„U pomníku si selfie bez davu pořídíte snad jenom za rozbřesku, kdy tam ještě nejsou davy turistů se stejným nápadem.“

„Rodák z Eisenachu možná po očku sleduje dění v protilehlém archivu a muzeu, kde s velkou erudicí i láskou pečují o jeho hudební odkaz.“

„S postupem času se rodina „bachiánů“ rozrůstá, ne nadarmo se minulý ročník konal pod mottem We are Family.“

Je téměř nemožné se s ním nesetkat. Jeho podobiznu najdete na pohledech města, k jeho poctě vznikly čokoládové tolary i kávové speciality. Jak by ne, vždyť o tomto nápoji složil i kantátu a bez šálku kávy si nedovedl představit své ráno. Lipsko je Bachovo…

Je zvěčněn na propiskách, na hadříku na čistění brýlí či na záložce do knihy. Publikací, které pojednávají o jeho životě a díle nabízejí knihkupectví ve velkém. Johanna Sebastiana Bacha si můžete koupit v podobě busty nebo si ho dokonce sestavit. Z devíti plastových dílků. O poznání větší než roztomilá figurka v paruce a s housličkami (ve stejné edici existuje třeba reformátor Martin Luther či Wolfgang Amadeus Mozart) je bronzový Bach měřící 2,45 metru. U pomníku si selfie bez davu pořídíte snad jenom za rozbřesku, kdy tam ještě nejsou davy turistů se stejným nápadem. Johann Sebastian Bach majestátně se opírající o píšťaly varhan obrazně i doslova vzhlíží z podstavce vysokého přes tři metry  před kostelem sv. Tomáše, pro který sedmadvacet let neúnavně komponoval, muzicíroval i vedl legendární chlapecký pěvecký sbor Thomanerchor. Ten existoval už před ním, po více než osmi stech let od založení se dodnes těší dobrému zdraví a je i s Bachem jedním ze symbolů Lipska. Rodák z Eisenachu možná po očku sleduje dění v protilehlém archivu a muzeu, kde s velkou erudicí i láskou pečují o jeho hudební odkaz. Bachův archiv za podpory města Lipska, sponzorů a partnerů pořádá také mezinárodní festival, který za svou dosavadní existenci přilákal na tisíce koncertů přes milion nadšených návštěvníků z padesáti zemí světa.

Podsedák i čokoláda

S postupem času se rodina „bachiánů“ rozrůstá, ne nadarmo se minulý ročník konal pod mottem We are Family. Účastníky červnového festivalu někdy hravě rozpoznáte. Většinou mají v rukou objemnější festivalový program, znalci si na koncerty zejména do chrámů nosí měkký podsedák s logem Bachova archivu a v příruční tašce mají lahev s neperlivou vodou a pár tabulek čokolády. 

Johann Sebastian Bach je neodmyslitelnou součástí města celoročně, během červnového festivalu se mu ale v podstatně nevyhnete. Přivítá vás hned na hlavním nádraží, když vystoupíte z vlaku. Jeho zakulacený růžolící obličej lemovaný lokny bílé paruky se důstojně, ba možná až trochu „monalízovsky“ usmívá z festivalových plakátů. V životní velikosti zase vzniklo několik soch podle návrhů německých škol. A když máte štěstí, můžete ještě s nevybaleným kufrem přihlížet například vystoupení dívek baletní školy, které tančí, jak jinak, na Bachovy melodie. Moderní komplex Promenády na tomto železničním uzlu je totiž jedním ze čtyřiatřiceti míst, kde se Bachovy slavnosti odehrávají. K těm dalším patří pochopitelně slavné lipské kostely, stará radnice, opera, muzea, Gewandhaus, Forum Thomanum, Auerbachův sklep, Krystallpalast Varieté, Salles de Pologne, ale i kupříkladu ZOO či pražírna kávy Elstermühle.

Poslední dny letošního Bachova festivalu se časově sešly se startem Mistrovství Evropy ve fotbale, který do 14. července na deseti stadionech hostí Německo. Hrát se bude i Lipsku, kde už před budovou opery na Augustově náměstí a před koncertním domem Gewandhausu vyrostla fanouškovská zóna.

Sportovní pospolitost střídá pospolitost rodiny příznivců Johanna Sebastiana Bacha, kteří se vrátí do svých domovů, nejspíš s novými úlovky cédéček, suvenýrů a především obohaceni o nové zážitky a koncertní dojmy, které budou ještě dlouho doznívat. Nejpozději ale do 12. června 2025, kdy by v kostele sv. Tomáše měly Lisztovo Preludium a fuga nad téma B-A-C-H, Bachova Mše h moll a další díla slavnostně otevřít nový ročník Bachových slavností pod mottem Transformace.

Foto: archiv autorky