Bachovy pašije podle Marka pod taktovkou Vojtěcha Jouzy
Nikoli Matoušovy, dokonce ani Janovy, ale Markovy pašije, BWV 247 zazní na Květnou neděli 29. května v pražském kostele sv. Šimona a Judy. Stane se tak s recitujícím Martinem Myšičkou v partu Evangelisty, Pražským barokním souborem, komorním sborem En Arché a trojicí zpívajících sólistů, kdy všechny umělce povede dirigent a hobojista Vojtěch Jouza. Repríza se uskuteční o den později v plzeňském Korandově sboru, tentokrát s jiným pěveckým sborem.

Markovy pašije, BWV 247 jsou oratorní pašije z odkazu Johanna Sebastiana Bacha – pojednávají o utrpení a smrti Ježíše Krista z pohledu evangelisty Marka. Zatímco Picanderovo libreto se dochovalo v úplném znění ve sbírce básní, hudba je považována za ztracenou, na rozdíl od zcela dochovaných Matoušových a Janových pašijí. Markovy pašije měly premiéru na Velký pátek 23. března 1731 v Lipsku. Bach sám pašije provedl alespoň ještě jednou, a to na Velký pátek roku 1744, v přepracované verzi. K tomu kromě úpravy menších textových pasáží přidal dvě další árie.
Ačkoli se hudba ztratila, dílo lze do jisté míry rekonstruovat díky kompletně dochovanému libretu rané verze z roku 1731 a pozdní verze z roku 1744. Na rozdíl od obou ostatních autenticky dochovaných pašijí byly Markovy pašije zkonstruovány z již dříve zkomponovaných děl, například z kantáty Widerstehe doch der Sünde, BWV 54 a Trauerode, BWV 198. Dvě sborové věty z Markových pašijí Bach možná později použil do Vánočního oratoria. U žádné z árií však nebyl nalezen originál a také recitativy se ztratily. V rámci rekonstrukce díla bylo podniknuto velké množství pokusů identifikovat jiné árie z Bachových kantát a podložit je texty Markových pašijí; recitativy byly někdy recitovány, někdy nově zkomponovány, někdy převzaty z jiných děl. Výsledek je z principu diskutabilní. Muzikolog Sven Hiemke u této problematiky dochází závěru: „Bachův dům má, jak je známo, mnoho bytů a jeho apartmán ‚Markovy pašije‘ je obýván mnoha nájemníky. To, co je spojuje, je snaha pomoci Bachově pašijové hudbě – ať už v známém, nebo zcela novém prostředí – k nové aktuálnosti.“

Dílo označované jako Markovy pašije, BWV 247 bude aktuálně k mání nadvakrát. V obou případech – 29. března v Praze v kostele sv. Šimona a Judy i 30. března v plzeňském Korandově sboru – se recitátorského partu Evangelisty ujme herec Martin Myšička, sopránového sóla Alena Hellerová, altového Markéta Cukrová a basového Jaromír Nosek, přičemž doprovází Pražský barokní soubor. Prvního provedení se chopí pěvecký sbor En Arché, druhého Smíšený pěvecký sbor Česká píseň. Vůdčí tváří celé produkce je dirigent Vojtěch Jouza, člen České filharmonie v hobojové sekci.
Foto: archiv KlasikaPlus.cz
Příspěvky redakce
- První sezona Michaely Rózsy Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
- Janoska Ensemble v Obecním domě s adaptací Vivaldiho ‚Čtveráků‘
- Operní megahit i současný titul ‚šmrnclý‘ jazzem. Liberecká sezona 2026/27
- Druhá část Hudby Znojmo. Vrchol s Andreasem Schollem v dirigentské roli
Více z této rubriky
- První sezona Michaely Rózsy Růžičkové s mariánskolázeňskými symfoniky
- Dramaturgická perla. Cappella Mariana s Harantem přímo na jeho hradě
- Janoska Ensemble v Obecním domě s adaptací Vivaldiho ‚Čtveráků‘
- Operní megahit i současný titul ‚šmrnclý‘ jazzem. Liberecká sezona 2026/27
- Druhá část Hudby Znojmo. Vrchol s Andreasem Schollem v dirigentské roli
- Špaček, Cukrová, Willi… Žďár nad Sázavou v sezoně 2026/27 přitahuje pozornost
- Hudební léto Kuks hostí Collegium 1704 a Pavlu Radostovou
- K poctě Lukáše Hurtíka. Historické varhany Slovenska znějí popětatřicáté
- Jihočeské premiéry. Sezonu načne Čardášová princezna, v plánu je i Don Giovanni
- Do Kladrub během léta zavítá i Jiří Vodička