PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Považuji za malý zázrak, že se podařilo setkání tří institucí – Hudební fakulty JAMU, HAMU a Národního divadla.“

„Brittenovo dílo je skvostné, ale opravdu náročné po všech stránkách.“

„Nečekali jsme, že se na litomyšlskou Hubičku přihlásí tolik uchazečů. Na konkurzu se objevil také například jeden zpívající právník.“

Jméno Magdaleny Švecové není neznámé komukoli, kdo se bazálním způsobem zajímá o operní dění v České republice. Činorodá umělkyně vysoce aktivní jak pedagogicky, tak profesionálně operuje na základní ose Praha–Brno. Výraznou stopu zanechala v nedávném studentském uvedení Brittenovy temné opery Utahování šroubu, ale chystá také brněnskou Aidu nebo litomyšlskou Hubičku. Je až udivující, že portálu KlasikaPlus.cz poskytla historicky první rozhovor.

„Vyslat mě jako dvanáctiletého do Evropy nebylo jednoduché; rodiče se museli důkladně poradit, jak dál.“

„V Salcburku jsem byl dopoledne jsem byl ve škole, odpoledne jsem docházel na Mozarteum Universität a večer co večer na koncerty.“

„Vystoupení s Vídeňskými filharmoniky vzniklo díky mému úspěchu na mezinárodní soutěži European Young Musicians.“

Mezinárodní festival Hudba v zahradách a zámku, který se právě koná v Kroměříži po šestadvacáté, se v uplynulých letech nadechl k počinům se špičkovým obsazením. Beethovenova Devátá, Dvořákovy Svatební košile; Slávka Zámečníková, Peter Kellner, Aleš Briscein… Loni mě oslovil výkon slibné americké houslistky Aubree Oliverson. A letos se festival vytasil se zahraniční hvězdou světového formátu. V rámci koncertu, uskutečněného 26. června ve vyprodaném Sněmovním sále kroměřížského zámku, exceloval mladý čínský houslista Ziyu He. Vítěz významných mezinárodních soutěží, Menuhinovou počínaje a televizní European Young Musicians konče.

„Díky práci s francouzským a německým profesorem jsem měla možnost poznat dvě nejdůležitější hobojové školy a vzít si z každé něco.“

„Brzy ráno mi zazvonil telefon od mého profesora Dominika, jestli bych mohla být odpoledne na generální zkoušce a odehrát koncerty s Berlínskými filharmoniky.“

„Výrobou strojků strávím možná i víc času než samotným hraním. Je to velmi precizní řemeslná práce a celý proces dotažení strojku až do konce je dost dlouhý.“

Z dětského sboru až k Berlínským filharmonikům. Mladá hobojistka Štěpánka Andělová začínala na Pražské konzervatoři, pokračovala ve studiu ve švýcarském Lausanne a dostala se až na prestižní Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně. Právě zde si už stihla zahrát s Berlínskými filharmoniky. V rodné Praze působí také v Orchestrální akademii České filharmonie a druhým rokem je členkou prestižního světového Orchestru mladých Evropské unie (EUYO). V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz otevřeně mluví o rozdílech mezi evropskými přístupy ke klasické hudbě, o náročnosti studia i o tom, proč hoboj není jen hudební nástroj, ale také každodenní řemeslná výzva.

„Těším se, až bude dokončena oprava varhan v katedrále sv. Víta; toužím si na ně zahrát.“

„Martinů je ve světě stále poněkud opomíjený. A je to škoda, protože v sobě jeho díla mají zvláštní magnetismus.“

„Od tří let jsem věděl, že budu hudebníkem, a od té doby jsem z této cesty neuhnul.“

Britský dirigent, varhaník a klavírista Wayne Marshall je proslulý hudební všestranností, a to jak za dirigentským pultem, tak u klávesových nástrojů. V letech 2014–2020 působil jako šéfdirigent orchestru WDR Funkhausorchester v Kolíně nad Rýnem a v letech 2007–2013 jako hlavní hostující dirigent milánského Orchestra Sinfonica di Milano Giuseppe Verdi. Je uznávaným interpretem děl George Gershwina, Leonarda Bernsteina a dalších amerických skladatelů 20. století. V neděli 6. července vystoupí s rozhlasovými symfoniky na závěrečném koncertu festivalu Smetanova Litomyšl s názvem Americká story. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hovoří i o svých zkušenostech s českým publikem a hudebníky.

„Prague Quiet Music Festival, který se souborem každoročně pořádáme, nabízí kromě hudby i prostor k meditaci nebo workshop hlubokého naslouchání.“

„Dříve bylo nepřístupné, aby v orchestrech hrály ženy. … Chci věřit, že jsme dnes o kus dál, ale pořád je na čem pracovat.“

„Mozartův koncert zní na basetový klarinet úplně jinak – subtilněji, jemněji. Je to jako otevřít známou skladbu v novém světle.“

Klarinetistka Anna Paulová patří k nejvýraznějším osobnostem mladé generace českých interpretek. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje nejen své letní koncertní plány, ale i hlubší pohled na roli žen v klasické hudbě, vztah k soudobé tvorbě a basklarinetu a fascinaci historickým basetovým klarinetem. Otevřeně mluví o inspirativních setkáních, studiu u legendární Sabine Meyer i o tom, jak její kočky reagují na každodenní cvičení.

„Andreas Scholl dokázal naprosto přesvědčivě vykreslit každý tón i frázi a také pomohl dostat náš obor tam, kde teď je.“

„Pokud zpěvák ví, co chce písní sdělit, přirozenost si ho najde sama.“

„Několik pozoruhodných děl mi přímo na tělo složil můj otec.“

Belgický kontratenorista Pieter De Praetere se specializuje na barokní hudbu, ale je také vyhledávanou osobností současného hudebního ale i činoherního divadla. Na univerzitě vystudoval literární vědu a následně zpěv na konzervatoři v Bruselu. Specializuje se na hudbu Händela, Pergolesiho, Bacha, Purcella či Vivaldiho a spolupracuje s řadou renomovaných souborů včetně souboru Musica Gloria, s nímž absolvoval řadu úspěšných evropských turné a se kterým na konci července vystoupí na Letních slavnostech staré hudby v Lobkovickém paláci v Praze. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mimo jiné prozrazuje, jak se speciálním typem hlasu zacházet, aby s věkem „zrál jako dobré víno“.

“Vždycky mne potěší klavírista, který má pochopení pro vokální hudbu a zároveň umí rozezpívat i klavír.“

„Zjistil jsem, že partitura, kterou dostanu od skladatele hned na začátku, většinou odpovídá nejlépe jeho původním záměrům.“

„Zdá se, že současná opera se odklonila od používání zpěvu jako prostředku emocionální komunikace.“

Barytonista Gerald Finley, to je ve světě opery pojem a tak trochu už i živá legenda. V osobnosti pětašedesátiletého pěvce, který v sobotu 28. června vystoupí s písňovým recitálem na Smetanově Litomyšli, se vzácně spojuje intelekt, cit, muzikálnost, přemýšlivost, pracovitost a hlasové i jevištní charisma. Za svou kariéru, která trvá od konce osmdesátých let, obsáhl široký repertoár včetně soudobé hudby – z té připomeňme aspoň roli dr. Oppenheimera v opeře Johna Adamse Doctor Atomic.  Doslova ještě před pár dny byl v New Yorku, kde v Metropolitní opeře zpíval v zatím poslední opeře tohoto skladatele Antony and Cleopatra.

„Mám hodně ráda jak ruské skladatele, tak ruské pianisty, houslisty.“

„Druhá věta z Mozartovy sonáty je pro mě mnohem těžší než Lisztovy Transcendentální etudy.“

„Většinu emocí nedokážu říct slovy, lépe mi to jde na klavíru.“

Nora Lubbadová je klavíristka, která má i přes svůj nízký věk za sebou mnoho koncertních vystoupení, soutěžních úspěchů a spoluprací s významnými umělci. Pro mě je to ale především člověk, který hudbu miluje, což je znát z jejích vystoupení. V rozhovoru jsme se tedy nezabývaly tolik soutěžními úspěchy (ty si ostatně každý čtenář může snadno dohledat), povídaly jsme si spíše o vztahu k hudbě a ke skladatelům, o zdrojích inspirace a radostech a strastech klavíristů. K rozhovoru s Norou se přidala i maminka Kateřina.

„Každá interpretace by měla znít tak, jako by hudba právě vznikala pod vašimi prsty, rodila se s vaším dechem.“

„Nakonec přece každý hudebník musí najít svůj vlastní hlas. Nemá smysl, aby mladí donekonečna imitovali své učitele.“

„Mojí nejlepší učitelkou byla pravděpodobně flétna z 18. století. Dobrý nástroj vám totiž řekne, jak chce, abyste na něj hráli. Nebo naopak, dá vám jasně najevo, jak s ním zacházet nemáte.“

Belgický flétnista Barthold Kuijken je ikonou historické interpretace. Ve svém oboru byl průkopníkem a dodnes je vysoce oceňovaným interpretem i pedagogem. V tomto týdnu bude také jedním z hvězdných hostů 30. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Na zámcích v Boskovicích a v Rájci nad Svitavou zahraje komplet flétnových kvartetů Wolfganga Amadea Mozarta s belgickým souborem Le Pavillon de Musique.

„Každá doba má svůj způsob jak komunikovat s veřejností.“

„Jako zpěvačku mě láká objevovat hudbu, která byla zapomenutá nebo se dnes uvádí jen zřídka.“

„Salcburk je v létě nejdůležitější místo pro operní svět – samozřejmě hned po Aix-en-Provence.“

Mezzosopranistka Axelle Saint-Cirel se dostala do širšího povědomí veřejnosti díky ohromujícímu provedení Marseillaisy na střeše Grand Palais během zahajovacího ceremoniálu Letních olympijských her v Paříži 2024. Absolventka pařížské konzervatoře se letos v létě připojí k prestižnímu programu Salzburg Young Singers Project a následně na Salcburském festivalu debutuje. Mezi dalšími debuty současné sezóny stojí za zmínku role Watawy v opeře Kouzelná fontána Fredericka Deliuse na festivalu ve Wexfordu, Druhá dáma v Kouzelné flétně v Opéra national de Bordeaux a v Théâtre des Champs-Elysées vystoupí jako Maria v Gershwinově opeře Porgy a Bess. Českému publiku se představí na konci června na závěrečném koncertu Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka.

„S nadsázkou humorizovali a shazovali sami sebe a své současníky.“

„Vznik opery byl akcelerován touto otázkou. Hudba, nebo slovo: V jakém jsou poměru? Je to jedno z nejpřirozenějších metatémat v opeře.“

„Vyhovuje mi, když režisér má svoje uši a glosuje barvu, výraz, dikci, deklamaci, aby totiž i to, co já chci po zpěvácích, bylo v souladu s tím, co chce režisér.“

Na počátku bylo přesné zadání od Smetanovy Litomyšle: Méně hraná opera z 18. století v principu site-specific. Tak se zrodila myšlenka na zámku v Nových Hradech uvést jednoaktovku Prima la musica e poi le parole (Nejprve hudba, až potom slova) Antonia Salieriho, kdy požadovanou interpretační úroveň zajistí soubor Barocco sempre giovane pod taktovkou Jakuba Kydlíčka a v režii Tomáše Studeného vystoupí poprvé už v úterý 24. června čtveřice komediálně nadaných sólistů. O detailech vzniku, nutných dramaturgických změnách a společné práci obecně se oba hlavní tvůrci rozpovídali pro portál KlasikaPlus.cz.

„Svého času, když ještě oba žili, byl v americkém hudebním životě větším prominentem Martinů než Bartók.“

„Příběhy minulosti musíme vyprávět znovu a jinak.“

„Člověk se musí rozhodnout, jestli dá přednost komfortu, nebo svobodě, možnosti měnit věci. Já jsem se rozhodl pro svobodu.“

Padesátým rokem je prezidentem severoamerické soukromé vysoké školy Bard College a při ní také prezidentem akce Bard Music Festival. Leon Botstein, dirigent, hudební historik a pedagog, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program pětatřicátého ročníku letní hudební přehlídky, letos věnované české hudbě. Ve Fisherově centru v Annandale-on-Hudson ve státě New York se tak v srpnu mimo jiné rozezní opery Julietta a Mariken de Nimègue od Bohuslava Martinů a řada dalších skladatelových děl a mezi kompozicemi jeho současníků třeba také raritní Concertino z pera pianisty Rudolfa Firkušného. V širším programu Bard SummerScape tam v červenci navíc bude scénicky uvedena Smetanova opera Dalibor.

„Podařilo se nám najít si vlastní úzkou interpretační specializaci a specifický repertoár, kterým jsme se stali známými a díky kterému jsme si získali respekt.“

„Velmi bych si přál přivézt Zelenku i do Česka, aby se jeho hudba uctila tam, odkud pochází.“

„Při některých Bachových motetech na našich koncertech posluchači skutečně pláčou.“

Francouzský basista a dirigent Lionel Meunier je zakladatelem a uměleckým vedoucím souboru Vox Luminis, který od svého založení v roce 2004 patří k nejvýraznějším ansámblům v oblasti historicky poučené interpretace. Meunier si získal mezinárodní renomé díky preciznímu přístupu a zářivému zvuku, který definoval jeho soubor specializující se na vokální hudbu 17. a 18. století. V sezóně 2024/25 Meuniera čeká debut v Carnegie Hall, navrací se do Juilliard School a pokračuje v rozsáhlém turné. To ho tuto sobotu zavede i na festival Concentus Moraviae.

„A když to má být zároveň pro děti i dospělé, tak pro mě je to apel na to, aby si dospělý sáhl na své vnitřní dítě.“

„Ezopotámie je o usmiřování lidského a zvířecího světa. V prvním dějství se to nedaří, v druhém ano.“

„Opera může přinést pohled do duše tomu, kdo je otevřený.“

Lukáš Sommer je skladatel a kytarista. Jeho kompoziční historie už je bohatá a dominují jí skladby orchestrální, komorní, kytarové nebo také opery. Tu nejnovější s názvem Ezopotámie na motivy Ezopových bajek čeká premiéra 20. července na Hudebním festivalu Znojmo v provedení studentů Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění, kdy režie se ujal Jonáš Benda a dirigování Dominik Pernica. Autor se však v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dotýká i mnoha dalších záležitostí.

„Goldbergovy variace jsou nevyčerpatelným zdrojem inspirace.“

„Chci, aby interpretace mluvila sama za sebe – natolik, že interpret ustoupí do pozadí.“

„Svoboda není ústředním pojmem mého přístupu k interpretaci, tím je vyprávění.“

Jean Rondeau, jeden z nejvýraznějších představitelů mladé generace interpretů staré hudby, přetváří zažité představy o barokní interpretaci a posouvá hranice hudební autenticity. I to je důvod, proč si jej jako letošního rezidenčního umělce vybral festival Concentus Moraviae. Rondeau na něm představí hned čtyři pojetí Bachových Goldbergových variací, a to sólově, ve spolupráci se svým souborem Nevermind a nabídne také tímto ikonickým dílem inspirovaný vlastní autorský projekt UNDR, islandsky zázrak. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Rondeau otevírá dveře do svého světa – světa, kde se technická brilance snoubí s hloubavostí a hlubokým porozuměním hudebnímu kontextu a kde cembalo či jakýkoli jiný nástroj zní s naléhavostí a poutá příběhem úspěšně oslovujícím i dnešního posluchače.

„Interpretace oratorií nebo koncertního repertoáru je možná tou nejčistší formou vokálního umění.“

„Mým vzorem je jednoznačně Richard Novák. V jeho hlase se odráží hluboká inteligence, vnitřní klid i duchovní rozměr osobnosti.“

„V době Jiřího Ignáce Linky vydal hrabě František Arnošt z Valdštejna dekret, který stanovil, že každý řemeslník musí mít hudební vzdělání.“

Josef Kovačič je absolventem Akademie múzických umění v Praze a Pražské konzervatoře, kde studoval pod vedením Martina Bárty a Jiřího Kubíka. Profesionálně debutoval v roce 2015 na festivalu v rakouském Bregenzu v roli Hermanna v Offenbachových Hoffmannových povídkách a od té doby pravidelně vystupuje na scénách českých operních domů, v roce 2022 účinkoval na mezinárodním festivalu v irském Wexfordu. Kromě opery se věnuje také koncertní činnosti a spolupracuje s renomovanými orchestry a soubory jako Collegium 1704 či Moravská filharmonie Olomouc. Je zakladatelem spolku Via ad Artem, který propaguje klasickou hudbu v regionech.

„Bystrouška je nádherná postava, ale také velmi těžká, protože v hudbě se nic neopakuje, každý takt je jiný a klade veliké nároky na deklamaci.“

„Mám ještě tři české sny a když pozoruju, jak se můj hlas vyvíjí, jsem přesvědčena, že se mi splní: Rusalka, Jenůfa a Káťa Kabanová.“

„Každé vystoupení pojímám, jako by to byly moje narozeniny.“

Elena Tsallagova patří k nejvyhledávanějším sopranistkám na světě a těší se mezinárodnímu uznání díky své všestrannosti a přesvědčivému uměleckému projevu. Vedle svých závazků v berlínské Německé opeře patří mezi vrcholy její sezóny debut v roli Elektry v Mozartově Idomeneovi v Divadle na Vídeňce, Marta ve Weinbergově Pasažérce v Bavorské státní opeře či titulní role v Janáčkově Lišce Bystroušce v Opéra national de Paris a v Bavorské státní opeře. 26. června vystoupí na Smetanově Litomyšli v Šostakovičově Symfonii č. 14, op. 135 spolu s orchestrem Kremerata Baltica a dirigentkou Mirga Gražinytė-Tyla. V době rozhovoru končila sérii představení Bizetových Lovců perel v německém Weisbadenu, v nichž ztvárnila hlavní roli kněžky Lejly.

„Lidský hlas je tím nejdokonalejším nástrojem a učí nás, jak zacházet s nástroji v orchestru.“

„Nejvíce mě naplňuje, když mohu jedno dílo nejen dirigovat, ale zároveň v něm i hrát na nějaký nástroj.“

„Myslím, že hudba Josefa Myslivečka je skvělá, ale bohužel nedoceněná a zasloužila by si být hrána mnohem častěji.“

Ruský dirigent, klavírista, cembalista a kornetista Maxim Emelyanychev je od roku 2019 hlavním dirigentem Scottish Chamber Orchestra, působí jako šéfdirigent souboru dobových nástrojů Il Pomo d’Oro a od sezóny 2025/26 se stane hlavním hostujícím dirigentem Švédských rozhlasových symfoniků. Narodil se v Nižním Novgorodu a jako dirigent vystoupil poprvé ve dvanácti letech. Vystudoval Moskevskou konzervatoř ve třídě Gennadije Rožděstvenského. Na Smetanově Litomyšli uvede 22. června Předehru pro orchestr Bohuslava Martinů, Symfonii č. 7 A dur Ludwiga van Beethovena a Dvořákův Koncert pro klavír a orchestr g moll s Lukášem Vondráčkem.

„Open air koncerty miluju pro jejich nenapodobitelnou atmosféru, však jsem jich už řadu absolvovala.“

„Můj profesor Leif Segerstam se na mě obořil: ‚Dalio, běž někam do lesa a tam ze sebe všechno, každičkou vnitřní zábranu, vykřič!‘“

„Naše dvouletá dcerka Aurora skoro všude létá se mnou. A je to zázrak, který mě nesmírně nabíjí.“

Česká filharmonie poslední dobou uzavírá svou koncertní sezónu vystoupením pod širým nebem na Hradčanském náměstí v Praze. Tentokrát před ni s taktovkou ruce předstoupí 19. června mladá, ale už ostřílená a velmi úspěšná dirigentka Dalia Stasevska. Zazní česko-francouzský repertoár, který poskytne prostor dalším dvěma ženám: přímo na pódiu klarinetistce Anně Paulové, držitelce loňské Ceny Jiřího Bělohlávka, a zprostředkovaně i skladatelce Lili Boulanger. Prostor dostane také skladba Jiřího Gemrota uváděná ve světové premiéře.

„Julius Caesar v Egyptě patří k titulům, o kterých se říká, že jsou ‚operou oper‘.“

„Sáhli jsme po kratší verzi, kterou realizoval německý kontratenorista Andreas Scholl společně se sopranistkou Cecilií Bartoli pro festival ve Versailles.“

„Jsou tam tři kontratenoři, a to jsou dokonce dva kontratenorové party škrtnuté.“

Roman Válek je dirigentem, který se začátkem devadesátých let vydal cestou barokní hudby, zejména opery. Že to byla volba dobrá, prokázal množstvím premiér, které realizoval na znojemském festivalu se souborem Czech Ensemble Baroque. Nyní ho 19. června čeká premiéra Händelovy opery Julius Caesar v Egyptě na scéně opery Národního divadla moravskoslezského. Nejen o této opeře jsme s dirigentem vedli rozhovor.

„V Plzni jsem dostávala ty největší role.“

„Smetana nás soprány moc rád neměl.“

„Myslím si však, že opera je výplod romantismu a v něm by měla zůstat. V tomto ohledu zůstávám staromilcem.“

Legendární operní pěvkyně Naďa Šormová si české opery zamilovala už v dětství, a když se po absolutoriu HAMU vydala na profesionální pěveckou dráhu, stal se právě repertoár českých skladatelů jejím středobodem. Téměř třicet let byla sólistkou opery Národního divadla, a dokonce v roce 1977 hostovala v newyorské Carnegie Hall jako Jitka v Daliborovi. Bezmála padesát let se věnuje výchově mladých pěveckých talentů, nejprve na Pražské konzervatoři a nyní na ZUŠ Pro Arte Viva. V říjnu 2024 se stala laureátkou Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v opeře a letos v dubnu oslavila 87. narozeniny.

„Sopránový part je až takzvaně nahatý, každá odchylka nebo nepřesnost je slyšet.“

„Nejsem příliš hrr, že bych najednou cítila, že mi hlas narostl nebo nabyl a zabarvil se a já jsem se zbláznila a začala dělat nějaké heroické role.“

„Nejsme v muzeu. Nepotřebujeme mít Prodanou nevěstu pořád v kroji a s holubičkami a tesat nějaký monument.“

Sopranistka Kateřina Kněžíková vystoupí v neděli 15. června na Národním festivalu Smetanova Litomyšl v Králi Davidovi, oratoriu Arthura Honeggera na starozákonní téma. Sopránový part bude pěvkyně zpívat pod vedením dirigenta a sbormistra Lukáše Vasilka za doprovodu Prague Philharmonia a Pražského filharmonickeho sboru. O tom, jak toto dílo vnímá a jaké má plány do budoucna, hovoří v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Už v rané fázi tvorby jsem navrhnul, abychom hlasy představitelek obětí neukončily v okamžiku, kdy skončí jejich život.“

„Předloha opery obsahuje množství momentů, v nichž lidé jednat mohli, ale neudělali to.“

„To, co bych chtěl, abychom slyšeli, je temporalita vedená v obrovských vlnách pulsující energie.“

Miroslav Srnka uspěl v německy mluvících zemích jako operní skladatel již dávno. V pátek 13. června se v Divadle na Vídeňce dočká premiéry další z jeho oper s názvem Voice Killer. Skladatel, opět v tandemu s libretistou Tomem Hollowayam, si za námět tentokrát zvolil skutečný příběh – příběh masového vraha, který si oběti vybíral na základě jejich hlasu, na základě podobnosti s hlasem jeho matky. Místo kriminální zápletky však Srnka sleduje spíše sociologické a psychologické aspekty příběhu. Zamýšlí se přitom nad závažnými otázkami kolektivní paměti, prevence nebo ochoty zakročit v rizikových situacích. Tato témata, ale také psychologii pachatele, v opeře bezejmenného Srnka promítá i do hudby a jejího zacházení s časem. Více prozrazuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Když cítím, že má něco opravdovou výpovědní hodnotu a dotýká se člověka, nehledím na to, jestli se to vejde do škatulky klasická hudba. Právě taková dramaturgická pestrost je dnes přirozenou cestou, jak mluvit s publikem napříč generacemi.“

„Humanita pro nás není abstraktní pojem, ale velmi konkrétní postoj. Znamená ochotu dívat se na svět s empatií, vnímat křehkost člověka i jeho vnitřní sílu.“

„Vždy mě fascinovalo, když někdo dokázal propojit duchovní text s hudbou, která v kostelích běžně nezaznívá. Palmeriho Misa a Buenos Aires je právě taková.“

Hudební svět se mění, publikum taky, konstatuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Lípa Musica Martin Prokeš, když uvažuje o dramaturgii jako o schopnosti reflektovat různorodost světa a hledat nové kontexty a způsoby, jak se ´tady a teď´ hudbou dotknout člověka. Letošní ročník se uskuteční mezi 5. zářím a 1. listopadem. V myšlenkovém přesahu je inspirován osmdesátým výročím konce druhé světové války a současnými konflikty, ale po hudební stránce hledáním symbiózy dramaturgicky vytříbených programů se zajímavými místy.

„Sólově občas vystupujeme také, to pořád platí.“

„Obleky na míru nám šije módní návrhář Peter George d’Angelino Tap.“

„Klasickou hudbu ve volném čase moc neposloucháme.“

Před koncertem 16. června, kdy v pražském Rudolfinu zazní Poulencův Koncert pro dva klavíry a orchestr v podání bratrů Lucase a Arthura Jussenových a Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod vedením Petra Popelky, portál KlasikaPlus.cz oběma předním světovým klavíristům položil několik otázek. Miláčci laického publika i velkých znalců v odpovědích popisují svoji interpretační filozofii, ve které je prostor pro hloubku i nadhled, disciplínu i radost ze hry.

„I já jsem kdysi žila v pohlcení perfekcionismem. Jednu dobu pro mě hraní bylo otázkou života a smrti; když to přeženu, měla jsem představu, že pokud zahraju jednu notu falešně, umřu.“

„Bach, Beethoven nebo Mozart jsou téměř naši prarodiče. Jsou to naše základní životní hodnoty; pravda, ke které se vždy můžeme vrátit.“

„Když orchestr zahraje úvodní tutti, připadáte si jako na vrcholku stromu ve svém malém hnízdě a říkáte si, že už brzo budete muset skočit a letět.“

„K Čechám cítím silnou vazbu. Když jsem byla malá, rodiče mě dvakrát vzali na vánoční prázdniny do Prahy – její atmosféra mi tehdy učarovala,“ popisuje svůj vztah k České republice norská houslistka Vilde Frang, která si vybudovala významné postavení na mezinárodní scéně nejen pro neobyčejnou technickou vybavenost, ale především pro hloubku a autenticitu interpretace. Ještě než se na podzim do Prahy vrátí hrát na Dvořákově Praze, zahájí 14. června Smetanovu Litomyšl…

„Krásnět už může nadále jen festival a nejlépe pod vedením někoho mladšího, energičtějšího a odvážnějšího než jsem já.“

„Samozřejmě tu práci člověk nedělá sám, musí mít dobře nastavený a sehraný tým.“

„V Ostravě vystoupilo za dobu, kdy festival vedu, spoustu výborných interpretů, na které rád vzpomínám i z lidského hlediska.“

Novým ředitelem organizace Janáčkův máj, která je hlavním pořadatelem Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, se stane Jan Žemla, stávající ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava. Ve funkci nahradí Jaromíra Javůrka, který o festival, aktuálně slavící pětasedmdesátiny, pečoval více než čtyřicet let. Výrazná osobnost ostravské kultury v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz především bilancuje.

„V případě SmetaNOVÉHO sálu jde o skutečný Gesamtkunstwerk. Podílí se na něm mnoho lidí a mnoho firem.“

„Výhledově přijdou i zcela vlastní scénické produkce.“

„Podílím se na projektu, jaký zažijete jednou za život.“

Na nádvoří zámku vyrostl v rekordním čase moderní divadelní a koncertní prostor, díky němuž vstupuje festival Smetanova Litomyšl do nové éry. Návrh je dílem architekta Josefa Pleskota a scénografa Davida Baziky, technického ředitele festivalu, který v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dává nahlédnout do lepších technických možností a toho, co přinesou. Jak říká, konstrukce zastřešení je unikátní. A platí to i o jevišti, pódiu se zapuštěným orchestřištěm a moderní jevištní technikou. Takové asi opravdu nikde jinde není.

„To je asi úděl muzikanta. Většina z nás je ‚rozlítaná‘ a hraje, kde se dá.“

„Standardní součástí marimbového repertoáru jsou skladby J. S. Bacha, hrála jsem i Bartóka a Janáčka, ale všechno jsou to aranžmá nebo transkripce.“

„Lidé někdy bývají překvapení tím, že na bicí hraje žena. Ano, historicky byla mužů převaha, ale v dnešní době už to moc neplatí.“

Sice je ještě studentkou, ale už se o ní ví. Anežka Nováková je hráčkou na bicí nástroje, kterou 10. června čeká vystoupení v rámci festivalu Concentus Moraviae – společně s vlámskou perkusionistkou Geertje Karpez se představí na zámku v Moravském Krumlově. Nejen o tomto open air koncertu česká umělkyně mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Je pro mě vždycky zábavné vyzkoušet si nové věci a zároveň nabídnout posluchačům repertoár, který možná ještě neslyšeli.“

„Musím připsat téměř všechny zásluhy za svou pěveckou kariéru Puccinimu, je to skladatel, který mě do značné míry inspiroval k tomu, abych se stal tenoristou a operním pěvcem.“

„Kariéra DJe a tvorba elektronické hudby hodně ovlivnila můj smysl pro hudební strukturu, pro to, jak stavět skladby, jak budovat napětí…“

Charismatický chilskо-americký tenorista Jonathan Tetelman, který si v lednu 2024 svým podmanivým hlasem a šarmem získal srdce pražského publika, se vrací do Smetanovy síně Obecního domu. V pondělí 9. června vystoupí za doprovodu Prague Philharmonia pod taktovkou renomovaného dirigenta Frédérica Chaslina v recitálu plném slavných árií Giacoma Pucciniho a Giuseppa Verdiho. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mluví o pěveckých začátcích, o kariéře dýdžeje nebo o tom, jaký repertoár ho v současnosti láká.