Michal Medek: Aby Smetana nebyl jen bustou ve třídě hudební výchovy
„Nebyl jen zakladatelem české národní hudby, ale také vyhlášeným tanečníkem.“
„Chceme, aby zněly i jiné skladby než Má Vlast, respektive než jen Vltava nebo Prodaná nevěsta.“
„Bude to oslava spojená se zabijačkovými hody, všelidovou veselicí, hudbou i prostou rekonstrukcí událostí před dvěma sty lety.“

První únorovou sobotu se v Litomyšli, rodišti Bedřicha Smetany, koná Slavnostní smetanovský bál. K tanci bude v sále Smetanova domu hrát Filharmonie Hradec Králové s dirigentem Markem Šedivým a později Pilsner Jazz Band. O předtančení se postarají sólisté baletního souboru Národního divadla. Ředitel letního festivalu Smetanova Litomyšl Michal Medek v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zdůrazňuje, že bál odstartuje smetanovské oslavy ve městě měsíc před skladatelovými narozeninami. Na jubilejní den 2. března je pak připravena především městská akce s názvem Vyvalte sudy, narodil se nám Bedříšek. Je totiž zaznamenáno, že František Smetana, sládek litomyšlského zámeckého pivovaru, slavil v březnu 1824 synovo narození spolu s pivovarskou chasou a že tehdy nechal vyvalit na dvůr sudy s pivem.
Jde v sobotu třetího února v Litomyšli o bál, nebo o ples?
O bál – chceme navázat na tradici, ke které se hlásil sám Smetana. Nebyl jen zakladatelem české národní hudby, ale také vyhlášeným tanečníkem. Mnoho tanečních prvků se vyskytuje i v jeho hudbě. Jde především o výrazný rytmus polky, o které si Smetana předsevzal, že pro ni jako pro tradiční český tanec učiní to, co svého času dokázal Chopin s mazurkou: totiž etablovat ji v klasické hudbě své doby.
Koná se měsíc před narozeninami. Proč ne v den narozenin? Že už potom bude postní doba?
Záměrem Slavnostního smetanovského bálu je odstartovat smetanovské oslavy v Litomyšli, které naváží na vyhlášení Roku české hudby a projektu Smetana200 na začátku ledna. Únorové datum je víceméně symbolické, neboť budeme měsíc před Bedřichovým narozením. O ten měsíc později potom na smetanovský bál navazují v Litomyšli celodenní oslavy nesoucí název Vyvalte sudy, narodil se nám Bedříšek.

Takže je dobré rozvrhnout pozornost na delší období… A obrací se festival jako pořadatel bálu jen k obyvatelům města, respektive k obvyklým návštěvníkům letního festivalu, mezi nimiž jsou i lidé z širšího regionu a určitě i lidé z Prahy, nebo hledí ještě výše?
Nejenom k obyvatelům. Náš bál má za cíl přilákat milovníky tance, kterým zahraje polky a valčíky symfonický orchestr. A o předtančení se postarají sólisté baletu Národního divadla v Praze.
Určitě jste zvali i politiky a další známé osobnosti. Je mezi pozvanými i prezident republiky?
Samozřejmě, že odešla pozvánka i na Pražský hrad.
Bude to tedy spíše hudební, nebo přece jen především společenská akce?
Hudební, taneční, společenská…

Kdo s takovým nápadem přišel? Existuje nějaký precedens z minulosti Smetanova domu?
O smetanovském bálu jsme si povídali už zhruba před dvěma lety a nezávisle ke mně nápad dolehl od třech kolegů z oboru – Marka Šulce, Aleše Březiny a Martina Rudovského. Hned jsem pocítil, že je to silná myšlenka. Chtěli jsme připomenout Smetanovo výročí nejen hudebně. Víme, že tanec byl pro našeho skladatele opravdu častou kratochvílí, a proto jsme se rozhodli bál na jeho počest uspořádat. A Smetanův dům je místem, kde se plesy konají od nepaměti. Bylo tedy přirozené směřovat místo bálu právě tam.
Vznikne nová každoroční tradice?
Není to naše primární ambice, chceme bálem přispět k oslavám dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany.
Co se tedy chystá v Litomyšli potom, na 2. března?
Mnoho oslav, zábav, tradičních okamžiků. Hlavním pořadatelem bude město Litomyšl, které mimo jiné plánuje již zmiňovanou akci „Vyvalte sudy, narodil se nám Bedříšek“. Bude to oslava spojená se zabijačkovými hody, všelidovou veselicí, hudbou i prostou rekonstrukcí událostí před dvěma sty lety. Vedle toho se chystá otevření výstavy Bedřich Smetana a Litomyšl, kterou připravuje Regionální muzeum Litomyšl, a součástí slavnostního dne bude i hold u pomníku Bedřicha Smetany.

V čem se bude pohled na Smetanu snažit být během letoška nový?
Jedním z našich cílů v rámci projektu Smetana200 je představit Bedřicha Smetanu jako člověka z masa a kostí, aby nebyl jen učebnicovou položkou nebo bustou ve třídě hudební výchovy. Chceme, aby zněly i jiné skladby než Má Vlast, respektive než jen Vltava nebo Prodaná nevěsta. V rámci oborových setkávání s dramaturgy z evropských operních divadel nebo s pořadateli koncertů „lobbujeme“ za provádění i jiných děl, komorních skladeb nebo klavírních kompozic.

————
Čtěte také náš SeriálPlus o Bedřichu Smetanovi a v seriálu Klasika v souvislostech o Národním divadle.
Foto: ilustrační - Národní muzeum Praha, Smetanova Litomyšl, Pilsner Jazz Band / Ddominik Erban, Facebook / Rok české hudby, Pixabay / garten-gg, Wikipedia / Jan Polák / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Příspěvky od Petr Veber
- Od Pastorální k Mariken. Orchestr FOK v protikladech
- Magdalena Švecová: Pěstování vztahu k české klasice není samozřejmostí
- Kühňátka a Kühňata ve vyprodaném Rudolfinu i jinde
- Jakub Klecker: Operní líheň na Smetanově Litomyšli není ničím ochotnickým
- Smetanovu Litomyšl otevřelo Svěcení jara. Odvážně a poprvé
Více z této rubriky
- Magdalena Švecová: Pěstování vztahu k české klasice není samozřejmostí
- Andreas Wolf: Dech je pro mě základem všeho
- Gabriel Díaz: Händelova Susanna se nesnaží oslnit. Je to ‚hudba starého muže‘
- Vojtěch Trubač: Vystoupení na Smetanově Litomyšli je pro mě hudební návrat do Česka
- Jan Kotyk: Každý si najde svoje pískoviště a postaví na něm pyramidu
- Tomáš Netopil: První verze Mariken je odlišná, ale je to čistý Martinů
- Jakub Klecker: Operní líheň na Smetanově Litomyšli není ničím ochotnickým
- Stephen Hough: Beethovena neničím, on se o sebe umí dobře postarat sám
- Justina Gringytė: Pěvecká kariéra je kalkul – vědět, kdy co zpívat, a nechat hlas dozrát
- Michal Medek a Marek Šulc: Chceme každý rok překvapovat