PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„A také nám přijde škoda, že existuje spousta skladeb a skladatelů, kteří stojí za to, aby se hráli, ale z nějakého důvodu zapadli.“

„Třeba šestý kvartet je rytmicko-harmonická spletitost – je mi až divné, jak Kubelíkovi něco takového mohlo znít v hlavě.“

„Teď Veit skutečně docela ‚frčí‘. Bylo by nám ctí, kdybychom na jeho popularitu měli vliv.“

Houslistu Michala Sedláčka znají posluchači klasické hudby z poslední doby nejspíše ve dvou rolích: jako koncertního mistra orchestru PKF — Prague Philharmonia a jako primária Sedláčkova kvarteta. V úctyhodném životopisu plném soutěženích ocenění a účastech na prestižních mistrovských kurzech hraje významnou roli i činnost pedagogická…

„Je to postranní kouzlo jeho úžasných nápěvků mluvy.“

„Stabat mater? Vůči takhle silné hudbě nemůže zůstat žádné citlivé a nezatvrzelé srdce imunní, ať je člověk věřící jako Dvořák, nebo nikoli.“

„Pokud můžu spojit vlastní prožitek s pomocí orchestru, s kterým se chceme tak jako tak už dlouho vidět, navíc ve městě, ve kterém teď jsem, jak bych to neudělal!“

Dirigent Jakub Hrůša se po několika týdnech vrací na přelomu listopadu a prosince ze Spojených států do Evropy. K představením Janáčkovy Jenůfy v Lyrické opeře se v Chicagu nicméně přidal ještě narychlo domluvený záskok za Daniela Barenboima při tamním hostování orchestru Staatskapelle Berlin. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Jakub Hrůša vypočítává, o kolik dnů…

„V každém taktu je něco zvláštního, Dmitrij Šostakovič prosvětluje v partituře opery Lady Macbeth Mcenského újezdu všechny postavy.“

„Z pohledu efektního akustického znění bylo pro mne nutné citlivě v průběhu zkoušek naslouchat proměnám celistvého zvuku.“

„Především mne velmi zaujal emocionální přístup operních interpretů, zejména po stránce pěveckých a hereckých ztvárnění různých charakterů.“

Ve Státní opeře v Praze debutuje 24. a 26. listopadu v opeře Lady Macbeth Mcenského újezdu Dmitrije Šostakoviče německý dirigent Hermann Bäumer, dlouholetý generální hudební ředitel Státního divadla Mainz a šéfdirigent Filharmonického státního orchestru Mainz. Dříve byl jedenáct let pozounistou Berlínských filharmoniků. V Praze jsme hovořili nejen o jeho spolupráci s Národním divadlem, ale i o jeho kariéře a vztahu k české hudbě.

„Víc než to! Byl jsem Janáčkovými operami hluboce dotčen, byl jsem unesen, byl jsem do nich vtažen, byl jsem jimi pohnut a fascinován!“

„Je krásné, že Janáček a Lyrická opera mají vztah, který sahá opravdu až k začátkům souboru.“

„V Americe si většina lidí myslí, že v Evropě lze jenom snít o umění a přijímat šeky od měst, vlád a států. Lidé v Evropě si naopak myslí, že donátoři v Americe mají nesmyslné nároky. Ani jedno z toho ale není pravda.“

Generální ředitel Lyrické opery v Chicagu Anthony Freud je původem Brit. Do opery ho poprvé vzali, když mu byly čtyři. Postupně se z toho stala životní vášeň a nakonec i manažerská profese. Má za sebou mimo jiné působení ve Velšské národní opeře, kde se poprvé setkal s Janáčkovou hudbou,…

„Skladatel v podstatě prostřednictvím libreta vpisuje intonaci do hudby. Jazyk je neodmyslitelná součást hudby a originál ji maximálně dotváří, a ještě o něco víc u Janáčka.“

„Nina Stemme už Kostelničku zpívala, Lise Davidsen dělala Jenůfu poprvé. Ačkoliv jsem k nim přistupovala s plachostí, měla jsem dveře vždy otevřené.“

„Práce jazykového poradce se se mnou táhne už od Rusalky před devíti lety.“

Janáčkova Jenůfa, po našem Její pastorkyňa, byla v Lyrické opeře v Chicagu uvedena v roce 1957 a pak v roce 2000. Není divu, že třetí premiéru, která se odehrála 12. listopadu 2023 a jako svůj operní debut v Americe ji hudebně nastudoval…

„Jeho archiv je na Juilliard School, mají v tom úžasný pořádek.“

„Doma byla čeština samozřejmostí. A díky prarodičům jsme měli pohádky a české dětství.“

„Když byl doma u klavíru, věděli jsme, že nemůžeme rušit. Ani se u nás nepouštěla hlasitě hudba.“

V Praze se 9. listopadu uzavírá program jedenáctého Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Od roku 2013 ho pořádá každý podzim tým festivalu Pražské jaro, aby připomínal světově proslulého českého virtuosa, jehož život ohraničují letopočty 1912 a 1994. Pianistova dcera Véronique Firkusny, žijící v New Yorku, je výkonnou ředitelkou Avery Fisher Artist Program…

„Poznat něco víc o svém hlasu je naprostá nezbytnost.“

„Měl jsem všechny potřebné tóny, zazpíval bych to, ale necítil jsem se dost silný, abych roli dal opravdovou váhu, opravdovou dramatičnost, kterou potřebuje.

„Puccini toho pro můj hlas moc nenapsal. Jednou bych rád dělal Scarpiu…“

Americký basbarytonista Kyle Ketelsen, jehož příjmení prozrazuje severoněmecké předky, je mezinárodně žádaným pěvcem. Jeho nejnovějším úkolem je postava Jochanaana ve Straussově Salome v Hamburské státní opeře, která tam v říjnu otevřela Operní sezónu Arte a hraje se ještě do poloviny listopadu. Pěvec má za sebou také dlouho očekávaný debut v Pařížské opeře jako Don Giovanni a čeká ho návrat v roli Escamilla do Metropolitní opery v nové inscenaci Carmen,…

„Každou operní inscenaci připravujeme ve dvojím dirigentském obsazení. Je vždy výhodou mít k sobě kolegu, na kterého je člověk zvyklý. Vědět, co můžeme jeden od druhého očekávat.“

„Každá repríza opery je vždy svým způsobem novou premiérou. Takový adrenalin na symfonickém koncertě nezažijete.“

„Na léta strávená v Kantiléně se nedá zapomenout. Tyto okamžiky mi jasně nasměrovaly cestu uměleckého i osobnostního růstu.“

Jakub Klecker patří ke střední generaci dirigentů a sbormistrů, kteří se dokáží energicky prosazovat. Působí stabilně v Janáčkově opeře Národního divadla Brno, pravidelně hostuje v opeře Národního divadla moravskoslezského a diriguje tuzemské symfonické orchestry. V současné době má za sebou dvě stěžejní premiéry českých oper, v Brně nastudoval a provedl Dvořákova Jakobína, v Ostravě obnovenou premiéru Smetanova Tajemství…

„Kurzů se za dobu jejich existence zúčastnily tisíce studentů, z nichž vyrostli jak význační profesionální, tak hudebně vzdělaní amatéři.“

„Padesátý ročník kurzů nabídl účastníkům i široké veřejnosti v Litomyšli cyklus devíti komorních koncertů lektorů a hostů.“

„Posledních šestatřicet ročníků byla duší kurzů Eva Štrausová. Zasloužila se o jejich podobu jako místa setkávání, inspirace a kvalitního hudebního i kulturního vzdělávání.“

Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy Litomyšl 2024 už mají přesný termín. Budou se konat od 8. do 19. července, bezprostředně po skončení festivalu Smetanova Litomyšl. O jejich smyslu, náplni a směřování při rekapitulaci toho, co se podařilo realizovat letos v létě, uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Leoš Čepický, primárius Wihanova kvarteta a vedoucí strunné katedry Hudební a taneční fakulty AMU, jeden z těch, kdo každoročně připravuje litomyšlské kurzy.

„K vrcholné Páleníčkově klavírní tvorbě jsem se prokutala díky třem klavírním koncertům a Concertinu, které jsem točila v roce 2014.“

„Nemohla jsem s ním osobně některé nejasnosti probrat, ale věřím, že mě intuice vedla správným směrem.“

„Janáček jako velký ctitel Dvořáka, Novák se Sukem vynikající studenti z jeho třídy… Páleníček – student skladby ve třídě Nováka – a Ježek ve třídě Suka.“

Pianistku Jitku Čechovou čeká 6. listopadu recitál v pražském koncertním cyklu Hybatelé rezonance. Program sestavila z děl českých autorů, skoro jako kdyby už předjímala Rok české hudby 2024. V něm je před ní mnoho sólových vystoupení se Smetanovou klavírní hudbou, kterou už před lety kompletně natočila, ale bude mít samozřejmě i řadu koncertů se Smetanovým triem,…

„Jako posluchač jsem samozřejmě začínal Dvořákem a Smetanou, což se mi postupně rozrostlo do té míry, že v současné době fandím v klasice téměř všemu a stejně tak i v jazzu.“

„I když jsem měl klasiku rád, jako hráč jsem se věnoval převážně big bandovému hraní. Jednou mě ale oslovili z Pražského komorního orchestru bez dirigenta, abych s nimi jel do Španělska.“

„Trumpeta je nevyzpytatelný nástroj, u něhož ti to jeden hraje a druhý den začínáš znovu.“

Legendární trumpetista Zdeněk Zahálka je přírodní úkaz. Na trubku začal hrát už před sedmdesáti šesti lety a během svého dlouhého muzikantského života prošel, ať už jako hráč kmenový či hostující, všemi tuzemskými profesionálními big bandy a rovněž Pražským komorním orchestrem bez dirigenta. Desítky let také zasvětil pedagogické práci. Na Konzervatoři Jaroslava Ježka učil až do svých osmdesáti šesti let a patřil zde k nejlepším pedagogům,…

„David Radok je jistotou čisté a krásné produkce.“

„Při práci s režisérem mám rád, když nás dokáže svými nápady na zkouškách i překvapit.“

„V mém srdci zůstávají inscenace opery Z mrtvého domu režisérů P. Chéreaua, D. Špinara a K. Warlikowského.“

Mezinárodně uznávaný slovenský tenorista Štefan Margita se představí v titulní roli nové opery Jana Kučery Don Buoso. V Národním divadle v Praze se 3. listopadu uskuteční premiéra zajímavého projektu – společného uvedení Kučerova díla a Pucciniho opery Gianni Schicchi….

„Prvními šéfdirigenty byli Václav Talich a Ľudovít Rajter, mimořádné osobnosti, který měly evropský kontext.“

„Zkusili jsme koncem léta na náměstí Svobody uspořádat open air koncert. Přišlo přes pět tisíc lidí!“

„Máme už novou paní ministryni, takže čekáme… Uvidíme, jaký představí program a co všechno bude chtít do kultury přinést. My se na dialog těšíme.“

Vpředvečer výročí vzniku Československa koncertovala 27. října v Obecním domě v Praze Slovenská filharmonie se svým šéfdirigentem Danielem Raiskinem. Její ředitel Marián Turner se při té příležitosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vrací ke vzniku tělesa před čtyřiasedmdesáti lety za zásadní účasti Václava Talicha,…

„Buď dáme možnost všem divadlům, nebo festival prostě nebude.“

„Financování je vždy velké dobrodružství! Ale na konci každého festivalu si vždycky řeknu: Dobře, tak ještě jednou!“

„Náš festival není sice soutěž, ale přiznejme si, všichni to jako soutěž tak trochu vnímají.“

Festival Opera je tradičním pražským bienále, přehlídkou všech českých a slovenských operních souborů a jejich nejlepších inscenací. Poslední ročník se konal na jaře 2022, ještě poznamenaný covidem. Nadcházející měl být v roce 2024. Jak ale v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vysvětluje ředitelka festivalu Lenka Šaldová, vznikly důvody, proč se tato operní událost vrátí do lichých let.

„Když interpretuji díla Fryderyka Chopina, cítím relativní uvolnění a osobní svobodu.“

„Při rozsáhlém interpretačním přístupu k tvorbě jednoho skladatele je nádherné a vzrušující proniknout do hloubky jeho stylu, jazyka a pocitů.“

„S dirigenty o svých pocitech v mém přístupu ke skladbě příliš často nehovořím, protože emoce ovlivní tempo, charakter, dynamiku a intonaci.“

Legendární americký klavírista Garrick Ohlsson, držitel Grammy, si letos připomněl v Praze i padesát let od svého prvního vystoupení na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro. Dosud je jediným Američanem, který zvítězil v roce 1970 v Chopinově mezinárodní klavírní soutěži ve Varšavě. U příležitosti pražských koncertů poskytl pro portál KlasikaPlus.cz exkluzivní rozhovor v Obecním domě…

„Ukrajinský operní svět rozhodně má jako celek své místo v Evropě – a právě tak ho chceme prezentovat.“

„Jsem představitel ukrajinského národa žijící v Čechách. Vnímám, jak je Praha ohromnou podporou ukrajinským obyvatelům. Je to akt milosrdenství a podpory, kterého si velice vážím.“

„Už jsem dirigoval Dvořáka, ale zatím žádnou jeho operu. Jedna je mi obzvlášť blízká a s tou bych chtěl někdy debutovat. Mám na mysli Rusalku.“

Symbolickou solidární podporou těm, kteří trpí ve válečném konfliktu na Ukrajině vyvolaném Ruskem, je 21. října operní koncert organizovaný pražským Národním divadlem. Má podtitul Ora spei vyjadřující naději na opětovný mír. Ve Státní opeře budou na programu árie a ukázky z českých, italských, francouzských a ukrajinských hudebních děl v podání osmi předních ukrajinských sólistů…

„Kombinace hudebního a blízkého osobního přátelství je něco výjimečného, co nám dovoluje hrát spolu komorní hudbu velmi osobním způsobem.“

„Od rána do večera jsme mluvili jen o muzice a hodně jsme si to užívali. Každý věděl, co ten druhý udělal, jak to zahrál, všichni jsme byli tak vnímaví, citliví na každou notu.“

„Dnes jsme třeba lyričtější, snažíme se naši hru doplňovat o nové nálady, barvy, nový charakter, ale stále si zachováváme to, co bylo ve starších nahrávkách dobré – ten drajv, tah, energii.“

Jedním z hudebních snů Veroniky a Petra Jarůškových, stěžejních členů Pavel Haas Quartet, a proslulého klavíristy Borise Giltburga bylo nahrát klavírní tria Antonína Dvořáka. Poprvé je kompletně provedli na Dvořákově Praze v roce 2021, nyní je Supraphon vydává na CD. Nejen o vzniku nahrávky, ale také o vzájemném respektu, blízkém hudebním cítění a přátelství hovoří interpreti v následujícím rozhovoru.

„Pro mě jako pro interpretku je důležité dát prostor vřelosti, a to dokonce i tehdy, když je dějový a hudební pohyb rychlý.“

„Nevěřím na dirigentskou diktaturu. Zároveň ale vím, že reprezentuju partituru – a občas musím být jejím silným advokátem.“

„Janáček je tak silný skladatel, že mu budoucnost určitě patří.“

Pařížská Opera Bastille hraje do 17. října Janáčkovu Věc Makropulos s nestárnoucí Karitou Mattilou v hlavní roli a s krásně zrajícím Pavlem Černochem v jedné z nejdůležitějších dalších úloh. Dirigentka obnovené inscenace Susanna Mälkki v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o své profesi a o vztahu hudby a divadla v inscenacích…

„Můj vztah ke klasické hudbě je velmi kladný, škoda že na ni není ve společnosti kladen tak velký důraz, jak by si zasloužila. Patří totiž k našim národním klenotům.“

„Stojím si za názorem, že hudba tvoří padesát procent filmu.“

„Zastávám názor, že skladatel by měl být schopen zaranžovat svoji píseň.“

Hudební skladatel a producent Daniel Barták podědil muzikantské geny po svém otci i dědečkovi. Vystudoval však herectví a již před více než dvaceti lety se velmi úspěšně etabloval v muzikálech, a to nejen jako interpret, ale také jako aranžér a skladatel. Za hlavní roli Andreucia v muzikálu Mefisto, k němuž zkomponoval hudbu, byl dokonce oceněn v Jižní Koreji…

„Je vždy vzrušující vidět díla optikou nového nástroje, nové akustiky a nového estetického prostředí.“

„Smyslem takových varhan není velikost a síla, ale barva a jemnost.“

„Spojené státy mají velmi zvláštní sbírku historických varhan, která sahá až do osmnáctého století.“

V neděli 8. října uzavře letošní program třetího ročníku festivalu Varhanní Vysočina americký sólista Nathan Laube. V kostele sv. Martina v Třebíči zahraje skladby ve spektru sahajícím od Georga Muffata po Petra Ebena. Festival vznikl v roce 2021 z iniciativy varhaníků Alfreda Habermanna a Lukáše Dvořáka, studentů Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze, kteří pocházejí z Vysočiny…

„Význam kultury je pro společnost nesporný, ale přitom její pozice je velmi křehká.“

„Náš festival se snaží být místem, kde jsou předávána poselství.“

„Festival patří mezi ozdoby města Olomouc a těší se zájmu jeho obyvatel.“

Jubilejní třicátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc byl zahájen. V letošním roce organizátoři připravili zážitkovou dramaturgii, která spojuje tradiční duchovní hudbu s mladými interprety, vyhledává zapomenuté skvosty a hledá neotřelé kompozice. O festivalu, který začal 23. září a trvá až do 21. října na různých místech Olomouce, jsme si povídali s jeho paní ředitelkou Dobromilou Hamplovou.

„Antonín Dvořák je bezvýhradně mým nejoblíbenějším autorem.“

„Je potřeba oslovovat mladé publikum a už od toho nejmenšího, předškolního věku; dělat pro ně samostatné projekty na špičkové úrovni – děti jsou velmi vnímavé a vycítí hned jakoukoli faleš.“

„Cena Thálie to pro mne znamenala především utvrzení, že jdu správnou životní cestou a že moje práce má smysl.“

Pavla Vykopalová je pevným pilířem souboru Janáčkovy opery v Brně. Její interpretace mladodramatických sopránových rolí je vždy naplněna vroucností a opravdovostí prožitku a její charakteristická sladká barva hlasu je nezaměnitelná. V současné době se připravuje spolu se souborem na 8. října na premiéru opery Jakobín Antonína Dvořáka, ve které studuje roli Julie.

„Je potěšitelné, že v současnosti jsou v České republice velmi dobří producenti; to se výrazně změnilo k lepšímu.“

„V Anglii je televizní a filmový průmysl jeden z nejprogresivnějších.“

„Kultura je důležitá, protože probouzí emoce v našem chladném materialistickém světě.“

Předsedou poroty Mezinárodního hudebního festivalu Zlatá Praha byl letos významný německý režisér a producent Reiner Moritz, výkonný ředitel Poorhouse International v Londýně. V průběhu soutěžní přehlídky jsme se setkali k velkému exkluzivnímu rozhovoru pro portál KlasikuPlus.cz.

„Musím říct, že úroveň soutěžících byla vynikající, nestačila jsem se divit, jak velmi kvalitní soubory po světě běhají.“

„Celá dramaturgie mých večerů pramení z toho, že jsem nejen sólová klavíristka, ale také komorní hráčka, a obě tyto disciplíny tvoří absolutně nedílnou součást mého muzikantského bytí.“

„Klobouk dolů před tím, co Martin Prokeš se svým týmem dokázal během uplynulých dvaadvaceti let, a je nádherné pozorovat, jak „šťavnatý strom“ z Lípy musicy za tu dobu vyrostl.“

Klavíristka Jitka Čechová je mezinárodně uznávanou sólistkou a komorní hráčkou. Je dlouholetou členkou významného a renomovaného Smetanova tria, kde působí společně se svým manželem, violoncellistou Janem Páleníčkem, a houslistou a dirigentem Janem Talichem. Jitka Čechová je zapálenou propagátorkou české hudby – těžiště jejího repertoáru tvoří díla Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů…

„Není to o tom, abychom hudbu uchovávali jako v muzeu, ale o tom udržet ji živou.“

„Vždy se řídím jakousi intuicí, čekám na ten pocit, když má člověk ‚motýly v břiše‘.“

„V dramaturgii Alter Ega objevujeme spíše nižší hladiny znělosti. Převažuje mezzopiano, piano… je to téměř jako modlitba.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica uvede již 27. září mimořádně zajímavý a lehce nekonvenční program. V Liberci se spolu představí klarinetista David Orlowsky a loutnista David Bergmüller se svým projektem zvaným Alter Ego. Koncept, jehož těžištěm jsou nevšední úpravy skladeb Henryho Purcella a Johna Dowlanda právě pro tyto nástroje, přenáší posluchače do ztišeného, chvějivého světa – o tom, jak tento svět vznikal, prozrazuje více David Orlowsky.

„Jde o trochu jiný žánr než opera, vyžaduje jiný interpretační přístup, mírně rozdílný zpěv – byť samozřejmě pěvecká technika je v podstatě jedna –, řekl bych, že je to práce dalece preciznější, možná detailnější.“

„Došli jsme k přesvědčení, že pro hodinovou, hodinu a čtvrt dlouhou plochu je pro posluchače zajímavější vnímat více zpěváků, umělců. Ti si tak také mohou chvíli odpočinout.“

„V zimě jsme si vyzkoušeli provedením Zimní cesty akustické možnosti jeviště Stavovského divadla se staženou železnou oponou a usoudili jsme, že jeho podmínky jsou nejvhodnější.“

Dramaturg Opery Národního divadla v Praze Beno Blachut ml. před začátkem pilotního cyklu písňových recitálů  na jevišti Stavovského divadla přibližuje jeho vznik a motivaci. Podnět ke vzniku řady přišel částečně od samotných zpěváků, z části se jedná o jev kontinuity z pandemických let, kdy se operní pěvci písňové tvorbě věnovali přirozeně více. Existujícím písňovým spolkům divadlo nechce konkurovat, spíše chce spolusplácet dluh opomíjenému žánru. První písňové matiné se koná v sobotu 23. září.

„Za prvé jsem nemohl uniknout, za druhé jsem ani nechtěl. Jelikož i v širším kruhu rodiny se hudbě věnují téměř všichni, přišlo mi nelogické dělat něco jiného.“

„Když mám o prázdninách čas, snažím se najít nejlevnější let kamkoliv, třeba jen přespím na letišti a druhý den letím zpátky. Je úplně jedno, kam to je, hlavně, že se proletím. Čím více přestupů na trase, tím líp.“

„Přijde mi, že hudebníci, kteří dávají důraz hlavně na techniku a na zvukovou stránku nedbají, se dnes prosazují čím dál méně.“

Violoncellistovi Adamu Klánskému je dvaadvacet let. Na pozvání Dvořákovy Prahy vystoupí se svým otcem Ivanem Klánským ve čtvrtek 21. září v Centru Bořislavka. Jak se mu daří propojovat široké hudební zájmy, které se pohybují mezi sólovou, komorní a orchestrální hrou, probíráme v následujícím rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz…

„Nemorino – to je nádherné zpívání.“

„Od každého velkého tenora se snažím vzít si něco svého a stvořit cosi vlastního nového.“

„Každá role, do které investujete všechno, vás určitým způsobem unaví, ať je to mentálně, nebo fyzicky.“

Další milník na úspěšné kariérní cestě zdolá český tenorista Petr Nekoranec. V nové inscenaci pražského Národního divadla ztvární part Nemorina v Nápoji lásky, ve čtyřicáté z celkových přibližně sedmdesáti oper Gaetana Donizettiho. V krátkém rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dává najevo upřímné nadšení z toho, že po letech přednesů pouhých úryvků a výňatků z této belcantové opery konečně dochází i na celou roli. První pěvecké obsazení v hudebním nastudování dirigenta Andrije Jurkevyče a v režii německé režisérky Julie Burbach čeká premiéra 22. září ve Státní opeře.

„Již rok působíme v provizorním koncertním sále; většinu symfonického repertoáru s určitými limity zahrát lze, avšak velkých symfonií Gustava Mahlera nebo Dmitrije Šostakoviče se na nějakou dobu vzdát musíme.“

„České hudbě vzdáme v roce 2024 hold několikrát; především koncertním provedením Smetanovy Libuše v Národním divadla moravskoslezském, ale také Novoroční koncert bude patřit Smetanovi, Martinů, Dvořákovi.“

„V pařížské Invalidovně se v říjmu představíme s dirigentkou Alenou Hron, v listopadu budeme na Festivalu Eufonie ve Varšavě koncertovat pod vedením Tomáše Netopila a příští rok v červnu to bude Vídeň a legendární Musikverein.“

Ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava Jan Žemla pro portál KlasikaPlus.cz zevrubně nastiňuje nastávající jubilejní sedmdesátou sezonu, která se nese ve znamení mimořádně silného uměleckého zastoupení, jakož i přetrvávajících provizorních podmínek činnosti orchestru. Výrazné slovo si vezmou ženy-dirigentky a těleso se rovněž věnuje oslavám Roku české hudby a smetanovskému výročí.

„Každý hudebník musí vzít hudbu, kterou chce interpretovat, zcela za svou. Velmi osobně.“

„Pro virtuozitu je potřebná energie. Také dobrý vkus. A je potřeba zapojit uši a srdce.“

„A Vivaldim budu muset přepnout do soudobé hudby, musím dál studovat jednu věc od Györgye Ligetiho. Ještě to bude dlouhá a těžká práce.“

S barokním orchestrem Collegium 1704 zpívá v sobotu v Liberci na festivalu Lípa Musica francouzská mezzosopranistka Lucile Richardot. Připravili s Václavem Luksem duchovní vokální skladby Antonia Vivaldiho proložené jeho instrumentální hudbou. Program se v neděli 17. září opakuje ve Frýdku-Místku na Svatováclavském hudebním festivalu. Pěvkyně v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o odkazu benátského barokního skladatele, o virtuozitě a hlavně o mezinárodních vlivech ve světě staré hudby, kde je umělecky nejvíc doma.