KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

LouTkáček. Stavovské divadlo nabídne vánoční hudební pohádku english

Dne 30. listopadu se ve Stavovském divadle uskuteční česká premiéra vánoční pohádky se zpěvem, tancem a loutkami LouTkáček skladatele Paula Hindemitha v českém přebásnění Ondřeje Hučína. Režie se ujal umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry, hudebního nastudování dirigent David Švec. LouTkáček je posledním jevištním operním projektem Opery Národního divadla a Státní opery v cyklu Musica non grata, jenž je realizován za finanční podpory Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v České republice.

LouTkáček – příběh oživlé loutky a malé holčičky Týny, které se společně vydají do světa – v sobě spojuje činohru, zpěv, tanec a v nastudování Národního divadla rovněž pantomimu a loutkoherectví; jedná se jakousi o hru se zpěvy. „Ačkoliv zde hudba hraje zásadní roli, není LouTkáček operou v pravém slova smyslu. Dílo má šestnáct uzavřených hudebních čísel, vokálních i čistě instrumentálních, která nejsou příliš dlouhá, a v případě zpívaných částí nejde o klasické operní árie, ale spíše o písňovou formu. Hudba je prosycena vánoční tematikou a pro nás je samozřejmě extrémně zajímavé, že na úvod zaznívá česká koleda Nesem vám noviny,“ představuje hudební strukturu LouTkáčka dirigent David Švec. „Pro Hindemitha šlo evidentně o tvůrčí odpočinek od kontroverzních děl z té doby, jako je třeba opera Svatá Zuzana,“ doplňuje. Partitura podle něj nicméně vykazuje velkou invečnost a kompoziční vybavení. Velikost orchestru odpovídá komornímu obsazení, ovšem s bohatě obsazenou sekcí bicích nástrojů. V některých místech nezapře Hindemithova hudba, která se ve většině částí blíží až mozartovské průzračnosti, vlivy jazzu a expresionistické tendence typické pro hudební jazyk dvacátých let minulého století, jako například ve vypjaté pasáži, kdy LouTkáček vyjímá svou kouzelnou hůlkou Týnino srdce, které se stává jedním z hlavních motivů příběhu. Tip na uvedení opusu, u nás naprosto neznámého a i v Německu hraného jen sporadicky (na koncertech se občas hrává a také natáčí desetidílná orchestrální suita z pera skladatele), přišel od dirigenta Roberta Jindry, hudebního ředitele opery Národního divadla.

Dílo s původním názvem Tuttifäntchen na text Hedwigy MichelFranzisky Becker zkomponoval Paul Hindemith na podzim roku 1922 a již 13. prosince 1922 mělo velmi úspěšnou světovou premiéru v Hesenském zemském divadle v Darmstadtu. (Komplet celého díla existuje v jediné nahrávce.) Hindemith jej rovnou koncipoval pro dětského diváka, čemuž odpovídá i režijní koncept Radima Vizváryho: „Záměrně se snažím vnést do představení situace, které osloví dětskou duši, protože v mnohých případech to může být pro děti první takto komplexní divadelní zážitek v životě. Poprvé se mohou setkat s pantomimou, s operním zpěvem, poprvé mohou vidět orchestr.“ Představení programově boří „čtvrtou stěnu“ a pracuje i s prostorem hlediště a orchestřiště, jež je situováno výše než obvykle. Vystupuje zde šest herců-zpěváků a šest mimů, kteří pantomimicky ztvárňují oživlé loutky v kostýmech pohádkových postav. Celý příběh, ve kterém zima a mráz jsou metaforou smrti, se odehrává ve scéně kompletně vytvořené ze dřeva podle návrhu scénografky Evy Jiřikovské.

Český název LouTkáček dostala česká verze opery podle titulní postavy – loutky, která oživne v rukách řezbáře Hobliny. „LouTkáček vzdáleně souvisí s Pinocchiem Carla Collodiho, také je to zpočátku nevychovaný, zlý kluk. Zatímco z Pinocchia se postupně stává hodný chlapeček, náš LouTkáček má jiný osud, pro mě sympatičtější, protože je méně lidsky egocentrický,“ říká šéfdramaturg Opery Národního divadla a Státní opery Ondřej Hučín, který vytvořil český překlad a společně s Radimem Vizvárym se významně podílel na finální podobě představení se smírným vyzněním. Dramaturg oproti originálu vypustil několik jen mluvených postav, text je celkově zkrácen, takže z poměru 40 minut hudby a 90 minut textu je nyní poměr cca 40 minut hudby a 20 minut mluveného textu. „Z LouTkáčka se stane cítící bytost, která paradoxně nechce zůstat v lidském světě,“ dodává.

LouTkáček je součástí série projektů pro děti, kterou ve své závěrečné etapě připravuje cyklus Musica non grata – projekt věnovaný skladatelům pronásledovaným ve 30. a 40. letech minulého století nacionálně-socialistickým režimem. Titul je vhodný pro děti od pěti let. Představení trvá šedesát minut bez přestávky. Hraje se v českém překladu, a to v bloku od 30. listopadu do 14. prosince kromě listopadových premiér vždy kolem poledne ve Stavovském divadle.

V rubrice AudioPlus si poslechněte podcast s dirigentem inscenace Davidem Švecem.

Foto: Serghei Gherciu

KlasikaPlus.cz

Redakční články v rubrikách AktuálněPlus a VýhledPlus



Příspěvky od KlasikaPlus.cz



Více z této rubriky