PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Bizet uměl pro zpěváky psát velice dobře, tedy přesně věděl, jak využít hlas a jak vyjádřit charakter postavy skrze hudbu.“

„Kdyby mi přišla nabídka zazpívat si Prince v Rusalce, přijal bych ji s radostí.“

„Soutěže samotné se zásadně nezměnily – pořád jde o tvrdý boj, jenže dnes je soutěžících víc a příležitostí méně.“

Maltský tenorista Joseph Calleja, často přirovnávaný k pěveckým legendám zlatého věku jako Gigli, Björling nebo Caruso, patří k nejvýraznějším lyrickým tenorům současnosti. Na světových operních jevištích debutoval už v devatenácti letech a jeho kariéru odstartovalo vítězství v prestižních soutěžích, včetně Operalie Plácida Dominga. V Praze v minulosti vystupoval několikrát, nyní se do naší země vrací, aby vystoupil na Festivalu Krumlov jako Don José v Bizetově Carmen po boku Ester Pavlů a Svatopluka Sema a s choreografií Jiřího Bubeníčka. Orchestr Prague Philharmonia bude 2. srpna řídít Tomáš Brauner.

„Na festivalu u flamenca dbáme na stylovou čistotu vycházející z originálního folkloru.“

„Štěpán Rak je miláčkem publika.“

„Zakládám si také na vkusném výběru repertoáru a smyslu pro hudební komunikaci s publikem.“

Čtyřiatřicátý Mezinárodní kytarový festival Brno letos proběhne ve dnech 27. července až 2. srpna a představí se na něm nejlepší světoví kytaristé – nebudou chybět legendy jako Oscar Herrero, Máximo Diego Pujol, Badi Assad, Štěpán Rak a mnoho dalších. O festivalu, s nímž je neodmyslitelně spojena i mezinárodní interpretační soutěž Guitartalent a mistrovské kurzy, jsme si povídali se světově etablovaným kytaristou a profesorem JAMU Vladislavem Bláhou, který je zakladatelem a uměleckým ředitelem akce.

„Znojmo v tomto ohledu bylo velmi progresivní, takže hudba skladatelů z okruhu rudolfínské kapely se zde provozovala velmi záhy.“

„Zatímco Sayve a Monte vychází z vlámské polyfonie, která je stále hodně modální, Knöfel a hlavně Handl už začínají vstřebávat italský kontrapunkt, který je mnohem přímočařejší a tonálnější.“

„Považuji za naprosto zásadní pro jakoukoli interpretaci mít o dané skladbě maximální množství informací.“

Byl vášnivým mecenášem umění, hudby tedy také miloval – kulturní centrum v Praze lákalo za vlády Rudolfa II. mnohé evropské hudebníky. Díky badatelské činnosti Eduarda Tomaštíka si posluchači Hudebního festivalu Znojmo v neděli 20. července poslechnou řadu skladeb takovýchto autorů, jejichž jména však během stovek let upadla v zapomnění. O připravovaném koncertu v kostele sv. Michala, kde se interpretace zhostí Capella Sebastiana, pro portál Klasikaplus.cz krátce pohovořil její umělecký vedoucí Eduard Tomaštík.

„Minulost neexistuje, kupředu můžeme jít kamkoli, tedy i zpět.“

„Poučenou interpretaci lze aplikovat i na období romantismu.“

„Díky podpoře národních a mezinárodních projektů se JAMU stala jednou z nejlépe vybavených vysokých škol v Evropě.“

Děkankou Hudební fakulty JAMU je inovativní umělkyně s polsko-německými kořeny. Z rodného jižního Německa přinesla do České republiky nový přístup k interpretaci hudby, založila kromě oboru Historická interpretace i jediný sdílený mezinárodní studijní program ve střední Evropě. Dne 9. července byla Barbara Maria Willi zvolena rektorkou Janáčkovy akademie múzických umění s nástupem od 1. února 2026, Willi je však také činnou interpretkou coby hráčka na klávesové nástroje a už zítra společně s mezzosopranistkou Markétou Cukrovou vystoupí na Festivalu Krumlov. Nejen o zmíněném je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

„Když se vrací inscenace, je vždycky velmi zajímavé sledovat, co se za ty roky v jednotlivých lidech událo.“ 

„K Alessandru Severovi chci přistoupit s větším pochopením, protože občas to zkrátka člověku chvíli trvá, než si najde pevnou pozici v životě.“

„Musíme diváka vtáhnout k sobě a pak ho zase vrátit zpátky. Restartovat ho.“

Mladá režisérka Monika Hosmanová do operního světa pronikla vcelku náhle na začátku minulého roku, kdy vytvořila úspěšnou inscenaci Jakobína v Jihočeském divadle. Její první samostatnou režijní zkušeností však byla spolupráce s Collegiem Marianum na Händelově opeře Alessandro Severo, kterou uvedli před dvěma lety v Halle. Nyní se inscenace vrací, a to do barokního divadla v Českém Krumlově, kde bude k zhlédnutí 24. a 25. července. Co může vnést činoherní režisér do barokní opery, jak vnímat operu, která je pasticciem, či jakou funkci má divadlo v postmoderním světě umělkyně naznačila v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Přijde mi zajímavé, že se u nás Boulezově hudbě téměř nikdo nevěnuje, zatímco na Západě zažívá obrovský ‚boom‘.“

„Soutěže však, až na pár výjimek, nejsou zárukou, že se člověk někam dostane.“

„Čím dál více se tlačí na uniformitu, na přesný opak něčeho osobního.“

Marek Švejkar je klarinetista, zároveň velice všestranná osobnost. Působil osm let v Paříži, mimo jiné také na prestižní pařížské Conservatoire National Supérieur, studijní pobyty ho dále zavály k mentorům do Itálie, Norska, Finska, Nizozemí a dalších míst. Kromě sólového vystupování se věnuje doktorskému výzkumu, pedagogice, opernímu zpěvu a zároveň vystudoval hru na klavír. Neobvyklý a velmi podnětný rozhovor začíná u tvorby debutového CD u Supraphonu a dotýká se mimo jiné Švejkarova vystoupení 23. července v rámci Festivalu Krumlov.

„Mám za sebou několik úspěchů, ale často narážím i na neúspěchy, a necítím se tak vždy kompetentní stát na místě, kde právě stojím.“

„Další věc je ta, že při zkoušení, představení nebo koncertu vás vždy něco překvapí. Reakce musí být pružná a pohotová. Vím, že se v tomto směru musím ještě hodně učit.“

„Dirigent musí před ansámbl předstoupit s jasnou vizí. Stejně si ale musí nechat jakousi rezervu a být otevřený dalšímu vývoji interpretace.“

V následujícím akademickém roce nastoupí do čtvrtého ročníku na Hudební fakultě JAMU. Že by se mohl stát dirigentem, ho napadlo až jako studenta střední pedagogické školy, že se od příští sezony stane dirigentem Národního divadla Brno, ví už teď. O svých začátcích a zkušenostech, představách a vizích, nebo i o tom, co může jako mladý dirigent nabídnout renomovanému tělesu, se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz rozpovídal teprve šestadvacetiletý Dominik Pernica.

„Čeština je krásný jazyk pro zpěv.“

„Ráda o operním pěvci přemýšlím jako o zpívajícím herci. Ne jen jako o zpěvákovi.“

„Chodím povzbuzovat studenty do škol. Ukazovat jim, že nejsme suchopární a nudní zpěváci, kteří jen stojí a zpívají.“

Estonská sopranistka Mirjam Mesak patří mezi výrazné osobnosti mladé operní generace. Svým působením na prestižních evropských scénách, spoluprací s předními orchestry a osobitým interpretačním stylem si získala pozornost odborné i laické veřejnosti. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hovoří nejen o svém nadcházejícím koncertu s Petrem Nekorancem, s nímž zazpívá 19. července na zámku Polná, ale také o tom, jak se dostala do Eurovize nebo jak se snaží pro operu nadchnout mladé lidi.

„Takzvaná stará hudba si žádá nejen respekt k tradici, ale i odvahu současného pohledu.“

„Zabývám se hudbou, která má duchovní rozměr, ale zároveň dokáže oslovit muzikologicky.“

„Rád náš soubor vnímám jako seskupení sólistů, nikoliv jako sbor.“

Ensemble Polyharmonique zahájí letošní Letní slavnosti staré hudby. Jde o sdružení zpěváků staré hudby, zaměřující se především na skladby renesance a baroka. Soubor vychází z historicky poučené interpretační praxe a spojuje vlivy německé a franko-vlámské vokální tradice. Základní obsazení tvoří šest sólistů, kteří zpívají a cappella nebo s doprovodem bassa continua. Ansámbl zvou významné festivaly po celé Evropě a jeho uměleckým vedoucím je altista Alexander Schneider, který spolupracoval s předními dirigenty jako Philipp Herreweghe, Václav Luks, René Jacobs či Howard Arman. KlasikaPlus.cz se Schneiderem přináší rozhovor.

„První cena je mi potvrzením, že to, co dělám, dělám asi správně, a že v tom mám pokračovat.“

„Byl to oříšek vejít se do patnácti minut.“

„Naučil jsem se dny poctivě plánovat.“

Sedmadvacetiletý Matouš Zukal patří k nejvýraznějším představitelům naší mladé pianistické generace. Do povědomí hudební veřejnosti vstoupil v roce 2019, kdy zvítězil v soutěži Nadace Bohuslava Martinů a zároveň získal cenu pro nejlepšího účastníka. O dva roky později si odnesl druhou cenu z Mezinárodní klavírní soutěže Pražského jara (spolu s ní obdržel také Cenu Gideona Kleina a Cenu Českých center). Pravidelně koncertuje doma i v zahraničí, vystupoval mj. také na prestižních tuzemských festivalech, jako je Pražské jaro, Dvořákova Praha a Smetanova Litomyšl.

„Nikdy nám technika neslouží k tomu, abychom ukázali, jak máme vytrénované prsty.“

„Rád svým studentům předávám, aby si našli příběh, který převypráví takovým způsobem, že mu posluchači uvěří.“

„Myslím si, že je důležité, aby člověk pracoval s představou a s někým prožil krásu hudby.“

V červenci už pravidelně probíhají interpretační kurzy v Litomyšli v oborech housle, viola, violoncello, kontrabas, klavír a příčná flétna. Vyučují zde prominentní čeští umělci a zkušení pedagogové, mezi nimi i český klavírista, pedagog Akademie múzických umění v Praze, jakož i zdatný cyklista Miroslav Sekera. Během kurzů se představí i jako sólový interpret 11. července v Zámecké jízdárně v Litomyšli. Kromě pedagogické a koncertní činnosti se věnuje mladoboleslavskému koncertnímu cyklu Rok na 4 doby. KlasikaPlus.cz s umělcem přináší rozhovor.

„Tomáš Netopil má opravdu jedinečnou vlastnost celý ansámbl stmelit.“

„Těžištěm našeho souboru zůstává barokní a předbarokní hudba, renesanci se určitě nevyhýbáme, ale nepůjdeme třeba až ke gotice.“

„V baroku si řeknete fuga, ta má přece přísná pravidla! Pak zjistíte, že to vlastně není pravda. Co staří mistři dokázali z pravidel ‚vykrajovat‘! Takoví jako Bach a Mozart pravidla povýšili daleko nad pouhé zákonitosti.“

Na české klasickohudební scéně působí nové uskupení takzvané staré hudby. Avšak nenechme se zmást. SILENTIUM! ensemble, jak zní jeho název, známe vlastně už velmi dlouho coby vokální součást etablovaného Czech Ensemble Baroque. KlasikaPlus.cz přináší rozhovor s Terezou Válkovou, hlavní tváří nového projektu, která vděčně vzpomíná na nedávné debutové vystoupení na Pražském jaru a zároveň lákavě anotuje nejbližší koncert v rámci Klášterních hudebních slavností. Ticho pak soubor prolomí i během znojemského hudebního festivalu.

„Jsou to, myslím, jediné kurzy svého druhu u nás, protože nevyžadujeme žádné nahrávky ani výběrová řízení.“

„Může přijet opravdu každý, zjednodušeně řečeno milovníci hudby od šesti do devětadevadesáti let.“

„Možná devadesát procent mých současných studentů na HAMU prošlo Litomyšlí.“

Každoročně přitahují desítky mladých hudebníků i zkušených pedagogů z celé republiky. Interpretační kurzy v Litomyšli začínají dnes 7. července a pořádají se už podvaapadesáté. V inspirativním prostředí se potkávají amatéři s profesionály, děti s konzervatoristy a všem se se stejnou pečlivostí věnují lektoři – profesoři z pražské HAMU. Letošní novinkou bude druhý orchestr složený ze zkušenějších hráčů a závěrečné koncerty účastníků budou hned tři, říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz pedagog a houslista Leoš Čepický.

„Naprostá většina studentů nemá ponětí o tom, jak správně pracovat s bránicí.“

„Často se stane, že problém s interpretací nás oklikou nakonec dovede opět k dechu.“

„Radost z toho že to funguje, když někomu pomůžu a jemu se rozzáří oči, je nepopsatelná.“

Sopranistka Simona Šaturová pomalu uzavírá další úspěšnou sezonu, která jí přinesla milé příležitosti. Nedávno třeba písňový recitál v Bratislavě nebo roli hraběnky ve Figarově svatbě, kterou v Národním divadle Brno nastudoval v režii Jiřího Heřmana dirigent Václav Luks a jeho soubor Collegium 1704. Jak se svěřila už v jarním rozhovoru a v nedávném videorozhovoru, tato inscenace pro ni byla esencí Mozarta v té nejryzejší podobě. A tak i vyzněla na festivalu Smetanova Litomyšl. Tento RozhovorPlus vznikl už v prvních dnech prázdnin, ty ale Simoně ještě nezačaly, i když se v létě snaží mít vždy aspoň tři týdny nepřerušeného volna. Tento RozhovorPlus vznikl v prvních dnech prázdnin, ty ale Simoně ještě nezačaly, i když se v létě snaží mít vždy aspoň tři týdny nepřerušeného volna. Už brzy totiž zahájí v Bratislavě své mistrovské kurzy BelcantoLab.

„Postupně totiž zvítězila touha zasednout někdy ke královskému nástroji – k varhanám.“

„Za zlomový okamžik ve své skladatelské kariéře bych označil to, když jsem se jako zcela neznámý skladatel umístil v mezinárodní skladatelské soutěži.“

„Zdá se mi, že ze současné hudby už léta mizí národní kolorit.“

Skladatel Jiří Teml letos 24. června oslavil devadesátiny, a to je důvod ohlédnutí se za jeho hudební cestou. Byla dlouhá a spletitá. Jako dítě ztratil oba rodiče a pobýval nějakou dobu v juvenátě, kde hudba hrála velkou roli v každodenních činnostech. Tak byl hudbou okouzlen. Přesto se hudbě dlouho věnoval jen ve svém volném čase. Mnoho se změnilo, když se stal dramaturgem hudebního vysílání v rozhlase. KlasikaPlus.cz přináší rozhovor s touto výjimečnou osobností.

„Většina zpěvoher z krumlovské hudební sbírky spadá do období hudebního klasicismu a nejčastěji jde o různé druhy komických oper.“

„Už nějakou dobu jsem přemýšlel o realizaci melodramu.“

„Jazzband Schwarzenberské granátnické gardy je takové naše ‚guilty pleasure‘ – a stále větší pleasure.“

V Českém Krumlově v těchto dnech vrcholí Festival komorní hudby. S jeho dramaturgem a muzikologem Martinem Voříškem jsme si v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz povídali o tom, jak vybírá témata jednotlivých ročníků nebo podle jakých kritérií zařazuje do programu opery, ale také o jeho působení v Jazzbandu Schwarzenberské granátnické gardy, jejíž vystoupení je součástí festivalu a která byla ve své době evropským unikátem.

„Krásu renesanční polyfonie jsem objevil jako pětiletý.“

„Vrcholem státnického projevu ve středověku byla korunovace českých králů, při které zaznívaly skladby s tematikou legend.“

„Život umělce na volné noze se může zdát jako bohémský, ale pojí se s ním mnoho nelehkých životních situací.“

Zpěvák, houslista a umělecký vedoucí souboru Cappella Mariana Vojtěch Semerád je uznáván jako specialista na poučenou interpretaci staré hudby. Jako instrumentalista působí v ansámblu Collegium Marianum a spolupracuje i na autorských projektech napříč žánry. Jako sólový pěvec vystupuje s předními evropskými soubory, jakými jsou Les Arts Florissants, Vox Luminis či Huelgas Ensemble, s nimiž stanul v mnoha významných evropských sálech. 4. července Semerád vystoupí se svým souborem na Festivalu komorní hudby Český Krumlov a o den později na Smetanově Litomyšli.

„Zámek Dobrohoř si pamatuju ještě z doby, kdy neměl současného majitele a kdy to byla úplná ruina v sousedství velkého vepřína.“

„Opeře jsem trošku vzdálený; není moje ‚parketa‘. Nicméně do budoucna nevylučuju, že se to změní.“

„U ladění si čistím hlavu. Zároveň mám spoustu zákazníků z oboru, tak práci ani nemusím shánět.“

Absolutní sluch, precizní intonace, výsostná muzikalita. Výjimečný souběh, tři v jednom… Který český zpěvák se při této charakteristice vybaví jako první? Správně, řeč je o Ondřeji Holubovi, zejména ansámblovém pěvci, který za sebou má zkušenost se všemi tuzemskými vokálními tělesy tak zvané staré hudby. Umělec, který se stále věnuje také ladění pianin, poskytl směrem ke svému vystoupení 8. července na Zámku Dobrohoř svůj historicky první rozhovor pro klasickohudební médium. Člověk se až diví, proč to tak dlouho trvalo…

„S nadsázkou bych řekl, že hrát s kvartetem je svého druhu ‚diagnóza‘.“

„Mí rodiče mi totiž dávali Veroniku za příklad, jak se dobře učí a jak cvičí, a později vyšlo najevo, že to samé vykládali Veroničini rodiče jí o mně.“

„Spolupráce s Kianem Soltanim vznikla díky festivalu Schubertiade.“

Před koncertem Pavel Haas Quartet, který se koná 5. července v rámci festivalu Smetanova Litomyšl, jsme se v Praze sešli k rozhovoru s violoncellistou souboru Peterem Jarůškem. Pohovořili jsme o aktuálním festivalovém programu, v jehož rámci zazní slavná díla Franze Schuberta – Smyčcový kvartet č. 14 d moll, „Smrt a dívka“ a Smyčcový kvintet C dur se dvěma violoncelly, ten ve spolupráci s Kianem Soltanim; ale povídali jsme také o radostech a strastech života v kvartetu a vydavatelských plánech souboru do budoucna.

„Jsem velice vděčný, že jsem vyrostl v bilingvním prostředí a tím pádem nemám problém s angličtinou, ale myslím, že žádné jiné výhody to nemá.“

„Sonáta, kterou jsem složil, je charakterově určitě nejodlehčenější z celého programu.“

„Budu mít možnost si zahrát s Janáčkovou filharmonií Ostrava vlastní houslový koncert.“

Vítězství v ústředním kole celostátní soutěže ministerstva školství, Mezinárodní houslové soutěže Josefa Micky, na Akademii Václava Hudečka v Luhačovicích a Zlatá medaile na soutěži Manhattan International Music Competition 2020. Laureátství France Music Competition 2022, mezinárodní soutěže Augustin Aponte 2022 ve Španělsku, International Music Competition 2023 ve Francii a mezinárodní soutěže Note di Talento 2023 v Itálii… Tolik jen kusý výčet úspěchů česko-amerického houslisty Mattea Hagera, který je absolventem Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy, kde studoval u Jiřího Fišera. Talentovaný umělec se aktuálně připravuje na sólové vystoupení v rámci Klášterních hudebních slavností, kde představí i svůj kompoziční um.

„Považuji za malý zázrak, že se podařilo setkání tří institucí – Hudební fakulty JAMU, HAMU a Národního divadla.“

„Brittenovo dílo je skvostné, ale opravdu náročné po všech stránkách.“

„Nečekali jsme, že se na litomyšlskou Hubičku přihlásí tolik uchazečů. Na konkurzu se objevil také například jeden zpívající právník.“

Jméno Magdaleny Švecové není neznámé komukoli, kdo se bazálním způsobem zajímá o operní dění v České republice. Činorodá umělkyně vysoce aktivní jak pedagogicky, tak profesionálně operuje na základní ose Praha–Brno. Výraznou stopu zanechala v nedávném studentském uvedení Brittenovy temné opery Utahování šroubu, ale chystá také brněnskou Aidu nebo litomyšlskou Hubičku. Je až udivující, že portálu KlasikaPlus.cz poskytla historicky první rozhovor.

„Vyslat mě jako dvanáctiletého do Evropy nebylo jednoduché; rodiče se museli důkladně poradit, jak dál.“

„V Salcburku jsem byl dopoledne jsem byl ve škole, odpoledne jsem docházel na Mozarteum Universität a večer co večer na koncerty.“

„Vystoupení s Vídeňskými filharmoniky vzniklo díky mému úspěchu na mezinárodní soutěži European Young Musicians.“

Mezinárodní festival Hudba v zahradách a zámku, který se právě koná v Kroměříži po šestadvacáté, se v uplynulých letech nadechl k počinům se špičkovým obsazením. Beethovenova Devátá, Dvořákovy Svatební košile; Slávka Zámečníková, Peter Kellner, Aleš Briscein… Loni mě oslovil výkon slibné americké houslistky Aubree Oliverson. A letos se festival vytasil se zahraniční hvězdou světového formátu. V rámci koncertu, uskutečněného 26. června ve vyprodaném Sněmovním sále kroměřížského zámku, exceloval mladý čínský houslista Ziyu He. Vítěz významných mezinárodních soutěží, Menuhinovou počínaje a televizní European Young Musicians konče.

„Díky práci s francouzským a německým profesorem jsem měla možnost poznat dvě nejdůležitější hobojové školy a vzít si z každé něco.“

„Brzy ráno mi zazvonil telefon od mého profesora Dominika, jestli bych mohla být odpoledne na generální zkoušce a odehrát koncerty s Berlínskými filharmoniky.“

„Výrobou strojků strávím možná i víc času než samotným hraním. Je to velmi precizní řemeslná práce a celý proces dotažení strojku až do konce je dost dlouhý.“

Z dětského sboru až k Berlínským filharmonikům. Mladá hobojistka Štěpánka Andělová začínala na Pražské konzervatoři, pokračovala ve studiu ve švýcarském Lausanne a dostala se až na prestižní Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně. Právě zde si už stihla zahrát s Berlínskými filharmoniky. V rodné Praze působí také v Orchestrální akademii České filharmonie a druhým rokem je členkou prestižního světového Orchestru mladých Evropské unie (EUYO). V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz otevřeně mluví o rozdílech mezi evropskými přístupy ke klasické hudbě, o náročnosti studia i o tom, proč hoboj není jen hudební nástroj, ale také každodenní řemeslná výzva.

„Těším se, až bude dokončena oprava varhan v katedrále sv. Víta; toužím si na ně zahrát.“

„Martinů je ve světě stále poněkud opomíjený. A je to škoda, protože v sobě jeho díla mají zvláštní magnetismus.“

„Od tří let jsem věděl, že budu hudebníkem, a od té doby jsem z této cesty neuhnul.“

Britský dirigent, varhaník a klavírista Wayne Marshall je proslulý hudební všestranností, a to jak za dirigentským pultem, tak u klávesových nástrojů. V letech 2014–2020 působil jako šéfdirigent orchestru WDR Funkhausorchester v Kolíně nad Rýnem a v letech 2007–2013 jako hlavní hostující dirigent milánského Orchestra Sinfonica di Milano Giuseppe Verdi. Je uznávaným interpretem děl George Gershwina, Leonarda Bernsteina a dalších amerických skladatelů 20. století. V neděli 6. července vystoupí s rozhlasovými symfoniky na závěrečném koncertu festivalu Smetanova Litomyšl s názvem Americká story. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hovoří i o svých zkušenostech s českým publikem a hudebníky.

„Prague Quiet Music Festival, který se souborem každoročně pořádáme, nabízí kromě hudby i prostor k meditaci nebo workshop hlubokého naslouchání.“

„Dříve bylo nepřístupné, aby v orchestrech hrály ženy. … Chci věřit, že jsme dnes o kus dál, ale pořád je na čem pracovat.“

„Mozartův koncert zní na basetový klarinet úplně jinak – subtilněji, jemněji. Je to jako otevřít známou skladbu v novém světle.“

Klarinetistka Anna Paulová patří k nejvýraznějším osobnostem mladé generace českých interpretek. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje nejen své letní koncertní plány, ale i hlubší pohled na roli žen v klasické hudbě, vztah k soudobé tvorbě a basklarinetu a fascinaci historickým basetovým klarinetem. Otevřeně mluví o inspirativních setkáních, studiu u legendární Sabine Meyer i o tom, jak její kočky reagují na každodenní cvičení.

„Andreas Scholl dokázal naprosto přesvědčivě vykreslit každý tón i frázi a také pomohl dostat náš obor tam, kde teď je.“

„Pokud zpěvák ví, co chce písní sdělit, přirozenost si ho najde sama.“

„Několik pozoruhodných děl mi přímo na tělo složil můj otec.“

Belgický kontratenorista Pieter De Praetere se specializuje na barokní hudbu, ale je také vyhledávanou osobností současného hudebního ale i činoherního divadla. Na univerzitě vystudoval literární vědu a následně zpěv na konzervatoři v Bruselu. Specializuje se na hudbu Händela, Pergolesiho, Bacha, Purcella či Vivaldiho a spolupracuje s řadou renomovaných souborů včetně souboru Musica Gloria, s nímž absolvoval řadu úspěšných evropských turné a se kterým na konci července vystoupí na Letních slavnostech staré hudby v Lobkovickém paláci v Praze. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mimo jiné prozrazuje, jak se speciálním typem hlasu zacházet, aby s věkem „zrál jako dobré víno“.

“Vždycky mne potěší klavírista, který má pochopení pro vokální hudbu a zároveň umí rozezpívat i klavír.“

„Zjistil jsem, že partitura, kterou dostanu od skladatele hned na začátku, většinou odpovídá nejlépe jeho původním záměrům.“

„Zdá se, že současná opera se odklonila od používání zpěvu jako prostředku emocionální komunikace.“

Barytonista Gerald Finley, to je ve světě opery pojem a tak trochu už i živá legenda. V osobnosti pětašedesátiletého pěvce, který v sobotu 28. června vystoupí s písňovým recitálem na Smetanově Litomyšli, se vzácně spojuje intelekt, cit, muzikálnost, přemýšlivost, pracovitost a hlasové i jevištní charisma. Za svou kariéru, která trvá od konce osmdesátých let, obsáhl široký repertoár včetně soudobé hudby – z té připomeňme aspoň roli dr. Oppenheimera v opeře Johna Adamse Doctor Atomic.  Doslova ještě před pár dny byl v New Yorku, kde v Metropolitní opeře zpíval v zatím poslední opeře tohoto skladatele Antony and Cleopatra.

„Mám hodně ráda jak ruské skladatele, tak ruské pianisty, houslisty.“

„Druhá věta z Mozartovy sonáty je pro mě mnohem těžší než Lisztovy Transcendentální etudy.“

„Většinu emocí nedokážu říct slovy, lépe mi to jde na klavíru.“

Nora Lubbadová je klavíristka, která má i přes svůj nízký věk za sebou mnoho koncertních vystoupení, soutěžních úspěchů a spoluprací s významnými umělci. Pro mě je to ale především člověk, který hudbu miluje, což je znát z jejích vystoupení. V rozhovoru jsme se tedy nezabývaly tolik soutěžními úspěchy (ty si ostatně každý čtenář může snadno dohledat), povídaly jsme si spíše o vztahu k hudbě a ke skladatelům, o zdrojích inspirace a radostech a strastech klavíristů. K rozhovoru s Norou se přidala i maminka Kateřina.

„Každá interpretace by měla znít tak, jako by hudba právě vznikala pod vašimi prsty, rodila se s vaším dechem.“

„Nakonec přece každý hudebník musí najít svůj vlastní hlas. Nemá smysl, aby mladí donekonečna imitovali své učitele.“

„Mojí nejlepší učitelkou byla pravděpodobně flétna z 18. století. Dobrý nástroj vám totiž řekne, jak chce, abyste na něj hráli. Nebo naopak, dá vám jasně najevo, jak s ním zacházet nemáte.“

Belgický flétnista Barthold Kuijken je ikonou historické interpretace. Ve svém oboru byl průkopníkem a dodnes je vysoce oceňovaným interpretem i pedagogem. V tomto týdnu bude také jedním z hvězdných hostů 30. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Na zámcích v Boskovicích a v Rájci nad Svitavou zahraje komplet flétnových kvartetů Wolfganga Amadea Mozarta s belgickým souborem Le Pavillon de Musique.

„Každá doba má svůj způsob jak komunikovat s veřejností.“

„Jako zpěvačku mě láká objevovat hudbu, která byla zapomenutá nebo se dnes uvádí jen zřídka.“

„Salcburk je v létě nejdůležitější místo pro operní svět – samozřejmě hned po Aix-en-Provence.“

Mezzosopranistka Axelle Saint-Cirel se dostala do širšího povědomí veřejnosti díky ohromujícímu provedení Marseillaisy na střeše Grand Palais během zahajovacího ceremoniálu Letních olympijských her v Paříži 2024. Absolventka pařížské konzervatoře se letos v létě připojí k prestižnímu programu Salzburg Young Singers Project a následně na Salcburském festivalu debutuje. Mezi dalšími debuty současné sezóny stojí za zmínku role Watawy v opeře Kouzelná fontána Fredericka Deliuse na festivalu ve Wexfordu, Druhá dáma v Kouzelné flétně v Opéra national de Bordeaux a v Théâtre des Champs-Elysées vystoupí jako Maria v Gershwinově opeře Porgy a Bess. Českému publiku se představí na konci června na závěrečném koncertu Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka.