PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Na jazzu mám nejraději vedle svobody především blízkost a hluboké hudební propojení s ostatními.“

„Klasika i jazz stimulují představivost, kreativitu a mnohdy se dotýkají věcí, které přesahují naše běžné každodenní vnímání.“

„Při improvizaci musí být ruka schopna měnit na poslední chvíli směr a způsob úhozu.“

Pražský koncertní cyklus Hybatelé rezonance, za kterým stojí největší evropský výrobce klavírů C. Bechstein, představuje v profilových recitálech výrazné osobnosti české klavírní školy. Program Víta Křišťana se 8. dubna v Anežském klášteře vyhne světu klasiky: dotkne se jazzových standardů i světa improvizace. Pianista a skladatel patřící mezi vůdčí osobnosti současného tuzemského jazzu, známý jako sólista i z několika formací, se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zamýšlí nad momenty spojujícími jazz s klasikou a nad rozdíly mezi pianistickou technikou v obou žánrech, ale také například hodnotí polskou hudební scénu.

„Miroslav Košler dokázal strhnout a trvale vtáhnout do toho, co měl rád.“

„Part dětského sboru v Janáčkovi je velice obtížný, ne úplně pohodlný, s poměrně velkými nároky na znělost, navíc najdeme několik sólových výstupů, kdy každý zpěvák je sám za sebe.“

„Když je chlapecký hlas dobře vedený, tak mutace probíhá násobně kratší dobu, než u ostatních.“

Českých sbormistrů na plný úvazek jistě není více než sto. Nejspíš ani padesát a možná ani dvacet. Petr Louženský je jedním z těchto „vyvolených“. Absolventa vysokoškolských oborů arabština a hebrejština, milovníka soudobé hudby a hlavně sbormistra koncertního oddělení Kühnova dětského sboru ke sbormistrovstí přivedla výrazná osobnost Miroslava Košlera, jako vedoucí tělesa rostl pod patronátem Jiřího Chvály. V současnosti sbor kromě jiného připravuje koncertní provedení Příhod lišky Bystroušky s Jakubem Hrůšou a Českou filharmonií.

„Deutsche Radio Philharmonie hraje jak s přístupem historicky poučené interpretace, s velmi jasnou texturou i strukturou.“

„Clevelandský orchestr je excelentní a jeho koncertní síň Severance Music Center je akusticky vynikající.“

„Interpretace oper Richarda Wagnera jsou pro mne velkou výzvou. Při jejich provedení vždy usiluji o vnitřní tah a dramatickou přitažlivost.“

Významný finský umělec Pietari Inkinen, někdejší šéfdirigent Pražských symfoniků a nyní šéfdirigent Deutsche Radio Philharmonie a hudební ředitel KBS Symphony Orchestra v Soulu, vydal letos v Německu nahrávku dvou symfonií Antonína Dvořáka. V letošní sezóně debutoval s Clevelandským orchestrem v USA a v březnu oslavil s jihokorejským orchestrem…

„Člověk se ptá po vlastních kořenech právě tehdy, když je z nich vytržen nebo když je postaven před zrcadlo.“

„Housle jsou ve skladbě šamanem, tím kdo posluchače vede.“

„…aby to nevypadalo, že píšu pouze pro pravěké nehratelné nástroje.“

Na festivalu Pražské jaro 2024 bude skladatel Kryštof Mařatka dirigovat světovou premiéru svého houslového koncertu Svatyně – v hlubinách jeskynních maleb. Je holdem pravěkým uměleckým projevům dochovaným ve Francii. Autor žijící již tři desetiletí souběžně v Praze a v Paříži v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o původu umění, o lidské identitě a o potřebě uměleckého vyjádření, spojené s lidmi odjakživa. Zmiňuje také práci na opeře na motivy románu Továrna na Absolutno od Karla Čapka, díle určeném pro Národní divadlo Brno, a vrací se k březnovému provedení svého klarinetového koncertu Luminarium Filharmonií Hradec Králové. Sólistou byl jeho dvacetiletý syn Yan, student Pařížské konzervatoře.

„Reakce publika byly tak euforické, že jsem to za celý život na operní inscenaci snad nezažil.“

„Smetana neuvěřitelně táhne i po dvou stech letech.“

„Jeho kreativita – všem klackům, ranám a příkořím navzdory – je trvalou inspirací.“

Uvedení všech osmi Smetanových oper v Národním divadle moravskoslezském vzbudilo mimořádně široký ohlas. Na sociálních sítích se dalo číst „…tohle se Ostravě fakt povedlo – důvod, proč sednout na vlak na Svinov…“ nebo „…my, co jsme strávili osm večerů v divadle, jsme se cítili mimořádně, z neopakovatelné atmosféry, kterou jsme mohli zažít, budeme čerpat dlouho…“. Mezi pozitivně reagujícími byl i publicista a kytarista Milan Bátor. Povedlo se propojit tradici s naprosto aktuálním a moderním chápáním Bedřicha Smetany – po dvou staletích jeho hudba funguje s naléhavostí a pochopením, které mu jeho generace nedopřála, napsal o cyklu. V RozhovoruPlus to doplňuje úvahami o praotcích české hudby, o českosti a světovosti Smetanovy hudby i o nesoudnosti některých režisérů a „žvanění hudebního ideologa Zdeňka Nejedlého“. Smetana je podle Bátorových slov klasik, který se nemůže omrzet.

„Se vší odpovědností mohu prohlásit, že Výlety páně Broučkovy jsou nejobtížnější operou, jakou jsem kdy dirigovala.“

„Janáčkova hudební řeč je zcela nenapodobitelná. Přesně díky tomu je jedním z nejzajímavěhších hudebních tvůrců dvacátého století.“

„Janáčka polská divadla moc často ještě nedávají. Doufám, že se to změní.“

Teatr Wielki v Poznani připravil na dnešní večer polskou premiéru Výletů páně Broučkových od Leoše Janáčka. Režisérem inscenace, koprodukce s Grange Park Opera v Surrey na jihu Anglie, je Brit David Pountney, diriguje Katarzyna Tomala-Jedynak. Ta v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přiznává, že dílo neznala, že však Janáčkovu hudbu miluje. Jsou v ní podle jejích slov autentické city, nádherná hudba a pravdivost. Právě proto operní tvůrci tak dychtivě sahají po jeho dílech, je přesvědčena.

„Nejhlavnější není úspěch a první místo, ale radost z toho, co děláte, a to obrovské vítězství nad sebou samými.“

„Musím říct, že ty nejmladší kategorie častokrát nejvíce potěší.“

„Už se stalo, že přijeli dokonce i žáci těch, kteří soutěžili v prvních ročnících.“

Ve dnech 8. až 10. března se v prostorách Gymnázia a hudební školy hl. m. Prahy konal patnáctý ročník soutěže ve hře na klasickou kytaru PRAGuitarra Clásica. Je na místě zdůraznit, že už patnáctý, a podobně, jako se to už stalo v minulých ročnících, že absolutní vítězkou se stala nikoli soutěžící z nejvyšší čtvrté kategorie, ale ze třetí. Je to Nadia Czerska z polské Bydhošti. A cenu pro nejmladšího účastníka předali do ruček Antonie Muchové, žačky ZUŠ Brno Veveří.

„Neumím si představit život bez koncertů, ať už v roli interpreta nebo posluchače.“

„Atmosféra živého vystoupení a vnímavé publikum je v určitém ohledu nenahraditelná.“

„Myslím, že bychom si měli vážit možností, které nám dává systém českého hudebního školství.“

Přední český klavírista a pedagog Gymnázia a hudební školy hl. m. Prahy Marek Kozák dle svých slov získal nálepku klavíristy, který nehraje jen repertoárová díla. A v takovém duchu je i jeho poslední nahrávka s díly Kovařovice, Kaprálové a Bořkovce. Interpret se však přirozeně věnuje i dílům zavedeným: 20. března vystoupí v Mariánské Týnici s uskupením Krása Quartet nebo později, 5. června na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka, 17. června na Smetanově Litomyšli či ke konci roku na bienále Janáček Brno.  V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vedle otázky hudebního objevování věnuje také v Čechách nápadnému fenoménu základního uměleckého školství.

„Porucha na lodi Nautilus je vyloženě rodinná opera.“

„Skladba by měla ukázat, co všechno Komorní filharmonie Pardubnice umí… A ještě jsem neřekl, jak se jmenuje: Gingerbread.“

„Pro mě je rozhlas hlavně kulturní institucí.“

Radio, to je název díla, které na 11. března nastudoval pro premiéru Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Jeho autor Lukáš Hurník skladbu nazývá symfonickým dokumentem. Hudebními prostředky se totiž pokusil připomenout klíčové okamžiky ze stoleté historie veřejnoprávního rozhlasu, který v tehdejším Československu začal vysílat v roce 1923. V RozhovoruPlus však mluví nejen o této novince, ale i o třech svých dalších skladbách, které v příštích měsících také zazní v tuzemsku poprvé. Stane se tak v Brně, ve Znojmě a v Pardubicích.

„Každá tradice buď roste, nebo slábne; již stagnace je projevem úpadku: časté opakování stejných skladeb tradici neprospívá.“

„V gregoriánském chorálu jsem našel spoustu jedinečných věcí, o kterých jsem dříve neměl tušení a které výrazně promlouvají do přítomnosti.“

„Krása není v oslnivých výkonech, v nadšení publika a v médiích. Krása může být neúspěšná a může skončit i na kříži.“

V dalším dílu volné série rozhovorů s brněnskými skladateli se o poslání hudby, kompozicích v unisonu, ale také třeba o konci postmoderny pro portál KlasikaPlus.cz rozhovořil Pavel Zemek Novák.

„Nejedlý zdůrazňoval Smetanovo češství, mně přijde důležité zdůrazňovat Smetanovu světovost.“

„Jakkoli se to s ním v minulosti přehánělo, má smysl bavit se o něm i dnes, protože už to může probíhat v úplně jiném tónu.“

„Smetana má na to, abychom ho mnohem víc než dosud dostali do světa.“

Nové promýšlení faktů o „zakladateli české národní hudby“ nabízí spisovatel Pavel Kosatík. V knize Bedřich Smetana – Životopis, která vychází v březnu 2024 k dvoustému jubileu skladatele, dává jasné podněty. Světová hudba v tuzemsku podle něj nezačala vznikat až s Dvořákem, Janáčkem a Martinů, ale stejný potenciál má už Smetanovo dílo. Jen se to nějak moc dlouho přehánělo s tvrzením, že jeho hudba je především česká…

„Nelze být na sto procent současně sólistou a orchestrálním hudebníkem.“

„Dokonce jsem nahrál i koncert pro kontrabas!“

„Myslím, že zvuk každého umělce je zrcadlem jeho duše.“

Respektovaný maďarský trumpetista Gábor Boldoczki stráví následující týdny spoluprací s českými orchestry. S francouzským programem vystoupí za doprovodu Janáčkova komorního orchestru v Ostravě a následně společně odjedou na turné po Německu. V druhé polovině března společně se Sergejem Nakarjakovem a Pražskými symfoniky představí v české premiéře Trumpetový dvojkoncert od Fazıla Saye.

„Milada je heroina, která má nádherné zpívání.“

„A víte, že je to moje první role v češtině? Ale je to taková podivná čeština.“

„V Melbournské opeře jsem byla Amelií z Verdiho Maškarního plesu, za ni jsem v roce 2014 získala prestižní cenu Green Room Award.“

Csilla Boross je maďarská sopranistka, kterou ocenilo české operní publikum zejména v roce 2009, kdy ji vidělo jako Čo-Čo-San v Pucciniho opeře Madama Butterfly v Janáčkově divadle. Za ztvárnění této postavy dostala v roce 2010 Cenu Thálie; následně se jí otevřely dveře na světová jeviště. Nyní se vrací na brněnskou scénu k souboru Janáčkovy opery jako Milada ve Smetanově opeře Dalibor.

„O mém otci Janu Novákovi se pořád píše, že je to ‚Martinů‘ nebo ‚Stravinský‘, jako kdyby jen někoho kopíroval… Ale Novák je Novák!“

„Trochu mě udivilo, když jsem přišla do Čech a někdo mi řekl: ‚Člověče ty hraješ tak, že bych ani nepoznal, že jsi žena.‘ Vůbec jsem to nechápala.“

„Ve škole jsme teď hráli gamelan, já jsem hrála na balinéskou píšťalu suling nebo pikolu. Takové věci mě strašně baví.“

Flétnistka Clara Nováková je dlouhá léta inspirací nejen českým flétnistkám a flétnistům. Její osobitá interpretace oplývá výraznou expresivitou a energií. Zájem však vzbuzuje i bezprostřednost a lehkost, s níž umělkyně hovoří o flétně, hudbě, ale i svých pestrých životních zkušenostech. Po dětství v Brně, Dánsku a Itálii, studiích v Německu a ve Francii a řadě profesně úspěšných let ve Francii a Španělsku už přes deset let žije a učí v Číně. Do Evropy se vrací dvakrát ročně a právě teď chystá dva koncerty v Praze.

„Soustředím se na to, abych divákům zprostředkovala něco autentického“

„Líbí se mi, když se moje postavy mohou učit jedna od druhé.“

„Part Skladatele musíte znát opravdu velmi dobře a najít způsob, jak ho zpívat, aby to neznělo jako rytmické cvičení.“

Původem islandská mezzosopranistka, sólistka Opery Národního divadla Arnheiður Eiríksdóttir si za pár let v Zlaté kapličce stihla získat přízeň pražského publika i kritiky. Ona sama říká, že se v Praze cítí jako doma a že Češi a Islanďané toho mají hodně společného. Držitelka Ceny Thálie (2023) za roli Oktaviána (Růžový kavalír) je na jevišti nepřehlédnutelná, a to jak pěvecky, tak svým mimořádně přirozeným hereckým projevem. Na diváky se přitom snaží přenést co nejpřesvědčivější emoci a nepolevit z hudební kvality – i když je operní provoz často plný kompromisů.

„Nudilo by mě objíždět svět s pouhými čtyřmi nebo pěti rolemi.“

„Je přece fascinující ponořit se na několik hodin do jiného světa a zapomenout na všechno kolem sebe.“

„Když už bych podstoupil obtíže s češtinou, nemohlo by to být jen pro čtyři nebo pět představení.“

Dva tucty alb už natočil a vydal tenorista Jonas Kaufmann, jedna z nejžádanějších pěveckých hvězd operní i koncertní scény současnosti. To nejnovější, věnované slavným hitům filmové hudby, představí v rámci koncertního turné také v Praze. Pod hlavičkou Nachtigall Artists vystoupí 23. února v Obecním domě v Praze s Českým národním symfonickým orchestrem a Jochenem Riederem. V exkluzivním rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vyjadřuje nejen k melodiím z filmů, ale srovnává emocionální dosah filmové hudby se zážitky z opery….

„Na Černé louce vznikne variabilní scéna typu black box pro 220 diváků. Tento typ divadelního prostoru našemu divadlu, ale i v Ostravě citelně chybí!“

„Velkým přínosem pro provoz divadla bylo vybudování ubytovacího patra, obsahujícího devatenáct pokojů hotelového typu pro hostující umělce.“

„Připraven je náročný projekt, který posune technologické možnosti jeviště do zcela jiných dimenzí.“

Rok 2024 je nejen Rokem české hudby, ale také rokem, ve kterém si hudební veřejnost připomíná 200. výročí narození a 140. výročí úmrtí Bedřicha Smetany. Odkaz tohoto skladatele představí Národní divadlo moravskoslezské opulentní akcí, Smetanovským operním cyklem. Divadlo však myslí i na vzdálenější budoucnost či věci technického rázu. O těch se rozpovídal jeho ředitel Jiří Nekvasil.

„Někteří kolegové zpívají i daleko více než dvanáct rolí v jedné sezoně.“

„Verdi, Puccini, Wagner, Strauss, potažmo Mahler v symfoniích – to jsou vrcholní skladatelé pro pěvecký nástroj. Kam jít dál?“

„Ve výsledku si vždycky musíme uvědomit, co od života chceme.“

Basbarytonista Lukáš Bařák je od sezony 2020/21 sólistou pražského Národního divadla. Hlavním tématem rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz tak je přirozeně pěvcův podíl na ještě horké novince a poslední premiéře (19. ledna) operního souboru, kterou je inscenace opery Ariadna na Naxu Richarda Strausse. Sólista, dnes čerstvě dvaatřicetiletý, však přibližuje i své zaujetí pro žánr písně či plány k rozsáhlejší nahrávací a koncertní činnosti.

„Pokud varhany jdu studovat, neměl bych se uzavřít myšlence stát se varhaníkem.“

„Je znát, když někdo hraje jenom koncerty nebo jenom liturgie. Funkce kladou rozdílné nároky. Za mě ideál je dělat obojí.“

„Těžko může být varhaníkem někdo, kdo má k církvi přímo odpor.“

Novým varhaníkem katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je Ondřej Valenta. Metropolitní kapitula v říjnu minulého roku vypsala výběrové řízení a Valenta vzešel jako vítěz. Koncertní varhaník, pedagog Pražské konzervatoře, regenschori při Královské kolegiátní kapitule na pražském Vyšehradě je také spoluzakladatelem festivalu Varhanní Vyšehrad, který nadále umělecky vede. Spolu s funkcí varhaníka se ujal v katedrále též…

„Českost ve Smetanově případě neznamená regionálnost či pouhý národovecký svéráz!“

„Každý příběh je potřeba uchopit z jiného úhlu, u každého je potřeba pro jeho scénickou interpretaci použít jiný výkladový klíč.“

„Dvě vdovy jsou unikum. Neznám ve světové operní literatuře té doby podobnou salónní konverzační operu!“

Rok 2024 je nejen Rokem české hudby, ale také rokem, ve kterém si připomínáme 200. výročí narození a 140. výročí úmrtí Bedřicha Smetany. Odkaz tohoto skladatele představí Národní divadlo Moravskoslezské opulentní akcí, Smetanovským operním cyklem, ve kterém uvede za sebou všech osm dokončených Smetanových oper. A to jak v březnu, tak následně v květnu roku 2024. Autor projektu, režisér a ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil portálu KlasikaPlus.cz poskytl rozhovor.

„Nebyl jen zakladatelem české národní hudby, ale také vyhlášeným tanečníkem.“

„Chceme, aby zněly i jiné skladby než Má Vlast, respektive než jen Vltava nebo Prodaná nevěsta.“

„Bude to oslava spojená se zabijačkovými hody, všelidovou veselicí, hudbou i prostou rekonstrukcí událostí před dvěma sty lety.“

První únorovou sobotu se v Litomyšli, rodišti Bedřicha Smetany, koná Slavnostní smetanovský bál. K tanci bude v sále Smetanova domu hrát Filharmonie Hradec Králové s dirigentem Markem Šedivým a později Pilsner Jazz Band. O předtančení se postarají sólisté baletního souboru Národního divadla. Ředitel letního festivalu Smetanova Litomyšl Michal Medek v rozhovoru…

„Smetana skládal na německý text. Ten byl podařenější než český překlad a to je dosud kámen úrazu, protože řada míst v češtině nezní přirozeně.“

„Operní divák může být někdy stejný jako fotbalový fanoušek, který ví, jak to mělo být, kdo měl komu přihrát a nakonec za všechno může trenér.“

„Zahrajeme tedy část původního Smetanova závěru – Dalibor umírá krátce poté, co byl vyřčen ortel a není to výmysl této inscenace.“

Dirigent Tomáš Hanus patří mezi žáky Jiřího Bělohlávka, kteří úspěšně reprezentují českou hudbu v zahraničí. Po začátcích v Brně zakotvil jako šéf opery ve velšském Cardiffu. V letošním Roce české hudby po letech opět diriguje v Janáčkově opeře v Brně, tentokrát Smetanovu operu Dalibor.

„Spolupráce se špičkovými tělesy nám otevírají další dveře.“

„V této době není snadné udržet velký chlapecký sbor. V republice máme méně chlapeckých sborů, než je památek UNESCO.“

„Myslím si, že sborové zpívání je jeden z nejkrásnějších způsobů, jak vstoupit do světa hudby a probudit v sobě muzikalitu.“

Jan Kyjovský je sbormistr pražského chlapeckého sboru Pueri gaudentes ze Základní umělecké školy Šimáčkova, přičemž co do činění má i s mnohými dalšími tělesy. Vedle role sborového vedoucího působí též pedagogicky, když na Pražské konzervatoři vyučuje předmět intonace; navíc v České filharmonii působí…

„Příběh opery vypráví mimo jiné i o divadle a chuti žít svobodně.“

„Johann Sebastian Bach v díle dokázal přesně vyjádřit emoce.“

„Citlivě jsem hledal texty nebo čistě znějící hudební pasáže, které bych více akcentoval či posílil význam jejich sdělení.“

Do Státní opery se na repertoár v letošní sezóně vrátila opera Jeníček a Mařenka Engelberta Humperdincka a vedení Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK zařadilo na velikonoční období do kostela sv. Šimona a Judy Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha. Obě produkce se hrají v režijním a scénografickém pojetí významného tvůrce Matěje Formana,…

„Před pětadvaceti lety o mně Jiří Kout v Lipské opeře řekl něco, co pro mne tehdy byla abstrakce: ‚Tento wagnerovský hlas musí být hned angažován.‘“

„Soutěže jsou bohužel důležité. Říkám ‚bohužel‘, protože ve skutečnosti pěvecké soutěže ze srdce nenávidím.“

„Wagner se pro mne stal životní náplní. Takže Bayreuth nemohu minout.“

Polský barytonista Tomasz Konieczny není českým divákům neznámý. Pamatovat si ho mohou třeba z Wagnerova Parsifala, v němž účinkoval roku 2011 v pražském Národním divadle. Mezitím se ve světě etabloval jako žádaný představitel barytonových rolí německého repertoáru. V těchto dnech se pohybuje mezi Lipskem, kde vystupuje jako Wotan ve Wagnerově Valkýře, a Brnem. V moravské metropoli zkouší krále Vladislava v nové inscenaci Smetanova Dalibora.

„Měla jsem obrovské štěstí, když jsem se v roce 1986 dostala do prvního ročníku Gustav Mahler Jugendorchester, který založil Claudio Abbado.“

„Harfa je jistě součást mého života, ale rodina je nenahraditelná.“

„Slavná melodie As Time Goes By z filmu Casablanca, která mne inspirovala k názvu celého alba.“

Harfistku Kateřinu Englichovou není nutné dlouze představovat. Je interpretkou evropského formátu a také vyučující na Pražské konzervatoři. Na závěr ledna je připraven její další koncertní počin Ekstase 2.0 společný s hobojistou Vilémem Veverkou a sopranistkou Alžbětou Poláčkovou, při kterém bude pokřtěno hráččino nové sólové CD u vydavatelství ArcoDiva.

„Je potřeba najít balanc – hledání formy u nevidomých je velmi citlivé.“

„Ztráta zraku už jednoduše neznamená ztrátu přístupu k informacím, jak tomu mohlo být dříve.“

„Jejich pohled je pohledem spíše zevnitř a týká se prožívání jednotlivých detailů.“

Česká republika má ve vzdělávání nevidomých hudebníků relativně silnou tradici. Uspořádat právě zde Mezinárodní soutěž nevidomých skladatelů se tak jeví jako zcela logická volba. Již 22. ledna se na Konzervatoři Jana Deyla uskuteční koncert vítězů této soutěže. Zazní skladby šesti autorů a autorek z pěti zemí, v podání studentů i pedagogů Konzervatoře Jana Deyla, ale i Pražské konzervatoře nebo HAMU…

„Oproti Den Haagu se v Brně cítím o něco blíže své vlastní italské kultuře.“

„Jako mladý pianista jsem byl samozřejmě zamilovaný do Chopinovy hudby, ale s postupujícím věkem člověk začne jeho hudbu objevovat znovu.“

„Lehčí a čistší zvuk raných fortepian poskytuje úplně jinou představu o tom, jak by mohla znít díla mladého Beethovena.“

Italský kulturní institut v Praze pravidelně představuje zajímavé italské klavíristy. Jedním z nich je Danilo Mascetti, který zahraje v pondělí 22. ledna v barokní kapli institutu ve Vlašské ulici díla skladatelů 18. a 19. století včetně Chopina…

„Pak jsem získal magisterský titul, a kde ho dnes používám? Na receptu do lékárny a na výpisu z účtu.“

„Práce YouTubera tě neuživí, pokud nejsi Janek Rubeš nebo Moon.“

„Našel jsem si nového učitele Martina Buchtu a naivně si myslel, že začnu hrát třeba Céline Dion, a představ si, zase Schumann, zase Chopin!“

Matěj Smlsal začínal jako redaktor Hospodářských novin, poté prošel zpravodajstvím Blesku a nakonec se stal videoreportérem iDNES.tv s vlastním pořadem Smlsaloviny. Před dvěma lety se však rozhodl k radikální změně, opustil stálé zaměstnání a stal se YouTuberem…

„Hudba je připomínkou pomíjivosti našeho života a ceny ubíhajícího času.“

„Krása v hudbě vzniká za určitých tajemných okolností, kdy se setká naladění naslouchajících s naladěním těch, kteří hudbu dělají.“

„Názor, že nová hudba je jen pro odborníky, a ne pro normální posluchače, se bohužel zakládá na smutném faktu, že se při premiéře jen málokdy podaří dotáhnout nové dílo do přesvědčivého tvaru.“

Rozhovor s Jaroslavem Šťastným (umělecký pseudonym Peter Graham) zahajuje volný cyklus rozmluv s několika brněnskými skladateli nejen o jejich přístupu ke kompozici, ale také o hudbě jako takové, o poslání skladatelů a interpretů, o hudební kráse i ošklivosti.