PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Iluzi barokního prostoru poskytlo hlediště i jeviště Divadla A. Dvořáka ideálně. Dotvořil ho scénograf Daniel Dvořák.“

„Nejslavnějším kontratenoristou je dnes bezpochyby Andreas Scholl, německý kontratenorista, který vytvořil titulní roli.“

„Být to koncertní provedení, jistě by jeho výkon vyčníval, takto spíš vzbuzoval rozpaky.“

Opera Národního divadla moravskoslezského uvedla poprvé na svém jevišti barokní operu, konkrétně Händelovu operu Julius Caesar v Egyptě, a to v koprodukci s Hudebním festivalem Znojmo a Czech Ensemble Baroque dirigenta Romana Válka. Režijně operu připravil Jiří Nekvasil, scénu vytvořil Daniel Dvořák a kostýmy Hana Kelar Knotková. Premiéra se konala ve čtvrtek 19. června a byla událostí sezóny a současně jejím závěrem.

„Julius Caesar v Egyptě patří k titulům, o kterých se říká, že jsou ‚operou oper‘.“

„Sáhli jsme po kratší verzi, kterou realizoval německý kontratenorista Andreas Scholl společně se sopranistkou Cecilií Bartoli pro festival ve Versailles.“

„Jsou tam tři kontratenoři, a to jsou dokonce dva kontratenorové party škrtnuté.“

Roman Válek je dirigentem, který se začátkem devadesátých let vydal cestou barokní hudby, zejména opery. Že to byla volba dobrá, prokázal množstvím premiér, které realizoval na znojemském festivalu se souborem Czech Ensemble Baroque. Nyní ho 19. června čeká premiéra Händelovy opery Julius Caesar v Egyptě na scéně opery Národního divadla moravskoslezského. Nejen o této opeře jsme s dirigentem vedli rozhovor.

„Projekt Hudebních výletů ukazuje, jak může kultura vstoupit do veřejného prostoru jinak, nikoliv jako zábavná vsuvka, ale jako trvalé gesto péče o kulturní dědictví.“

„Houslista Jiří Sycha a cembalista Vít Bébar přistoupili k doprovodu s vnitřní energií a znalostí dobového stylu, ale zároveň s mimořádnou pozorností k rytmickému dýchání a formální architektuře skladeb.“

„Pelka dokazuje, že kontratenor už dávno není výlučně historizující kuriozitou.“

V podvečer soboty 24. května 2025 se Velký sál zámku Kunín proměnil v místo mimo aktuálně vnímaný čas. V rámci cyklu Hudební výlety, jež se pojí se jménem Igora Františáka, uznávaného klarinetisty, pedagoga Fakulty umění Ostravské univerzity a ředitele Svatováclavského hudebního festivalu, tam zazněl program souboru Viaggio Musicale. Soubor zaměřený na dobovou, historicky poučenou interpretaci nás provedl labyrintem lidských témat: bolest, láska, osud, víra… V barokní hudbě jsou tyto obsahy tlumočeny s až architektonickou přesností, což umožnilo spojit historizující interpretaci s hluboce aktuálním poselstvím.

„Andante Richarda Strausse provedl výtečně Kryštof Koska, sólohornista Orchestru Národního divadla.“

„Uvedením druhé věty Koncertu č. 1 Richarda Strausse Kateřina Javůrková okouzlila nádherou svého vytříbeného tónu.“

„Vrcholem večera bylo provedení druhé věty Rachmaninova Klavírního koncertu v úpravě pro klavír a osm horem pod taktovkou Ondřeje Vrabce.“

Letošní již 14. ročník Festivalu Jarmily Novotné v Litni uvedl v sobotu 12. dubna vpravdě jarní Galakoncert hornistů České filharmonie. Koncert byl součástí Jarní akademie hornistů České filharmonie, jež nabídla nejprve v sobotu odpoledne před vystoupením otevřený workshop Klíčová úskalí při hře na lesní roh s renomovaným hornistou Ondřejem Vrabcem. Po večerním koncertu pokračovala akademie v neděli druhým otevřeným workshopem pod vedením známého mistra lesního rohu Radka Baboráka a dvoudenní setkání uzavřelo v neděli odpoledne vystoupení souboru hornistů řízené Jindřichem Petrášem.

„Jestliže běžně při koncertech souborů zabývajících se historicky poučenou interpretací obdivujeme barokní hoboj či fagot – a pokud se náhodou na pódiu objeví viola da gamba, vzdycháme úžasem –, chalumeau přineslo nový zvukový ‚level‘.“

„Ernst Schlader nám ukázal, jak je nástroj schopen jímavé kantilény i omračujících běhů.“

„Hasse byl hvězdou ve své době právem a s opodstatněním se jeho hudba vrací na koncertní pódia.“

Ve čtvrtek 13. března do Prahy přijel starodávný nástroj jménem chalumeau, a to dokonce ve dvou vyhotoveních: sopránovém a basovém. Jejich majitel, zároveň umělecký vedoucí souboru Calamus Consort, Ernst Schlader připravil pro pražský Vzlet výběr zcela neznámého repertoáru, a to spolu s hobojistkou Katharinou Andres, fagotistkou Györgyi Farkas, violoncellistkou Hanou Flekovou. Soubor doplnil Václav Luks, který se tentokrát představil v poměrně neobvyklé roli jako cembalista.

„Silentium! ensemble zpíval pod vedením sbormistryně Terezy Válkové s vyrovnanou dynamikou hlasů, intonační čistotou a radostným nasazením.“

„Na většině houslí nebyly patrny ramenní opěrky, natož kovové dolaďovače strun.“

„Držení houslí převažovalo již současné, ale za výrazovými tahy smyčců bylo možné si představit jednoho z prvních proslulých barokních virtuosů, Arcangela Corelliho.“

V rámci již třináctiletého koncertního cyklu Bacha na Mozarta uvedl 12. března Czech Ensemble Baroque spolu s nově vytvořeným sborem Silentium! ensemble v brněnském Besedním domě koncertní večer tří hudebníků žijících ve stejném časovém období, Henryho Purcella, Arcangela Corelliho a Georga Friedricha Händela. Všichni tři také ovládali hru na housle a jistě i na cembalo a mnohé další hudební nástroje, měli též bohatou hudební představivost. Na tu navázaly oba vzájemně provázané účinkující soubory ve snaze dosáhnout co nejautentičtějšího zvuku.

„Václav Luks je dobrý ‚händelista‘ a bezpečně vedl svůj báječně sehraný ansámbl pestrými hudebními peripetiemi Händelovy suity.“

„V Suitě č. 3 G dur z Vodní hudby, kterou Luks proložil Suitou č. 2 D dur, měla v Sarabandě půvabné sólo flétnistka Julie Braná.“

„Francouzský esprit a operní manýra úvodní části Symfonie, kterou Francœur převzal ze své opery Scanderberg, příznivě proměnily náladu v auditoriu od obřadnosti k bezstarostnosti.“

Collegium 1704, soubor vedený Václavem Luksem, veřejně uvedl Händelovou hudbu ze svého nového kompaktního disku Voda a oheň. Koncert se konal ve Dvořákově síni Rudolfina ve středu 12. února a k jeho osvěžení přidal dirigent pasticcio ze skladeb Françoise Francœura. Zdánlivě jednolitý běh hudby ozdobila sóla flétnistky Julie Brané, jakož i dalších hráčů orchestru.

„Na interpretkách bylo znát, že tuto hudbu hrají s chutí a s poučeným vhledem.“

„Cembalo mělo příležitost se předvést v radostném virtuózním sólu.“

„Krásný a pohodový koncert…“

Hudební fakulta JAMU pořádá pravidelně koncerty pro veřejnost, na kterých vystupují studenti, pedagogové i absolventi. Tentokrát se ve středu 15. ledna v aule fakulty při svém docentském koncertu představil Martin Hroch. Je vedoucím katedry varhanní a historické interpretace a jeho specializací je hra na cembalo. Ke spolupráci na koncertu si přizval absolventky JAMU, houslistky Ludmilu Netolickou a Kristýnu Jungovou, violistku Kateřinu Kovaříkovou a Anežku Kavalírovou hrající na violoncello. Společně provedli program autorů, kteří tvořili převážně v 18. století.

„Soutěž Operalia založil Plácido Domingo v roce 1993, aby podpořil mladé operní pěvce.“

„Laureátství v takové hudební soutěži může významně ovlivnit budoucí kariéru mladého umělce.“

„Oba mladí pěvci mají svou hlavní část kariéry ještě před sebou a určitě o nich v budoucnu uslyšíme.“

Už pětadvacet let umělecká agentura Nachtigall Artists obohacuje pražský koncertní život vystoupeními slavných operních hvězd. Koncert 7. ledna, pořádaný v Dvořákově síni pražského Rudolfina, byl věnován dvěma operním nadějím – Julii Roset a Anthonymu Leónovi, laureátům slavné pěvecké soutěže Plácida Dominga Operalia. Doprovázející orchestr Prague Philharmonia řídil Riccardo Bisatti.

„Dirigent Dennis Russell Davies vedl orchestr k lehkému zvuku, který byl vycizelovaný, ve vypjatých částech dramatický, ale vždy mozartovský, soustředěný a kompaktní.“

„Ke spolupráci byl přizván Slovenský filharmonický sbor.“

„Christoph Prégardien byl prezentován jako hlavní hvězda večera. Bohužel se svému renomé zdaleka nepřiblížil.“

V adventním čase uvedení oratoria Georga Friedricha Händela Mesiáš nepřekvapí. Překvapit může uvedení podoby, kterou dílu dal Wolfgang Amadeus Mozart. V době, která spíš preferuje autentickou poučenou interpretaci, je návrat ke znění z roku 1789 ojedinělý. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese hrál orchestr Filharmonie Brno, zpíval Slovenský filharmonický sbor a sólisté.