Accent ACC 24416

Foto/zdroj: ilustrační a z natáčení - Petra Hajská