Když školník zpívá, že láska je chemická reakce
„Autor přesně odhadl hranici mezi laciností a rafinovaností a přes nutnou i vědomou jednoduchost dokázal diferencovaně charakterizovat postavy i situace.“
„Sáhl i ke stylizovanému tangu tak trochu naruby, kdy dominantní žena chudáka školníka vláčí po jevišti.“
„Generace 20+ asi nemají šanci, nechytají se. Pro jistotu je připojen Slovníček pojmů a zkratek pro dříve narozené.“

Dva osmáci, milá učitelka chemie a zamilovaný školník, fanda genetiky, vydíraný nesympatickou kuchařkou… To jsou hlavní postavy rodinné opery Mendel Megaking, kterou Miloš Orsoň Štědroň vstoupil na dvojnásobně tenký led moderního civilního námětu a zároveň zábavy vhodné pro školáky. Učinil tak současně jako skladatel i libretista – a šikovně. Komorní dílko, připravované na 12. července pro Hudební festival Znojmo, mělo v pondělí předpremiéru na Smetanově Litomyšli.
Má to zhruba hoďku a čtvrt i s pauzou na chill, drink a wécko. Jedna z mnoha informací, provázejících v nevytištěném PDF programu komorní operní hříčku našeho současníka Miloše Orsoně Štědroně, dává jasně najevo, že generace 20+ asi nemají šanci, že se nechytají. Přinejmenším kvůli slangu, který je zcela běžný naopak pro teenagery. Naštěstí jsou však námětem a tématem všeplatné věci jako láska a podobně. A jak napovídá první slovo v názvu Mendel Megaking, jde také o chemické vzorce a o hrášek, jinak řečeno o přírodovědce, objevitele zákonů dědičnosti a zakladatele genetiky Gregora Mendela, brněnského řeholníka. Na festivalu v Litomyšli hudební divadlo z prostředí základní školy zahráli 29. června studenti brněnské JAMU.

Miloš Orsoň Štědroň, autor textu i hudby (má mimochodem osmáky doma, takže věděl, co dělá) rozehrál roztomilý příběh o nesmělém školníkovi, který si naivně naběhl, když se při pěstování hrachu věnoval i konopí. Videem, které by mohlo být doličným předmětem, ho s jasným erotickým motivem vydírá protivná kuchařka ze školní jídelny. Dva sympatičtí školáci mu však pomohou a na konci se školník dá dohromady s chemikářkou, se kterou ho spojují vzájemné sympatie…

Zpívaného textu je občas hodně a některým sólistům nebylo zdaleka vše rozumět. Ať už jejich vinou, nebo přece jen i kvůli hlasitosti orchestru, který musí být ve Smetanově domě umístěn mezi pódiem a diváky. Byl to sice znatelný handicap díla, dětským divákům bylo potřeba později mnohé ještě dovysvětlit, ale divadelní celek, včretně scénografie, zapůsobil svěžím a vydařeným způsobem.
Použité hudební prostředky je snad možné nazvat jakýmsi neoklasicismem, ale stylových poloh je víc. Šikovně traktovaná diatonika a tonální ukotvení, aniž by šlo o líbivost, napomáhají přehlednosti a uchopitelnosti, rytmické základy jsou chytlavé. Autor přesně odhadl hranici mezi laciností a rafinovaností a přes nutnou i vědomou jednoduchost, danou komorním obsazením s pár smyčci, základními dechy a bicími, dokázal diferencovaně charakterizovat postavy i situace. Pohybuje se tak trochu jako v muzikálu na hranici mezi songy a áriemi. Kompozičním majstrštykem je v daném žánru výstup školníka Jandla, kterým lyricky začíná druhá polovina představení.

Výrazný motiv, objevující se v jeho melodii a opakovaně i v partu doprovázející sólové trubky, je toho typu, který se už nikdy nedá zapomenout… Aleš Musil v této roli byl mimochodem ten, komu rozumět bylo. Právě on zpívá slogan z titulku, že Láska je chemická reakce…

První polovina je dramatičtější, druhou z větší části vyplňuje školní maškarní ples, směřující k finále a rozuzlení. Tam skladatel nápaditě a zručně pro jednotlivé pěvecké výstupy masek využil příležitost stvořit hudbou typy. Zpěvákům dal možnost mnohotvárného a kontrastního projevu a mimo jiné sáhl i ke stylizovanému tangu tak trochu naruby, kdy dominantní žena vláčí po jevišti chudáka školníka…
Vtipná a invenční operka Mendel Megaking aneb Když hrášek zpívá je doprovázena řadou doplňkových bonusů. Kvízem v poznávání rostlin, vysvětlením některých chemických pojmů, QR kódem vedoucím ke hře… Tím vážnějším je vysvětlení „Proč byl Mendel Megaking a čím nás může inspirovat“. Ale i v něm, stejně jako v biu tvůrců, se hovoří jazykem, pro který je pro jistotu připojen „Slovníček pojmů a zkratek pro dříve narozené“.




Foto: Smetanova Litomyšl – Majda Slámová
Příspěvky od Petr Veber
- Nešťastný Oidipe! aneb Král, který zabil svého otce
- Opera a opereta v tropech aneb Dvakrát bravo Brňákům
- Kroměřížské premiéry
- Janáček v souvislostech (7)
Sinfonietta. Brněnská i pražská, vojenská i sokolská… a stoletá - Jak se dává Hubička v Operní líhni
Více z této rubriky
- Opera a opereta v tropech aneb Dvakrát bravo Brňákům
- Kroměřížské premiéry
- Není malých koncertů. Maayan Licht, Katta, Kněžíková a Nejtek
- Inscenace zrcadlící to nejhorší v nás a životní výkon Kateřiny Kněžíkové
- Dětské a mládežnické sbory soutěžily v olomoucké Redutě
- Kühňátka a Kühňata ve vyprodaném Rudolfinu i jinde
- Oslava centenia SOČRu jako atraktivní open air
- Jdi vpřed, stále vpřed – a objev svůj hlas
- Martinů Voices v rytmu spirituálů
- Nová éra Newyorské filharmonie. Gustavo Dudamel a jeho první sezóna na Manhattanu