PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Charismatického basbarytonistu Lukáše Bařáka není třeba dlouze představovat. Pražské Národní divadlo je jeho domovskou scénou řadu let, pravidelně však hostuje také v Brně a spolupracuje s předními českými orchestry. Kromě pozoruhodně barevného hlasu je nepřehlédnutelným i díky přirozeně výraznému hereckému projevu. O svých uměleckých výzvách, inspiracích i nejnovější roli v Purcellově opeře Dido a Aeneas, která zažije premiéru ve Stavovském divadle 15. ledna 2026 v hudebním nastudování Michaela Hofstettera a v režii Alice Nellis, mluví v následujícím rozhovoru.

Německý dirigent Michael Hofstetter zasvětil svou už více než třicetiletou kariéru interpretaci hudby od baroka po vídeňský klasicismus a dnes je vnímám jeho jeden z předních specialistů na toto období. Vedle spolupráce s prestižními operními scénami, jako jsou Bavorská státní opera, Staatsoper Hamburg či Royal Opera Copenhagen, se prosadil také na festivalových pódiích od Salcburku po Halle. V rozhovoru se dělí o vášeň pro historicky poučenou interpretaci i o to, jak se mu daří vdechovat život novému nastudování mistrovské opery Henryho Purcella Dido a Aeneas, která bude uvedena 15. ledna ve Stavovském divadle s Markétou Cukrovou v roli Dido a Lukášem Bařákem jako Aeneasem.

„Sekera a Cukrová toho večera nevytvořili jen interpretaci – vytvořili svět.“

„Markéta Cukrová má dar kombinovat pregnantní výraz s niterností – nikoli dramaticky přetaženou, ale kontrolovaně intenzivní.“

„Sekerův Haydn nebyl ‚správně zahraný klasicismus‘, ale pulsující hudební dramaturgie, v níž se rytmus stal tělesností a forma organismem.“

Hudební výlety letos opět potvrdily, že skutečné umělecké události nevznikají jen v koncertních síních velkých metropolí, ale i v komorních sálech, které svým geniem loci dovedou koncentrovat prožitek do téměř hmatatelné esence. Rytířský sál frýdeckého zámku se 20. listopadu stal místem, kde se hudba nejen hrála, ale především sdílela. Někdy se o koncertě říká, že „všichni byli na jedné vlně“ – zde to ovšem byla spíše jedna tepová frekvence, jeden společný dech, v němž se Mozart a Haydn ve společnosti mezzosopranistky Markéty Cukrové a klavíristy Miroslava Sekery stali myšlenkovými partnery, nikoli muzeálními exponáty.

„Skladba Josefa Bohuslava Foerstera zazněla stejně jako před 80. léty, kdy Moravská filharmonie vznikla.“ 

„Interpretace písní se ujaly sopranistka Kateřina Kněžíková a mezzosopranistka Markéta Cukrová.“

„Zazněla naopak skladba zcela nová, kterou si filharmonie objednala u soudobé slovenské skladatelky Jany Kmiťové.“

Moravská filharmonie Olomouc vstoupila do 80. sezóny s pokorou i s novou nadějí. Pod taktovkou šéfdirigenta Zsolta Hamara zazněly skladby Josefa Bohuslava Foerstera, Wolfganga Amadea Mozarta, Gustava Mahlera a Antonína Dvořáka. Všichni měli vazbu na Olomouc a ve své době zde působili. Písně Gustava Mahlera přednesly Kateřina Kněžíková a Markéta Cukrová a koncert byl přímo přenášen Českým rozhlasem Vltava.

„Byl to působivý večer, dramaturgicky i interpretačně. Markéta Cukrová je výtečná písňová interpretka.“

„Kladívkový klavír bylo nutné přepravit do kostela sv. Mikuláše z krumlovského zámku, v den koncertu instalovat a řádně naladit.“

„Inspirativní provedení Berliozových písní ukázalo, jak mnoho dlužíme tomuto francouzskému romantikovi právě v oblasti písňové tvorby.“

V Českém Krumlově se v červenci a srpnu koná spousta hudebních akcí v rámci 34. Mezinárodního hudebního festivalu. K nim náleží i komorní koncerty v širším okolí města. Jedním z nich byl koncert 20. července v původně románském kostele svatého Mikuláše v Boleticích, kde vystoupila renomovaná mezzosopranistka Markéta Cukrová spolu s klavíristkou a cembalistkou Barbarou Mariou Willi. V boletickém kostele, v pásmu vojenského újezdu (vše je jednou poprvé), kde náhle nefunguje mobil, natož navigace, se konal zajímavý komorní večer z díla romantiků Dvořáka, Schumanna a Berlioze.

„Minulost neexistuje, kupředu můžeme jít kamkoli, tedy i zpět.“

„Poučenou interpretaci lze aplikovat i na období romantismu.“

„Díky podpoře národních a mezinárodních projektů se JAMU stala jednou z nejlépe vybavených vysokých škol v Evropě.“

Děkankou Hudební fakulty JAMU je inovativní umělkyně s polsko-německými kořeny. Z rodného jižního Německa přinesla do České republiky nový přístup k interpretaci hudby, založila kromě oboru Historická interpretace i jediný sdílený mezinárodní studijní program ve střední Evropě. Dne 9. července byla Barbara Maria Willi zvolena rektorkou Janáčkovy akademie múzických umění s nástupem od 1. února 2026, Willi je však také činnou interpretkou coby hráčka na klávesové nástroje a už zítra společně s mezzosopranistkou Markétou Cukrovou vystoupí na Festivalu Krumlov. Nejen o zmíněném je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

„Třiatřicetiletý Jiří Habart příležitost využil vrchovatou měrou.“ 

„Hráči Komorní filharmonie by možná mohli odvádět své výkony poslepu, ale proč se sympatickému dirigentovi nepodřídit?“

„Vnitřní nastavení umožňuje Markétě Cukrové plně se vcítit se do textu a nálady Wagnerem zhudebněných veršů, ohromujícím vnějším znakem je pak uchopení nosným a přesvědčivým hlasem.“

Tři večery na pódiu pardubického Domu hudby byly v tomto týdnu svěřeny mezzosopranistce Markétě Cukrové. Přední česká pěvkyně se prvně 19. května stala protagonistkou květnových abonentních koncertů Komorní filharmonie. Vedle předem ohlášeného písňového cyklu Richarda Wagnera zazněly v jejím podání ještě dvě árie Cherubína z Mozartovy Figarovy svatby. Spolehlivý orchestr energicky a s citem řídil Jiří Habart.

„Skladba Zemka Nováka je vystavěna na originální myšlence jednohlasé, lineární kompoziční práce.“

„Ač Andsnes studoval v Bergenu, je odchovancem české klavírní školy.“

„Sommerova třívětá Vokální symfonie je dílo dramatické, přináší nadčasová sdělení.“

Tři výrazné skladatelské osobnosti ze tří různých epoch evropské hudby se setkaly v programu čtvrtého pořadu abonentní řady „C“ České filharmonie. První z tří plánovaných koncertních večerů se uskutečnil 24. dubna v Dvořákově síni Rudolfina a dirigent Jakub Hrůša byl postaven před velmi závažný a ne zrovna lehký úkol. V úvodu přednesl ve světové premiéře patnáctiminutovou originální kompozici Pavla Zemka Nováka Canto, unisono per orchestra, následoval Koncert pro klavír a orchestr a moll, op. 16 Edvarda Hagerupa Griega v sólovém partu s klavíristou Leifem Ove Andsnesem a vyvrcholením večera se stalo provedení Vokální symfonie pro alt, recitátora, sbor a orchestr od Vladimíra Sommera, na které se podílel Pražský filharmonický sbor.

„Dirigent si zvolil výborně kvarteto sólistů, takové vyrovnanosti zvuku se podaří málokdy dosáhnout.“ 

„Příjemným překvapením byl soustředěný a zvukově vybalancovaný zvuk operního sboru.

„Večer byl velkým úspěchem dirigenta i sbormistra.“ 

Velikonoční koncert v českobudějovickém kostele Obětování Panny Marie 18. dubna přinesl provedení Dvořákovy Stabat Mater pod taktovkou šéfdirigenta Jihočeského divadla Davida Švece. Slavné dílo skvěle nastudoval s orchestrem a sborem divadla, kvarteto sólistů tvořili Marie Fajtová, Markéta Cukrová, Daniel Matoušek a František Zahradníček.

„Její frázování a práce s dynamikou byly čítankové a finesy jejího moravského dialektu by jí – rodilé Pražačce – mohla závidět leckterá moravská mezzosopranistka.“

„Markové se podařilo technicky zvládnout všechny technické úklady skladby a hezky vystihla i její emocionální výraz.“

„V písních je sólista u klavíru hudebně naprosto obnažen, žádný nedostatek nemůže schovat ani za orchestr ani za operní triky.“

Žižkovský koncertní sál Atrium nedávno oznámil novinku ve svém klasickém programu, jíž je koncertní řada Hudební recitál. Sérii setkání s předními českými interprety odstartoval ve čtvrtek 20. února písňový recitál mezzosopranistky Markéty Cukrové s doprovodem klavíristky Kristiny Markové. Dámy si pro posluchače připravily písně  Dvořáka, Faurého, Ravela, Debussyho, Berlioze, Brittena a  Ebena spojené s tématem noci.