Soubor Silentium! Ensemble uzavřel na festivalu Smetanova Litomyšl sérii čtyř červnových koncertů, na kterých v tuzemsku prezentoval svůj nový výběr děl z proslulého historického kroměřížského archivu. Duchovní skladby, pod nimiž jsou podepsáni Philipp Jacob Rittler, Giovanni Felice Sances a jako nejznámější především Pavel Josef Vejvanovský, připravil Tomáš Netopil. Jeho výlety ze symfonického světa do staré hudby jsou čím dál častější a poučenější. A to nejen ty dirigentské, ale i houslové.

Čtyři kompozice s latinskými texty zazněly v sedmdesátiminutovém programu v Piaristickém chrámu jako jednoznačně životný příklad neoposlouchané hudby sedmnáctého století, ukotvené v tradici benátského stylu. Nejzajímavější byla Missa Orientalis. Dochovala se v rukopise Pavla Josefa Vejvanovského, dlouholetého kapelníka kroměřížské kapely, ale není vyloučeno, že ji jen opsal a že autorem je někdo jiný. Škoda, že průvodní text posluchači neobjasnil důvod nebo smysl orientální tematiky v barokní katolické mešní kompozici z Moravy. Tím spíše, že se projevila nejen v názvu, ale stylizovaně opravdu i v některých intonacích. Muzikoložka Kateřina Fajtlová, autorka textu v tištěném programu, je přitom víc než kdokoli jiný povolána k takové službě – je v Muzeu umění Olomouc správkyní a kurátorkou hudebního archivu a musela u tohoto objevu být přítomna. Prokazatelně Vejvanovského dílem jsou však prý naopak Vesperae de Confessore, nešpory, které litomyšlský koncert uzavřely.

Philipp Jacob Rittler, kněz a hudebník, ředitel kůru katedrály svatého Václava v Olomouci, se kterým se Vejvanovský znal ze studií v Opavě, byl představen prostřednictvím Offeretoria de Confessore Pontifice. V liturgické praxi mohlo sloužit ke svátku biskupa, při obřadu jeho svěcení, nebo přímo při mši místo jedné proměnlivé části – offertoria. Giovanniho Felice Sancese, působícího ve Vídni, připomněl koncert čtyřmi žalmy z jeho Salmi brevi; pro kroměřížskou sbírku je opsal také Vejvanovský.   

Soubor Silentium! Ensemble, který loni založila sbormistryně a zpěvačka Tereza Válková, účinkoval ve středně velkém vokálně-instrumentálním složení. Sbor zpíval radostně a vyváženě, ozývala se z něj výrazně zbarvená sóla, nástrojům vedle smyčcových a drnkacích dominovaly v některých skladbách v nádherném souzvuku žestě – tři trombony a cink. Tomáš Netopil vedl provedení, plné pozitivní energie a hudební šťavnatosti, do detailů dynamiky, s pozorností textu a logickému gradování frází, se stylově cítěnou agogikou. Zejména vícesborové kompozice, odkazující nejvíc ze všech předvedených k benátskému stylu, byly propracovány vzorově, zřetelně. Nádherně přiblížený svět raně barokní hudby.

Barokní housle vzal do ruky v jediném instrumentálním díle, v jedné ze sonát Franze Ignaze Bibera. I tento autor je spojen mimo jiné s Kroměříží, letním sídlem olomouckých katolických církevních hodnostářů.

Ať už šlo u duchovních skladeb o novodobé premiéry, nebo by se v případě Sancesovy hudby možná dala zjistit už nějaká zahraniční provedení a u Rittlera zřejmě tuzemská, použity byly v tomto případě jako notový materiál nové spartace rukopisů, za nimiž stojí Silentium! Ensemble se svou uměleckou vedoucí Terezou Válkovou a Tomáš Netopil.  

Kroměřížský hudební archiv, za jehož podobou rozhodujícím způsobem jako sběratel hudebnin a významný mecenáš stál olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, je mimořádně významnou sbírkou. Tuzemské soubory z ní těží už po desetiletí. V návaznosti na koncerty, které se uskutečnily mezi 7. a 26. červnem ve Zlíně, v Brně, Opavě a Litomyšli, vzniká nyní v posledních červnových dnech ve Znojmě nahrávka tohoto repertoáru.

foto: Smetanova Litomyšl / František Renza

Facebook X E-mail WhatsApp