Hlavní hostující dirigent České filharmonie Jakub Hrůša připraví v příštím týdnu s prvním českým orchestrem neotřelý program. Ve světové premiéře zazní skladba CANTO Pavla Zemka Nováka, následovaná Griegovým Koncertem pro klavír a orchestr a moll s norským klavíristou Leifem Ovem Andsnesem, který v Praze s Českou filharmonií vystoupí poprvé. Závěr programu bude patřit Vokální symfonii Vladimíra Sommera, kterou filharmonie uvede ve spolupráci s Pražským filharmonickým sborem, mezzosopranistkou Markétou Cukrovou a vypravěčem Martinem Myšičkou. Koncerty se uskuteční ve Dvořákově síni Rudolfina 24., 25. a 26. dubna.

„Byl jsem poměrně plachý a nejistý kluk z norského venkova,“ vzpomíná jeden z nejvyhledávanějších klavíristů současnosti Leif Ove Andsnes na své klavírní začátky. Ve svých patnácti letech se setkal s českým klavírním pedagogem Jiřím Hlinkou, který od sedmdesátých let 20. století působil v Norsku a u něhož Andsnes později studoval na konzervatoři v Bergenu. „Hlinka byl vášnivý člověk, pro kterého byla hudba otázkou života a smrti. Otevřel mi mnoho cest – z každé hodiny jsem odcházel s obrovskou motivací posouvat se dál a při hraní jsem se cítil stále jistější,“ vzpomíná Andsnes, mimo jiné i v souvislosti s nácvikem Griegova klavírního koncertu, který poprvé nastudoval právě pod Hlinkovým vedením. (Čerstvý rozhovor s klavíristou čtěte ZDE.) 

Toto dílo – s ohledem na národnost Edvarda Griega – patří pochopitelně k vyhledávanému repertoáru Leifa Oveho Andsnese. S Českou filharmonií sice zatím vystoupil pouze jednou, a to v roce 2019 na festivalu v Bad Kissingenu, nicméně na Pražském jaru debutoval už v roce 1993 a vrátil se tam ještě několikrát. Griegův klavírní koncert poprvé nahrál ve dvaceti letech, tedy v roce 1990, ale brzy poté ho na několik let stáhl z koncertního programu. K této skladbě se vrátil na počátku nového tisíciletí, kdy ji znovu nahrál s Berlínskými filharmoniky pod vedením Marisse Jansonse.

Griegův klavírní koncert má v historii České filharmonie své pevné místo – orchestr jej provedl už více než čtyřicetkrát. Poprvé ho nastudoval Hanuš Trneček v roce 1902 a zazněl také při obou návštěvách Edvarda Griega v Praze, v letech 1903 a 1906. Do aktuálního programu jej hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša zařadil po bok dvou děl českých skladatelů. Prvním z nich je CANTO. Unisono pro orchestr Pavla Zemka Nováka, které vzniklo na objednávku České filharmonie a zazní ve světové premiéře. Druhou skladbou je Vokální symfonie Vladimíra Sommera, kterou orchestr uvede již počtvrté.

Vokální symfonie patří k nejzásadnějším dílům Vladimíra Sommera a představuje jeden z vrcholů české poválečné hudby. Tato hluboce emotivní kompozice se prostřednictvím působivé hudební řeči dotýká duchovních i existenciálních témat. Dílo se pohybuje na pomezí symfonie, kantáty a oratoria a vyznačuje se dramatickým tahem, ostrými kontrasty i mimořádnou zvukovou imaginací.

Sommer dokončil Vokální symfonii v roce 1958, její uvedení se však z různých důvodů zpozdilo. Světová premiéra se konala až 12. února 1963 v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK pod taktovkou Václava Neumanna. Česká filharmonie dílo poprvé uvedla v roce 1964 na Pražském jaru s Karlem Ančerlem a od té doby skladbu nastudovala ještě dvakrát – v roce 1992 opět s Václavem Neumannem a v roce 2003 s Ondřejem Kukalem. Nahrávka Vokální symfonie, kterou s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem, mezzosopranistkou Věrou Soukupovou a recitátorem Otakarem Brouskem pořídil Václav Neumann, vyšla u Supraphonu v roce 1965 a o pětatřicet let později se dočkala reedice.

Foto/zdroj: Helge Hansen, archiv KlasikyPlus.cz

Facebook X E-mail WhatsApp