V samotném závěru dubna nabídne Filharmonie Brno svým návštěvníkům dva koncerty v Besedním domě, jejichž dramaturgii vévodí provedení Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy v úpravě pro mezzosoprán a komorní orchestr z pera protagonisty koncertu, klavíristy a dirigenty Takeshiho Moriuchiho. Sólistkou koncertů, které v Brně zazní ve čtvrtek 25. a pátek 26. dubna od sedmi hodin večer, bude mezzosopranistka Markéta Cukrová.  

Závěrečnou dvojici dubnových koncertů Brněnské filharmonie otevře Ravelova pocta francouzskému baroku. Klavírní cyklus Náhrobek Couperinův, jímž vzdal Ravel hold představiteli clavecinové hudby, zazní v instrumentaci pro menší orchestr, kterou částečně zkomponoval sám Ravel a částečně ji dotvořili další skladatelé a dirigenti. Mistra romantické písně Roberta Schumanna v Brně připomenou uvedením jeho písňového cyklu Frauenliebe und leben (Láska a život ženy), op. 42 inspirovaného jeho ženou Clarou, který Schumann zkomponoval na básnické texty Adelberta von Chamissa. Autorem orchestrální verze Schumannova cyklu je Takeshi Moriuchi, japonský dirigent a klavírista, který bude Filharmonii Brno v uvedených koncertech řídit. Pěveckého partu se ujme mezzosopranistka Markéta Cukrová, jejíž výkon portál KlasikaPlus.cz naposledy zaznamenal v nové inscenaci Lazebníka sevillského v Českých Budějovicích.

V další části koncertů zazní hudba současného amerického skladatele Johna Adamse, již mají brněnští filharmonikové doslova „zarytou pod kůži“. V nedávné době uvedli v Brně jeho Doctor Atomic Symphony, Chamber Symphony, na královéhradeckém Hudebním fóru skladbu City Noir a na inauguračním koncertě šéfdirigenta Dennise Russella Daviese Harmonielehre, jež společně představili i na Pražském jaru. Sám Adams se loni uvedl i v roli dirigenta na zmíněném festivalu, koncert portál KlasikaPlus.cz reflektoval ZDE. Aktuálně orchestr nastudoval jeho skladbu Eros Piano pro klavír a komorní orchestr, Adamsův první klavírní koncert inspirovaný koncertem Riverrun japonského skladatele Tōru Takemitsua a hrou amerického jazzového klavíristy Billa Evanse. Na závěr pestrá dramaturgie uvádí Symfonii č. 29 A dur, KV 201 Wolfganga Amadea Mozarta, jež Mozart zkomponoval roku 1774, nedlouho poté, co se v osmnácti letech vrátil se svým otcem ze Salcburku do Vídně.

foto: archiv Klasiky+, Barbara Aumuller, Riccardo Musacchio