KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Svatopluk Sem: Janáček vám nedovolí si Revírníka neužít

„Janáček napsal dle mého Bystroušku tajuplnou a plnou otázek, které si v určitých pasážích opery kladu dodnes.“

„Z Rattla vyzařuje neskutečné propojení s Janáčkem, které prožívá celým svým tělem.“

„Na Janáčkova díla nesmíme pohlížet jako na čistou hudbu; musíme poznat jejich hloubku.“

Barytonista Svatopluk Sem patří ke stálicím české operní scény. Absolvent českobudějovické konzervatoře je od roku 2022 sólistou Národního divadla v Praze, kde ztvárnil desítky zásadních rolí od Dona Giovanniho po Germonta či Escamilla, jeho hlas zní ale i daleko za hranicemi, nedávno například na BBC Proms v londýnské Royal Albert Hall. V poslední době je pěvce stále častěji slyšet v janáčkovských rolích, ostatně 3. března ho čeká další Revírník, tentokrát v Berlínské státní opeře Pod lipami. Nejen o této roli je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

12 minut čtení Číst dál…

Wolfgang Resch: Německé rekviem není mše za mrtvé, ale hudba pro ty, kteří zůstali

„Vnímám se především jako Zwischenfach. Mám přirozený přístup k vyšším tónům, ale zároveň se cítím velmi komfortně v barytonovém repertoáru.“

„Soudobá opera vám otevírá obzory. Objevujete jiné výrazové prostředky, které pak můžete přenášet i do klasického repertoáru.“

„Píseň je nejintimnější hudební forma vůbec. Na jevišti stojíte jen vy a klavírista – a přesto máte v několika minutách vytvořit celý operní svět.“

Rakouský barytonista Wolfgang Resch patří k pěvcům, jejichž kariéra se přirozeně pohybuje napříč styly i žánry. Se stejnou samozřejmostí se u něj potkává opera, opereta i písňová tvorba nebo barokní repertoár se soudobou hudbou. V posledních sezonách na sebe výrazně upozornil na operních i koncertních jevištích nejen hlasovou kvalitou, ale i výraznou hereckou inteligencí a otevřeností k novým výzvám. 19. února vystoupí s Filharmonií Hradec Králové v Brahmsově Německém rekviem. V rozhovoru mluví o své cestě k hudbě, o svobodě, kterou mu přináší žánrová pestrost, i o tom, proč je pro něj písňový recitál stejně intimní výpovědí jako operní role.

15 minut čtení Číst dál…

Michael Dvořák: Akce Sbor živě! diváky vrhne do sborového ‚ajfru‘

„Cítím se být sbormistrem, ten název ale nemám rád. Ten ‚mistr‘… no, snad někdy…“

„Lidé se mě často ptali, co dělám; co je moje profese. Já jsem odpovídal, že jsem sbormistr. A oni: ‚Sbormistr? Kde jako?‘ No v divadle, povídám. A oni zas: ‚V divadle je sbor?‘

„Když jsem přišel do divadla, vnímal jsem, že sbor je hodně uzavřený ve zdech divadla. Ano, je to pohodlné, komfortní, ale zas je třeba neustrnout.“

Dříve působil v brněnském Českém filharmonickém sboru, nyní pěvce „tvaruje“ v Olomouci, v tamním Moravském divadle. Michael Dvořák je sbormistrem, který se snaží přinášet čerstvý vítr a jednou ze „svěžích“ aktivit, kterých je iniciátorem, je akce s názvem Sbor živě. Ta propojuje princip otevřené zkoušky s moderací či prvky inscenovaného představení a uskuteční se 26. února v komorním sále divadla. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz se nicméně dotýká i osobnosti sbormistra nebo další, zejména koncertní činnosti sboru.

18 minut čtení Číst dál…

Terezie Fialová: Nechtěj hrát lépe než umíš!

„Pokud hraje klavírista sám, měl by vytvořit orchestrální iluzi, symfonii mnoha hlasů, barev a poloh.”

„Pocit tlaku nijak nevnímám, a kdyby byl, rozhodně si ho nebudu připouštět.”

„Chtěla bych žít ve světě, kde je umění pestrou škálou napříč žánry.”

Olomouckou Redutu 17. února rozezní klavír ovládaný jednou z nejvýraznějších osobností české klavírní scény, pianistkou Terezií Fialovou. Dramaturgie večera propojí hudební světy Leoše Janáčka, Pēterise Vaskse, Johanna Sebastiana Bacha a Domenica Scarlattiho. Jaro umělkyni posléze přinese řadu komorních projektů v různých obsazeních i natáčení nového sólového alba. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz se dotýká nejen volby klavíristčina repertoáru, ale také jejího dosavadního a probíhajícího studia nebo měnícího se vztahu k jejímu „životnímu partnerovi“, totiž klavíru.

14 minut čtení Číst dál…

Vanda Šípová: Zaplaťpánbůh, že nežijeme v době Emy Destinnové!

„Smolkova opera Nagano by se měla vrátit na pódia.“

„Soudobá opera má šanci prorazit, je-li servírovaná citlivě.“

„Pochopení textu a hraní je pro operu základ, nemůžeme se přece spoléhat jen na hudbu.“

Koloraturní sopranistka Vanda Šípová je publiku známá z prken Národního divadla, kde ztvárnila několik rolí zejména v soudobých operách. Často vystupuje i v Plzni, Liberci, Brně a Ostravě. Je ceněna pro svou muzikálnost, pěveckou techniku a suverénní přednes i v nejnáročnějších partech, stejně jako pro své výrazné herecké dispozice. V úterý 17. února vystoupí v Rudolfinu spolu se Zuzanou Markovou, Eliškou Weissovou a Vojtěchem Pelkou na koncertu k poctě Emě Destinnové. Mimořádně všestranná umělkyně v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vysvětluje, proč Destinnovou nepovažuje za svůj vzor a jaké nástrahy klade opera před širší publikum.

16 minut čtení Číst dál…

Štefan Margita: Wagnerův Loge by byl skvělý realitní agent. Dokáže oblbnout každého

„Nechat hlas odpočinout neznamená mlčet; pouhé mlčení není žádná hlasová hygiena!“

„Když jsem poprvé slyšel Glagolskou mši, řekl jsem si, že to se snad ani nedá zpívat. A přitom – dá. A stejné to je s Bergem. Člověk k tomu jen musí dozrát.“

„V budoucnu se chci věnovat písňovým večerům, miluji písně Hugo Wolfa, Schumanna, Dvořáka nebo Messiaena.“

Těžko bychom u nás či na Slovensku hledali někoho, kdo by nikdy neslyšel o operním pěvci Štefanu Margitovi. Rodák z Košic si na nejprestižnějších operních scénách světa získal uznání kritiků i publika především v operách Leoše Janáčka a Richarda Wagnera. Právě s Wagnerem se nyní loučí: postava Logeho ve Zlatu Rýna, kterou poprvé ztvárnil v roce 2008 v San Francisku, bude jeho rozloučením s operou. Nové nastudování opery v režii Slávy Daubnerové a pod taktovkou Roberta Jindry uvede Národní divadlo 12. února 2026. Se Štefanem Margitou jsme hovořili nejen o této ikonické roli, ale třeba i o tom, jak vydržet zpívat do pozdního věku.

25 minut čtení Číst dál…

Joel Fan: Při koncertě můžete cokoli, za předpokladu pečlivého nastudování

„Nejlepší publikum je takové, kdy cítíte, že poslouchá každý tón.”

„Dnešní svět potřebuje více laskavosti.”

„Talent je něco, co je třeba opečovávat a ctít.”

Klavírní Mount Everest tento týden zdolá americký klavírista Joel Fan v Kongresovém centru ve Zlíně, kde ve spolupráci s Filharmonií Bohuslava Martinů provede Klavírní koncert č. 3 d moll od Sergeje Rachmaninova. Fan patří mezi největší hvězdy hudebního nebe. Jeho cesta začala studiem na americkém Julliardu a Harvardu a pokračovala cenou na mezinárodní soutěži Ferruccia Busoniho v italském Bolzanu. Rozhovor se však neohlížel pouze za pianistovými dosavadními úspěchy. Dotkli jsme se také jeho dalších koncertních plánů, zbrusu nového projektu Heartbeats, který propojuje hudbu z celého světa, i témat, jako jsou tréma na pódiu, studia v USA či aktuální dění v jeho rodné zemi.

12 minut čtení Číst dál…

Nadine Sierra: Muzikály mají místo i v mé operní kariéře

„V dětství byla mou nejoblíbenější zpěvačkou Mirella Freni.“

„Chtěla bych zpívat více muzikálových rolí, které vyžadují operní typ hlasu.“

„Snažím se nechávat hlas odpočívat, kdykoli je to možné, zejména když mám nabitý program.“

Operní superstar Nadine Sierra vystoupí s orchestrem Prague Philharmonia na letošního Valentýna v pražském Obecním době. Na programu má nejen pro ni příznačné verdiovské role v čele s Luisou Miller, s níž nyní debutuje ve Vídeňské státní opeře, ale také písně z klasických muzikálů. Jaký je její vztah k tomuto žánru a jak ji v pěvecké kariéře formoval, zpěvačka popisuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

7 minut čtení Číst dál…

Augustin Hadelich: Škatulka ‚Wunderkind‘ mi nikdy nepřekážela. Spíš naopak

„Spíš než v jednom konkrétním místě jsem doma tam, kde je moje rodina.“

„Na cestě vzhůru musí mít mladý sólista nastudován široký kmenový repertoár, který je připraven předvést takříkajíc na zavolání. A tím prorazit.“

„Jakýsi kritik Sibeliův Koncert po premiéře překřtil na ‚polonézu pro polární medvědy‘.“

„Nic takového jako stabilita v umění neexistuje. Buď se můj výkon zlepšuje, nebo upadá. Vše ostatní je stagnace,“ uvedl v jedné ze svých vstřícných debat s příznivci na internetu. Majíce v dobré paměti jeho pražské výkony z uplynulých let, budeme to moci už brzy posoudit. Americký houslový virtuos Augustin Hadelich totiž hned třikrát za sebou, ve dnech 11. až 13. února, vystoupí ve Dvořákově síni Rudolfina s Českou filharmonií pod taktovkou Jakuba Hrůši. Aby byl v plné formě a pohodě, do metropole nad Vltavou s ním kromě nedozírně cenných houslí přiletí v příručním zavazadle i oblíbený polštář: „V hotelech bývají různě nepohodlné. A aby mě před výkonem bolela krční páteř? To si opravdu nemohu dovolit!“ KlasikaPlus.cz s umělcem přináší rozhovor.

9 minut čtení Číst dál…

Jiří Zahrádka: Tak trochu doufám, že Janáčkovi pomáhají i moje knihy

„Při přípravě knih se mi nové materiály daří nacházet v zahraničních archivech či v dobovém tisku.“

„Janáčkovým operám se nejvíc daří v zemích s dlouhou divadelní tradicí.“

„Nejlepší službu Janáčkovi prokazují dobré, působivé a přesvědčivé inscenace.“

Kdybych se mohl zúčastnit nějaké ankety o nejlepší knihy, které u nás v posledních letech vyšly, bez váhání bych jmenoval dvě knihy o operách Leoše Janáčka z pera Jiřího Zahrádky, které vydalo Moravské zemské muzeum v roce 2021 (Její pastorkyňa) a v roce 2023, již ve spolupráci s brněnským nakladatelstvím Host (Osud a Výlety páně Broučkovy), píše autor rozhovoru a pokračuje: Nominaci bych zdůvodnil nejen velice fundovaným textem, ale i obrazovou a grafickou podobou zmíněných knih. Před vydáním třetí publikace o Janáčkových operách, věnované operám Káťa Kabanová a Příhody lišky Bystroušky, položil doktoru Zahrádkovi několik otázek.

18 minut čtení Číst dál…

Daniel Kfelíř: Rossini není odbočka, ale závazek

„Kdybych se řídil výhradně tím, co mi říkají ostatní, a ne vlastním pocitem a intuicí, možná bych dnes už ani nezpíval nebo neměl na chleba.“

„Vladimír John má velmi osobitý rukopis a jasnou vizi. Baví mě, jakou abstraktnost do inscenace přináší a zároveň pracuje velmi konkrétně a detailně na psychologii postav.“

„S Ladou jsme velmi vděční za příležitost pracovat společně. Operní život může být osamělý a práce na stejné inscenaci znamená čas bez odloučení.“

Český barytonista Daniel Kfelíř, absolvent HAMU, Vídeňské hudební univerzity a operního studia v Schönbrunnu, si už ve svém mladém věku vydobyl renomé a pracuje na většině klíčových scén u nás; pravidelně vystupuje na festivalech, jako jsou Janáček Brno či Smetanova Litomyšl a role jako Oněgin, Germont či Silvio mu zajistily pozornost kritiků i diváků. 12. února k nim přidá roli Faraona v ostravské inscenaci Rossiniho opery Mojžíš a Faraon. Jak se daří mladému pěvci a jaké má plány do budoucna? Nejen o tom je dnešní rozhovor.

17 minut čtení Číst dál…

Jennifer Pike: Velká Británie chová hlubokou lásku k české hudbě

„Daniel Raskin má velký smysl pro lyriku, což se dokonale hodí k repertoáru, který hrajeme.“

„Hudba je obrovský svět a jeden lidský život na něj vlastně nestačí.“

„Jsem prostě velmi zvědavá. Spíš než houslistkou se cítím být hudebnicí.“

Janáčkova filharmonie Ostrava 12. února zahájí své první turné po Velké Británii. Ještě než se tam orchestr vydá, nabízí domácímu publiku dva koncerty, na nichž pod taktovkou designovaného šéfdirigenta Daniela Raiskina zazní repertoár zvolený pro koncertní cestu. V obou případech je sólistkou britská houslistka Jennifer Pike. Ve čtvrtek předvedla Koncert pro housle a orchestr č. 1 g moll Maxe Brucha a dnes v pátek to bude Koncert pro housle a orchestr d moll Jeana Sibelia. Před čtvrtečním koncertem se umělkyně podělila o své první dojmy z Ostravy.

8 minut čtení Číst dál…

Adam Plachetka: Já a ‚legenda Metropolitní opery‘? Z toho mi trochu zatrnulo

„Zdůrazňuju, že se jedná jen o Wotana ve Zlatu Rýna a dál se zatím rozhodně nechystám pokračovat. Wotan ve Valkýře i v Siegfriedovi je úplně jiná písnička.“

„Kvůli překotné době, přehlcení smyslů a roztříštěné pozornosti mají lidé potřebu si občas zajít na operu a nechat na sebe pár hodin působit jen jedno dílo.“

„Už delší dobu mám dojem, že se můj hlas posouvá do většího repertoáru a snažím se opatrně, leč pravidelně zkoušet nové role.“

Málokterý český umělec se ve světě prosadil s takovou samozřejmostí jako basbarytonista Adam Plachetka. Za dvě dekády ušel cestu z Pražské konzervatoře až na ta nejzářivější světová pódia. Plachetka však není jen interpretem velkých rolí, ale především ambasadorem české kultury, který s propojuje světové hudební metropole s domácí scénou. Nyní před ním leží nová velká výzva, kterou je Wotan v novém nastudování Wagnerova Zlata Rýna v Národním divadle. Nejen o ní je následující rozhovor.

14 minut čtení Číst dál…

Bryce Dessner: Fascinuje mě fyzičnost zvuku

„Myslím, že hudba se málokdy rodí v izolaci. Vzniká ve společenství.“

„Skladba je vystavěna na kruzích – mám rád díla, která začínají i končí na stejném místě, vracejí se k jedné myšlence, ale zároveň ji proměňují.“

„Pokaždé, když pracuji se Semjonem Byčkovem, se hodně naučím – o hudbě i o své tvorbě.“

Bryce Dessner je skladatel a kytarista, který se pohybuje napříč klasickou hudbou, rockem i filmovou hudbou. Je držitelem ceny Grammy ve všech těchto oblastech. Letos se stal vůbec prvním rezidenčním skladatelem České filharmonie. V její 130. sezóně zazní čtyři jeho skladby, z nichž jednu napsal Bryce Dessner přímo pro Českou filharmonii. V následujícím rozhovoru mluví o těchto dílech i o své umělecké cestě.

17 minut čtení Číst dál…

Roman Hoza: Čertovu stěnu se snažíme ‚odpatetizovat‘

„Vlastně jsem Smetanu nikdy pořádně nezpíval. Touto inscenací se mi otevřel smetanovský svět a jsem vlastně nadšený.“

„Myslím si, že kdyby měl Smetana lepší libretisty, hraje se ve světě daleko víc.“

„Co mi nejvíce chybí u nás, ale i v Německu, je dlouhodobější koncepce práce s ansámblem, ale i s diváckou komunitou.“

Roman Hoza je známé jméno tuzemského klasickohudebního „rybníčku“, barytonista se však přesto k „první české roli zásadního charakteru“, jak sám říká, dostává až nyní. Bude jí Vok I. z Rožmberka v inscenaci Smetanovy opery Čertova stěna. Chystají ji v brněnské Janáčkově opeře, kde je pěvec více než dekádu členem ansámblu, a premiéra se odehraje 6. února. Tato produkce je hlavní motivací Hozova rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, ovšem povídání poskytuje komplexnější obrázek umělcovy osobnosti.

14 minut čtení Číst dál…

Vojtěch Pelka: S kariérou roste i umělecká svoboda

„Mám pocit, že mě teď konečně hudební společnost vnímá více jako rovnocenného partnera.“

„Teď je docela trendem, že se kontratenor stává takovým bezpohlavním oborem.“

„Ruku na srdce, pohled na české umělce v zahraničí je ještě pořád tak trochu skrze prsty.“

Před rokem a půl se pro portál Klasikaplus.cz český kontratenorista Vojtěch Pelka rozpovídal vůbec poprvé. Mezitím jeho kariéra začala nabírat neúprosného tempa, přičemž vyvrcholila na sklonku loňského roku koncertem v Královské opeře ve Versailles, kterému ale předcházelo několik význačných úspěchů na mezinárodních soutěžích v zahraničí. Uplynulý čas shrnul v novém rozhovoru, kterým zve na premiéru Myslivečkova Tamerlána v plzeňském divadle.

32 minut čtení Číst dál…

Johannes Moser: Čím delší kariéra, tím méně ‚feedbacku‘. Trio považuju za vrchol

„Někdy jsem takto strávil na Geringasových lekcích třeba deset hodin a nasával jsem vše jako houba.“

„Přišli jsme ovšem na to, že je to velmi citlivá záležitost – když to necháte jen tak plynout, přijdete o obsah, když ale naopak příliš tlačíte na pilu, přijdete o lehkost a hudbu jako takovou.“

„Prostě cítím, že nezávisle na stylu je třeba vytvářet a propagovat nová klasická díla, která jsou publiku otevřená.“

Violoncellista Johannes Moser, rezidenční umělec Janáčkovy filharmonie Ostrava, představí 3. února v komorním cyklu tohoto orchestru program nazvaný Hvězdné trio. Spolu s kolegy, houslistou Vadimem Gluzmanem a klavíristou Andrejem Korobejnikovem, přednese ostravskému publiku v kině Vesmír klavírní tria Franze Schuberta a Petra Iljiče Čajkovského. Pro portál KlasikaPlus.cz jsme s Johannesem Moserem hovořili jak o nadcházející komorní spolupráci, tak o dalších uměleckých projektech, na kterých participuje.

11 minut čtení Číst dál…

Maayan Licht: Sociální sítě pro mě mají i terapeutický rozměr

„Kastráti měli jediný notový zápis, kterým se pět let propracovávali až k úplné dokonalosti.“

„Operní umění by mělo být prezentováno mnohem zajímavějším způsobem, než se dnes většinou děje.“

„Moje první velmi virtuózní video se stalo virálním, přineslo spoustu sledujících. Měl jsem pocit, jako bych sledující pozval přímo do své zkušebny.“

Moderní Farinelli. Tak je dnes označován Maayan Licht, izraelský sopranista spojující extrémní hlasovou virtuozitu s výrazovou hloubkou. Držitel ceny Best Newcomer na Oper! Awards 2025 vedle mezinárodní jevištní kariéry oslovuje statisíce sledujících na sociálních sítích, kde operu přibližuje novému publiku. V Národním divadle Brno vystoupil jako Cherubín v Mozartově Figarově svatbě a v titulní roli světové premiéry opery Here I Am, Orlando skladatelky Ľubice Čekovské. Nyní ho čeká debut v pražském Vzletu s Collegiem 1704. S touto nekonvenční postavou současné opery jsme mluvili neobvykle otevřeně nejen o tom, co znamená být sopranistou.

15 minut čtení Číst dál…

Gottlieb Wallisch: Neznámým a nehraným se věnuju z pouhé zvědavosti

„Naplňuje mě radostí, když mohu ‚oživit‘ zcela zapomenutou a neznámou hudbu.“

„Rychlost dnešní doby by neměla být na úkor klidu a hloubky hudebního vzdělávání.“

„Komorní hra byla vždy mou skrytou vášní.“

Letošní ročník festivalu Věčná naděje zahájí 2. února v Sukově síni pražského Rudolfina rakouský klavírista Gottlieb Wallisch. Koncertní program se skládá z téměř zapomenutých klavírních skladeb Jaromíra Weinbergera, Aloise Háby, Erwina Schulhoffa a Wilhelma Grosze. Podle pianistových vlastních slov jejich hudbu „přivádí na svět podruhé“, přičemž neznámá díla skladatelů z celého světa jsou obecně těžištěm činnosti umělce. Nejen o jeho vášni k „znovurození“ skladeb a komorní hře, ale i o pedagogické činnosti na jedné z nejlepších univerzit v Evropě jsme vedli rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

8 minut čtení Číst dál…

Marie Baboráková: Rodinné zázemí je jednoznačná výhoda

„Už odmala jsem si zpívala, a tak mi rodiče říkali Zpěvanka podle princezny z pohádky Byl jednou jeden král.“

„‚Luhačky‘ jsou skvělé hlavně díky atmosféře. Jsou tam výborní houslisté, fajn parta lidí a já jsem tam poznala i svoje nejlepší kamarádky.“

„Je důležité dělat to, z čeho má člověk dobrý pocit a co mu dává smysl.“

Housle držela poprvé v ruce v sedmi letech, v deseti ji maminka připravila na zkoušky na hudební gymnázium a v oktávě se prosadila na konkurzu napříč ročníky, díky čemuž si sólově zahrála s Pražskými symfoniky. Nyní studuje na Pražské konzervatoři a chystá se na koncert s Václavem Hudečkem při lednovém pokračování jeho pražského festivalu Svátky hudby i vystoupení na salcburském festivalu Mozartwoche. Řeč je o dceři Hany a Radka Baborákových, Marii. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vzpomíná na své začátky, sdílí své nadšení z Hudečkovy luhačovické akademie i zkušenosti z jiných kurzů a zamýšlí se nad tím, jaké to je pocházet z hudební rodiny a setkávat se s rodiči na jednom pódiu.

18 minut čtení Číst dál…

Režisér Rocc: Opera potřebuje křídla, chce létat…

„I když inscenujeme díla z minulosti, nahlížíme na ně teď a tady. Inscenace tedy musí komunikovat s dnešním divákem.“

„Věřím v abstrakci v divadle, neboť my lidé potřebujeme neustále rozvíjet fantazii.“

„V rámci naší inscenace Tamerlano se tak objevují momenty klasicistního divadla, z kostýmního hlediska rovněž momenty orientalistické, ale v zásadě hrajeme o člověku teď a tady.“

Slovinský režisér Rocc vystudoval v Brně, rád se věnuje soudobým skladatelům a konceptuální vize uplatňuje i na klasické tituly. Aktuálně připravuje v Plzni operu Tamerlano od Josefa Myslivečka, českého pozdně barokního skladatele osmnáctého století. Na cestu k opeře a o možnostech jejího výkladu jsme spolu vedli rozhovor.

8 minut čtení Číst dál…

Kathleen O’Mara: Misogynie v hudebním světě přetrvává

„Považuji za absurdní, že je na ženy kladen tlak, aby vypadaly tradičně krásně, natož v režijním divadle, které vychází z reality.“

„Divadlo není budova, ale lidé, kteří tam pracují a které scéna angažuje.“

„Z vývoje kultury ve Spojených státech mám velký strach.“

Po sérii úspěchů na nejprestižnějších světových pěveckých soutěžích včetně Operalie Plácida Dominga v roce 2024 a Královny Sonji v roce 2025 se americká sopranistka Kathleen O’Mara stále výrazněji prosazuje jako jeden z nejpůsobivějších hlasů své generace. Svůj pražský debut absolvuje 25. ledna 2026 na Novoměstské radnici, kde v jejím podání zazní Čtyři poslední písně Richarda Strausse či písně americké skladatelky Amy Beach. V rozhovoru se vyjadřuje tématům dynamiky kariéry, trémy na soutěžích, úskalí sopránového oboru, ale i k body shamingu a postavení žen v kultuře.

17 minut čtení Číst dál…

Emmanuel Villaume: Pokud mám volit mezi čistotou a silou, zvolím sílu

„Praha je ideálním místem pro pochopení Evropy. Té klasické, evropské tradice, osvícenství, ale i rozporů dvacátého století a výzev, které nás čekají.

„Talich měl svobodu. Svobodu, kterou dnes často ztrácíme ve jménu údajného respektu k textu nebo tradici.“

„Nedávno jsem dirigoval Dialogy karmelitek a měl jsem během představení slzy v očích.“

Orchestr Prague Philharmonia má se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Emmanuelem Villaumem před americkým turné. Během sedmi dnů mezi 20. a 26. lednem zahrají na šesti místech ve čtyřech amerických státech: nejdříve na jihovýchodě na Floridě, v Georgii a Alabamě na závěr také v New Yorku v ikonické Carnegie Hall. KlasikaPlus.cz s dirigentem, mimo jiné hudebním ředitelem dallaské opery, v této souvislosti přináší velký rozhovor, který inspirativně odhaluje leccos z umělcova uměleckého i osobnostního zázemí.

29 minut čtení Číst dál…

Lukáš Bařák: Otcovské role odteď naplním mnohem hlouběji a pravdivěji

„Svůj hlas vnímám jako součást širšího celku, který má na jevišti fungovat v souhře s orchestrem, prostorem a hereckým projevem.“

„Správné uchopení zavřených a přehlasovaných vokálů považuji za jedno z největších úskalí, s nimiž se čeští zpěváci v německém repertoáru potýkají.“

„Už během studia ve Vídni jsem se setkával s barokními áriemi, takže návrat k tomuto repertoáru vnímám jako přirozený krok.“

Charismatického basbarytonistu Lukáše Bařáka není třeba dlouze představovat. Pražské Národní divadlo je jeho domovskou scénou řadu let, pravidelně však hostuje také v Brně a spolupracuje s předními českými orchestry. Kromě pozoruhodně barevného hlasu je nepřehlédnutelným i díky přirozeně výraznému hereckému projevu. O svých uměleckých výzvách, inspiracích i nejnovější roli v Purcellově opeře Dido a Aeneas, která zažije premiéru ve Stavovském divadle 15. ledna 2026 v hudebním nastudování Michaela Hofstettera a v režii Alice Nellis, mluví v následujícím rozhovoru.

18 minut čtení Číst dál…

Michael Hofstetter: Purcellova hudba mluví naprosto srozumitelně

„Hudba je vždy jazykem – stejně jako klasicismus vídeňských mistrů má svůj vlastní slovník, má ho i Janáček nebo Dvořák.“

„To, co Gluck formuloval hudbou, systematizoval o sto padesát let později Carl Gustav Jung v rámci psychoanalytického myšlení.“

„Opera je vrcholnou syntézou všech umění, kulminací lidského výrazu.“

Německý dirigent Michael Hofstetter zasvětil svou už více než třicetiletou kariéru interpretaci hudby od baroka po vídeňský klasicismus a dnes je vnímám jeho jeden z předních specialistů na toto období. Vedle spolupráce s prestižními operními scénami, jako jsou Bavorská státní opera, Staatsoper Hamburg či Royal Opera Copenhagen, se prosadil také na festivalových pódiích od Salcburku po Halle. V rozhovoru se dělí o vášeň pro historicky poučenou interpretaci i o to, jak se mu daří vdechovat život novému nastudování mistrovské opery Henryho Purcella Dido a Aeneas, která bude uvedena 15. ledna ve Stavovském divadle s Markétou Cukrovou v roli Dido a Lukášem Bařákem jako Aeneasem.

12 minut čtení Číst dál…

Václava Krejčí Housková: Každý citlivý zpěvák se někdy rozpláče. Je ale otázka, zda pláče i divák

„Pokud si chci koncert opravdu užít, musím být stoprocentně připravená.“

„Mahler navíc vyžaduje naprostou čistotu a opravdovost. Slovo ‚čistota‘ se k Urlichtu hodí nejlépe.“

„Jelikož jde o naši první spolupráci s panem Hanusem, vnímám noty jako určitou kotvu, která mi dodá klid a umožní mi se plně soustředit na výraz.“

Přestože se jedná o velice zkušenou pěvkyni, která je už více než dekádu sólistkou brněnské Janáčkovy opery, aktuálně ji čekají dokonce dvě na pódiu ještě nevyzkoušené umělecké úlohy. Mezzosopranistka Václava Krejčí Housková totiž 12. ledna zpívá v pražském Obecním domě důležitý sólový part v Mahlerově Druhé symfonii, už začátkem února pak na své domovské scéně přidá debut v roli Záviše v inscenaci Smetanovy opery Čertova stěna. První z úkolů se v zajímavé shodě okolností odehraje pod dirigentem Tomášem Hanusem, který stál u zpěvaččiných brněnských začátků. KlasikaPlus.cz s umělkyní přináší rozhovor.

13 minut čtení Číst dál…

Alexei Volodin: Mám to nejlepší povolání na světě

„Mezi mnou a Danielem Raiskinem panuje vzájemná důvěra ve všech ohledech.“

„Rapsodie v modrém je velké hudební dílo a je třeba ho odkrývat s poctivostí a upřímností.“

„Klavírní dua považuju ve více ohledech za mnohem náročnější a obtížnější.“

Alexei Volodin patří mezi nejzajímavější klavíristy dnešní doby. Po vítězství na mezinárodní soutěži Concours Géza Anda v Curychu pravidelně vystupuje v nejvýznamnějších světových sálech, například v Musikverein ve Vídni, Carnegie Hall, Wigmore Hall, Palau de la Música v Barceloně, Mariinsky Theatre či Pařížské filharmonii. Kromě sólové dráhy se věnuje i komorní hře. Pravidelně spolupracuje například s Igorem Levitem, Claire Huangci, Janine Jansen nebo Sol Gabettou. Často vystupuje i v klavírním duu se svou manželkou Edith Peñou. V polovině ledna se Alexei Volodin vrací po půl roce do Ostravy. Během tří večerů vystoupí po boku Janáčkovy filharmonie Ostrava (JFO) ve spolupráci s jejím designovaným šéfdirigentem Danielem Raiskinem. V jejich podání zazní jazzový koncert Georga Gerschwina Rapsodie v modrém.

7 minut čtení Číst dál…

Giulia Semenzato: Opera by měla mluvit o dnešku, ne jen vzpomínat

„Sociální sítě často prezentují úspěch v opeře jako čistě individuální záležitost, což vůbec neodpovídá realitě.“

„My hudebníci někdy zapomínáme, že smyslem vystoupení není jen podat dobrý výkon, ale především dotknout se publika.“

„V Mozartově hudbě mohu do hloubky zkoumat jemné vokální nuance i vnitřní svět jednotlivých postav.“

Italská sopranistka Giulia Semenzato v Praze rozhodně není nováčkem — její spolupráce s Collegiem 1704 si získala uznání kritiky i publika, které oceňuje spojení barokní elegance a mozartovské brilance. Vystudovala klavír a následně i právo na univerzitě v Udine a současně rozvíjela své pěvecké schopnosti. Následně jí mezinárodní kariéra zavedla na přední evropská operní a koncertní pódia. Od roku 2024 zároveň působí jako pedagožka historicky poučeného zpěvu na vídeňské Univerzitě MDW. 7. ledna se pěvkyně představí s Českou filharmonií, kdy se pod taktovkou Giovanniho Antoniniho ujme sopránového partu v Mozartově slavném Requiem.

9 minut čtení Číst dál…

Robert Jindra: Dirigent slouží interpretaci a musí mít poslední slovo

„Velký vliv na budování nové dirigentské generace měl zejména Jiří Bělohlávek, udal směr celé české dirigentské škole, a vznikla tak ,česká dirigentská velmoc‘.“

„Měl jsem nutkavý pocit, že mě dále a lépe než další studium může posunout praxe.“

„Dirigovat orchestr Vídeňské státní opery je pro mne obrovská čest!“

Česká republika se může chlubit dirigenty, kteří překračují hranice naší republiky a stále více se prosazují u zahraničních orchestrů i na zahraničních scénách. Překvapivě jde o dirigenty střední generace, kteří jsou silnými osobnostmi. Patří k nim i dirigent Robert Jindra, který přesvědčil o svých kvalitách nejprve v České republice a poté i v Evropě. Nyní prožívá svůj debut ve Státní opeře ve Vídni, kde převzal obnovení inscenace opery Antonína Dvořáka Rusalka, která bude představena 8. ledna. I proto jsme se sešli k rozhovoru.

13 minut čtení Číst dál…

Vojtěch Spurný: ‚Volná noha‘ mi dává pestrou paletu interpretačních možností. Diář mám plný

„Premiéra Tamerlána v Plzni je 31. ledna a já tímto všechny zájemce srdečně zvu.“

„Vedle mojí hudební práce je za inscenaci odpovědný i slovinský režisér Rocc.“

„V Ostravě na Fakultě umění učím hru na cembalo a doprovazečskou praxi a od letošního roku i hru na klavichord.“

Vojtěch Spurný je český cembalista a dirigent působící v tuzemských operních divadlech i symfonických orchestrech. Publikum ho zná zejména díky provozování hudby baroka a klasicismu. Jedním z jeho současných úkolů je opera Il gran Tamerlano českého skladatele 18. století Josefa Myslivečka. Bude mít premiéru koncem ledna v Plzni a je hlavní motivací k rozhovoru s dirigentem.

10 minut čtení Číst dál…