27. červen
Svátek má Ladislav a Ladislava.
1975 – zemřel Robert Stolz, rakouský skladatel a dirigent (narodil se 25. srpna 1880). Napsal přes 60 operet a početnou filmovou hudbu nebo písně a je považován za posledního mistra vídeňské operety. Roku 1934 získal na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách hlavní medaili za nejlepší hudbu k filmu Frühjahrsparade. Stal se napřed operním korepetitorem u Městského divadla ve Štýrském Hradci, pak kapelníkem v Mariboru a v Městském divadle v Salcburku, kde 3. března 1903 debutoval jako skladatel s operetou Schön Lorchen. Po angažmá u německého divadla v Brně byl v letech 1905 až 1917 hudebním ředitelem vídeňského Theater an der Wien, kde mimo jiné poprvé uvedl 30. prosince 1905 Lehárovu Veselou vdovu. Pokus osamostatnit se s vlastním divadlem v Annagasse, ve vídeňské čtvrti St. Annahof, se mu přes velké náklady v důsledku úředních překážek nezdařil. Po nástupu nacistů k moci roku 1933 propašoval na 21 cestách řadu židů a politicky pronásledovaných z Německa do Rakouska ukrytých v podlaze jeho limuzíny. V roce 1952 začal psát hudbu pro legendární vídeňskou lední revue, „operet na ledě“ napsal devatenáct. Pohřben byl 4. července 1975 za účasti desetitisíců smutečních hostův čestném hrobě města Vídně na hřbitově Wiener Zentralfriedhof, v bezprostřední blízkosti presidentské krypty.
1956 – narodil se Ladislav Kyselák, český violista a pedagog (zemřel 15. listopadu 2012). Byl violistou Nového Vlachova kvarteta (dnes Vlachovo kvarteto Praha), kde působil od jeho znovuzaložení, koncertním mistrem viol ve Slovenské filharmonii v Bratislavě a po Sametové revoluci byl devatenáct let členem Janáčkova kvarteta. Jako porotce zasedal mimo jiné v komisích mezinárodní soutěže Beethovenův Hradec a na mezinárodní soutěži Leoše Janáčka. Jako mentor působil na letních mezinárodních hudebních kurzech Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů v Turnově. Vyučoval na konzervatořích v Pardubicích a v Bratislavě, kde zároveň přednášel na Vysoké škole múzických umění, a navázal působením na JAMU v Brně.
1932 – narodil se Bohuslav Ondráček, skladatel, dramaturg a producent, zakladatel tria Golden Kids (zemřel 7. června 1998). Napsal hudbu k filmům Zázračný hlavolam a Holka na zabití, hudbu k rockové opeře Titanic a k jednomu z prvních českých muzikálů Gentlemani, uvedeném v Hudebním divadle Karlín v roce 1967. Byl jedním z hlavních protagonistů české populární hudby během jejího vzestupu na konci 60. let 20. století. Objevoval nové talenty, např. Martu Kubišovou nebo Václava Neckáře, a realizoval originální projekty. Je autorem mnoha hitů, např. Lampa, Oh, Baby, Baby nebo Pojď se mnou, lásko má. Studoval skladbu na HAMU v Praze, byl výborný klavírista, pracoval v osvětových institucích a působil jako hudebník v amatérských orchestrech.
1929 – narodila se Jarmila Šuláková, moravská folklórní zpěvačka (zemřela 11. února 2017). V roce 1952 se stala sólistkou Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN), s nímž natočila přes 600 rozhlasových snímků a absolvovala stovky cest po celém světě. V polovině 90. let začala její spolupráce s valašskou folkrockovou skupinou Fleret.
1910 – narodil se Karel Reiner, skladatel, klavírista a hudební publicista židovského původu (zemřel 17. října 1979). Studoval na Právnické fakultě UK v Praze, vedle toho varhany na Německé hudební akademii, hudební teorii a kompozici na mistrovské škole u Josefa Suka a skladbu u Aloise Háby, u kterého se vzdělával i v kurzu čtvrttónové a šestinotónové hudby a spolupracoval s ním jako interpret na čtvrttónové piano. Z války se v Terezíně aktivně zapojil do kulturní činnosti jako klavírista i skladatel a podařilo se mu uniknout z pochodu smrti. Působil jako klavírista a skladatel scénické hudby v divadle D 35-39 Emila Františka Buriana, jako hudební referent novin Kulturní politika a Svobodné Československo, byl jedním ze zakladatelů opery Divadla 5. května, tajemníkem Syndikátu českých skladatelů a české sekce Svazu československých skladatelů, předsedou Českého hudebního fondu. Jeho skladatelské dílo je rozsáhlé, na tři sta převážně instrumentálních skladeb, scénická hudba pro film, divadlo a rozhlas a angažoval se i jako autor politické a masové písně. Široká je i jeho činnost publicistická a na v oboru hudební vědy. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.
1898 – narodil se Tibor Harsányi, maďarsko-francouzský skladatel a klavírista (zemřel 19. září 1954). Spolu s Bohuslavem Martinů byl ve 20. a 30. letech členem Pařížské skladatelské školy. Na Hudební akademii Ference Liszta studoval u Zoltána Kodályho. Pak podnikl turné jako pianista po Evropě a Americe, nakrátko se usadil v Rakousku a Nizozemsku a v roce 1923 zakotvil v Paříži. Tam patřil k zakladatelům Société Triton, organizace, která organizovala koncerty soudobé hudby. Jeho skladby jsou částečně ovlivněné jazzem.
1893 – narodila se Toti Dal Monte, vlastním jménem Antonietta Meneghel, italská operní zpěvačka – sopranistka (zemřel 26. ledna 1975), favoritka Artura Toscaniniho. Jejími nejdůležitějšími rolemi byly Amina v Belliniho Náměsíčné, Lucia v Donizettiho Lucii di Lammermoor, Gilda ve Verdiho opeře Rigoletto a Cio-cio-san v Pucciniho Madama Butterfly. Debutovala v La Scale v sedmnácti letech, z operních scén odešla roku 1943.
1834 – zemřel Jakub Jan Trautzl, římskokatolický kněz, člen řádu cisterciáků, varhaník, skladatel, spisovatel a pedagog (narodil se 22. února 1749). Působil v klášteře v Oseku v západních Čechách, padesát let tam byl ředitelem kůru. Dochovalo se od něj několik desítek skladeb: drobných kousků i velkých mší a oratorií, klavírních sonát i děl pro neobvyklé komorní sestavy. V Oseku pěstovali nejen liturgickou hudbu, ale i neliturgickou duchovní hudbu a dokonce čistě světskou tvorbu. O řeholníkův odkaz pečuje spolek Trautzlova umělecká společnost pod uměleckým vedením dirigenta a skladatele Jana Zástěry.
1789 – narodil se Friedrich Silcher, německý hudební skladatel (zemřel 26. srpna 1860). Je známý hlavně pro svou písňovou tvorbu. Kromě toho složil také moteta, komorní hudbu a dvě předehry pro velký orchestr. Jeho píseň Ich hatt‘ einen Kameraden na slova básníka Ludwiga Uhlanda se stala tradičním žalozpěvem německé armády, duchovní píseň na slova Julie Hausmannové So nimm denn meine Hände se v překladech rozšířila do mnoha zemí, česky Ó ujmi ruku moji. Po Friedrichu Silcherovi je pojmenován asteroid 10055 Silcher z hlavního pásu.
1745 – narodil se Jan Nepomuk Vent, houslista, hobojista a skladatel (zemřel 3. července 1801). Začal v kapele na Citolibském panství Arnošta Karla Pachta z Rájova, pak v kapelách v Praze, v Českém Krumlově a později ve Vídni. v roce 1787 už byl prvním hobojistou Vídeňské dvorní kapely. Byl obdivovaným virtuózem na anglický roh, účinkoval i v orchestru dvorní opery stýkal se s největšími skladateli té doby: Haydnem, Mozartem i Beethovenem. Po Mozartově smrti doporučila vdova Konstance nakladatelství André za znalce a ručitele pravosti Mozartových skladeb pro dechové nástroje Antonína Vranického, Františka Stadlera a právě Venta. Ten také citlivě upravil mnoho vrcholných Mozartových skladeb a dokonce i oper, některé i pro smyčcové kvarteto nebo kvinteto. Jeho vlastní komorní a symfonická díla jsou zastoupena v mnoha evropských hudebních sbírkách (Vídeň, Řezno, Drážďany, Petrohrad), často se hrály i v Čechách, jak dokazují partitury dochované v klášterních a zámeckých archivech. Hudbě se věnovali i jeho synové, Wilhelm (1779–1831) byl hobojista a působil jako ředitel kapely hraběte Františka II. Esterházyho z Galanty v Bernolákovu, Joseph (1783–1816?) se živil jako herec a zpěvák.
1729 – zemřela Élisabeth Jacquet de La Guerre, francouzská skladatelka a cembalistka (narodila se 17. března 1665). Koncertovala už od dětství, v patnácti letech ji zaměstnal král Ludvík XIV., který ji finančně podporoval a nechal uvádět její díla. Roku 1684 se provdala za varhaníka Marina de la Guerre (1658–1704). Je považována za jedinou etablovanou barokní hudební skladatelku a za první Francouzku, která složila operu.