PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Znalecké nadšení pro francouzskou hudbu, kterým je tak dobře známý hudební ředitel Národního divadla v Praze Robert Jindra, přineslo do programu Pražského jara mimořádně zajímavou položku: koncertní provedení oratoria Máří Magdalena Julese Masseneta. Divadelní sbor a orchestr a čtveřice sólistů pod Jindrovou taktovkou rozezněli ve středu rozsáhlou partituru do krásných romantických obrazů majících až operní působivost.

Polská sopranistka Aleksandra Kurzak bude jednou z největších hvězd letošního Pražského jara. Představí se v titulní úloze oratoria Máří Magdaléna od skladatele Julese Masseneta, známého spíš operami. Kurzak se na světových operních scénách pohybuje víc než čtvrtstoletí. Za tu dobu prodělala pozoruhodný vývoj – od koloraturních a lyrických rolí, jako je Mozartova Zuzanka, Donizettiho Adina či Offenbachova Olympia, se propracovala až k úlohám, jako je Madama Butterfly, Tosca a Turandot. Na jevištích se občas potkává se svým manželem, tenoristou Robertem Alagnou, s nímž má dceru Malenu. Také jejich rodinné soužití pěvkyně přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz

„Následovalo naprosto vrcholné provedení Fantazijních kusů pro klarinet a klavír Roberta Schumanna.“

„Program lákal na balkánský folklór a na Sedm balkánských tanců srbského skladatele Marka Tajčeviće.“

„V každém případě to bylo další méně známé a velmi milé dílo pro vděčnou kombinaci klarinetu, violoncella a klavíru.“

V pondělí 20. října se v barokním refektáři Profesního domu MFF UK na Malostranském náměstí konal další koncert komorní řady, kterou pořádá Prague Philharmonia. Ač to byl na první pohled nenápadný koncert pro tři nástroje – klarinet, violoncello a klavír – a jediným známým skladatelem byl Robert Schumann, byl to opravdu krásný večer. Hrálo Quasi Trio ve složení Judita Škodová, David Šimeček a Kateřina Ochmanová a vyprodaný sál ukázal naplno, jaký efekt má dobře vedená abonentní řada.

„Český filharmonický sbor Brno je těleso disponující vyrovnaným, kompaktním zvukem, ve kterém se jednotlivé hlasové sekce doplňují bez zbytečné dominance.“

„Francouzština v rukou rodilých mluvčích zněla přirozeně, lehce, bez cizích akcentů, takže publikum mohlo vnímat melodii jazyka v její původní kráse.“

„Svatováclavský hudební festival není jen koncertní přehlídka, ale značka kvality nesoucí konkrétní kulturní poslání.“

Když se v neděli 28. září rozezněly první tóny Massenetova oratoria Ève v ostravské katedrále Božského Spasitele, bylo zřejmé, že závěr 22. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu bude opět výjimečnou událostí. Festivalový koncert tentokrát nabídl českou premiéru málo uváděného díla, které stojí na pomezí mezi lyrikou a dramatem, mezi kontemplací a výpovědí, mezi světem Boha a světem člověka. Interpretovali Český filharmonický sbor Brno, brněnská filharmonie a sólisté vedení Philippem Bernoldem.

„Massenetova opera se až do této chvíle neobjevila na žádné z berlínských operních scén po dobu téměř třiceti let.“

„Co do krásy hlasu a obdivuhodné kvality vysokých tónů se dnes Jonathanu Tetelmanovi opravdu málokdo vyrovná.“

„Jako Charlotta umí být Aigul Akhmetshina stejně uvěřitelnou náhradní matkou svých početných sourozenců, jako půvabnou introvertkou, která si nedokáže poradit s přívalem citů, jež by jí měly být zapovězeny.“

Málokdo by čekal, že právě v berlínské Deutsche Oper zazní až nyní jedno z nejslavnějších děl francouzské operní literatury a navíc „jen“ koncertně. Massenetův Werther se totiž v německé metropoli neobjevil téměř třicet let. Ve středu a v pátek 23. a 25. července se na tamní scéně konečně dočkal návratu, a to s dvojicí pěvců, kteří se v hlavních rolích osvědčili už v několika úspěšných zahraničních inscenacích: s mezzosopranistkou Aigul Akhmetshinou a tenoristou Jonathanem Tetelmanem.

„Její touha pronikala každou skulinou katedrály, rozšířila klenby o nebeské výšiny a dokonalý hlas prosil. ‚Ať již přijde, ať jeho srdce vstoupí do mého. Ať mne nová naděje posílí.‘“

„V jeho očích jsou tyto domněle zbožné ženy jen pokrytecké a farizejské lhářky.“

„Druhé dějství otevřel v melodických vlnách žertovným šarmem klarinet, hravá tamburína a flétny.“

Dramatem hluboké duchovní síly z přelomu věků, příběhem oduševněné lásky Máří Magdaleny, uzavřel v neděli 25. května Český filharmonický sbor Brno svůj šestý abonentní koncert 34. koncertní sezóny v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla. Oratorium Julese Masseneta Marie Magdalena na text Louise Galleta nastudoval s Českým filharmonickým sborem Brno jeho zakladatel a již pětadvacet let stálý sbormistr a dirigent Petr Fiala, hostující Severočeskou filharmonii Teplice řídil její šéfdirigent Petr Vronský. Marii Magdalenu představila sopranistka Jana Sibera, Martu altistka Václava Krejčí Housková, roli Ježíše ztvárnil tenorista Tomáš Černý a Jidáše basista Gustáv Beláček.

„Celá scéna vychází z Grotowského pojetí divadla a provedena je v jednoduché abstrakci pouze s minimem rekvizit.“

„Za zásadní pro inscenaci považuji hudební vklad dirigenta Sébastiena Roulanda.“

„Národnímu divadlu se podařilo téměř výhradně z vlastních zdrojů dát dohromady obsazení, které si s problematikou operní francouzštiny poradilo, a ještě bylo co poslouchat.“

Naše první scéna uvedla 13. března v historické budově obnovenou premiéru opery Werther francouzského skladatele Julese Masseneta. Ta je spolu s Manon skladatelovým nejznámějším operním dílem a právem získává na oblibě i u nás. Národnímu divadlu se podařilo úspěšně „oprášit“ inscenaci Willyho Deckera z roku 1996, kdy byla poprvé uvedena v Amsterdamu, načež ji převzalo několik dalších operních scén. Ozdobou pražské inscenace je hra orchestru pod vedením Sébastiena Roulanda, svých partů se skvěle ujali i sólisté Opery Národního divadla.

„Soutěž Operalia založil Plácido Domingo v roce 1993, aby podpořil mladé operní pěvce.“

„Laureátství v takové hudební soutěži může významně ovlivnit budoucí kariéru mladého umělce.“

„Oba mladí pěvci mají svou hlavní část kariéry ještě před sebou a určitě o nich v budoucnu uslyšíme.“

Už pětadvacet let umělecká agentura Nachtigall Artists obohacuje pražský koncertní život vystoupeními slavných operních hvězd. Koncert 7. ledna, pořádaný v Dvořákově síni pražského Rudolfina, byl věnován dvěma operním nadějím – Julii Roset a Anthonymu Leónovi, laureátům slavné pěvecké soutěže Plácida Dominga Operalia. Doprovázející orchestr Prague Philharmonia řídil Riccardo Bisatti.

„Nálady se v jasných a charakteristických polohách střídaly, jak se střídaly žánry i skladatelská jména.“

„Filharmonie s Tomášem Netopilem – dvakrát na Silvestra a dvakrát na Nový rok – skvěle využila příležitost.“

„La valse Maurice Ravela je strhující oslava valčíku, ovšem naprosto jiného, než bývají ty novoroční vídeňské.“

Večer prvního dne roku 2025 patřil v pražském Rudolfinu Novoročnímu koncertu České filharmonie. Nesl se pod taktovkou Tomáše Netopila výhradně ve francouzském duchu, a to velmi půvabně. Bonusem byla pro publikum v sále i pro diváky přímého televizního přenosu neméně půvabná moderace Marka Ebena.

„Meditaci z opery Thais od Julesa Masseneta hrál Hudeček s emocionálně výrazným vibratem, které zhmotnilo lyrickou podstatu autorovy hudby.“   

„Serenáda Es dur pro smyčcový orchestr Josefa Suka, která je repertoárové rodinné stříbro souboru, nesla pietní provedení, jak si je pamětníci uchovávají v mysli a jak je zaznamenané na dnes už historické nahrávce.“

„Celý koncert se konal bez přestávky, pokud nepočítáme prodlevu, během níž nastupoval na scénu koncertní sbor Zvonky se sbormistryní Jarmilou Novenkovou a varhaník Jakub Janšta.“

Konec adventního období je příhodnou dobou pro vánoční koncerty. Takové příležitosti se chopil také festival Svátky hudby v Praze a své hosty pozval Václav Hudeček ke spoluúčasti na Vánočním setkání 18. prosince do Betlémské kaple…

„Robert Jindra, který se nijak netají svou láskou k francouzské hudbě, využil možnost rozkrýt zvukové poklady v partituře.“

„Kateřina Kněžíková okamžitě zaujala naléhavostí svého vokálního projevu.“

„Na jejím hlasu je sympatické, že má téměř ‚na první dobrou‘ rozpoznatelnou barvu, což se o mnoha sopranistkách říct nedá.“

Na Den válečných veteránů a svátek sv. Martina si Symfonický orchestr Českého rozhlasu připravil ryze francouzský abonentní koncert a jako sólistku přizval jednu z našich předních sopranistek Kateřinu Kněžíkovou. Na programu byla symfonická báseň Visions Julesa Masseneta, čtyři písně u nás neprávem málo uváděného autora Henriho Duparca a Bizetova Symfonie „Řím“. Stanice Český rozhlas Vltava koncert přenášela a pevně věřím, že přispěla k pondělní pohodě v mnoha českých domácnostech.

„Klasikem je Smetana, i když zaznívají hlasy, že inscenovat jeho opery je kvůli jejich příběhům obtížné a že na ně lidé ani nechtějí moc chodit.“

„I když pro odezvu poměrně širokého publika nějaké silné podněty jejich hudba tak snadno nenabízí, tak třeba ještě jejich čas přijde…?“

„Kdo další vstoupí po slavné české skladatelské čtveřici a několika jejich souputnících s fanfárami na pomyslný Olymp, nebo se tam, což je pravděpodobnější, tak nějak nenápadně objeví?“

Debaty a úvahy o tom, kdo ze žijících nebo nedávno zesnulých skladatelů se jednou stane klasikem, kdo se dostane do kánonu uznávaných za ty nejvlivnější a nejdůležitější, tedy i nadále hrané, jsou ošemetné. Vzpomeňme na autory minulosti, objevené až mnohem později, ale i na oslavované…

„Árii hlavní hrdinky pěvkyně uvedla s úchvatnou noblesou, překrásné výšky dostaly v jejím plném a pohyblivém hlasu úžasný náboj radosti i ve ztišení.“

„Mladistvou Romanci Ludwiga van Beethovena přednesla houslistka Terézia Hledíková s minuciózním půvabem.“

„Lenka Navrátilová se představila i jako sólistka ve známém Schumannově Snění – klavír zaujal plnou zvukovostí a ponorem do poetické malebnosti čistého romantismu.“

Adventní koncert v sále Čechovny liteňského zámku v neděli 10. prosince patřil vynikající sopranistce Simoně Houda Šaturové, která se spojila se zámkem Liteň již dříve také jako lektorka Interpretačních kurzů. Renomovaná operní pěvkyně absolvovala konzervatoř v Bratislavě a studovala i v zahraničí, mimo jiné u světově uznávané Margreet Honig v Amsterodamu, kterou již dvakrát pozvala na liteňské kurzy ke společnému vedení mladých pěvců.

„Serena Sáenz patrně zpívala skladby svého srdce.“

„Všem skladbám dominovala dokonalá pěvecká technika, založená na správně posazeném a dokonale opřeném hlasu.“

„Agentura Nachtigall Artists opět nabídla špičkovou operní interpretaci.“

Agentura Nachtigall Artists už za léta své existence dovezla do Prahy řadu vynikajících operních pěvců. Naposledy 27. listopadu v sále Novoměstské radnice vystoupila španělská sopranistka Serena Sáenz, byť jen za klavírního doprovodu. Ten více než spolehlivě zajistil Ahmad Hedar, jeden z nejlepších klavírních doprovazečů pěvců; zpěvačce byl i oporou v jejím vystoupení. Hned na úvod zazářil v poměrně dlouhé předehře k Rosinině árii z Rossiniho Lazebníka sevillského.

„Okouzlující vyrovnanost všech čtyř hlasů v jednotlivých sólech a celkově svěží provedení celé věty dalo hned od začátku jasně najevo, že tento večer přinese výjimečný hudební zážitek.“

„Heroldovo kvarteto hrnulo celou čtyřicetiminutovou skladbu v jednom velkém, komplexním celku, kterému nechyběla barevnost, vnitřní napětí, tah ani energie.“

„Dlouhé bouřlivé ovace vestoje byly zaslouženou odměnou za živelnou energii, kterou soubor posluchačům naservíroval.“

Heroldovo kvarteto je již dlouhá léta stálicí mezi špičkovými komorními soubory na české hudební scéně. V letošním roce slaví soubor ve složení Petr Zdvihal, Jan Valta (housle), Karel Untermüller (viola) a David Havelík (violoncello) úctyhodné 25. výročí založení. Slavnostní koncert k tomuto jubileu se konal poslední říjnovou neděli v Průhonickém zámku. Průvodního slova se ujali Václav Hrubý, viceprezident společnosti RegioArt a spoluzakladatel koncertního cyklu Sukův hudební Štiřín (nyní Zámecká hudební setkání v Průhonicích), a prof. Jiří Hlaváč, pedagog na pražské HAMU, předseda Rady Asociace hudebních umělců a vědců a člen Nadace Bohuslava Martinů či Nadace Život umělce. Zcela zaplněný Rytířský sál potvrdil nejen slavnostní náladu tohoto podvečera, ale také vysoké renomé Heroldova kvarteta.

„Příkladný je výkon Jany Sibery v titulní roli, která po technické a výrazové stránce výtečně odstínila odlišný charakter árií a duet.“

„Dirigent Jiří Štrunc preferoval svižná tempa, možná i na úkor žádoucích kontrastů, se svým dobře znějícím orchestrem však udržel napětí scény v kasinu a působivě vygradoval tragický závěr.“

„Příběh Manon je nadčasový, přenesení do Francie padesátých let minulého století tvůrci ostravské inscenace tudíž působí zcela přirozeně.“

Patří ke cti plzeňské opery, že se pravidelně vrací k jevištním dílům francouzských skladatelů, a to nejen k populárním a časově ověřeným (Bizetova Carmen, 2020), ale i méně uváděným (Thomasův Hamlet, 2018). Francouzská operní tvorba, od baroka přes klasicismus, 19. a 20. století až po současnost, stále zůstává hlubokou studnicí, z níž lze čerpat a objevovat krásná, zajímavá a obsahově přínosná díla.

„Ukrajinský operní svět rozhodně má jako celek své místo v Evropě – a právě tak ho chceme prezentovat.“

„Jsem představitel ukrajinského národa žijící v Čechách. Vnímám, jak je Praha ohromnou podporou ukrajinským obyvatelům. Je to akt milosrdenství a podpory, kterého si velice vážím.“

„Už jsem dirigoval Dvořáka, ale zatím žádnou jeho operu. Jedna je mi obzvlášť blízká a s tou bych chtěl někdy debutovat. Mám na mysli Rusalku.“

Symbolickou solidární podporou těm, kteří trpí ve válečném konfliktu na Ukrajině vyvolaném Ruskem, je 21. října operní koncert organizovaný pražským Národním divadlem. Má podtitul Ora spei vyjadřující naději na opětovný mír. Ve Státní opeře budou na programu árie a ukázky z českých, italských, francouzských a ukrajinských hudebních děl v podání osmi předních ukrajinských sólistů…

„Na koncerte slovensko-japonského priateľstva vystúpil aj prvý koncertný majster Berlínskych filharmonikov Daishin Kashimoto.“

„Daniel Raiskin má nespochybniteľnú ‚štábnu kultúru‘ dirigovania a precízne dirigentské gesto.“

„Open air koncert Slovenskej filharmónie na bratislavskom Námestí Slobody sledovali tisícky poslucháčov.“

Koncerty priateľstva, organizované Slovenskou filharmóniou (SF) spravidla v spolupráci s veľvyslanectvami krajín juhovýchodnej Ázie, patria už tradične k pravidelným podujatiam nášho prvého orchestra v úvode sezóny. Donedávna to boli koncerty slovenského priateľstva s Kórejskou republikou, v rámci ktorých zneli, popri známych skladbách symfonického repertoáru, populárne kórejské piesne s účasťou špičkových kórejských vokalistov či inštrumentalistov. Tento rok venovala dramaturgia SF koncert priateľstva krajine vychádzajúceho slnka, Japonsku. Uskutočnil sa vo štvrtok, 7. septembra 2023 v Redute pri príležitosti osláv 30. výročia nadviazania diplomatických vzťahov medzi našimi krajinami. Zaujímavá dramaturgická zostava zriedka uvádzaných diel z 19. a 20. storočia odznela pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina, ako sólista sa bratislavskému obecenstvu po rokoch opätovne predstavil Daishin Kashimoto, prvý koncertný majster Berlínskych filharmonikov.