„Význam kultury je pro společnost nesporný, ale přitom její pozice je velmi křehká.“

„Náš festival se snaží být místem, kde jsou předávána poselství.“

„Festival patří mezi ozdoby města Olomouc a těší se zájmu jeho obyvatel.“

Jubilejní třicátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc byl zahájen. V letošním roce organizátoři připravili zážitkovou dramaturgii, která spojuje tradiční duchovní hudbu s mladými interprety, vyhledává zapomenuté skvosty a hledá neotřelé kompozice. O festivalu, který začal 23. září a trvá až do 21. října na různých místech Olomouce, jsme si povídali s jeho paní ředitelkou Dobromilou Hamplovou.

Podzimní festival duchovní hudby Olomouc se letos koná přesně potřicáté. Jaké cíle jste si pro jubilejní ročník dali? Je něčím letošní festival výjimečný?

Ano, těšíme se z toho, že se náš festival koná už potřicáté. Povzbuzuje nás, že máme kontinuální podporu olomouckého arcibiskupství, vedení města i kraje a také Ministerstva kultury. Bez této pomoci by byl festival mnohem skromnější. Festival si po celou dobu konání udržel vysokou uměleckou úroveň a patří dnes mezi významné kulturní akce v České republice a také ozdoby města Olomouc a těší se zájmu jeho obyvatel.

Cílem pro mě vždy bylo zajistit pokračování, udržet kontinuitu. Význam kultury je pro společnost nesporný, ale přitom její pozice je velmi křehká. Včetně jejího financování. Smyslem našeho festivalu bylo vždy přinášet výjimečná díla evropské a světové hudby s duchovním poselstvím v té nejlepší interpretaci. Vždy jsme chtěli oslovovat posluchače ušlechtilostí a krásou. Duchovním poselstvím velkých tvůrců kultivovat duši jednotlivce a i společnosti. A tak je tomu i v letošním ročníku.

Vaše koncerty jsou pověstné i atraktivním prostředím. Do jakých prostor zavítá festival letos? Chystáte se rozeznít i nějaká nová místa?

Olomouc má úžasné genius loci, bohatou historii, velké množství chrámů – dvacet sedm – na území města. Pro velká oratorní díla jsou nejvhodnějšími chrám Panny Marie Sněžné, chrám sv. Mořice a katedrála sv. Václava. Tam se odehrávají i letošní velké koncerty, které tvoří základ dramaturgie. K tomu vybíráme a střídáme méně frekventované kostely nebo historické sály. V letošním roce bude poprvé koncert v nově a nádherně zrekonstruovaném Červeném kostele a v krásném prostředí Domu u parku.

Sobotním zahajovacím koncertem vkročil festival do svého jubilea. Proč jste vybrali Orchestr a sbor filharmonie Karola Szymanowského Krakov s dílem Krzysztofa Pendereckeho?

Velkolepým provedením děl Krzysztofa Pendereckého Missa brevis a Te Deum důstojně zahájila 30. ročník festivalu Filharmonie Karola Szymanowského Krakov, se svým sborem a předními polskými sólisty (Iwona Hossa, Anna Lubańska, Rafal Bartmiński, Piotr Nowacki). Skvěle připravený orchestr a sbor, velmi vyrovnaný pěvecký kvartet pod taktovkou v Polsku žijícího běloruského dirigenta Alexandra Humaly a dokonalá zvuková vyváženost a souhra, zařadily tento koncert mezi top koncerty celé historie festivalu. Dlouhotrvající potlesk ve stoje byl poděkováním olomouckého publika za mimořádný umělecký a emotivní zážitek. Koncert se konal ve spolupráci s Institutem Adama Mickiewicze a Polského Institutu v Praze a byl věnován nedožitým 90. narozeninám skladatele. Jednalo se svým rozsahem mimořádný projekt, na kterém vystoupilo 145 umělců.

S polskými umělci máme letité dobré přátelské i pracovní vztahy. A Krzysztof Penderecki je v Olomouci známým skladatelem. Osobně zde dirigoval své Credo v roce 2018 krátce před svým úmrtím. Jeho tvorba je nám blízká právě svým duchovním obsahem.

Pravidelnou linkou festivalu je i prostor pro mladé interprety. Kdo byl pozván v letošním roce a v jakém programu se představí?

Letos se na festivalu představila v Červeném kostele 26. září mladá česká charismatická houslistka Markéta Janoušková žijící v Berlíně. V náročném programu přednesla vynikajícím způsobem Bachovu Árii z Goldbergovských variací, Sonátu pro housle Paula Hindemitha, Telemannovu Fantasii č. 7, dále Bachovu pověstnou Ciacconu z Partity č. 2 d moll a recitál zakončila Sonátou pro housle sólo, op.115 Sergeje Prokofjeva. Byl to krásný a náročný program.

Jeden z koncertů se odehraje zcela netradičně v Kroměříži. Proč je Mozartovo Requiem situováno právě do tohoto města a v jakém nastudování jej publiku nabídnete?

Arcibiskupský zámek v Kroměříži je spjat s historií olomouckého biskupství a arcibiskupství. Mozartovo Requiem jsme zvolili jako skladbu vhodnou v uctění 100. výročí úmrtí olomouckého arcibiskupa Antonína Stojana a odehrálo se 29. září 2023 v kostele sv. Mořice v provedení pěveckého kvartetu Lucie Kaňkové, Sylvy Čmugrové, Tomáše Kořínka, Jiřího Přibyla, Akademického sboru Žerotín Olomouc a Czech Virtuosi v nastudování dirigenta Jaromíra Michaela Krygela. Skladbu posluchači přivítali s nadšením.

Další tradicí festivalu je uvádění skladeb, které byly „zapomenuty“. Objevili jste i pro jubilejní rok dostatečně atraktivní skvosty?

Ano, a to z oblasti barokní hudby. Ve světové premiéře zazní hymny ke kontemplaci ukřižovaného Krista ze sbírky Wendelina Huebera Cantiones sacrae z roku 1650. Interpretace se ujala Capella Ornamentata se svým uměleckým vedoucím Richardem Šedou. Tato mystická hudba vlastně zapomenutého skladatele bude prokládána instrumentálními skladbami jeho italských současníků.

Podzimní festival duchovní hudby Olomouc není jen o „klasice“. Důkazem je meditativní jazzový koncert česko-polské formace Štěpánka Balcarová Quartet. Nejlepší česká trumpetistka na něm 4. října představí skladby ze svého alba Emotions. Čím vás tato nahrávka oslovila?

Ta hudba je mimořádná, strhující a velmi emotivní. Určitě tímto koncertem potěšíme četné zájemce o jazzovou hudbu, kterých je v Olomouci hodně. Však to není první jazzový koncert na našem festivalu. Máme radost z toho, že ho bude nahrávat a odvysílá televize Noe.

Na festivalu duchovní hudby vystoupí 8. října také Janáčkův komorní orchestr z Ostravy. V jakém programu se tento legendární smyčcový ansámbl představí?

Program je hodně specifický. Nejdříve zazní Komorní symfonie c moll op. 110a Dmitrije Šostakoviče, která je vnímána jako skladatelova velmi niterná výpověď a vyjádření jeho žalu nad zbytečnými obětmi válek a politických střetů. Skladbu jsme zařadili s vědomím stálé aktuálnosti tohoto problému.

Druhou skladbou koncertu je Serenáda pro tenor, lesní roh a smyčce, op. 31 Benjamina Brittena, v které autor zhudebnil šest anglických básní různého původu a stáří a vytvořil z nich pozoruhodný celek, jehož působivost umocňuje i zařazení sólového lesního rohu. Tohoto partu se ujala mladá hráčka na hornu Kateřina Javůrková, která patří mezi nejlepší představitelky tohoto nástrojového oboru v Evropě.

Moravská filharmonie Olomouc se „podívá“ 11. října v podmanivém Adagiu pro smyčce Samuela Barbera do Ameriky. Jak souzní tato skladba s houslovým koncertem Leoše Janáčka, který posléze provede slovenský houslista Milan Paľa?

V případě tohoto programu je to kontrast, tak jako v životě. Obě skladby tak vyzní ostřeji a působivěji. Osobně jsem velmi zvědavá na Janáčkův houslový koncert Putování dušičky, který v roce 1988 rekonstruovali Miloš Štědroň a Leoš Faltus z dochovaných skic do dnešní podoby v podání vynikajícího Milana Paľy. Druhou polovinu večera mělo tvořit Requiem Maurice Duruflého, ovšem z technických důvodů jsme v těchto dnech museli přistoupit ke změně programu. Zazní Beethovenova mše C dur, op. 86 v podání Lucie Silkenové, Barbory de Nunes-Cambraia, Tomáše Černého, sboru Ars Brunensis a Moravské filharmonie Olomouc pod taktovkou slovenského dirigenta Mariána Lejavy.

Co dalšího z programové nabídky byste ráda zmínila?

Jsou to dva kontrastní programy. Zajímavý projekt uměleckého a partnerského dua Jiřího Bárty a Terezie Fialové s názvem Smutek utek? Program je orámován dvěma větami – pátou a poslední osmou – z Kvartetu pro konec času Oliviera Messiaena, mezi nimiž jako jednolitý tok plynou skladby Marka Kopelenta Karrak, Janáčkova Pohádka a Sonáta pro housle a klavír v aranžmá Jiřího Bárty a Smutek utek Martina Smolky. Interpretační kvality obou umělců jsou zárukou zajímavého hudebního zážitku.

Závěr festivalu patří mistru Antonínu Dvořákovi! Slavné Stabat Mater zakončí třicet let rozeznělých olomouckých chrámů duchovními poklady v podání osvědčených interpretů, kteří jsou pravidelně zváni k hostování: altistka Jana Sýkorová, tenorista Tomáš Černý, basista Martin Gurbaľ, Český filharmonický sbor Brno se svým zakladatelem a sbormistrem Petrem Fialou, který patří ke každoročním hostům festivalu, a Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Poprvé na festivalu vystoupí sopranistka Barbora Perná, za dirigentským pultem stane významný český dirigent Leoš Svárovský. Koncert bude vysílán v přímém přenosu TV Noe.

Představme si situaci, že byste měla na jeden z vašich koncertů pozvat člověka, který duchovní hudbu nevyhledává. Jak by znělo vaše pozvání?

Neznám takového člověka. Kdo poslouchá hudbu, je svým založením duchovní člověk. Neříkám, že musí být zákonitě i věřícím, ale určitě je vnímavý na všechna poselství, které hudba nabízí. A náš festival se snaží být místem, kde jsou tato poselství předávána.

Foto: Tereza Hrubá, Zuzana Bönisch