KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Glagolská v Bratislavě. V první půli řídce uváděný Chačaturjanův houslový koncert english

Dvě díla zazní na nejbližším abonentním koncertě Slovenské filharmonie. Jedno je českému divákovi známé méně, druhé důvěrně. Zazní totiž Koncert pro housle a orchestr d moll, op. 46 Arama Chačaturjana, v druhé části večera pak Janáčkova Glagolská mše. Posluchači se v Koncertní sini Slovenské filharmonie sejdou 1. a 2. února. Provedení řídí Jaroslav Kyzlink.

V róli sólisty houslového koncertu se představí řecko-polská virtuoska Irmina Trynkos. V Janáčkově mši vystoupí pěvci Linda Ballová (soprán), Jarmila Vantuchová, dříve Balážová (mezzosoprán), Tomáš Juhás (tenor) a Peter Mikuláš (bas). Podstatný part sboru zastane Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala.

Aram Chačaturjan je zjevem na scéně symfonické a baletní hudby 20. století. Výrazným způsobem vnesl etnické idiomy v symfonický kontext. Hlavním přínosem jsou jím přinesené impulsy z oblasti gruzínské a arménské lidové hudby. Je autorem dvou velkých koncertantních děl. Pro mimořádnou náročnost z hlediska techniky, kondice a koncentrace se na pódiích objevují méně často. Koncert pro housle a orchestr d moll vznikl v roce 1940, kdy byl také premiérován.

Díla Leoše Janáčka jsou originální a zároveň přitažlivě lidská. Toto tvrzení podtrhuje zvláštní vyjádření víry skrz staroslověnský text Glagolské mše. Text se téměř shoduje s mešním latinským textem, přesto dílo není liturgické. „Chtěl jsem zde zachytit víru v jistotu národa na podkladě ne náboženském, ale na tom mravním, silném, které si bere Boha za svědka,“ napsal skladatel. Mše se skládá ze tří instrumentálních a pěti vokálně-instrumentálních částí. Začíná i končí slavnostními fanfárami za doprovodu tympanů, přičemž před závěrečnou Intradou zní samostatné, mimořádně náročné varhanní Postludium – zazní v interpretaci Marka Štrbáka. V premiéře byla Glagolská mše uvedena 5. prosince 1927 pod taktovkou Janáčkova žáka Jaroslava Kvapila ve Filharmonické besedě brněnské s orchestrem brněnské opery a brzy se zdomácněla i na zahraničních koncertních pódiích – již v roce 1929 byla s úspěchem uvedena v Ženevě a v Berlíně.

Foto: Agata Preyss

KlasikaPlus.cz

Redakční články v rubrikách AktuálněPlus a VýhledPlus



Příspěvky redakce



Více z této rubriky