PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Symfonický orchestr Českého rozhlasu dostal toho večera naloženo.“

„Sopranistky svou linku zvládly, absence oné interpretační rezervy ale zapříčinila sdělení co do sugestivity trochu limitované.“

„Václav Čížek i Roman Hoza ve svých spíše epizodních rolích bezpečně obstáli a dotvořili vyrovnané kvarteto sólistů.“

Jen málokdy se stane, aby čistě mozartovský program zahrnoval výhradně skladby v mollovém tónorodu. Přesně to se však přihodilo 13. ledna v Rudolfinu, kdy Symfonický orchestr Českého rozhlasu přizval ke spoluúčinkování vokální sekci pražského barokního tělesa Collegia 1704. Produkci řídil právě zakladatel a umělecký vedoucí druhé zmíněné entity, rovněž odborník přes poučenou interpretaci staré hudby Václav Luks.

„Zvuk klavíru, který se ozval záhy po orchestrálním vstupu, byl zjevením díky nádherné imitaci xylofonové charakteristiky.“       

„Čtyřvětá skladba byla vedena s výstižným citem pro dynamické a tempové proměny rané romantiky.“

„Sbor Collegium Vocale 1704 zpíval hymnu v anglickém překladu reverenda Johna Troutbecka.“

Jméno hudebního skladatele Antonína Dvořáka zplna rezonovalo desátý den Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Jednak v názvu festivalu, poté v místě konání, tedy Dvořákově síni Rudolfina, a naposledy v programu, a to hned dvěma Dvořákovými opusy. V neděli 15. září vstoupil tedy barokní orchestr a sbor Collegium 1704 se svým leaderem Václavem Luksem do romantismu. Pro Dvořákův jediný klavírní koncert pozval ansámbl pianistu Erica Gua, poté věnoval svou ansámblovou vyzrálost Sedmé symfonii g moll Jana Václava Kalivody a závěrem koncertu ztvárnil hymnus Dědicové Bílé hory, op. 30 Antonína Dvořáka, mimořádně v anglické verzi.

„Luksovo nastudování oratoria Mesiáš vychází z autografu dublinské verze z roku 1741.“

„Polský tenorista Kristian Adam uchvátil už při svém prvním výstupu.“

„Zvláštním potěšením byl zpěv altistky Avery Amereau, který byl na scéně v každé části oratoria nepřeslechnutelný.“

Dvořákova síň Rudolfina byla v úterý 18. března beznadějně vyprodána. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse vzdaly hold věčné slávě oratoria Mesiáš Georga Friedricha Händela. Sóla zpívaly mezinárodně renomované hlasy, které se v následujících sezónách připojí ke Collegiu 1704 na evropském turné právě s tímto Händelovým oratoriem. Ohlas provedení byl velkolepý.

„Mše byla hrána s obvyklou precizností nástupů obou těles a sólistů.“

„V hybném tempu na pozadí orchestru a sboru splývali pěvci v prosebné litanii s duchem aklamace.“

„Orchestr posílily tři trubky a kotle a viditelně vygradovaly náladu hudby, která se stala vitální, dynamickou a pulzující koncertní událostí.“

V úterý 19. prosince večer patřila Dvořákova síň Rudolfina duchovním kompozicím dvou barokních velikánů. Václav Luks se svými soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 uvedl mši Missa Corporis Domini Jana Dismase Zelenky a Magnificat in D Johanna Sebastiana Bacha. Dvě díla komponovaná pravděpodobně v rozmezí několika málo let, dvě díla rozdílné stavební sevřenosti sblížená interpretací.

„Tenorista Ondřej Holub, jehož soustředěný a znělý hlas potěšil chvalitebnou dikcí, s nadhledem zahájil responsorium veršem předzpěváka.“

„Mimořádně působivé bylo provedení moteta Audi coelum (Slyš nebe, má slova) pro dva tenory s continuem.“

„Trojice cinků a pozounů hrály vesměs v lahodném humánním zvuku, který se přátelsky vinul k sólových hlasům.“

Dvořákova síň Rudolfina byla 10. listopadu večer obsazena do posledního místa. Na podiu povznášely mysl publika instrumentální soubor Collegium 1704 a sesterský ansámbl Collegium Vocale pod vedením Václava Lukse. Renomovaný orchestr, činný doma i na festivalech po celé Evropě bezmála už dvacet let, opět nadchl publikum.

„Z Händelova díla tryská nadšení a obdiv ke krásám věčného města.“

„Zelenkova hudba je strhující a opravdivá, navíc ji soubor hrál s maximálním zaujetím.“

„Závěrečná část Dona nobis pacem byla prubířským kamenem pro sbor, který zde spolu s orchestrem předvedl skutečné mistrovství. Fuga běžela neúprosně a vzpínala se v intonačních i dynamických vlnách až do vrcholné prosby – Daruj nám pokoj.“

Na druhém festivalovém večeru Svatováclavského hudebního festivalu se představily špičkové barokní soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 dirigenta Václava Lukse. Pod názvem Ohňostroj vokální virtuozity uvedli nejprve skladbu Georga Fridricha Händela Dixit Dominus a poté Missu Omnium Sanctorum českého skladatele, působícího v Drážďanech, Jana Dismase Zelenky. Oslnivý večer se odehrál v prostoru Evangelického Kristova kostela v Ostravě ve středu 6. září.

„Alcina byla zkomponována pro Händelovu první sezónu v Královském divadle Covent Garden v Londýně.“

„Árie je zasazena do mollové tóniny s disonantní harmonií a složitým rytmem, které odrážejí temnější a složitější povahu postavy.“

„Dovedné využití hudebních motivů, které odrážejí emocionální stavy postav, a nápadité kostýmy a scénografie, která se zdá být ideální rovnováhou mezi tradicí a modernou, dotvářejí pohlcující a fantastický svět opery.“

Barokní opera Alcina Georga Friedricha Händela, jej poslední představení v této sezóně, zaplnila v neděli 26. března do posledního místa vyprodaný sál brněnského Janáčkova divadla. Inscenace, která měla premiéru loni v únoru, vznikla v koprodukci Národního divadla Brno, Théâtre de Caen a Opéra Royal de Versailles, a to v režii Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování Václava Lukse.  

„Všechny tři duchovní kompozice prokázaly, že rozhodnutí oživit je mělo a má opodstatnění.“

„I když opera tento večer nezazněla, dalo se cítit, že Neapol osmnáctého století je bez ní nemyslitelná.“

„Program nenápadně aspirující na skutečnou událost.“

Fialová barva symbolizuje v římskokatolické liturgii pokání a kajícnost, užívá se proto v postní době nebo při mších za zemřelé. A právě takovou barvu měl světelný design úterního koncertu Collegia 1704 v pražském Rudolfinu. Na programu byly duchovní skladby, které tomu odpovídaly. Miserere, Stabat Mater a Requiem ve ztvárnění skladatelů Scarlattiho, Traetty a Duranteho, barokních mistrů patřících k neapolské škole. V tuzemském koncertním životě šlo o nesporně podnětný a objevný umělecký počin.

„V duchu textu sympaticky lidová, ale pocitově ve vyhroceně svižných tempech ke škodě věci málo pastorální.“

„Takto bravurně by ji ovšem v Rožmitále pod Třemšínem na konci osmnáctého století nikdo nezahrál a nezazpíval.“

„Byla to Rybovka opravdu jiná. V chrámové akustice by neobstála.“

Českou filharmonii dirigoval v úterý v pražském Rudolfinu Václav Luks. Spoluúčinkoval jeho komorní sbor Collegium Vocale 1704 a čtveřice sólistů. Dvě mše vytvořily z programu monotematický koncert. Obě zazněly v rychlých tempech. Každá byla však jiná. Rybova Česká mše vánoční muzikálně hravá a Mozartova Korunovační mše C dur až dramaticky závažná.

„Hudba je to sice prostá, nicméně jednoduchost není důsledkem kompozičního neumětelství.“

„Velmi mě muzicírování s hudebníky České filharmonie těší a oceňuji zejména jejich flexibilitu, muzikantství a otevřenost.“

„V březnu budu poprvé spolupracovat s legendárním britským orchestrem Orchestra of the Age of Enlightenment.“

Dvě provedení České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Mozartovy Korunovační mše, které pro dnešní úterní adventní podvečer a večer připravil do pražského Rudolfina dirigent Václav Luks, jsou jeho prvním regulérním koncertem s Českou filharmonií. Na koncertech se podílí jeho sbor Collegium Vocale 1704. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Václav Luks zdůvodňuje oblibu „Rybovky“, která uzavírá jeho letošní koncertní aktivity, a pak vypočítává, co vše ho vedle vystoupení s jeho barokním orchestrem Collegium 1704 čeká v roce 2023.

„Jak je u Collegia 1704 a jeho sboru očekávaným standardem, provedení bylo plné přesných hudebních emocí, dokonalé artikulace, virtuózních temp i hlubokého výrazu.“

„V něčem, zejména pak v druhém díle, oratorium Izrael v Egyptě koncepcí i vyzněním připomíná Mesiáše.“

„A pak poslední akord, efektní ukončení bez patosu, na první dobu, krátce a svižně, tónem, který zmizí ještě dřív, než stačí doletět k publiku.“

Händel nenapsal jen Mesiáše, od jehož prvního uvedení uplynulo letos dvě stě osmdesát let. Jen o pár let dříve podobně velkolepě hudebně ztvárnil starozákonní příběh o Mojžíšovi a vyvedení židovského národa ze zajetí. Oratorium Izrael v Egyptě má v křesťanském prostředí zásadní a nosný námět a i mimo ně obecně platnou mimořádnou uměleckou působivost. A když se jeho uvedení ujmou interpreti s takovou erudicí a zápalem, jaké v čele Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 vyzařují z Václava Lukse, je na světě na chvíli opravdu krásně.