Připomínku osmdesátého výročí konce druhé světové války doprovodila na Pražském hradě klasická hudba. Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena s Ódou na radost se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Pražským filharmonickým sborem dirigoval Tomáš Hanus. 

Beethovenova Devátá symfonie, která je hymnou Evropské unie, je díky textu Schillerovy Ódy na radost, zhudebněné v poslední větě, vnímána jako výzva k mírovému soužití lidstva. Slavnostní koncert ve Španělském sále Pražského hradu nastudoval 8. května dirigent Tomáš Hanus se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Pražským filharmonickým sborem a čtveřicí renomovaných českých a slovenských sólistů střední generace. Byli jimi sopranistka Simona Šaturová, mezzosopranistka Ester Pavlů, tenorista Pavol Bršlík a basista Jan Martiník. Společenský slavnostní a oficiální ráz večera, konaného bez platícího publika, podtrhla přítomnost nejvyšších politických představitelů a dalších pozvaných osobností. 

Beethovenova Devátá symfonie zůstává v tuzemsku mimořádným dílem se symbolikou podobné váhy jako Smetanova Má vlast. I prostřednictvím živé nahrávky si lze připomínat koncert České filharmonie, Pražského filharmonického sboru a dirigenta Leonarda Bernsteina konaný za přítomnosti prezidenta Václava Havla k zakončení Pražského jara 1990; v jeho úvodu tehdy hovořil hudební skladatel Petr Eben po pádu komunismu o svobodě, když v Schillerově textu vhodně zaměnil slovo Freude (radost) slovem Freiheit. Koncert se před 35 lety stal vedle Mé vlasti řízené Rafaelem Kubelíkem druhým ikonickým momentem hudebního dění polistopadového Československa.

Prezident Petr Pavel nyní v sále na začátku koncertu v přímém televizním a rozhlasovém přenosu poznamenal, že s důsledky druhé světové války se potýkáme dodnes. Je podle něj proto načase stavět se k historii co nejobjektivněji, nepřepisovat ji, nepřekrucovat. Připomněl ty, kteří v závěru války nasadili životy v boji proti německému nacismu, italskému fašismu a japonskému císařskému režimu, a ty, kteří se podíleli na osvobození Československa. Zároveň poznamenal, že to není důvod k vděčnosti vůči nástupnickým státům, konkrétně vůči současnému Rusku. To, jak řekl, se dnes v některých ohledech chová podobně jako v minulosti nacistické Německo, když nerespektuje mezinárodní právo, respektuje právo silnějšího, napadlo Ukrajinu, která je suverénní zemí, a vede proti ní už víc než tři roky agresivní válku.

Foto/zdroj : Česká televize

Facebook X E-mail WhatsApp