„Bárta hrál Sonátu v ověřeném nastudování a výrazově přesvědčivě.“
„Úvodní větu třídílné sonáty Martinů hrálo duo Bárta–Fialová v příznačně rytmickém a tempovém ruchu navozujícím neklid, který zdůrazňovaly izolované akordy v klavírním partu“
„Variace využil Bárta k nejen k demonstraci svého mistrovského vedení smyčce a perfektní levé ruky, ale také k mírnému projevu histriónství.“
V pořadí pátý koncert festivalu Dny Bohuslava Martinů se konal v sálu Bohuslava Martinů Hudební fakulty Akademie múzických umění v Lichtenštejnském paláci na Malostranském náměstí v úterý 3. prosince. Na podiu vystoupili violoncellista Jiří Bárta a klavíristka Terezie Fialová se skladbami Janáčka, Beethovena, Martinů a Paganiniho. Očekávání excelentního hudebního provedení došlo naplnění, leč cosi bylo ve hvězdách, jak pronesl Jiří Bárta. Cosi, o čem se osobně psát zdráhám.