PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V Karlových Varech jsem najednou nasála tu živoucí atmosféru operního umění a došlo mi, že zpěv chci dělat víc než klavír.“

„Bohužel je dnes běžné, že ředitelé některých operních domů nabízí mladým zpěvákům těžké role, protože je to stojí méně peněz.“

„Mou předností je barevný soprán ve spodní a střední poloze, tam se cítím jako doma.“

Čajkovského hudební mistrovství umocnilo Puškinův beznadějně romantický a nakonec zničující příběh. Vývoj postav je jedním z nejpřesvědčivějších na operní scéně vůbec. Evžen Oněgin je dílo plné intenzivních emocí a zvratů. Opera měla premiéru v Moskvě 29. března 1879, česká se uskutečnila 6. prosince 1888 v pražském Národním divadle a řídil ji sám skladatel. Nejnověji operu nastudovalo Divadlo F. X. Šaldy v Liberci v režii Ivana Krejčího a v hudebním nastudováním Zbyňka Müllera, premiéry jsou přichystány na 6. a 8. prosince. Liberecká opera je známa tím, že dává šanci mladým zpěvákům a nejinak je tomu i v jejich novém Oněginovi. V roli Taťány totiž coby alternantka Lívie Obručník Vénosové vystoupí mladičká slovenská sopranistka Tatiana Hajzušová.

„Mimořádná příležitost, které chceme co nejlépe využít, ne snad kvůli sobě, ale kvůli celé české kultuře.“

„Poprvé se Česká filharmonie ve Spojených státech objevila v šedesátých letech minulého století na koncertě s Karlem Ančerlem v brooklynském Walt Whitman Hall. Teď tam letí počtrnácté.““ 

„Nástroje představují pět tun nákladu v jedenašedesáti speciálních transportních bednách.“

Česká filharmonie cestuje na další turné, a to do Spojených států. V newyorské Carnegie Hall ji čeká prestižní rezidence, tři koncerty završující od 3. do 5. prosince Rok české hudby 2024. Robert Hanč, od roku 2011 generální manažer a umělecký ředitel orchestru, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje přípravu takových zájezdů a alespoň trochu dává nahlédnout do jejich zákulisí. Jak říká, pro filharmonii takovýto zájezd rozhodně patří mezi nejnáročnější úkoly.

„Když bojuji se stresem, opakuji si, že nic horšího, než že si divadlo dosadí někoho jiného, se stát nemůže.“

„Francouzské režie rády šokují, ale pro Francouze bude vždy na prvním místě krása.“

„Dle mého názoru je Marco Armiliato spolu s Antoniem Pappanem nejdůležitější operní dirigent naší doby!“

Je pro nás pokaždé velkým potěšením, když vidíme, že se talentovaný český pěvec či hudebník prosazuje v zahraničí. Uznání místního publika je již v dnešní globalizované době nedostačující a sláva umělců, kteří usínají na vavřínech domácí obliby, brzy pohasíná. Jedním z těch, kterým daří drát se stále výše, je tenorista Petra Nekoranec. Letos oslavil své dvaatřicáté narozeniny; časy, kdy jako mladíček ohromoval svou bezprostředností jako Vašek v Prodance Dětské opery Praha jsou dávno pryč… Zároveň je potěšující, že možnost ho slyšet u nás máme relativně často, jen v této sezóně vystupuje v sedmi operách v Národním divadle, na začátku listopadu debutoval v roli Rodolfa v Bohémě. A právě dnes zpívá pod dirigentem Marcem Armiliatem při další produkci pod značkou Nachtigall Artists.

„Profesor Žilka byl skvělý, ale opravdu i velice náročný a nesmlouvavý. V současném školství by asi zaplakal, co všechno děti nemusí.“

„Flétna je u nás trochu popelka mezi dechy.“

„Problém příčné flétny je, že je náročná v počátku výuky.“

Nepříliš pozitivně vidí současný stav české flétnové školy náš přední umělec na tento nástroj Jan Ostrý. Dokumentuje to například tím, že titul laureáta na poslední flétnové soutěži Pražského jara získal český adept po dlouhých osmatřiceti letech. Druhou cenu tehdy v roce 2019 získala Anna Talácková, studentka Ostravské univerzity právě u Jana Ostrého. Ten se angažuje také v platformě MenArt nebo učí na Hudební univerzitě ve Vídni a na Pražské konzervatoři. A zrovna „Na Rejdišti“ se 2. prosince uskuteční koncert dalších svěřenců flétnisty Ostrého v rámci festivalu Kultura v srdci Prahy.

„Opera je především krásná stránka života.“

„Jsem velice rád, že jsem se mohl podílet na světové renesanci Pucciniho Vlaštovky, lidé si na ni už zvykli a mají ji rádi.“

„Janáčka považuji za jednoho z nejlepších skladatelů, kteří kdy chodili po planetě!“

V mládí měl Marco Armiliato našlápnuto na mezinárodní kariéru klavírního virtuosa. Dnes je jedním z nejvyhledávanějších a nejvytíženějších operních dirigentů na světě.  V Metropolitní opeře v New Yorku dirigoval více než pět set představení, což je rekord mezi žijícími dirigenty. Ve Vídeňské státní opeře, kde byl v roce 2019 jmenován čestným členem, vystupoval více než třistakrát. Pravidelně vystupuje ve Veronské aréně, v obou operních domech v Berlíně, Královské opeře v Londýně, milánské La Scale nebo třeba v opeře v Monte Carlu. Tam jsme ho zastihli a požádali o rozhovor v předjímce poloscénického provedení Donizettiho opery Don Pasquale, jež se pod Armiliatovou taktovkou uskuteční 29. listopadu ve Smetanově síni Obecního domu.

„Jako studentka jsem často sháněla nejlevnější vstupenky na koncerty Vídeňské filharmonie a letos jsem s nimi najednou hrála na jevišti!“

„Chci se zbavit nálepek a nebýt považována za sólistu, komorního nebo orchestrálního hráče. Chci být považována za muzikanta.“

„Elgarův violoncellový koncert je ideální kus k seznámením se s tímto skladatelem.“

Rakouská violoncellistka Julia Hagen se vzdor svému mládí již etablovala na světové scéně. Pochází ze Salcburku a v současné době žije ve Vídni. Tento rok má za sebou několik významných kariérních milníků včetně vystoupení na festivalu v Salcburku, kde nastudovala soudobou skladbu ruské skladatelky Sofie Gubajduliny Canticle of the Sun s Los Angeles Master Chorale, nebo vystoupení s Vídeňskými filharmoniky. Nyní přijíždí do Prahy, aby se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu přednesla v Obecním domě ikonické dílo anglického skladatele Edwarda Elgara Violoncellový koncert e moll.

„Píseň žalobná je především krásný příběh s důležitým poučením o lidské povaze.“

„O repertoáru se rozhoduji na základě jednotlivých skladeb a toho, co pro mě znamenají jako pro hudebníka, člověka a ženu.“

„Svým studentům vždycky říkám, aby nekopírovali nikoho jiného, ale aby šli svou vlastní cestou. A aby byli trpěliví a nespěchali!“

Filharmonie Brno se připravuje na jeden z vrcholů sezóny. Bude jím projekt, který mimo jiné připomene devadesáté výročí premiéry Mahlerovy skladby Píseň žalobná. Jeho mimořádnost podtrhuje uvedení ve vídeňském Musikvereinu, ale zejména sázka na mezinárodní pěvecké obsazení. Tomu dominuje osobnost původem izraelské sopranistky Chen Reiss, kterou kritika označuje za majitelku hlasu „stříbrného jasu a čistoty“. Životopis pětačtyřicetileté všestranné pěvkyně doslova přetéká výčtem vystoupení na předních scénách, včetně pražských. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Chen Reiss přibližuje svůj niterný vztah k Mahlerovi, ale i zalíbení pro Janáčka, vzpomíná na mezníky své dosavadní kariéry a také odhaluje svůj přístup ke studiu nových skladeb či názor na poslání hudby v dnešní době. Vstřícně, s pokorou a nadhledem…

„Nerealističnost, umělost světa Ajvazova románu se stýká s umělostí a nerealističností operní.“

„Ajvazova kniha je pro mě kombinací dobrodružné četby, filozofického traktátu, surrealistických vět chvějících se jakýmsi potutelným humorem – a Kafky, samozřejmě.“

„Jsem vlastně docela tradiční skladatel, chci, aby se to dobře zpívalo.“

Ondřej Kyas je spoluzakladatelem brněnského souboru Ensemble Opera Diversa, pro nějž také převážně ve spolupráci s dalším zakládajícím členem souboru a libretistou Pavlem Drábkem zkomponoval řadu oper, minioper a hudebních her. Je také autorem mnoha instrumentálních a vokálně-instrumentálních děl. Kromě toho působí jako „elektrifikovaný písničkář“ Kygiss a je členem kapely Květy. Kyasovu operu Druhé město provede Opera Diversa v rámci letošního ročníku festivalu Janáček Brno v pátek 22. listopadu v Divadle na Orlí. Ve světové premiéře se opera hrála 16. prosince 2023.

„Jiří Novák neměl zapotřebí se osobně prosazovat. Stačilo mu vždy podat vynikající hudební výkon.“

„Otec má můj obdiv v tom, že v něm pořád byl kluk z Horního Jelení a nějaká sláva ho nezajímala.“

„Smetanovci byli nejšťastnější se svými rodinami.“

Před pětatřiceti lety uzavřelo činnost Smetanovo kvarteto. Během 44 let odehrálo na čtyři tisíce koncertů ve čtyřiceti zemích čtyř kontinentů. První byl v Praze 6. listopadu 1945. Ten poslední se konal v Brně 27. června 1989. Na primária souboru Jiřího Nováka, od jehož narození uplynulo letos v září sto let, vzpomíná jeho dcera Dagmar Virtová, rovněž houslistka. Právě Novákovo jubileum připomíná komorní koncert, o němž také hovoří. Spolu s výstavou je připravený do pražského Rudolfina na 23. listopadu.

„Příběh Platée má mrazivý přesah, který se dá vztáhnout na náš běžný život, nejen na taškařici, která se odvíjí na scéně.“

„Mám na ‚šílené‘ ženské štěstí. Vlastně jsem se v těchto rolích našla.“

„Nemluvte o mně jako o nějaké ambiciózní umělkyni. Já pracuju!“

Olgu Jelínkovou pražské publikum uslyší znovu. Sopranistku, která už šest let působí převážně v Německu a čtvrtou sezonu je v angažmá Lipské opery, čeká 21. listopadu premiéra francouzské barokní opery Platée Jean-Philippa Rameaua. Tu uvede Národní divadlo v režijním pojetí dvojice Skutr a Olga Jelínková v ní pod hudebním vedením Václava Lukse ztvární dvojroli Thálie a Folie. Na repertoár si tak zařadí další roli šílené ženy.

„Janáček je mým nejstálejším hudebním souputníkem. Reakce na jeho hudbu se nepodobají mým reakcím na kteréhokoli jiného skladatele.“

„Silnou dělá Janáčkovu hudbu vášeň jeho vize.“

„Že Angličan převezme ocenění z Janáčkova Brna, je velmi emotivní a mimořádně výjimečné.“

Nigel Simeone, britský janáčkovský badatel, autor publikace Janáček Compendium, převzal na začátku listopadového festivalu Janáček Brno 2024 medaili Nadace Leoše Janáčka. Stalo se tak na základě jeho mimořádných zásluh na poli janáčkovské publikační a popularizační činnosti. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vyznává z lásky ke skladatelově hudbě, popisuje, jak ji vnímá a jak ji přibližuje veřejnosti, vyzdvihuje zásluhy dirigenta Charlese Mackerrase a zamýšlí se nad podobnostmi mezi Janáčkem, Puccinim a Bartókem.

„Soutěže dopomáhají ke zkušenostem a budují psychickou a fyzickou sílu.“

„Hlavním cílem nadace SOS Talents je podporovat talentované hudebníky z chudých poměrů.“

„Není možné porozumět Beethovenovi, aniž bychom věděli o jeho revoluční povaze.“  

Když houslista Václav Hudeček připravoval třiatřicátou sezónu koncertního cyklu Svátky hudby v Praze, chtěl jí mimo jiné připomenout osobnost svého mentora Davida Oistracha. Zamýšlel pozvat do Prahy významnou gruzínskou houslistku Lianu Isakadze, která byla také Oistrachovou žačkou. Její život se však v létě uzavřel. Myšlenka představit v Praze jiný výrazný talent ze Zakavkazska ovšem zůstala. V úterý 19. listopadu, na druhém koncertu aktuálního ročníku pražské koncertní řady Václava Hudečka vystoupí mladá klavíristka z Tbilisi Barbare Tataradze.

„Jiří Bělohlávek s Novým českým komorním orchestrem právě řešil budoucí formu tělesa, takže nabídka z armády přišla vhod.“

„Současná Prague Philharmonia se i v nevýhodných ekonomických podmínkách neziskové organizace dodnes řadí svou interpretační kvalitou k naší absolutní špičce.“

„Vidím dvě polohy: komorní, založenou Jiřím Bělohlávkem, a jeho nástupců, kteří orchestr přivedli i k velkému symfonickému repertoáru. Obě mu sluší.“

Třicáté výročí prvního oficiálního koncertu Pražské komorní filharmonie, dnes orchestru Prague Philharmonia, připadající na 17. listopadu, je důvodem ke vzpomínkám. Pro portál KlasikaPlus.cz zaznívají v rozhovoru s muzikologem, manažerem a pedagogem Iljou Šmídem, který stál v začátcích tělesa po boku šéfdirigenta a zakladatele PKF Jiřího Bělohlávka.

„Jako student jsem jezdil po operních představeních všude po světě. Tenkrát mě ani nenapadlo, že bych tam sám mohl někdy vystupovat.“ 

„Adam Plachetka do role Pruse dozrál a dělá ji opravdu výborně.“ 

„Publikum může v Brně vidět vysoce kvalitní inscenaci světově renomovaného režiséra. Jde asi o nejlepší inscenaci Věci Makropulos, jakou jsem v životě viděl.“

Dirigent Robert Jindra má za sebou říjnovou premiéru Janáčkovy Věci Makropulos ve Staatsoper Unter den Linden a před sebou v sobotu a v pondělí 16. a 18. listopadu dvě pohostinská představení této inscenace na festivalu Janáček Brno 2024. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje práci v proslulém historickém operním domě na hlavní berlínské třídě, přibližuje režii Clause Gutha, vzpomíná na studentské divácké zážitky a zamýšlí se nad svým vztahem k Janáčkovi.

„Nehodlám se definovat ani jako populární zpěvák, ani jako uznávaný operní pěvec.“

„Hoffmann je do jisté míry Offenbach. Často přemýšlím nad tím, kam až sahá otisk osoby skladatele a co už je jeho umělecká invence.“

 „Mezi pěvcem a klavíristou musí být veliká chemie ideálně prověřená roky společné práce a vystupování. Jinak to prostě nejde, nefunguje to a publikum to vycítí.“

Benjamin Bernheim se mezi světovou operní elitou pohybuje už několik let. Nicméně od konce léta jeho hvězda stoupá ještě strměji: Na své konto si připsal Hoffmanna na festivalu v Salcburku a následně i v Metropolitní opeře. Toto nastudování bylo vysíláno do kin po celém světě v rámci projektu Met: Live in HD. Celosvětově francouzského tenoristu sledovaly i milióny lidí při zakončení olympijských her a nedávno mu byl udělen titul ‚Pěvec roku‘ na International Opera Awards. V listopadu tento zpěvák debutuje v Praze.

„Obecně nemám rád příliš rychle dělané projekty.“

„Je mi sympatická charakteristická ostravská mentalita.“

„Víte, já nejsem žádný guru nové hudby.“

Mezi 12. a 21. listopadem se koná již dvacátý ročník festivalu soudobé světové orchestrální tvorby Hudební fórum Hradec Králové. Tento festival organizuje a hostí hradecká filharmonie, její šéfdirigent Kaspar Zehnder však na druhém festivalovém koncertě 14. listopadu vystoupí spolu s hostující Janáčkovou filharmonií Ostrava. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz povídá nejen o jednotlivých skladbách, které v rámci večera zazní, ale také o svém vztahu k oběma zmíněným orchestrům.

„Mám nehorázné štěstí, že jsem se na první pokus dostala k pedagogovi, který mi sedne jak hlasově, tak lidsky.“

„Ve škole nás naučí zpívat, ale neporadí, jak se máme prosadit a uchytit.“

„Pro nás mladé je téma genderové vyváženosti hodně důležité.“

Mladičká sopranistka Nela Karolína Sojková na sebe minulý týden strhla pozornost tuzemské hudební veřejnosti, když na Mezinárodní pěvecké soutěži v Karlových Varech vyhrála kategorii Operní naděje. Ve Varech soutěžila už potřetí, v předešlých letech si odnesla čestná uznání. Letos to tedy konečně vyšlo. Její letošní vítězné tažení po soutěžích navíc započalo už na pěvecké soutěži Allegro a pokračovalo na Mezinárodní pěvecké soutěži Lav Mirski Osijek v Chorvatsku, odkud si kromě první ceny odvezla i cenu pro absolutního vítěze celé soutěže.

„Pachatelem vraždy v příběhu není Kostelnička, ale konvence, které ji k tomu dovedly.“

„Ženy chápou, jak inscenovat Jenůfu, protože ví, jaké to je osm dní po porodu, kdy vás bolí každý krok, každé napití se čaje…“

„Jenůfa si de facto bere muže, který ji fyzicky napadl a následně jí byl vnucen za manžela, protože nikdo jiný už by si jí nevzal.“

Veronika Kos Loulová vystudovala obor operní režie na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění a obor alternativního divadla na Divadelní fakultě téže instituce a je zakladatelkou a uměleckou ředitelkou spolku Run Operun. Od sezony 2022 vede soubor opery a operety Moravského divadla Olomouc, a stala se tak nejmladší šéfkou opery v Evropě. Nyní pod titulem Jenůfa připravuje v Olomouci nové nastudování Janáčkovy Její pastorkyně, které ve dvou termínech uvede i na festivalu Janáček Brno.

„Vzhledem k množství hodin strávených společně na zkouškách je stejně důležité i lidské pochopení, velká míra tolerance a ideálně skutečná rovnoprávnost všech členů souboru.“

„Jsem přesvědčen, že mnoho inspirací Mahlerovy hudby pochází z Vysočiny a z okolí Jihlavy.“

„Možná, že je v tom něco symbolického, až prorockého, že tento svůj klavírní kvartet opustil.“

Festival Dny Bohuslava Martinů letos zahajuje 14. listopadu v Sále Martinů, a to ryze česky s tvorbou Martinů, Smetany a Mahlera. Ačkoliv… můžeme vlastně Gustava Mahlera považovat za českého skladatele? Jak vypadá jeho málo hraná raná tvorba? A co vše je zásadní pro fungování komorního souboru? Nejen tato témata portálu KlasikaPlus.cz poodkryli hlavní aktéři zmíněného koncertu, violista Jiří Kabát a za Dvořákovo trio houslista Jan Fišer.

„Hlavně jsme se chtěli vymanit z kategorie ´netradičních souborů´. Po těch čtyřiceti letech snad mohu říci, že se to podařilo.“

„Zatímco v prvních letech jsme hráli hodně staré hudby, v současné době je těžiště spíš v hudbě dvacátého a jednadvacátého století. Trochu se mi po Vivaldim stýská.“

„Je to dost náročné a musí se to pořád pěstovat.“

Pražské kytarové kvarteto si v září 2024 koncertem připomnělo čtyřicet let. Bylo založeno v roce 1984 na Pražské konzervatoři a první vystoupení mělo pak 9. ledna 1985 v tehdejším Domě umělců, dnešním Rudolfinu. Virtuozita členů a široké výrazové schopnosti souboru během let inspirovaly řadu českých i zahraničních skladatelů ke zkomponování děl přímo pro kvarteto. Soubor má v repertoáru i vlastní transkripce skladeb různých stylových období. Historii PGQ psali mimo jiné Khaled Arman, Jiří Voborský, Marek Janda, Jiří Mrhal, Jan Tuláček, Martin Sauer a do loňska rovněž Václav Kučera. Marek Velemínský, umělecký vedoucí, v něm hraje od počátku. Jako zakladatel už jediný. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz bilancuje a také opatrně hledí kupředu.

„Když ze sebe chcete vydat to nejlepší a jdete do toho zodpovědně a s nasazením, kolikrát si svůj výkon ‚užít‘ ani nestačíte.“

„Titul laureáta je obrovská pocta a závazek.“

„Nejkrásnější bylo, když mi tyto legendy vyjádřily podporu a popřály mi hodně štěstí a zdravý hlas do budoucna. Prý jim dělám radost.“

Ostrava je líhní hudebních talentů a tato věta není floskule. Jedním z nových příkladů může být mladý ostravský barytonista Theodor Šimáček, který letos získal na 58. Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech první cenu v kategorii Operní naděje. Student Janáčkovy konzervatoře v Ostravě se přitom zpěvu intenzivně věnuje pouze několik let. Cenu Magdalény Hajóssyové převzal osobně z rukou legendární sopranistky, k úspěchu mu blahopřály i další osobnosti operního parnasu jako Eva Randová a Peter Dvorský.

„Písně nejsou něčím, co bych se snažil zpívat jiným způsobem, ale zároveň jsou samozřejmě mnohem intimnější.“

„Uvažovat nad textem, ne ho mít jen jako prostředek pro zazpívání melodie.“

„Čím jsem starší, tím víc oceňuju pozdější nahrávky, kde je cítit víc obsahu. I když už třeba hlas někde dělá kompromisy…“

Adam Plachetka chystá na 24. ledna 2025 narozeninový koncert v pražské O2 Aréně. Do té doby ho však mimo jiné čeká vystoupení na festivalu Janáček Brno v operách Věc Makropulos a Příhody lišky Bystroušky a k tomu 9. listopadu festivalový písňový večer. Program je nazván podle ústředního Smetanova cyklu Večerní písně. Za doprovodu pianisty Davida Švece má pak obdobný „Liederabend“ ještě v Šumperku a Olomouci a 16. prosince v pražském Rudolfinu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, jak ke koncertním písním interpretačně přistupuje a jak s klavíristou program vybírali a koncipovali. Ale dává nahlédnout i do toho, co doma s manželkou zpívají malým dcerám.

„Orchestr bojuje ze všech sil o přežití a netuší, jestli zbankrotuje tento, nebo až příští měsíc.“

„Šikovný dirigent z něj dokáže dostat výkon plně srovnatelný s většinou regionálních orchestrů.“

„Představovat plány na rok 2025 je bohužel poněkud předčasné.“

Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, nejstarší těleso svého druhu na našem území, bojuje o přežití. Navzdory všem zásluhám i svému renomé se momentálně nachází ve velmi nepříznivé ekonomické situaci, a proto se „nástupnický“ rozhovor s Janem Duškem, jeho novým ředitelem, točí především kolem těchto problémů, zděděných po předchůdcích.

Výlety páně Broučkovy jsou ryzí Janáček, sarkastický, zkratkovitý, pichlavý a úderný, nemilosrdně tepající českého maloměšťáka.“

„Režisér posouvá děj do obecnější roviny, právě aby to bylo srozumitelné i mimo český prostor.“

„Vše je psáno hrozně vysoko; je to exaltované, exponované a fragmentální zpívání. Zejména tenoři mají obtížné party.“

Dirigent a skladatel Marko Ivanović působí od roku 2015 jako šéfdirigent opery Národního divadla v Brně. Za tu dobu má za sebou mnoho úspěšných inscenací, jeho největší inspirací jsou však opery Leoše Janáčka. Čerstvě realizoval 1. listopadu premiéru Janáčkovy opery Výlety páně Broučkovy, která se současně stala i slavnostním zahájením festivalu Janáček Brno.

„I když je Vlasta obsahem menší role nežli třeba Carmen nebo Santuzza, mám pocit, že v ní dokážu ukázat vše, co umím.“

„Jen pěvec, který umí dokonale ovládat svůj hlas, zvládne správně interpretovat i písňový repertoár.“

„Charles Spencer má na Dvořáka svůj vlastní názor nezatěžkaný naší hudební tradicí.“

Ester Pavlů je jednou z našich předních dramatických mezzosopranistek. V této sezóně nově vystoupí na své domovské scéně v Národním divadle v Praze v roli Vlasty v novém nastudování Fibichovy Šárky, načež ji zde můžeme slyšet i jako Carmen, Santuzzu (Sedlák kavalír) a Cizí kněžnu (Rusalka). Mimo to často vystupuje v lotyšské Rize a častá je i její spolupráce s našimi orchestry. Se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK přednese na konci sezóny Berliozův mistrovský písňový cyklus Letní noci. Písním věnovala i své první profilové CD, které nedávno natočila s pianistou Charlesem Spencerem. O rozhovor jsme ji požádali po návratu z USA, kde vystoupila v Kennedyho centru ve Washingtonu na recitálu se slovenským pianistou Róbertem Pechancem.

„Festival MusicOlomouc založil roku 2009 Jan Vičar.“

„Programové zadání pro zahraniční ansámbly bylo, aby minimálně půlka programu byla česká.“

„Orchestrální koncert soudobé hudby je na organizační a dramaturgické rovině trochu oříšek.“

V posledních týdnech se uskutečňuje již 16. ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc. Pět koncertních akcí je letos rozprostřeno od 16. října do 7. listopadu. S dramaturgem festivalu, olomouckým klavíristou a skladatelem Markem Keprtem jsme si povídali nejen o programech jednotlivých koncertů, ale také o historii akce a jejím dramaturgickém směřování.

„Mám rád českou hudbu, hudebníky a tradici. Miluji všechno české.“

„Umění stojí na hodnotách, které vyznáváme a kterým věříme.“

„Hudba nemůže spasit svět, ale může poskytnout útěchu.“

„Dobrý den,“ ohlásí se česky z telefonního čísla s italskou předvolbou sir András Schiff k telefonickému rozhovoru. Podzimní dny tráví ve svém domě ve Florencii, kde rehabilituje se zlomenou nohou. V rozhovoru pro KlasikaPlus.cz popisuje svůj vřelý vztah k Česku, české hudbě a skladatelům, ale i pocity z politické situace v Evropě nebo to, jak pomáhá budovat kariéru mladým talentům. Schiff zítra v Rudolfinu zahájí Klavírní festival Rudolfa Firkušného.

„Baví expresivní jazyky, které jdou ruku v ruce s dramatem.“

„Chvilky při úniku na Měsíc a další dobrodružství přinutí pana Broučka změnit pohled na ostatní i na sebe sama.“

„Janáček i Britten se umí za pomoci jen mála tónů nebo taktů dostat s patřičným účinkem k jádru věci.“

Britský tenorista Nicky Spence, který se představí na festivalu Janáček Brno v titulní roli inscenace opery Výlety páně Broučkovy, nepřijíždí do Brna poprvé. Během minulém ročníku Janáčkova festivalu tam zpíval Zápisník zmizelého. Tenorové role z Janáčkových oper interpretuje na světových scénách a považuje je za důležitou součást svého repertoáru, spolu s úlohami z oper německých či britských autorů.

„Janáčkův svět mě zastihnul nepřipraveného, šokoval mě.“

„Problémem pana Broučka také je, že nemá žádná silná přesvědčení.“

„Radši hledám cestu, jak cizí dílo oživit, než abych na ně jako grafitti nastříkal vlastní verzi.“

Když posloucháte operního režiséra Roberta Carsena mluvit o Janáčkovi, víte, že jste narazili na opravdu oddaného vyznavače díla tohoto skladatele; fascinaci Janáčkovými operami přitom ilustruje samotný fakt, že už režisér ztvárnil téměř všechny. Za pár dní 1. listopadu má v brněnském Národním divadle premiéru další Carsenova inscenace, tentokrát Výletů páně Broučkových. Robert Carsen o ní zatím nemluví konkrétně. Je ale zřejmé, že jej satirická, absurdní látka upoutala, byť s sebou podle něj nese řadu často poměrně specifických výzev. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz jsme téměř symbolicky vedli na Broučkově Malé Straně.

„Petr Altrichter je zárukou nespoutaného, strhujícího pojetí.“

„Dvořák dokáže nadchnout jak naprostého laika, tak i hudebního znalce.“

„Česká hudba ve světě jistě zaujímá přední místo.“

Sté čtyřicáté výročí vzniku Dvořákovy kantáty Svatební košile oslaví 30. října koncert ve Smetanově síni Obecního domu. S orchestrem Prague Philharmonia a pěvci Českého filharmonického sboru Brno vystoupí pod taktovkou Petra Altrichtera také trio sólistů. Tenorové sólo je svěřeno Richardu Samkovi, který v programním kusu na motivy Erbenovy balady ztvární part Umrlce. Zpěvák v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zejména výrazně kvituje dosah letošního Roku české hudby.