PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Byl to působivý večer, dramaturgicky i interpretačně. Markéta Cukrová je výtečná písňová interpretka.“

„Kladívkový klavír bylo nutné přepravit do kostela sv. Mikuláše z krumlovského zámku, v den koncertu instalovat a řádně naladit.“

„Inspirativní provedení Berliozových písní ukázalo, jak mnoho dlužíme tomuto francouzskému romantikovi právě v oblasti písňové tvorby.“

V Českém Krumlově se v červenci a srpnu koná spousta hudebních akcí v rámci 34. Mezinárodního hudebního festivalu. K nim náleží i komorní koncerty v širším okolí města. Jedním z nich byl koncert 20. července v původně románském kostele svatého Mikuláše v Boleticích, kde vystoupila renomovaná mezzosopranistka Markéta Cukrová spolu s klavíristkou a cembalistkou Barbarou Mariou Willi. V boletickém kostele, v pásmu vojenského újezdu (vše je jednou poprvé), kde náhle nefunguje mobil, natož navigace, se konal zajímavý komorní večer z díla romantiků Dvořáka, Schumanna a Berlioze.

„Minulost neexistuje, kupředu můžeme jít kamkoli, tedy i zpět.“

„Poučenou interpretaci lze aplikovat i na období romantismu.“

„Díky podpoře národních a mezinárodních projektů se JAMU stala jednou z nejlépe vybavených vysokých škol v Evropě.“

Děkankou Hudební fakulty JAMU je inovativní umělkyně s polsko-německými kořeny. Z rodného jižního Německa přinesla do České republiky nový přístup k interpretaci hudby, založila kromě oboru Historická interpretace i jediný sdílený mezinárodní studijní program ve střední Evropě. Dne 9. července byla Barbara Maria Willi zvolena rektorkou Janáčkovy akademie múzických umění s nástupem od 1. února 2026, Willi je však také činnou interpretkou coby hráčka na klávesové nástroje a už zítra společně s mezzosopranistkou Markétou Cukrovou vystoupí na Festivalu Krumlov. Nejen o zmíněném je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

„Třiatřicetiletý Jiří Habart příležitost využil vrchovatou měrou.“ 

„Hráči Komorní filharmonie by možná mohli odvádět své výkony poslepu, ale proč se sympatickému dirigentovi nepodřídit?“

„Vnitřní nastavení umožňuje Markétě Cukrové plně se vcítit se do textu a nálady Wagnerem zhudebněných veršů, ohromujícím vnějším znakem je pak uchopení nosným a přesvědčivým hlasem.“

Tři večery na pódiu pardubického Domu hudby byly v tomto týdnu svěřeny mezzosopranistce Markétě Cukrové. Přední česká pěvkyně se prvně 19. května stala protagonistkou květnových abonentních koncertů Komorní filharmonie. Vedle předem ohlášeného písňového cyklu Richarda Wagnera zazněly v jejím podání ještě dvě árie Cherubína z Mozartovy Figarovy svatby. Spolehlivý orchestr energicky a s citem řídil Jiří Habart.

„Skladba Zemka Nováka je vystavěna na originální myšlence jednohlasé, lineární kompoziční práce.“

„Ač Andsnes studoval v Bergenu, je odchovancem české klavírní školy.“

„Sommerova třívětá Vokální symfonie je dílo dramatické, přináší nadčasová sdělení.“

Tři výrazné skladatelské osobnosti ze tří různých epoch evropské hudby se setkaly v programu čtvrtého pořadu abonentní řady „C“ České filharmonie. První z tří plánovaných koncertních večerů se uskutečnil 24. dubna v Dvořákově síni Rudolfina a dirigent Jakub Hrůša byl postaven před velmi závažný a ne zrovna lehký úkol. V úvodu přednesl ve světové premiéře patnáctiminutovou originální kompozici Pavla Zemka Nováka Canto, unisono per orchestra, následoval Koncert pro klavír a orchestr a moll, op. 16 Edvarda Hagerupa Griega v sólovém partu s klavíristou Leifem Ove Andsnesem a vyvrcholením večera se stalo provedení Vokální symfonie pro alt, recitátora, sbor a orchestr od Vladimíra Sommera, na které se podílel Pražský filharmonický sbor.

„Dirigent si zvolil výborně kvarteto sólistů, takové vyrovnanosti zvuku se podaří málokdy dosáhnout.“ 

„Příjemným překvapením byl soustředěný a zvukově vybalancovaný zvuk operního sboru.

„Večer byl velkým úspěchem dirigenta i sbormistra.“ 

Velikonoční koncert v českobudějovickém kostele Obětování Panny Marie 18. dubna přinesl provedení Dvořákovy Stabat Mater pod taktovkou šéfdirigenta Jihočeského divadla Davida Švece. Slavné dílo skvěle nastudoval s orchestrem a sborem divadla, kvarteto sólistů tvořili Marie Fajtová, Markéta Cukrová, Daniel Matoušek a František Zahradníček.

„Její frázování a práce s dynamikou byly čítankové a finesy jejího moravského dialektu by jí – rodilé Pražačce – mohla závidět leckterá moravská mezzosopranistka.“

„Markové se podařilo technicky zvládnout všechny technické úklady skladby a hezky vystihla i její emocionální výraz.“

„V písních je sólista u klavíru hudebně naprosto obnažen, žádný nedostatek nemůže schovat ani za orchestr ani za operní triky.“

Žižkovský koncertní sál Atrium nedávno oznámil novinku ve svém klasickém programu, jíž je koncertní řada Hudební recitál. Sérii setkání s předními českými interprety odstartoval ve čtvrtek 20. února písňový recitál mezzosopranistky Markéty Cukrové s doprovodem klavíristky Kristiny Markové. Dámy si pro posluchače připravily písně  Dvořáka, Faurého, Ravela, Debussyho, Berlioze, Brittena a  Ebena spojené s tématem noci.

„Soprán Slávky Zámečníkové se s mezzosopránem Markéty Cukrové dokonale barevně pojil.“

„Výběr z cyklu osmi menších skladeb Bedřicha Smetany s názvem Bagatelles et Impromtus byl vystavěný tak, že postupně gradovaly ve výrazu.“

„Zpěvačky s klavíristou připravili malé překvapení. Árii ‚Měsíčku na nebi hlubokém‘ pro dva ženské hlasy!“

Poslední týden Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka v Ostravě zahájily dvě půvabné zpěvačky s programem Pocta Antonínu Dvořákovi. Už to byl třetí koncert s tímto názvem, a to proto, že Leoš Janáček měl Antonína Dvořáka rád. Slávka Zámečníková a Markéta Cukrová přednesly Moravské dvojzpěvy za doprovodu klavíristy Miroslava Sekery, který přidal ještě klavírní skladby Bedřicha Smetany. Večer plný půvabu a krásného komorního zpěvu zaplnil v pondělí 24. června nový komorní sál Fakulty umění Ostravské univerzity.

„V pondělí je na programu nejrozsáhlejší symfonie Antona Brucknera a jedna z nejdelších instrumentálních symfonií vůbec, Symfonie č. 8 c moll.“

„Druhým koncertem ve středu večer z nabídky EBU je koncert Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu s dirigentem Thomasem Søndergårdem.“

„Sobotní a nedělní dopoledne připomene, že nejen čeští skladatelé mají letos výročí. 11. června uplyne 160 let od narození Richarda Strausse…“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. do 9. června?

„Titulní role Figara byla svěřena na první premiéře talentovanému barytonistovi Jakubovi Hliněnskému.“

„V dnešní době vzniká otázka, zda komickou operu zahraničního autora interpretovat v překladu nebo v originálu.“

„Lazebník sevillský je finálním titulem sezóny. Věřím v jeho návštěvnický úspěch.“

Opera Jihočeského divadla představila na závěr sezóny ve dvou premiérách 12. a 13. dubna v historické budově Jihočeského divadla slavnou komickou operu Gioacchina Rossiniho Lazebník sevillský na motivy komedie Pierra Beaumarchaise. V hudebním nastudování dirigenta Martina Peschíka, v režii a zároveň choreografii Miřenky Čechové a Petra Boháče, na scéně Lucie Škandíkové, v kostýmech Kateřiny Jirmanové. Světelný design vytvářel Martin Špetlík.

„Působivě proměnná předehra se silným motivem famózního sboru ‚Va, pensiero‘ byla brilantní.“

„V dětských rolích vystoupily Anna Kaprasová s Andělou Kybalovou.“

„Ukrajinská Sopranista Oksana Nosatova byla rozhodně hvězdou první premiéry.“

Státní opera Praha uvedla ve čtvrtek 15. února první premiéru nového nastudování opery Nabucco od Giuseppa Verdiho. Představení v režii Tomáše Ondřeje Pilaře bylo realizováno v umělecké koprodukci se Slovenským národním divadlem, kde proběhly premiéry ve dnech 29. září a 1. října.

„V plzeňském provedení si největší pochvalu zaslouží orchestr.“

„Z výkonu Marka Žihly je patrný zodpovědný přístup mladého pěvce, který má svou kariéru před sebou.“

„Civilní kostýmovou verzi lze přijmout; snaha uchopit moc, jakož i problém státnické moudrosti a velkorysosti jsou nadčasové.“

Zřejmě poprvé ve své historii uvedlo plzeňské divadlo v sobotu 27. ledna Mozartovu předposlední operu La clemenza di Tito. K hudebnímu nastudování byl jako host přizván německý dirigent Michael Hofstetter, plzeňskému publiku již známý svým nastudováním Gluckovy Alceste (2022), režie a scénografie se ujal renomovaný režisér Rocc, kostýmy vytvořila Belinda Radulovič.