KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Jiří Nekvasil: Ostravské divadlo nezahálí english

„Na Černé louce vznikne variabilní scéna typu black box pro 220 diváků. Tento typ divadelního prostoru našemu divadlu, ale i v Ostravě citelně chybí!“

„Velkým přínosem pro provoz divadla bylo vybudování ubytovacího patra, obsahujícího devatenáct pokojů hotelového typu pro hostující umělce.“

„Připraven je náročný projekt, který posune technologické možnosti jeviště do zcela jiných dimenzí.“

Rok 2024 je nejen Rokem české hudby, ale také rokem, ve kterém si hudební veřejnost připomíná 200. výročí narození a 140. výročí úmrtí Bedřicha Smetany. Odkaz tohoto skladatele představí Národní divadlo moravskoslezské opulentní akcí, Smetanovským operním cyklem. Divadlo však myslí i na vzdálenější budoucnost či věci technického rázu. O těch se rozpovídal jeho ředitel Jiří Nekvasil.

Myslíte, že připravovaný smetanovský cyklus přiláká publikum?

Děláme vše pro to, abychom probudili zájem jak u domácího, tak i zahraničního publika. Cyklus přináší možnost jedinečného intenzivního setkání s kompletním operní dílem tohoto jedinečného skladatele. Je to základní kámen moderní české hudby, moderní české opery. Souhrnné provedení všech osmi dokončených oper v krátkém čase nám to, věřím, ještě více zdůrazní a potvrdí!

Spolupracujete s evropskými strukturami, jste členy Opera Europa?

Národní divadlo moravskoslezské je členem organizace Opera Europa již od roku 2004. Dle možností se účastníme jak pravidelných konferencí, tak i vybraných specializovaných fór. Je to zajímavá profesní výměna i inspirace nejen na úrovni ředitelů a operních šéfů, ale i dalších odborných pracovníků divadla. Je to vzájemný dialog, inspirace i poznávání. Velmi cenný prostor pro navázání dalších profesních vazeb a spoluprací a koprodukcí. Již v roce 2014 jsme byli spolu s Národním divadlem Brno pořadatelem podzimní konference Opera Europa, kdy poslední dva dny konference její účastníci strávili v Ostravě.

Jaké má divadlo plány rozvoje?

Co se týká dalšího rozvoje infrastruktury Národního divadla moravskoslezského máme plánů a záměrů hned několik, v různém stupni rozpracovanosti. Věříme, že po brzkém překonání administrativních překážek se naplno rozjede rekonstrukce bývalého výstavního pavilonu G na Černé louce, kde vznikne variabilní scéna typu black box pro 220 diváků. Tento typ divadelního prostoru našemu divadlu, ale i v Ostravě citelně chybí! Toto divadlo bude sloužit všem našim uměleckým souborům – opeře, činohře, baletu i muzikálu pro realizací typu dramaturgie, pro kterou jsou naše dvě hlavní scény buď „příliš velké“ a komorní Divadlo „12“ zase příliš malé. Navíc tento nový divadelní prostor poskytne další možnosti nejen pro rozvoj stávajících koprodukčních uměleckých aktivit kterými jsou například NODO (Dny nové opery Ostrava), mezinárodní operní festival, který od roku 2012 pořádá jako bienále Národního divadlo moravskoslezské a Ostravské centrum nové hudby. Rozšíří rovněž realizační a provozní možnosti Operní akademie Ostrava, společného projektu Národního divadla moravskoslezského a Fakulty umění Ostravské univerzity.

Co dalšího tam vznikne?

Vedle vlastního performativního prostoru zde ještě vznikne velká zkušebna velikosti obou našich jevišť, kterou naše divadlo dosud nedisponuje a citelně našemu nabitému divadelnímu provozu chybí! Navíc celý prostor pavilonu „G“ se nachází jen několik metrů od našeho Divadla Antonína Dvořáka a naší Provozní budovy.

Tento nový divadelní prostor je potřeba vystavět a zprovoznit, aby mohla začít realizace druhé etapy rekonstrukce Divadla Jiřího Myrona. Areál Divadla Jiřího Myrona je komplexem celkem pěti hlavních budov, z nichž většina nebyla primárně postavena k divadelním účelům. Nejstarší z nich je z roku 1894, původně Národní dům, který je zároveň nejstarší kulturní stavbou v Ostravě. Nejmladší je divadelní část, která byla otevřena v roce 1986 na místě původní, zničené požárem v roce 1976. Navazující budovy, které postupně staly součástí provozního a administrativním zázemí divadla byly původně občanská záložna (z roku 1903) a další dva bytové domy (1907). První etapa rekonstrukce Divadla Jiřího Myrona proběhla v průběhu let 2017 a 2018. Nedotkla se vlastního divadelního traktu (hlediště, jeviště a navazujícího provozní zázemí). Řešila hlavně optimalizaci dalšího zázemí divadla v ostatních budovách s ohledem na současné provozní potřeby a zároveň jsme po jejím dokončení nabídli našim návštěvníkům další nové prostory rozšiřující nejen divácký komfort, ale i další prostory pro uměleckou a vzdělávací činnost. Původní divácký bufet ve foyeru dnes plní i funkci denní kavárny a při představení návštěvníkům divadla nabízí mnohem větší komfort. Do kavárny přes den přicházíme z nové pasáže s předprodejem vstupenek. V patře byl otevřen slavnostní sál navazující na foyer balkónu.

Jak se osvědčuje Divadlo „12“?

Komorní kukátkové divadlo pro šedesát diváků, Divadlo „12“, bylo vybudováno ve vedlejší budově a kreativně je využívají soubory muzikálu, opery a činohry a letos k nim přibude i balet. Divadlo se těší velké divácké oblibě, mnohá představení zde jsou dlouho dopředu vyprodána. K Divadlu „12“ přiléhá nový bar „Ve dvanáctce“, v přízemí další budovy vznikly veřejnosti otevřené prostory Ateliéru pro divadelní vzdělávání při Národním divadle moravskoslezském. Rekonstrukcí vznikla nová moderní zkušebna orchestru muzikálu se špičkovým zázemím, nový baletní sál, nové prostory divadelního archivu. Velkým přínosem pro provoz divadla bylo vybudování ubytovacího patra, obsahujícího devatenáct pokojů hotelového typu pro hostující umělce. Ve výsledku to znamená i velkou finanční úsporu.

A co obsáhne druhá část rekonstrukce?

Připravovaná druhá etapa rekonstrukce Divadla Jiřího Myrona se zejména týká jevištních technologií. Zatímco světelný a zvukový park prošel zásadní obměnou a neustále se rozvíjí, takže patří k nejmodernějším v Česku, jevištní technologie (horní a dolní sféra) jsou stejné od roku 1986. Připraven je náročný projekt, který posune technologické možnosti jeviště do zcela jiných dimenzí. Během této náročné rekonstrukce, která předpokládá dva roky zastavení provozu v této divadelní budově dojde pochopitelně i k rekonstrukcí celého provozního zázemí divadelního traktu, dobudovaní zázemí Divadla „12“, navazující přímo na její jeviště. Zázemí „12“ bude součástí celkové revitalizace dvora Divadla Jiřího Myrona. Na tento prostor již proběhla architektonická soutěž, vybrán byl vítězný návrh a nyní nás čekají dva roky práce na realizaci projektové dokumentace. Je to ještě dlouhá cesta, na kterou jsme se vydali. A v současné době jsme začali promýšlet záměr výstavby další velké zkušebny mezi Divadlem Antonína Dvořáka a provozní budovou. Myslím a věřím, že nezahálíme na obou frontách, jak v rozvoji umělecké činnosti, tak i v dalším rozvoji nám svěřených budov!

To se zdá, že ne.

Velký dík patří našemu zřizovateli, statutárnímu městu Ostrava. Dává ve svých možnostech kontinuální podporu našim uměleckým aktivitám i dalšímu rozvoji naší k provozu nezbytné infrastruktury!

Foto: Národní divadlo Moravskoslezské a Martin Popelář, SofiG

Karla Hofmannová

Hudební a divadelní publicistka, novinářka, kulturoložka

Pochází z Brna, kde žije a pracuje. Vystudovala pěveckou konzervatoř v Brně a kulturologii v Praze. Pracovala na různých pozicích v kultuře, jako zpěvačka, pedagožka, působila v marketingu a managementu kulturních institucí, což ji přivedlo ke kulturní politice a k žurnalistice. V současné době je v důchodu a působí jako nezávislý novinář, píše recenze především na opery a koncerty klasické hudby a realizuje rozhovory se zajímavými lidmi, kteří se profilují v oblasti kultury. Zajímá se o historii a cestování a jejím velkým koníčkem a relaxací jsou malá vnoučata.



Příspěvky od Karla Hofmannová



Více z této rubriky