PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Česká filharmonie si letos čtvrtý lednový den připomíná už sto třicet let od svého úplně prvního koncertu. V Rudolfinu ji při něm roku 1896 řídil Antonín Dvořák a zněla výhradně jeho hudba. V roce 2026 tam na Nový rok orchestr dirigoval Robert Kružík a od Dvořáka nezaznělo nic. Zato se podařilo sestavit pestrý a skvělý program ze světové hudby, který dal prostor melodiím i rytmům, chytlavosti i vtipu, emocím i virtuozitě. A té nejvíc.

Americký label Navona vydal letos v červnu titul Brass Tacks 3 s hudbou pro žesťové nástroje od osmi skladatelů. Jsou to Joseph T. Spaniola, Sibylle Pomorin, Melissa D’Albora, Brian Belet, Ferdinando DeSena, Marilyn Bliss, Paul Osterfield a Anthony Paul De Ritis. Účinkují žesťové soubory NdBrass, České trombonové kvarteto, Bernhard Plagg, Stefan Stadtfeldt, Lionel Speziale, Vladimir Vereś, Fabian Neckermann, Kateřina Javůrková, Lukáš Moťka, Jozef Zimka, Lukáš Soldán a Majestic Brass. Jednotlivé obsazení hráčů je uvedeno v doprovodném textu. Nahrávka je zajisté zdařilým počinem.

„Myslím si, že Britten by z pojetí Petra Nekorance měl radost. A doufám, že i z toho mého.“

„Úplně nejlíp se cítím v komorním hraní. To mi je určitě nejpřirozenější.“

„Nahrávka s hudbou Karla Husy vyjde někdy na podzim a docela se nabízí její křest spojit i s nějakou  oslavou dvaceti let Belfiata.“

Dlouholetá členka orchestru České filharmonie, hornistka Kateřina Javůrková, se věnuje také sólovému hraní. V nejbližších dnech se takovým způsobem představí nejen 7. května v Opavě s Janáčkovou filharmonií, ale také 22. května ve Zlíně s místní Filharmonií Bohuslava Martinů. Javůrková je zároveň členkou renomovaného kvinteta Belfiato, které na podzim oslaví celých dvacet let od založení. Všech těchto záležitostí se týká historicky první rozhovor umělkyně pro portál KlasikaPlus.cz.

„Andante Richarda Strausse provedl výtečně Kryštof Koska, sólohornista Orchestru Národního divadla.“

„Uvedením druhé věty Koncertu č. 1 Richarda Strausse Kateřina Javůrková okouzlila nádherou svého vytříbeného tónu.“

„Vrcholem večera bylo provedení druhé věty Rachmaninova Klavírního koncertu v úpravě pro klavír a osm horem pod taktovkou Ondřeje Vrabce.“

Letošní již 14. ročník Festivalu Jarmily Novotné v Litni uvedl v sobotu 12. dubna vpravdě jarní Galakoncert hornistů České filharmonie. Koncert byl součástí Jarní akademie hornistů České filharmonie, jež nabídla nejprve v sobotu odpoledne před vystoupením otevřený workshop Klíčová úskalí při hře na lesní roh s renomovaným hornistou Ondřejem Vrabcem. Po večerním koncertu pokračovala akademie v neděli druhým otevřeným workshopem pod vedením známého mistra lesního rohu Radka Baboráka a dvoudenní setkání uzavřelo v neděli odpoledne vystoupení souboru hornistů řízené Jindřichem Petrášem.

„Debussyho díla oplývají lehkostí a téměř netušenou gradací, což Nokturna pro orchestr zcela jistě dokládají.“

„Strunné srdce skladby dovádí k dokonalosti fanfáry v žestích i dřevech a nenudí se ani bicí sekce. 

„Brittenovo zvukomalebné mistrovství se zde projevuje naplno, hudba se dokonale pojí se slovy.“

Moravská filharmonie oslavila letošní příchod jara velkolepým koncertem s podtitulem Kouzlo hudebních barev. V pátek 21. března se Redutou rozezněla díla věhlasných nejen impresionistů – konkrétně si posluchači užili Clauda Debussyho, Benjamina Brittena a Bohuslava Martinů. Na pódiu se kromě hráčů Moravské filharmonie představilo také několik hostů. Úvodní Debussyho Nokturna pro orchestr svými hlasy ozdobil ženský sbor JK Voices, v Brittenově Serenádě pro tenor, lesní roh a smyčce se na pódiu objevil oceňovaný tenorista Jaroslav Březina a spolu s ním špičková hornistka Kateřina Javůrková. Celý koncert se nesl v područí Jakuba Kleckera, bývalého šéfdirigenta orchestru.

„Pražské koncerty u Šimona a Judy byly jakousi generálkou na první vystoupení sboru v Carnegie Hall.“

„Pavel Černoch vyzpíval vysoké tóny s naprostým přehledem, bez forze a operních příkras.“

„Mariánské téma bylo pro třiačtyřicetiletého Martinů zásadní, neboť v roce 1934, kdy dokončil tyto písně, zkomponoval i jedno ze svých nejzásadnějších děl Hry o Marii.“

Pražský filharmonický sbor spolu s festivalem Dny Bohuslava Martinů připravil na dva listopadové večery program s názvem Poklady českého sboru. Dramaturgie koncertu vycházela z více či méně známých děl českých skladatelů povětšinou na liturgická témata. „Chtěli jsme ukázat to nejlepší z české tvorby, zároveň ale představit i skladby, které se provádějí vzácněji,“ uvedl sbormistr Lukáš Vasilek.

„Pokud uvažujeme, že každého špičkového umělce dělá kombinace talentu a píle, pak u Juliena-Laferrièra má posluchač intenzivní pocit vrchovatého obdaření předpoklady.“

„Úvodní unisoso všech sólistů bylo až neskutečně intonačně jednotné.“

„Wajsar se projevil jako starý praktik, který ví, co ‚bude fungovat‘.“

Mezinárodní hudební soutěž Pražského jara oslavila půlkulaté jubileum – pětasedmdesátiny –, a to nejen prvotřídními výkony letošních soutěžících, ale také těch, co se klání s úspěchem zúčastnili v minulých letech. Slavnostní koncert 15. května řídil v Rudolfinu Jakub Klecker stoje před Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, přičemž zazněly rovněž dvě světové premiéry na objednávku festivalu.

„Soutěž Pražského jara 1947 byla vyhlášena pro housle a vše začalo opravdu velkolepě, vždyť pozvání do poroty přijal mimo jiné David Oistrach.“

„Jednou z hlavních příležitostí, které sebou přináší první cena, je pozvání k sólovému vystoupení na následujícím ročníku festivalu.“

„Často to tak prostě je – čím víc toho někdo umí, tím bývá pokornější.“

Pozítří 7. května odstartuje již 75. ročník mezinárodní soutěže Pražského jara. Pro portál KlasikaPlus.cz o ní promluvil violoncellista Michal Kaňka. Rozpovídal se o historii soutěže, vlastních zkušenostech laureáta i o svých současných aktivitách spojených s funkcí předsedy stálé soutěžní komise.

„Mendelssohnovy Hebridy mají pardubičtí filharmonici dokonale zažité, hrávají je snad každou druhou sezonu, takhle propracované jsem je však neslyšel již hodně dlouho.“

„Do hry Kateřiny Javůrkové vstupuje ona pověstná osobnostní jiskra, v pravou chvíli přejde ve virtuózní smršť, před níž není úniku.“

„Způsob, jakým si v Pardubicích pohrál dirigent Yu-An Chang s Beethovenovou Pastorální symfonií, skvěle naplnil slogan večera.“

Komorní filharmonie Pardubice dala svým listopadovým abonentním koncertům připraveným, jak je ve městě na soutoku Labe a Chrudimky obvyklé, pro dvě zcela zaplněná hlediště Sukovy síně Domu hudby název Strhující živel.

„Význam kultury je pro společnost nesporný, ale přitom její pozice je velmi křehká.“

„Náš festival se snaží být místem, kde jsou předávána poselství.“

„Festival patří mezi ozdoby města Olomouc a těší se zájmu jeho obyvatel.“

Jubilejní třicátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc byl zahájen. V letošním roce organizátoři připravili zážitkovou dramaturgii, která spojuje tradiční duchovní hudbu s mladými interprety, vyhledává zapomenuté skvosty a hledá neotřelé kompozice. O festivalu, který začal 23. září a trvá až do 21. října na různých místech Olomouce, jsme si povídali s jeho paní ředitelkou Dobromilou Hamplovou.

„Manžel tehdy jen kroutil hlavou: ‚Tobě se tohle vážně líbí?‘ Odpověděla jsem přesvědčivě: ‚Zatím ne, ale bude!‘ A skutečně jsem si Janáčka oblíbila.“

„Samozřejmě to není dramaturgicky jen o Janáčkovi, máte pravdu, to bychom posluchače z řad lázeňských hostů odradili.“

„Snažíme se, aby lázně Luhačovice žily festivalem i přes den, nejen večerními koncerty.“

Leoš Janáček lázně Luhačovice pravidelně navštěvoval od roku 1903. K jeho poctě založil v roce 1992 skladatel Jaromír Dlouhý hudební festival, který v letošním roce 2023, po dvouleté odmlce zapříčiněné omezením v době covidu, vstupuje do svého jubilejního třicátého ročníku. Od počáteční komorní podoby se jeho dramaturgie rozšiřuje a vedle komorních večerů si troufá i na opery a symfonické koncerty. Dramaturgickou i realizační práci má na starosti manažerka a duše festivalu Milena Hrbáčová.

„Živý koncert nic nenahradí. Ale budeme připraveni použít některou z vymožeností, které jsme se všichni během covidu naučili.“

„Mistr zvuku Jakub Hadraba nám vyšel hodně vstříc a i na postprodukci, aby nahrávku vymazlil, strávil neskutečně mnoho času.“

„Nejaktuálněji úvahy směrují k vlastní malé koncertní řadě.“

Flétnista Oto Reiprich, hobojista Jan Souček, klarinetista Jiří Javůrek, fagotista Jan Hudeček a hornistka Kateřina Javůrková – dechové kvinteto Belfiato Quintet – během dvou let koronakrize nezaháleli. Výsledkem je CD s názvem Elements s hudbou Samuela Barbera, Paula Hindemitha, Arvo Pärta, Carla Nielsena a Henriho Tomasiho…