PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Dirigenta Roberta Jindru čeká v příštích dnech prestižní debut: na proslulém festivalu v rakouském Bregenz uvede Janáčkovy Výlety páně Broučkovy. Specifická opera, která je i podle Jindry metaforou české mentality, zazní u Bodamského jezera poprvé už 23. července, s několika domácími sólisty a za účasti Pražského filharmonického sboru. Stávající hudební ředitel pražského Národního divadla v rozhovoru prozrazuje, co ho na Janáčkově hudbě baví nejvíce a proč se na Broučka dá dívat jako na film. Také ale mluví o své zálibě v hudebních raritách, které se mu podařilo zařadit i do následující sezony.

Pavel Steidl patří už několik desetiletí k nejvýraznějším českým kytaristům a uznávaným interpretům hudby 19. století. Koncertuje po celém světě, působí na Královské konzervatoři v Haagu a více než deset let je členem European Guitar Quartet. Na Festivalu Krumlov letos společně s houslistou Jiřím Vodičkou 27. července oživí hudbu Niccola Paganiniho. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mluví o hledání skrytých příběhů v notách i v přírodě, o síle historických nástrojů, o vzdělávání mladých talentů v Česku i zahraničí i o tom, proč je podle něj nejkrásnější nikdy se nepřestat učit.

Jaromír Javůrek je dirigent, hudební vědec, popularizátor klasické hudby, ale především praktik. Má za sebou bohatý umělecký život, a to především díky Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Leoše Janáčka (dříve zvanému Janáčkův máj), který dlouhá léta vedl. Javůrek aktuálně stojí za novým koncertním cyklem Vysočina sobě, jehož druhý ročník, startující 12. listopadu, je inspirací rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

U příležitosti uvedení opery Galantní světy Jeana-Philippa Rameaua na Hudebním festivalu Znojmo přinášíme rozhovor s francouzským tenoristou Jeanem-Françoisem Lombardem, který v inscenaci vystoupí po boku Adama Plachetky a pod vedením Tomáše Netopila. Přední interpret hudby francouzského baroka, který se mimochodem vyhýbá dění na sociálních sítích, se zároveň věnuje činohernímu herectví i pedagogické činnosti a jeho osobní vztah k Rameauově hudbě i úvahy o interpretaci barokního repertoáru se staly hlavními tématy příspěvku portálu KlasikaPlus.cz.

Letošní ročník festivalu Letní slavnosti staré hudby zahájí 16. července soubor Stile Antico, přední interpret anglické renesanční polyfonie, který vystupuje bez dirigenta. Svým svěžím, živým pojetím si získal publikum na čtyřech kontinentech, přičemž jeho nahrávky se pravidelně umisťují na předních příčkách prodejních žebříčků a získaly řadu prestižních ocenění. O renesanční hudbě i fungování ansámblu jsme hovořili s barytonistou a programovým koordinátorem souboru Garethem Thomasem.

Tleskala jí milánská La Scala, pařížská Opéra Bastille i Vídeňská státní opera, kde zářila po boku světových tenorů a kde spolupracovala s dirigenty, jako jsou Daniel Barenboim či Gustavo Dudamel. Na festivalu Třeboňská nocturna se 11. července představila s Theodorem Šimáčkem a Robertem Kružíkem, se v otevřeném rozhovoru ohlíží za končící sezónou. Dotýká se v něm aktuálního tématu utlačování svobodné kultury na Slovensku, mluví o své osudové Lišce Bystroušce i o tom, proč je pro ni umírání pro lásku na jevišti tím nejkrásnějším darem.

Matouš Hejl je výrazným českým skladatelem, který se věnuje hudbě koncertní, scénické a filmové i zvukovým instalacím. Jeho skladby jsou pravidelně uváděny na významných tuzemských akcích, například v loňském roce uvedl Orchestr Berg jeho Nešpory na Svatováclavský chorál. Zmíněný chorál se stal základem i dalšího projektu: Hejlovy Improvizace na Svatováclavský chorál zazní 19. července v kostele sv. Mikuláše v Boleticích na Mezinárodním hudebním festivalu Český Krumlov. V následujícím rozhovoru se můžete dočíst více o jeho nové kompozici a také o jeho práci se Svatováclavským chorálem.

Vlajkovou lodí letošního 22. ročníku Hudebního festivalu Znojmo je barokní opera-balet Galantní světy Jeana-Philippa Rameaua. Dílo, které pomyslně dopluje jak do Peru, tak do Turecka, vzniká v novém znojemském Centru Jízdárna, a to pod hudebním vedením Tomáše Netopila směrem k premiéře 16. července. Po režijní stránce je hvězdně obsazená inscenace v péči jednoho z nejoriginálnějších tuzemských tvůrců, kterým je umělecký šéf Opery Jihočeského divadla Tomáš Ondřej Pilař. A právě s ním KlasikaPlus.cz připravila rozhovor.

Filip Mareček (*2002) je český klavírní technik. Po vyučení v Rakousku a dvouletém působení ve společnosti Klavierhaus Schimpelsberger se v roce 2024 stal technikem salcburského Mozartea. Schopnosti dále rozvíjel v hamburské Klangmanufaktur a letos byl jako jeden ze čtyř uchazečů z přibližně šedesáti zájemců přijat do prestižní Akademie pro mladé koncertní techniky v Dánsku, která připravuje budoucí špičky tohoto vysoce specializovaného oboru. Vedle svého působení v Salcburku Mareček spolupracuje s festivaly Smetanova Litomyšl, Janáček Brno a Concentus Moraviae i s mezinárodní klavírní soutěží Broumovská klávesa.

Historicky nejmladší člen Moravské filharmonie Olomouc, dnes perkusista Pražských rozhlasových symfoniků, ale také všestranný hudebník, který i učí a skládá… Ladislav Bilan mladší patří k nejvýraznějším představitelům nastupující generace českých hráčů na bicí nástroje. Před komorními koncerty na festivalech Za poklady Broumovska a Festival Krumlov v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hovoří o rodinném zázemí, prvních zkušenostech a jejich stinných stránkách, ale i kráse marimby a o tom, proč by technika hry nikdy neměla převážit nad hudební výpovědí.

Už za pár dní se jihomoravský Mikulov promění v centrum kytarového světa. Mezinárodní kytarový festival letos přivítá mimořádnou osobnost – americko-švýcarského loutnistu, skladatele a pedagoga Petera Crotona. Tento charismatický umělec, kterého odborná kritika často označuje za „lyrického básníka loutny“, v Mikulově povede mistrovské kurzy a 9. července vystoupí na koncertě. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přiblížil svůj jedinečný pohled na starou hudbu, vysvětlil, proč by se kytaristé neměli bát barokní vášně, a prozradil, jak ho v jeho vlastní tvorbě dodnes inspiruje William Shakespeare.

V červenci se Soběslav již poosmnácté na deset dní promění v centrum hudby, setkávání a vzdělávání. Festival komorní hudby a interpretačních kurzů Setkání s hudbou v Soběslavi přivítá špičkové české interprety, pedagogy i mladé talentované hudebníky. Program nabídne koncerty klasické hudby, jazzu i crossoverové projekty, přičemž zahajovací koncert bude 3. července v režii Českého kytarového orchestru. Při této příležitosti jsme se na problematiku kytarových orchestrů podívali podrobněji s dirigentem zmíněného tělesa Vladimírem Novotným.

Martin Sadílek je mladý český harfista, který se k harfě dostal vlastně tak trochu náhodou. Hudebně-teoretický základ získal v chlapeckém sboru Pueri gaudentes, hudební dovednosti dále rozvíjel na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy a aktuálně dokončil třetí rok harfových studií na Královské konzervatoři v Den Haagu. Zúčastnil se mnoha soutěží a ne všechny byly zcela tradiční. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz se věnuje harfistově hudební cestě, harfě jako nástroji, hudebním trendům v Nizozemí a také Martinovu nadcházejícímu vystoupení na Klášterních hudebních slavnostech, které se uskuteční 5. července.

Nesmírně činorodý americký barytonista Eric Greene, disponující hlasem pohybujícím se s přirozenou jistotou mezi klasickým romantickým repertoárem i soudobou operou, přijíždí na festival Smetanova Litomyšl ve své parádní roli jako Porgy. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz otevírá pohled na americkou operu, vztah hudby a těla i zkušenosti z inscenací na předních světových scénách. Gershwinova opera Porgy and Bess zazní na II. zámeckém nádvoří 3. července pod taktovkou J. Davida Jacksona.

Mikulovský kytarový festival letos píše svůj 38. ročník – uskuteční se v rozmezí 5. a 11. července. Akce, která začínala skromně jako experimentální kurz, se za téměř čtyři dekády vyvinula v jednu z nejrespektovanějších evropských kytarových událostí. Významná česká kytaristka a pedagožka Petra Poláčková, která působí na Královské akademii v Dánsku a na univerzitě ve Výmaru, se na jeho organizaci a dramaturgii podílí již šestnáct let. V otevřeném rozhovoru se ohlíží za proměnami festivalu, zamýšlí se nad limity současného hudebního školství, mentalitou evropských studentů i nad tím, proč se péče o tělo a prevence zranění stávají pro muzikanty v 21. století naprostou nezbytností.

Klarinetista Karel Dohnal hraje Stockhausenova Harlekýna už téměř deset let a blíží se k jeho devadesáté repríze. Skladba na pomezí koncertu a divadla se stala jedním z jeho stěžejních projektů – a zároveň zážitkem, který podle něj funguje napříč kulturami i generacemi. Nejbližší repríza se uskuteční pozítří na festivalu Klášterní hudební slavnosti.

S tvorbou Any Sokolović, světově uznávané skladatelky srbského původu působící v Kanadě, se české publikum mohlo setkat již několikrát. Uvedeny zde byly například její opery Love Songs a Svadba, stejně jako smyčcový kvartet Commedia dell’arte, koncert pro housle a ansámbl Evta nebo skladba Sirens pro šest hlasů. Její nejnovější opera Klaun(i), která měla premiéru 31. ledna v Montrealu, se setkala s velkým ohlasem. Jedinečná možnost vidět toto dílo živě v České republice v režii Jiřího Nekvasila se naskytne 27. června na festivalu New Opera Days Ostrava. Právě opeře Klaun(i) je věnován tento rozhovor. Přibližuje také, proč Anu Sokolović fascinuje kočovné umění a jak na ni působí český jazyk.

V sedmnácti letech patří Viktor Stocker k nejvýraznějším talentům české akordeonové scény. Laureát mezinárodní soutěže Concertino Praga, držitel řady domácích i zahraničních ocenění a student Janáčkovy konzervatoře v Ostravě na sebe upozorňuje nejen mimořádnou technickou vyspělostí, ale i neobvykle širokým repertoárem sahajícím od baroka po současnou hudbu. 28. června jej čeká vystoupení na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka v Hukvaldech…

Každý rok se mezinárodní festival Hudba v zahradách a zámku Kroměříž snaží přivábit k vystoupení velké jméno z ciziny. Letos je jím čelný evropský trumpetista, dvaačtyřicetiletý Francouz Romain Leleu. Tento „akrobat trubky“ a hýčkaný žák globální kapacity v oboru, německého virtuosa a pedagoga Reinholda Friedricha byl před deseti lety ve Francii ověnčen Řádem rytíře umění a literatury. Ve skvostném Sněmovním sále Arcibiskupského zámku vystoupí 24. června za doprovodu Sinfonetty Cracovia pod taktovkou Františka Macka.

Flétnistka a dramaturgyně Jana Semerádová letos vstupuje do nové role jako umělecká garantka festivalu Lípa Musica. Jak propojit barokní hudbu se současností, proč je pro ni důležitý „příběh“ koncertu a kde se rodí nové dramaturgické nápady? V rozhovoru mluví o inspiraci, improvizaci i o tom, co se děje ve chvíli, kdy vstoupí na pódium.

Jakub Rataj patří již několik let k nejvýraznějším autorům (nejen) svojí skladatelské generace. I jeho nejaktuálnější projekt, nová opera psaná pro ostravské Dny nové opery, má potenciál vzbudit velkou vlnu zájmu. Dílo s názvem V očích vážky bude mít v Ostravě premiéru ve čtvrtek 25. června a autor o ní mimo jiné říká, že jde o „krásnou výzvu“: snad už proto, že je to jeho vůbec první zkušenost s užitím lidského hlasu.

Operní líheň. Tak nazývá Smetanova Litomyšl nový projekt, ve kterém se jí protíná pozornost odkazu slavného rodáka, klasika české hudby, s vědomým systematickým vytvářením prostoru pro mladé interprety. Ti mají letos za úkol nastudovat a ve dnech 23. až 25. června představit Hubičku Bedřicha Smetany – jeho šestou operu, dojemnou, lyrickou i komickou, premiérovanou před sto padesáti lety a od té doby milovanou jako národní dílo navazující svým duchem na Prodanou nevěstu. Za mnohaměsíční přípravou mladých pěvců, studentského orchestru a místního sboru stojí dirigent Jakub Klecker a s ním režisérka Magdalena Švecová, která v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje přípravu projektu, ale také uvažuje třeba nad tím, proč se někteří režiséři Smetanově operní tvorbě vyhýbají.

Za bezmála měsíc začínají Letní slavnosti staré hudby, pečlivě profilovaná přehlídka přivážející už sedmadvacet let do Prahy vybrané interprety a projekty ze starohudebního oboru. Jednou z největších osobností letošního programu bude německý basbarytonista Andreas Wolf, který v úvodu srpna festival debutově zakončí za doprovodu pořádajícího Collegia Marianum pod vedením Jany Semerádové. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz tento mezinárodně vyhledávaný interpret barokního repertoáru a spolupracovník Williama Christieho, Tona Koopmana či Leonarda Garcíi Alarcóna hovoří o Bachovi jako celoživotním průvodci, o rovnováze mezi historickou věrností a osobním výrazem i o tom, proč může stará hudba v dnešním světě nabídnout vzácný prostor pro soustředění a skutečně sdílený zážitek.

Kontratenorista Gabriel Díaz se s lehkostí pohybuje mezi barokním repertoárem, hudbou klasicismu i soudobými projekty. Spolupracuje s předními dirigenty staré hudby, jako jsou Jordi Savall, Ivor Bolton, Leonardo García Alarcón, Andrea Marcon a v neposlední řadě Václav Luks – s jeho Collegiem 1704 pěvce pojí dlouhodobé umělecké partnerství a právě s tímto souborem uvede na festivalu Smetanova Litomyšl 21. června Händelovo oratorium Susanna. S Gabrielem Díazem jsme si povídali během jeho příprav na premiéru v Teatro Real Madrid.

Vojtěch Trubač, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm a držitel doktorátu z Frost School of Music na University of Miami, vystoupí 21. června na koncertě Smetana & Šostakovič v mladých rukou v rámci festivalu Smetanova Litomyšl. Mladý klavírista se také profesionálně věnuje hře na varhany a v obou oborech dosáhl významných úspěchů – získal například druhou cenu v klavírní soutěži Beethovenův Hradec v roce 2022, ve stejném roce také druhou cenu z Mezinárodní soutěže F. Chopina v Darmstadtu (1. cena nebyla udělena), vyhrál varhanní soutěž Organum regium 2012, soutěž Pro Bohemia 2018 a dostal se do finále Mezinárodní varhanní soutěže v Bialystoku. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus jsme si povídali o české hudbě, zahraničních studiích, spojení hry na klavír s hrou na varhany a dalších souvisejících tématech.

Patří k nejvýraznějším tvářím nastupující skladatelské generace, přesto ho v akademické škatulce neudržíte. Skladatel a multiinstrumentalista Jan Kotyk, který aktuálně studuje na pražské HAMU pod vedením Martina Smolky, úspěšně boduje v prestižní skladatelské soutěži Generace v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka. V patnácti letech měl naposlouchané kompletní dílo Maurice Ravela, dnes se ve své tvorbě inspiruje americkým minimalismem, mikrotonální hudbou, ale nepohrdne ani skeptickými písněmi Karla Kryla či kapelou Buty. KlasikaPlus.cz s mladým umělcem přináší rozhovor.

Dirigent Tomáš Netopil končí svou první sezónu jako šéfdirigent Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Součástí jejího posledního programu v Obecním domě bude evropská premiéra donedávna neznámé, francouzské verze jednoaktovky Bohuslava Martinů Mariken z Nimégue. S tímto dílem pak orchestr i šéfdirigent zamíří na festival Smetanova Litomyšl, kde se Netopil posléze ještě připojí k souboru Silentium!. S jeho členy provede hudbu autorů z kroměřížského archivu. O objevování Martinů i barokní hudby, jakož i o postavení a přednostech FOK a plánech s ním promluvil v následujícím rozhovoru.

Novinkou letošního programu festivalu Smetanova Litomyšl je Operní líheň – nastudování skladatelovy Hubičky se studentskými sólisty. Stojí za ním s režisérkou Magdalenou Švecovou dirigent Jakub Klecker, který v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje průběh celoročních příprav a vypočítává záměry, které projekt má. Je přesvědčen, že pro dlouhodobý pěvecký rozvoj sólistů je hlubší poznání práce na smetanovských operních rolích velmi důležité. A připomíná, že Hubička patří k nejvděčnějším a pěvecky nejpřístupnějším operám Bedřicha Smetany. Připravují se tři představení, na večery od 23. do 25. června.

Sezónu orchestru Prague Philharmonia uzavře 16. června neobvyklý pohled na jedno z velmi často uváděných Beethovenových děl. Britský pianista a všestranný umělec Stephen Hough zahraje Třetí klavírní koncert ve verzi s vlastní druhou větou, kterou vytvořil jako skladatelskou reakci na Beethovenův originál. Podle něj podobné zásahy nepředstavují útok na klasiku, ale návrat k tradici, v níž byla hranice mezi skladatelem a interpretem podstatně volnější.