PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jeho kariéra se rozvinula do celosvětového měřítka. Často se protínala s dráhou Marie Callas. Natočili spolu nejméně desítku oper.“

„Kritici oceňovali, jak měl zpěv pod kontrolou, i jeho pěveckou inteligenci, zmiňovali jeho sladká piana a dokonalé frázování i srozumitelnost zpívaného textu.“

„V roce 1963 neplánovaně pomohl Pavarottimu, když odřekl londýnské představení Pucciniho Bohémy.“

Legendární Pucciniho Tosca, jak ji v padesátých letech natočili pěvci Maria Callas, Giuseppe di Stefano a Tito Gobbi, je ještě stále životná nahrávka. Připomínáme ji nyní především kvůli tenoristovi, který zpívá malíře Cavaradossiho. Di Stefano se narodil přesně před sto lety a mnozí na něj dodnes vzpomínají jako na umělce s nejkrásnějším lyrickým hlasem. S velkým uznáním se na jeho adresu vyjádřil i Luciano Pavarotti. Hovořil o něm jako o svém idolu: jeho muzikalita byla přirozená a krásná tak, jak byl podle něj fenomenální jeho hlas, plný slunce, otevřený, neuvěřitelný…

„Pařížské radnici patří obdiv za to, že letos už podeváté vsadila na klasickou hudbu, respektive operní gala.“

„14. července 2014 se mezi davy stojících diváků ještě tísnil prezident François Hollande; o dvanáct měsíců později už o čemsi podobném nemohlo být ani řeči.“

„Tak, jako je úvod koncertu vyhrazen Uherskému pochodu, zůstává neměnný také závěr. Všichni účinkující se sejdou na jevišti, aby společně zazpívali Marseillaisu.“

Za týden bude Paříž místem tradičních oslav pádu Bastily, který odstartoval Velkou francouzskou revoluci. Při této příležitosti je každý rok uspořádán gala koncert přímo v srdci francouzského hlavního města. Letos se budou moci velkolepé akce zúčastnit diváci opět přímo pod Eiffelovou věží – a kdo se na daný večer do Paříže nedostane, má příležitost sledovat ho prostřednictvím televizního přenosu.

„Nepamatuji svět, ve kterém by Plácido Domingo nebyl jednou z největších tenorových hvězd současnosti.“

„Opera a Domingo jsou v podstatě synonyma.“

„Pravé kvality operního umělce by měl posluchač ocenit někde jinde než v hokejové hale s umělou zvukovou amplifikací.“

Kompilace s bohatě faktograficky a obrazově vybaveným bookletem, nazvaná „Plácido Domingo: Live Recordings 1967–1999“, zachycuje světoznámého tenoristu prostřednictvím jeho vídeňských kreací z doby tří desítek let, během nichž si vybudoval bezprecedentní uměleckou pověst. Album podrobně přibližujeme přesně v den, kdy pěvec slaví osmdesátiny.

„Výčet operních superstars, které se slétnou do La Scaly, aby tam společně prožily večer nazvaný Znovu hledět ke hvězdám, bere dech.“

„Nejsem si jist, zda je opravdu nutné kořenit árie recitací náročných veršů Cesare Paveseho či Eugenia Montaleho, o plamenných úvahách marxisty Antonia Gramsciho nemluvě.“

„La Scala je symbol umění, divadla a kultury, která nám pomáhá vyjít ven a znovu hledět ke hvězdám.“

Na sedmý den posledního měsíce v roce připadá svátek svatého Ambrože, patrona italského Milána. Ve stejný den tradičně zahajuje novou sezónu milánská La Scala. Letos z pochopitelných důvodů pouze prostřednictvím televizního přenosu do celého světa. 

„Oficiální program pro veřejnost začal ve 14 hodin. V Sukově síni nejprve zahrálo komorní uskupení hráčů Komorní filharmonie Pardubice.“

„Snad nejvýraznější proměnou prošel Malý sál, který se změnil k nepoznání a vypadá daleko lépe než před tím.“

„Bylo až překvapivé, kolik návštěvníků přišlo. Akce se těšila solidnímu zájmu veřejnosti.“

Pardubický Dům hudby se po rozsáhlé rekonstrukci dočkal slavnostního otevření. Od loňského léta prošla renovací většina interiérů a exteriérů. Celá budova nyní působí daleko pozitivnějším a svěžejším dojmem. Takřka dokončená Sukova síň se měla veřejnosti představit již v březnu na zahajovacím koncertu Pardubického hudebního jara,…

„Konzul je dodnes považovaný za Menottiho mistrovský opus, za který získal Pulitzerovu cenu za hudbu a cenu New York Drama Critic’s Circle Award.“

„Zhruba hodinová jednoaktovka Amahl and the Night Visitors měla takový úspěch, že se stala pravidelnou součástí vánočního programu televize NBC.“

„Alastair Willis řídí početný soubor se zjevnou znalostí Menottiho kompozičního stylu i smyslem pro budování dynamické a zvukové vyrovnanosti vokálně instrumentálního díla.“

Vánoční příběh se odráží v řadě hudebních děl, menších i větších. Jedním z nich je i jednoaktovka Amahl a noční návštěvníci, která byla z anglického originálu přeložena do italštiny, němčiny, francouzštiny i polštiny a ve světě je už od roku 1951, kdy měla premiéru, nesmírně populární. V České republice však zatím na svůj debut čeká…

„Snažíme se, aby výsledkem bylo komplexní divadlo. Aby od sebe svět hudby a svět divadla nebyly odtržené.“

„Liberecká opera je má domovská scéna a já k ní cítím velkou zodpovědnost. Těšilo by mě, kdyby si Liberec Leoše Janáčka zamiloval.“

„Jako kdyby nám Janáček v Lišce Bystroušce dopřával jakýsi druh terapie.“

Poslední operní premiérou roku 2019 jsou v Liberci Příhody lišky Bystroušky. Poprvé se hrají dnes a v neděli. Režisérka inscenace Linda Keprtová v rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o důvodech nadvlády režisérů v některých zahraničních operních projektech a o své vlastní práci pro divadlo…

„Čím častěji zpívám na recitálech, tím víc se mi líbí, jak prostým způsobem tahle forma sdílení hudby působí.“

„Krása poezie spočívá ve výrazových možnostech bez hranic.“

„Nástroj a technika zůstávají, ale skladatel a jazyk dodávají pokaždé zvláštní jedinečnost.“

V Praze zpívala vítězka Domingovy světové soutěže Operalia z roku 2011 pouhý rok po skvělém debutu v Metropolitní opeře; je tomu už pět let. Předloni se vrátila, nyní přijíždí jihoafrická sopranistka potřetí. Středeční recitál ve Smetanově síni je součástí turné, které Pretty Yende zavedlo už do Frankfurtu a dále ji povede do Barbican Hall v Londýně a do newyorské Carnegie Hall. V písňovém repertoáru z pera známých romantických skladatelů doprovází mladou pěvkyni italský klavírista Michele D’Elia…

„Lákalo mě hrát něco trochu jiného než klasický violoncellový repertoár.“

„Houslové skladby a jejich technická náročnost se mi líbí. Je to výzva.“

„Objevil jsem nástroj z roku 1891, který postavil v Budapešti houslař Janos Stowasser. Jsem s ním velmi spokojen.“

V posledních letech na sebe čím dál výrazněji svými koncertními aktivitami upozorňuje mladý brněnský violoncellista Lukáš Svoboda. Člen Filharmonie Brno je aktivní rovněž jako ansámblový a komorní hráč. Nyní se chystá představit unikátní recitálový program postavený na provedení některých virtuózních skladeb houslového repertoáru v transkripcích pro violoncello…

„Když sedím v Rudolfinu a poslouchám je, říkám si – škoda, že neučí.“

„S blížícím se večerem centrum dění pomalu přechází do kina Nadsklepí.“

„Začínají se vynořovat například otázky ohledně problémů s řadovým staccatem. Vždyť včera to ještě šlo…“

Vše pomalu končí. Už chybí doladit jen pár věcí, na vše se pokud možno co nejlépe připravit, pobrat ještě alespoň pár cenných rad… Poslední páteční výukový den kroměřížské Mezinárodní hudební akademie se totiž pomalu ale jistě uzavírá. Pak už jen zbývá předvést všechen svůj um v rámci pár posledních vystoupení. Ale i přesto je stále všude živo a veselo – jako by vše mělo teprve začít…

„Pražský filharmonický sbor je rozhodně jeden z těch nejlepších sborů, které v Evropě máme.“

„S Vídeňskými filharmoniky jde o přátelské soutěžení. A také je to často rodinná záležitost – někdo z rodiny hraje v jednom tělese, někdo v tom druhém.“  

„Hudební Vídeň by bez Čechů – a bez Maďarů – nebyla Vídní.“

Bregenz je třicetitisícové hlavní město spolkové země Vorarlbersko. Leží na nejzápadnějším konci Rakouska na břehu Bodamského jezera a je proslulé mimo jiné svým letním festivalem, k jehož „nej“ patří jednak Jezerní scéna pro velkolepá operní představení s hledištěm pro sedm tisíc lidí, jednak také už více než sedmdesátiletá spolupráce s jedním hudebním tělesem. Rezidenčním orchestrem jsou na Bregenzer Festspiele od samého počátku, tedy od roku 1946, Vídeňští symfonikové…

„No problem, welcome.“

„Přestávka s prostorem pro jídlo trvá celých devadesát minut. Kdo nesedí u stolu v restauraci, je venku na trávě nebo usazen v některém ze stinných zákoutí.“

„Rozhodně ne obyčejná opera. Tak jaká tedy? Jak to mysleli? Odpovědí je šalamounský bonmot.“

„Tak to si nezapomeňte, Petře, vzít s sebou smoking.“ Pamatuji si na tu větu i po šestnácti letech. Vyslovil ji dobrý přítel české hudby Graham Melville-Mason, když jsem se před ním zmínil o své chystané cestě na operní festival v Glyndebourne na jihu Anglie. Ano, i když v našich končinách se tak často nenosívá, vzal jsem samozřejmě tenkrát večerní formální oblek s motýlkem s sebou a v Británii pak na sebe. V opačném případě bych byl jedinou výjimkou…

„Opera je magicky jedinečnou směsicí psychologie, filozofie, religiozity, humanismu, pohádkovosti a smyslnosti.“

„Člověka odedávna provázející ´svár duše s tělem´ toto dílo prezentuje velmi intenzivně.“

„V roli mnicha Athanaëla neokázale exceluje mladý slovenský pěvec Csaba Kotlár.“

Pardubické hudební jaro zasáhlo jedním přidaným večerem do chrudimské hudební sezóny. V Divadle Karla Pippicha se první květnovou neděli uskutečnilo pohostinské představení libereckého operního souboru. Nabídlo Thaïs od Julesa Masseneta – zdařilou inscenaci, za kterou stojí režisérka Linda Keprtová a dirigent Martin Doubravský.

„Massenet dovedl oboje – tvořit geniálně jednoduše, stejně jako komponovat složité formy s hutnou instrumentací.“

„V Liberci se dlouhodobě daří oživovat polozapomenutá díla.“

„Jediná mezihra v závěru Thaïs by pro jiného skladatele byla bez problémů námětovým zdrojem pro symfonickou větu, ale Massenet napíše do klavírního výtahu: ´…pakliže se scéna stihne přestavět rychleji, můžete to vypustit…´“

Massenetova Thaïs zazní teď v neděli 5. května v chrudimském Divadle Karla Pippicha – jako epilog mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro. Přiveze ji operní soubor Šaldova divadla v Liberci. Právě na jeho prknech se v Česku objevila po devadesáti letech v režii Lindy Keprtové a v hudebním nastudování Martina Doubravského. Pro KlasikuPlus.cz se zamyslel nad hloubkou známé mezihry i obecně nad oživováním polozapomenutých děl.

„Stíny repríz jsou jasné: rutina mezi členy orchestru, zpěváci bez velké ambice, režisérův záměr pozapomenut… Světla repríz jsou radostnější.“

„V Národním divadle byl hostem zvýrazněných dvou repríz Giordanovy opery Andrea Chénier brazilský tenorista Martin Muehle. Nabídl hlas pro roli ideální.“

„Repríza projektu Sternenhoch, který se stal pro určitý segment publika zřejmě kultovním, připomněla, že současné umění je opravdu široce rozkročeno.“

Operní premiéry mají svou atmosféru, své rituály, své oslavy. Řada měsíců studia a příprav a týdnů zkoušení je u konce. Přijde premiérové publikum a netuší, kolik všechno to samozřejmé a krásné nebo třeba ujeté a zvláštní stálo úsilí. Vlastně ho to ani nezajímá. Nepatří do té party, která nemá od výsledku odstup. Party, která zaujatě pracovala, určitě se prací i bavila a teď vydává počet z toho, co umí. Publikum stojí nezaujatě vně. Vidí, slyší, vnímá, prožívá, promýšlí… – a vytvoří si během večera svou představu, pocit, úsudek.