„Setkání s podobně pracujícími a nadšenými dětmi v nesoutěživém milém pracovním prostředí jsou prostě úžasná.“

„Hlavně v Čechách mi chybí větší podíl výuky improvizace a dětské tvorby v hudebním oboru.“

„Je nádherné sledovat, jak se stírá rozdíl mezi profesionálem a žákem.“

‚Za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog.‘ To je motto stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART, která se nezaměřuje jen na mladé talenty, ale ke spolupráci s profesionálními mentory přibírá také pedagogy, s nimiž nadané děti pracují především na základních uměleckých školách. Ti svou prací a osobním nasazením výrazně přispívají k rozvoji talentovaných dětí a mládeže a mnohdy představují kritický prvek určující budoucí úspěšnost mladých hudebníků. Těch, kteří míří k profesionální dráze, ale i těch, pro které hudba zůstane ‚jen‘ zálibou. V návaznosti na seriály rozhovorů s mentory Akademie MenART portál KlasikaPlus.cz přistoupil k přípravě třídílného rozhovoru s vybranými hudebními pedagogy, kteří se dostali do užší nominace na letošní Cenu pro výjimečné pedagogy ZUŠ udělovanou akademií. 

Patnáct pedagogů z celé České republiky v rozhovoru hodnotí přínosy Akademie MenART, zamýšlí se nad výzvami, které v dnešní době stojí obecně před tuzemským základním uměleckým školstvím, ale i nad tím, jak by měl sektor spolupracovat s profesionální sférou a co je pro rozvoj mladých hudebníků v dnešní době klíčové. Napříč obory i regiony se pedagogové shodují, že MenART je pro všechny jedinečná příležitost, inspirace, ale i radost…

Čím primárně podle vaší zkušenosti prospívá mladým hudebníkům zapojení do Akademie MenART? A čím je koncept MenARTu výjimečný v porovnání s jinými vzdělávacími platformami, s nimiž přicházíte do styku?

Alexandra Pallasová (ZUŠ Litoměřice; obor klavír): Akademie MenART byla pro mé žáky něco jako hudební rozcestník, který těm talentovaným nabídne jiné směry a také pohled za oponu profesionálního hudebního světa. Tato akademií nabídnutá cesta nám pomohla v neustálém celoročním pracovním nasazení a preciznější práci na skladbách. Výjimečnost projektu je v možnosti vzdělávání v tandemu: mentor – žák a učitel a vzájemném hudebním sdílení v delším časovém úseku. Dává to prostor k prohloubení vztahů a vzniku nových, nejen hudebních zážitků.

Lada Štěpánková Polcarová (ZUŠ Vysoké Mýto; obor příčná flétna): Myslím, že MenART je naprosto unikátní vzdělávací platforma, která zde chyběla a je velmi potřebným počinem pro mladé nadšené muzikanty. Šikovné děti, které nadstandardně hudbu milují a věnují se jí velmi poctivě, potřebují kontakt se špičkovým mentorem a jeho cenné rady. Setkání s podobně pracujícími a nadšenými dětmi v nesoutěživém milém pracovním prostředí jsou prostě úžasná.

Jana Šumníková (ZUŠ Žerotín, Olomouc; obor klavír): Výuka v Akademii MenART je rozfázovaná do celého školního roku, což umožňuje daleko systematičtější práci než třeba na letních týdenních kurzech či jednodenních seminářích. Student MenARTu získává příležitosti zahrát na zajímavých koncertech, vchází do povědomí hudebního dění a potkává stejně nadšené muzikanty.

Magdalena Zikmundová (ZUŠ Nymburk; obor klavír): Neměla jsem do té doby zkušenosti s jinými vzdělávacími platformami a setkání s MenARTem bylo mojí první. Trochu jsem se proto obávala, jestli si účast v akademii ‚zasloužíme‘. Dočkaly jsme se mimořádně milého přijetí, které okamžitě rozpustilo naše obavy a dodalo mně i mojí žákyni důvěru, že jsme na správném místě. Práce s vynikajícím umělcem, interpretem a pedagogem (v našem případě to byl pan Karel Košárek) pro nás byla nesmírně inspirující v mnoha ohledech a od prvních momentů jsme pociťovaly především důvěru v to, že jdeme správnou cestou. Obrovský přínos vidím především v tom, že se jednalo o dlouhodobou, systematickou spolupráci, kdy jsme po dobu celého jednoho roku měly možnost pracovat na svém repertoáru a sledovat pod vedením mentora posun v naší práci

Jaké přínosy akademie pozorujete pro vlastní pedagogickou práci?

AP: Mám možnost vidět děti v nových situacích, poznáváme se více do hloubky. Vše se pak odráží na zlepšení kvality výuky v běžném školním procesu. Získávám nové metodické i repertoárové poznatky a tipy od skvělých mentorů a kolegů.

LŠP: Při setkání s mentorem se vždy dozvím něco podnětného pro mou výuku, mentor se může na skladbu či na hru žáka podívat svým úhlem pohledu a svými bohatými zkušenostmi, vidí ho ve větším časovém odstupu. Osobně při těchto setkáních načerpám spoustu informací a mezi jednotlivými lekcemi se je pak snažím postupně promítat do žákova hraní.

JŠ: Přínosem je jakákoliv rada zkušeného umělce a zároveň pedagoga, ať už pocházejí od vzdělávací platformy MenART, soukromých konzultací či hudebních kurzů. Já určitě ráda vzpomínám na velmi inspirativní hodiny u klavíristy Iva Kahánka. Měla jsem například možnost si ověřit, zda mé vedení žáka se ubírá správnou cestou.

MZ: Působení v MenARTu mi dodalo především pocit nebát se vystoupit z pohodlné zóny naší třídy a známého prostředí domovské školy. Dostali jsme možnost konfrontovat naše snažení s renomovaným umělcem i před ostatními účastníky MenARTu, kteří byli mnohdy přítomni na hodinách a byli tedy další inspirací. Mohli jsme tak sdílet názory na společnou věc.

Jaké výzvy naopak tato vzdělávací platforma před pedagogy staví?

AP: Připravit s dětmi také repertoár včas na každé setkání (mimo mnoha dalších akcí), to znamená být dobrý psycholog a motivátor, ale i řidič automobilu… (smích)

LŠP: Pro mě čtyři roky práce v MenARTu nebyly výzvou, ale velikou radostí a těšením se jak na setkání s mentorem a ostatními stipendisty, tak na krásná vystoupení na výjimečných koncertech. Moc ráda a pečlivě jsem se na setkání s mentorem připravovala.

JŠ: Dál u žáka rozvíjet vše pozitivní a inspirující, co získal v hodinách s mentorem.

MZ: Velkou výzvou je pokračovat dále ve snažení započatém při působení v MenARTu. Udržet úroveň a tempo. Bylo skvělé, že MenART s námi i po skončení ročního pravidelného setkávání zůstal v kontaktu a dostali jsme příležitost účinkovat na koncertě.

Co je podle vás při práci s mladými talenty v dnešní době klíčové, pokud mají ambice věnovat se hudbě v budoucnu profesionálně?

AP: Vztah mezi učitelem a žákem založený na důvěře a neustálém vzdělávání se pedagoga v oboru tak, aby mohl vést žáka zdravým směrem. U dětí je důležité využívat soutěže, festivaly, koncerty k posouvání uměleckých a technický aspektů ve hře na nástroj a sbírání nových zkušení, ale neomezit pohled dětí na hudbu pouze jako na cvičení na nástroj. Mé poslání je prohlubovat komplexní cítění hudby u dětí, podporovat žáky také ve sborovém zpěvu, komorní hře, improvizaci, vlastní tvorbě a jiných hudebních aktivitách.

LŠP: Za mě je velmi důležité podchytit talent co nejdříve a poctivě a do detailu s žákem pracovat, rozvíjet ho ve všech směrech, být velmi důsledný, co se týče techniky hry, správných návyků, hudebního cítění, pomáhat mu v systematické práci na sobě a vždy ho podpořit. Také je, myslím, velmi důležité účastnit se různých seminářů, konzultací, soutěží, workshopů, nebo opustit svou třídu a vyjet kamkoliv, kde můžeme načerpat nové informace. A být pro žáka vždy oporou.

JŠ: Kromě vlastního talentu, systematické práce s pedagogem na ZUŠ a podpory rodičů je klíčová rozmanitost uměleckých vzorů, pedagogických názorů a přístupů. Mám na mysli účast na prázdninových hudebních kurzech, jednotlivé konzultace s umělci, či právě zapojení do MenARTu. Mladý interpret pak může porovnávat rozdílné přístupy, konfrontovat je se svým vlastním cítěním a následně si vybrat, co je jeho osobnosti nejbližší. A hlavně nesmí ztratit lásku k hudbě.

MZ: Je nesmírně důležité těmto mimořádným žákům pomoci nastavit od počátku jejich cesty jakýsi systém. Umožnit jim co nejširší rozhled v hudebním světě, a především probudit v nich lásku k vybranému nástroji a přesvědčení, že jejich mnohdy nelehké snažení má obrovský smysl a neopakovatelnou výjimečnost.

Jak vaši žáci reagují na nové impulzy a zpětnou vazbu od mentorů? Překvapilo vás ve vaší praxi něco?

AP: Pan profesor Karel Košárek dokáže velmi empaticky a citlivě komunikovat se žáky, děti ho přirozeně respektují a těší se na každou lekci. Překvapil a inspiroval mě náš mentor právě oním respektujícím způsobem komunikace, děkuji mu za možnost zlepšit i v tomto moji výuku.

LŠP: Moji nejšikovnější žáci jsou zvyklí jezdit na spoustu akcí a pracovat s profesory, například i na prázdninových kurzech Letní flétny v Českých Budějovicích či Bystřické letní flétny, takže nás zatím nic nepřekvapilo, naopak jsem na ně byla vždy hrdá, jak dobře reagují na nové podněty a snaží se posunout ve svém hraní.

JŠ: Každé talentované dítě s touhou po poznání prožívá naplno setkání s umělcem a každý nový poznatek nasává jako houba.

MZ: Nejprve jsme měly trochu obavy, jestli obstojíme s tím, s čím přicházíme, ale dostalo se nám takové důvěry, že moje žákyně v hodinách pana Košárka skvěle reagovala a velmi přirozeně si na jeho vedení zvykla a díky jeho přátelskému přístupu smysluplně spolupracovala. Každá hodina pro nás byla i určitým závazkem splnit zadání pro příští lekce.

Jaké vidíte největší výzvy současné výchovy na ZUŠ v tuzemsku a co by se případně podle vás mohlo/mělo změnit?

AP: Domnívám se, že zušky mají velký prostor přizpůsobovat výuku dětské kreativitě, ale v rámci Školního vzdělávacího programu se to mnohdy neděje, vždy záleží na lidském faktoru a finančních možnostech školy. Hlavně v Čechách mi chybí větší podíl výuky improvizace a dětské tvorby v hudebním oboru. Věřím, že se to časem a třeba i díky zajímavým podnětům z oblasti nových přehlídek a festivalů změní.

LŠP: Za mě je velice potřebné neustálé vzdělávání pedagogů, jejich zájem se zlepšit a posunout ve své práci, jezdit na konzultace, semináře, soutěže, setkávat se s ostatními kolegy. Za nás flétnisty k tomu velmi dobře slouží i Česká flétnová asociace, která má toto za cíl. Často bohužel už ze školy nepřijde pedagog dobře připravený a nesnaží se na sobě pracovat, úroveň výuky na ZUŠ je za mě velmi, velmi rozlišná. A to je škoda, každý žák by měl mít nejen na ZUŠ pedagoga, který má o něho zájem a svou práci dělá dobře a rád…

JŠ: Výchova na ZUŠ je v ČR velmi rozšířená a oblíbená. Je určena nejen pro výjimečné talenty, ale i pro průměrně hudebně nadané děti, které získávají do života smysl pro povinnost, trpělivou práci, tvořivost, kultivovanost a schopnost naslouchat. To jsou hodnoty, které se ze společnosti vytrácejí. Jen malé procento žáků se nakonec vydá na cestu profesionálního umělce. Takoví si ale zaslouží získat příležitosti, které nabízí MenART.

MZ: Největší výzvou je určitě obstát v dnešní konkurenci na poli trávení volného času našich dětí. V obrovském tlaku rozvoje technologií dát do protiváhy to, že se student věnuje systematicky a dlouhodobě hře na hudební nástroj! Shledávám jako nesmírně důležitý úkol nás všech pedagogů na hudebních školách všech úrovní pomoci našim svěřencům v tomto snažení probouzejícím jejich fantazii, citový vklad, tvůrčí myšlení a prohlubujícím jejich kreativitu.

Jak by se podle vás měla vyvíjet spolupráce mezi základním uměleckým školstvím a profesionální uměleckou sférou?

AP: Akademie MenART, ZUŠ Open udávají skvělý směr. Rozvíjí se ale také hojná spolupráce mezi zuškami a konzervatořemi v jednotlivých krajích, tam bývá možná podpora širšího spektra žáků, nikoliv pouze těch vybraných. A to jsou dle mého názoru doširoka otevřené dveře pro aktivní pedagogy a hudbu milující děti, proto bych těmto projektům dala větší podporu.

LŠP: Myšlenka MenARTu je v tomto směru skvělá – spolupráce s profesionálními hudebníky je nesmírně inspirativní a přínosná. Mělo by jí být mnohem víc, protože obohacuje obě strany.

JŠ: Myslím si, že už se v současné době hodně změnilo. Za mého mládí jsem ze zušky koukala k výšinám konzervatoře a z konzervatoře k výšinám vysoké umělecké školy. Všechno bylo nové.  Nyní jsou všechny nabízené platformy vzdělávání skvělé a dávají žákům ZUŠ možnost setkat se s profesionalitou a posouvat se rychleji a komplexněji dopředu.

MZ: Shledávám důležitým nastolit jakousi otevřenost a spolupráci. Přesně tak, jak to ukazuje MenART. Je nádherné sledovat, jak se stírá rozdíl mezi profesionálem a žákem; jak renomovaný hudebník  ‚tančí‘ kolem svého studenta a snaží se mu přiblížit své myšlenky. Je skvělé vidět žáky a jejich mentory na jednom pódiu ve vzájemné, doplňující se souhře.

Kdybyste měl/a popsat MenART jen třemi slovy, jaká byste zvolil/a?

AP: Sdílení. Poznání. Radost.

LŠP: Spolupráce. Zkušenost. Radost. 

JŠ: Příležitost. Profesionalita. Nadšení.

MZ: Důvěra. Spolupráce. Inspirace.

……………

První a druhý díl rozhovoru čtěte ZDE a ZDE.

Foto/zdroj: z archivů pedagogů a Zušek

Facebook X E-mail WhatsApp