Klavírní recitál Iva Kahánka v úterý 6. února v Malém sále a orchestrální večer v Koncertní síni hned další den. Takový je blízký výhled na dění ve Slovenské filharmonii. Orchestr ve středu řídí šéfdirigent Daniel Raiskin. V pozici sólisty pianisty se v Beethovenově Čtvrtém klavírním koncertu ukáže Lovre Marušić. O nejbližším programu filharmonie (1. a 2. února) už portál KlasikaPlus.cz informoval.

Český večer. I tak by se dal nazvat koncert českého klavíristy Iva Kahánka. Dramaturgie představí tvorbu českých skladatelů 19. i 20. století. Díla klasiků Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany doplní mladší a mírně odvážnější kompozice. Cyklus V mlhách Leoše Janáčka nese známky hudebního stylu impresionismu a lze jej považovat za vrchol Janáčkovy tvorby v oblasti klavírního žánru. Bohuslav Martinů svoji Sonátu pro klavír, H 350 věnoval Rudolfu Serkinovi, který ji v roce 1957 premiéroval v newyorské Carnegie Hall. Konsonantní taneční části, které evokují lidové písně, kontrastují s temnějšími pasážemi skladby. Výlet do českých kompozičních vod zpestří dílo Gideona Kleina. Život talentovaného hudebníka vyhasl velmi brzy. Kvůli židovskému původu byl deportován do koncentračního tábora, kde jako pětadvacetiletý zemřel. Klavírní sonáta vznikla během tříletého věznění v Terezíně.

Opera Kouzelná harfa Franze Schuberta se na světových jevištích neuchytila, ale její předehra se hraje dodnes a 7. února ji zahraje i Slovenská filharmonie. Už v takzvaném středním tvůrčím období Ludwig van Beethoven vykazoval ve svém díle známky originality. Koncert pro klavír a orchestr č. 4 G dur, op. 58, reformní dílo bonnského rodáka, je jedním z příkladů jeho ambicí posouvat hudební možnosti. Úvodní takty jsou svěřeny nečekaně klavíru bez orchestrální expozice, ve finále pozorné ucho slyší náčrty tématu Finále Deváté symfonie. Úplnou raritou je však střední část, kdy prosebné sekvence klavíru narážejí na drsný zvuk orchestru; jedná se předzvěst expresivních děl autorů 20. století. Sólo klavíru v bratislavské Koncertní síni hraje Lovre Marušić, který v roce 2021 vyhrál Mezinárodní klavírní soutěž v Clevelandu. Dědictví pozdního romantismu se v tvorbě bratislavského rodáka Franze Schmidta propojuje s novými směry 20. století. V pojetí Daniela Raiskina a Slovenské filharmonie zazní autorova Symfonie č. 3 A dur.

Foto: ilustrační - Facebook / Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Facebook / Koncertna dvorana Ive Tijardovića

Facebook X E-mail WhatsApp