„Letošní mix sedmapadesáti mladých lidí z šesti zemí světa byl opravdu jedinečný.“

„Naši lektoři jsou stálice. I oni se rádi vracejí.“

„Každá takováto aktivita vyžaduje celoroční péči o fundraising.“

Po skončení šestého ročníku Letní hudební akademie Kroměříž se její umělecký šéf Tomáš Netopil v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zamýšlí nad tím, jak se projekt rok za rokem vyvíjí. Ale nejde jen o lektory, kteří se stali už stálicemi, a o studenty, z nichž se mnozí za svými letními pedagogy pravidelně vracejí. Jde i o finanční zdroje. Jejich hledání pro příští roky začalo hned další den – a podle Tomáše Netopila vlastně ani nikdy nekončí.

Byl jste před několika dny v televizním vysílání o kroměřížské Letní hudební akademii ve studiu s jedním ze studentů, Tomášem Prchalem respektive Thomasem Prechalem, osmnáctiletým česko-nizozemským violoncellistou, předloňským laureátem akademie. Vracejí se pravidelně i jiní mladí účastníci?

Ano. Považujeme to za důkaz kvality akademie. Tomáš Prchal, který už získal cenu a hrál také s orchestrem, by se asi jinak nevracel… Není sám. Řada se jich vrací podruhé nebo potřetí. Ale daří se nám oslovovat a získávat i nové studenty, takže letošní mix sedmapadesáti mladých lidí z šesti zemí světa byl opravdu jedinečný.

Dostali se v něčem zase dál oproti předchozím letům?

Minulý rok jsme měli páté výročí a všechno proto bylo hodně exponované. Chtěli jsme slavit, i doprovodný program jsme vytvořili hodně bohatý a exkluzivní. Letos jsme poprvé mohli využít také rekonstruované prostory Arcibiskupského zámku, což bylo logisticky příjemnější než sál v Květné zahradě. Po pěti letech umíme určitě i mnohé věci řešit lépe, takže tento ročník byl z mého pohledu organizátora klidnější a v jistém smyslu ještě profesionálnější než ty předchozí. Vše šlo plynule, mohli jsme si akademii víc užít. Sám jsem byl víckrát přítomen na lekcích našich lektorů, což mě moc zajímalo. Měl jsem na to konečně čas.

Okruh lektorů je už ustálený a osvědčený?

Myslím, že naši studenti jezdí hlavně za lektory, takže nemáme proč měnit. Někteří jsou hodně vytížení, jako třeba Dalibor Karvay, který mívá po dobu akademie ještě povinnosti jako koncertní mistr Vídeňských symfoniků na festivalu v Bregenzu. Ale letos se podařilo, že k nám přijel, tak snad se mu to podaří i příští rok. Hodně bychom o to stáli. Naši lektoři jsou stálice. I oni se rádi vracejí. Snažíme se jim, stejně jako studentům, připravit krásné prostředí: podmínky k tomu, aby mohli učit, ale aby se také mohli stýkat s kolegy a mít kroměřížskou akademii i jako inspirační zdroj pro další sezónu.

A jak jste na tom vy jako lektor?

Já se snažím pracovat hlavně především s orchestrem, považuju se spíše za mentora. Moje hlavní úloha v posledních čtyřech dnech se týká orchestru, ale musím také všechno sledovat, korigovat, být nápomocen, když se něco důležitého musí řešit… A chci být prostředníkem mezi studenty a lektory. Moje lektorská role není proto tak závažná jako u ostatních.

Objevil jste se také opět jako hráč na barokní housle. Je to už tradice?

Ano, je. Letos to byl otvírací koncert akademie ve Sněmovním sále na zámku, těsně předtím jsme už hráli také v Brně… Je to pro mě docela hodně příjemná věc.

Dva letošní laureáti budou koncertovat v cyklu Janáčkovy filharmonie v Ostravě.

Ano, půjde o půlrecitály v rámci komorního večera. Chtěl bych také dosáhnout ještě větší nabídky možností pro naše laureáty vystupovat třeba i s orchestrem, ale jde zatím o věci v jednání.

Před časem se uvažovalo o spolupráci s festivalem Dvořákova Praha…

Náš původní společný záměr se realizovat nebude. Ukázalo se, že vytvářet pro podzimní účinkování v Praze z naší akademie symfonický orchestr není možné. Myslím, že by tím utrpěli studenti, kteří především přijíždějí studovat svůj nástroj. Takže přesah do akademického orchestru máme, ale jde jen o smyčcové těleso.

Pokud se týká finančního zabezpečení pořádání akademie, jste po šesti ročnících stabilizováni? Máte jistotu pro každý rok?

Jistotu nemá nikdo, každá takováto aktivita vyžaduje celoroční péči. Proto, abychom mohli studentům nabídnout to nejlepší, je fundraising celoroční záležitostí, která začíná s koncem akademie a nekončí vlastně nikdy. Je to velmi důležitá složka toho, co děláme. Věci, jako je například kvalitní orchestr pro doprovod laureátů, jsou přidané hodnoty, kterými ne každá akademie může disponovat. Vidím v tom naši exkluzivitu. Ale samozřejmě to potřebuje ještě větší finanční prostředky, které musíme sehnat… Jistotu nemá nikdo, ale po šesti letech už přece jen nějakou cítíme.

————

O Letní hudební akademii Kroměříž čtěte také například rozhovor s Tomášem Prechalem z roku 2021, reportáž z roku 2022, reflexi jednoho z letošních koncertů a rozhovor se třemi z letošních lektorů.

Foto: Facebook LHAK