KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Institut Bohuslava Martinů. Adopce, edice, benefice english

„Institut na svém webu zveřejňuje skladby, které jsou předmětem příštích chystaných dílů kompletu. Benefity jsou odstupňovány podle výše daru.“

„Snahou bylo, aby první svazky obsáhly různé formy a žánry – aby naznačily šíři a různorodost děl Bohuslava Martinů.“

„Na špičkové profesionální úrovni je reálné připravit maximálně dva svazky ročně. Totéž se týká nakladatele i toho, co unese trh.“

Houslista Jan Mráček s klavíristou Lukášem Klánským, kolegou z Lobkowicz Tria majícího za sebou prvních deset let, vystoupili 8. prosince v Sále Martinů na Dnech Bohuslava Martinů. Uvedli Beethovena, Šostakoviče, Kalabise, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a pochopitelně i Martinů – jeho Českou rapsodii. O dva dny dříve hráli v refektáři Profesního domu na Malostranském náměstí na devátém benefičním koncertě pro Institut Bohuslava Martinů. Ve prospěch jeho projektu souborného kritického vydání děl skladatele, které lze finančně podpořit i adopcí některého svazku. Z devadesáti procent měli jiný program. I od Martinů, od něhož zaznělo Sedm arabesek. K tomu vedle Šostakoviče Blochovu, Sukovu a Korngoldovu hudbu. Skvělý, ani trochu odpočinkový výkon, krásně v obou partech do detailů propracovaný.

Bohuslav Martinů napsal více než čtyři sta skladeb. Kritická notová edice jeho díla je proto dlouhodobým projektem. Zaplní více než stovku svazků. Vedle financí od Nadace Bohuslava Martinů, vedle získávání dílčích grantů a pořádání benefičních koncertů získává Institut Bohuslava Martinů prostředky i jinými cestami. Patří k nim také možnost adopce jednotlivých svazků podle vlastního výběru. Institut na svém webu zveřejňuje skladby, které jsou předmětem příštích chystaných dílů kompletu. Benefity jsou odstupňovány podle výše daru – od deseti tisíc korun po půl milionu a víc.

Od roku 1994, kdy byl Institut založen, postupně vznikaly ediční zásady a začalo se pracovat s prameny. Podle původního předpokladu měl první svazek vyjít v roce 2009. Přípravná fáze zabrala nakonec dvě desetiletí a první dva svazky vyšly v roce 2014. V současné době je ze stovky předpokládaných svazků vydáno u vydavatelství Bärenreiter Praha dvanáct. Rozpracováno je dalších deset.

Historicko-kritické vydání vychází v podobě vědecky vypracovaných notových edic, vytvořených na základě studia a zpracování všech dostupných pramenů. K edicím patří podrobná předmluva a kritická zpráva v češtině a angličtině, rozsáhlé úvody, kritický aparát a materiály v přílohách.

Snahou bylo, aby první svazky obsáhly různé formy a žánry – aby naznačily šíři a různorodost děl Bohuslava Martinů. Vyšly tak zatím Epos o Gilgamešovi, Symfonie č. 4, kantáty na texty Miloslava Bureše, Smyčcové kvartety č. 47, Concerto da camera a violové Rhapsody-Concerto, Klavírní koncerty č. 45, opera Ariadna, kantáty Polní mšeSvatební košile, nástrojové čtyřkoncerty – Smyčcový kvartet s orchestremSinfonia concertante č. 2 – a komorní hudba pro šest až devět nástrojů (Les rondes, Serenáda č. 1č. 3, Stowe Pastorals a Nonet č. 2. Nejnovějšími dvěma svazky, s vročením 2023, jsou symfonické Fresky Piera della FrancescaParaboly a pak opera Dvakrát Alexandr.

Důkladnost, metodičnost a důslednost, se kterou Institut Bohuslava Martinů k úkolu přistoupil a přistupuje, budí tuzemský i mezinárodní respekt. Hned první svazek, označený v odborných médiích za „ukázkový příklad svého druhu“, získal významnou cenu v oblasti hudební filologie, udělovanou Německou asociací hudebních vydavatelů. V roce 2020 byl celý projekt vyznamenán cenou předsedkyně Grantové agentury České republiky.

Řada skladeb je v současnosti dostupná v již nevyhovujících vydáních. Některé tisky jsou rozebrány. Vědecká edice zpřístupňuje díla ve veškerých autorských nebo autorizovaných verzích a úpravách a přidává k nim i díla nově nalezená nebo dosud nepublikovaná. Na základě studia notových i nenotových pramenů – což jsou autografy, tištěné partitury, tiskové předlohy, dobové kopie, skici, opisy, korespondence i zvukové a obrazové dokumenty – shrnuje taková edice veškeré poznání o notových zápisech a jejich kontextu. Kritické vydání skladby je v podstatě její monografií. Slouží pak i jako vodítko pro vydávání praktických provozovacích materiálů.

Na špičkové profesionální úrovni je reálné připravit maximálně dva svazky ročně. Totéž se týká nakladatele i toho, co unese trh. Tempem dvou svazků ročně vychází vydávání díla Bohuslava Martinů do roku 2067.

Foto: Petra Hajská

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky