Vokálně-instrumentální Stabat mater si milovník klasické hudby v českém prostředí typicky spojí se jménem Antonín Dvořák. To však není jediná možnost. Středověkou sekvenci zhudebňují dokonce i skladatelé dneška a jedním z nich je waleský autor Karl Jenkins. Jeho Stabat mater se aktuálně ujala Filharmonie Bohuslava Martinů řízená Stanislavem Vavřínkem a koncertně ji spolu s dalšími umělci provede 2. dubna v Kongresovém centru Zlín. Tvorbu divadla Semafor o týden později tamtéž připomene stejný orchestr řízený Felixem Slováčkem mladším.

O Zeleném čtvrtku rozezní zlínské Kongresové centrum sugestivní kompozice stojící na pomezí vážné hudby a world music. Stabat mater waleského skladatele Karla Jenkinse (*1944) vychází ze stejnojmenné středověké sekvence líčící utrpení matky stojící pod křížem, na kterém umírá její syn. „Hudba dává průchod bolesti, zachycuje hloubku Matčina zoufalství a postupně přechází ve zbožnou modlitbu. Vrcholí zaníceným přáním dojít skrze stejnou oběť a utrpení ke konečnému vykoupení po Kristově boku,“ přibližují organizátoři. Jenkinsovo zpracování Stabat mater z roku 2008 je reprezentativní ukázkou skladatelova kompozičního přístupu – propojuje v něm totiž symfonický orchestr a pěvecký sbor s prvky blízkovýchodní hudby, etnickými nástroji a vokály. Synkretické dílo čítá dvanáct částí, v nichž se latinský text prolíná s verši v angličtině, řečtině, aramejštině, hebrejštině i rané arabštině.

Zlínské provedení Jenkinsovy Stabat mater se 2. dubna ponese pod taktovkou Stanislava Vavřínka, který řídí Filharmonii Bohuslava Martinů. Obsazení obohatí Iva Bittová, která se ujme partu etnického zpěvu, po jejím boku se představí Markéta Cukrová. Sborovou složku obstará pěvecký sbor Ars Brunensis pod uměleckým vedením Eduarda Kostelníka.

Když v roce 1959 uvedlo pražské divadlo Semafor svou první hudební komedii Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Člověk z půdy, jen málokdo tušil, že se právě rodí jeden fenomén, který ovlivní celé generace. Už na začátku šedesátých let se toto divadlo malých forem stalo symbolem touhy československé společnosti po svobodě a uvolnění. Semafor nepřinášel jen originální hudební a divadelní tvorbu, s jeho činností jsou spjaty také pěvecké osobnosti jako Waldemar Matuška, Eva Pilarová nebo Hana Hegerová. Chytlavé melodie a hravé texty Semaforu mají dnešní sedmdesátníci vryté do paměti, avšak i v 21. století dokážou tyto písně oslovit svou poezií a humorem. Hity Semaforu zazní v Kongresovém centru pod vedením dirigenta, saxofonisty a zpěváka Felixe Slováčka mladšího a společně se sólisty a orchestrem Filharmonie Bohuslava Martinů. Akce se koná nadvakrát 8. a 9. dubna. Program a obsazení pořadu Zlatá éra Semaforu podrobněji zde.

Foto: archiv KlasikaPlus.cz, web orchestru

Facebook X E-mail WhatsApp