PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„My si vlastně můžeme točit, co chceme. Ale na financování nahrávek se významnou částkou podílíme sami.“

„Funguje to tak, že lidé, kteří stojí o to, aby ta která nahrávka vyšla, si ji prostě zaplatí…“

„Nahrát skladbu na CD nestačí. Je důležité ji také hrát na koncertech.“

Collegium 1704 se chystá vydat nahrávku Zelenkovy liturgické skladby Missa 1724. Dílo nově sestavil Václav Luks z jednotlivých samostatných částí mešního ordinária, které drážďanský hudebník českého původu napsal v první polovině 20. let 18. století. Do pokrytí projektu Collegium 1704 zapojilo i crowdfunding – skupinové financování, propojení kreativních lidí s těmi, kteří je chtějí podpořit…

„Irena Chřibková nás vedla téměř mateřsky.“

„I kdyby byla čtyřruční varhanní hra kuriozitou, tak na kuriozitách není nic špatného.“

„Svatojakubské varhany poskytují interpretům možnosti, jaké nabízí jen málo nástrojů u nás.“

Pavla Salvová má za sebou studium v Praze na AMU a na Královské hudební akademii v Londýně, do Británie se vrací ke koncertům. Působí teď jako varhanice a pedagožka na Berounsku. Jan Rotrekl studoval ve Francii na konzervatoři v Saint-Maur-des-Fossés a ve Vídni na Univerzitě hudby a umění, koncertuje po Evropě – ale studuje zároveň ještě chemii. Oba mladí umělci mají jedno společné – začínali pod vedením varhanice Ireny Chřibkové…

„Barokní, krásně archaické, a přece i nám emocionálně srozumitelné… jedním slovem výsostně muzikální.“

„Hudba pochází všechna z období pouhých dvou let a Václava Lukse z vytvořil novou celistvou partituru – Missu 1724.“

„Luksovi muzikanti přesně cítí, co má na mysli. A dovedou to, vesměs ihned, maximálně napodruhé, bezezbytku splnit.“

„Tak já pomalu zavolám muzikanty…,“ uzavírá Václav Luks hovor s publikem, když už nejsou žádné otázky. Veřejnosti přístupná zkouška souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 začala před více než půlhodinou jeho výkladem. Dnes se docela protáhl. Aby ne, Jan Dismas Zelenka je zajímavý autor…

„Pokud bych měl tedy první kolo přirovnat ke gurmánskému zážitku, řekl bych, že šlo o velmi chutný první chod…“

„Teprve ve finále přijdou ty nejtěžší chvíle pro porotu, v momentech, v kterých se budeme přibližovat ke konečnému rozhodnutí o vítězi.“

„Když jsem si na začátku soutěže ještě čistě ze zvědavosti procházel seznam soutěžících, napočítal jsem něco přes polovinu jmen, která jsem znal.“

Sólista Berlínských filharmoniků na anglický roh, člen souboru Ensemble Berlin Prag, vyučující na Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně, otec šestí dětí a předseda poroty oboru hoboj na letošní soutěži Pražské jaro. Pokud by se přeložilo jeho německé jméno, byl by to Dominik Tkadlec. Ve své profesi ale používá místo tkalcovského stavu spíše svůj hudební nástroj, pomocí kterého neprodukuje textilie, ale hudbu. V originále se jmenuje Dominik Wollenweber. Setkávám se s ním v kavárně HAMU, kde si pochvaluje vydatný oběd se členy poroty a vedením soutěže, který má právě za sebou.

„Jednu světovou premiéru pro hoboj a orchestr smím přichystat pro letošní ročník festivalu Janáčkův máj.“

„Hobojový koncert Jiřího Gemrota obstojí v konfrontaci s koncertem Bohuslava  Martinů.“

„Starou hudbu nestuduji, starou hudbu stále poznávám, objevuji. Inspiraci hledám kontinuálně.“

Hobojista Vilém Veverka určitě zase něčím příjemně překvapí. Hraje Zelenku, Dvořáka, Strausse, Martinů a Gemrota, hraje také s harfistkou Kateřinou Englichovou, jedná o premiérách s dalšími autory a chystá se rovněž v novém projektu na žánrovou syntézu. A v rozhovoru pro portál KlasikaPlus, uskutečněném po čtvrtečním koncertě na festivalu České doteky hudby, zmiňuje i své aktivity nehudební, které se týkají hor a fotografování.

„Můj učitel byl Čech – hobojista Jiří Tancibudek.“

„První zámořský orchestr, který jsem kdy slyšela, byla Česká filharmonie.“

„Jsem šťastná, že moje kniha byla přeložena do češtiny. Ale bude muset být v budoucnu přepsána. Výzkum jde dál.“

Australská muzikoložka Janice B. Stockigt, autorka monografie o Janu Dismasi Zelenkovi, knihy přeložené letos do češtiny, se s jeho hudbou setkala nejprve jako hobojistka. V rozhovoru, který KlasikaPlus natočila při zelenkovské konferenci v Praze, zaznívá řada vzpomínek. Některé sice nemají přímou souvislost s drážďanským barokním skladatelem pocházejícím z Louňovic pod Blaníkem, ale o to zajímavěji se týkají českých hudebníků a Austrálie.

„Zelenka býval v povědomí drážďanského publika spíše jen jako Kleinmeister.“

„Vozit Bacha do Drážďan není nošení sov do Atén. Tradice může být i vězením.“

„Biberova Missa Salisburgensis není jen hřmotná masa.“

Bleskové turné začalo. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 mají za sebou sobotní koncert v Královské kapli ve Versailles. V pondělí Lullyho Te Deum a Biberovu Missu Salisburgensis uvedou v pražské katedrále sv. Víta, o den později v Annenkirche v Drážďanech a 25. října v Lateránské bazilice v Římě. Česká premiéra opulentní mše, zahájení další pražské koncertní sezóny, skladatelé Zelenka, Bach a Händel… a také desáté výročí koncertního mostu Praha – Drážďany, to jsou témata rozhovoru s Václavem Luksem. Jak umělecký vedoucí mezinárodně uznávaného barokního orchestru a sboru říká, mnohé už je v hudebním životě dál než před pár lety, ale v mnohém je ještě stále pole neorané.