PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Písně nejsou něčím, co bych se snažil zpívat jiným způsobem, ale zároveň jsou samozřejmě mnohem intimnější.“

„Uvažovat nad textem, ne ho mít jen jako prostředek pro zazpívání melodie.“

„Čím jsem starší, tím víc oceňuju pozdější nahrávky, kde je cítit víc obsahu. I když už třeba hlas někde dělá kompromisy…“

Adam Plachetka chystá na 24. ledna 2025 narozeninový koncert v pražské O2 Aréně. Do té doby ho však mimo jiné čeká vystoupení na festivalu Janáček Brno v operách Věc Makropulos a Příhody lišky Bystroušky a k tomu 9. listopadu festivalový písňový večer. Program je nazván podle ústředního Smetanova cyklu Večerní písně. Za doprovodu pianisty Davida Švece má pak obdobný „Liederabend“ ještě v Šumperku a Olomouci a 16. prosince v pražském Rudolfinu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, jak ke koncertním písním interpretačně přistupuje a jak s klavíristou program vybírali a koncipovali. Ale dává nahlédnout i do toho, co doma s manželkou zpívají malým dcerám.

„Orchestr bojuje ze všech sil o přežití a netuší, jestli zbankrotuje tento, nebo až příští měsíc.“

„Šikovný dirigent z něj dokáže dostat výkon plně srovnatelný s většinou regionálních orchestrů.“

„Představovat plány na rok 2025 je bohužel poněkud předčasné.“

Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, nejstarší těleso svého druhu na našem území, bojuje o přežití. Navzdory všem zásluhám i svému renomé se momentálně nachází ve velmi nepříznivé ekonomické situaci, a proto se „nástupnický“ rozhovor s Janem Duškem, jeho novým ředitelem, točí především kolem těchto problémů, zděděných po předchůdcích.

Výlety páně Broučkovy jsou ryzí Janáček, sarkastický, zkratkovitý, pichlavý a úderný, nemilosrdně tepající českého maloměšťáka.“

„Režisér posouvá děj do obecnější roviny, právě aby to bylo srozumitelné i mimo český prostor.“

„Vše je psáno hrozně vysoko; je to exaltované, exponované a fragmentální zpívání. Zejména tenoři mají obtížné party.“

Dirigent a skladatel Marko Ivanović působí od roku 2015 jako šéfdirigent opery Národního divadla v Brně. Za tu dobu má za sebou mnoho úspěšných inscenací, jeho největší inspirací jsou však opery Leoše Janáčka. Čerstvě realizoval 1. listopadu premiéru Janáčkovy opery Výlety páně Broučkovy, která se současně stala i slavnostním zahájením festivalu Janáček Brno.

„I když je Vlasta obsahem menší role nežli třeba Carmen nebo Santuzza, mám pocit, že v ní dokážu ukázat vše, co umím.“

„Jen pěvec, který umí dokonale ovládat svůj hlas, zvládne správně interpretovat i písňový repertoár.“

„Charles Spencer má na Dvořáka svůj vlastní názor nezatěžkaný naší hudební tradicí.“

Ester Pavlů je jednou z našich předních dramatických mezzosopranistek. V této sezóně nově vystoupí na své domovské scéně v Národním divadle v Praze v roli Vlasty v novém nastudování Fibichovy Šárky, načež ji zde můžeme slyšet i jako Carmen, Santuzzu (Sedlák kavalír) a Cizí kněžnu (Rusalka). Mimo to často vystupuje v lotyšské Rize a častá je i její spolupráce s našimi orchestry. Se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK přednese na konci sezóny Berliozův mistrovský písňový cyklus Letní noci. Písním věnovala i své první profilové CD, které nedávno natočila s pianistou Charlesem Spencerem. O rozhovor jsme ji požádali po návratu z USA, kde vystoupila v Kennedyho centru ve Washingtonu na recitálu se slovenským pianistou Róbertem Pechancem.

„Festival MusicOlomouc založil roku 2009 Jan Vičar.“

„Programové zadání pro zahraniční ansámbly bylo, aby minimálně půlka programu byla česká.“

„Orchestrální koncert soudobé hudby je na organizační a dramaturgické rovině trochu oříšek.“

V posledních týdnech se uskutečňuje již 16. ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc. Pět koncertních akcí je letos rozprostřeno od 16. října do 7. listopadu. S dramaturgem festivalu, olomouckým klavíristou a skladatelem Markem Keprtem jsme si povídali nejen o programech jednotlivých koncertů, ale také o historii akce a jejím dramaturgickém směřování.

„Mám rád českou hudbu, hudebníky a tradici. Miluji všechno české.“

„Umění stojí na hodnotách, které vyznáváme a kterým věříme.“

„Hudba nemůže spasit svět, ale může poskytnout útěchu.“

„Dobrý den,“ ohlásí se česky z telefonního čísla s italskou předvolbou sir András Schiff k telefonickému rozhovoru. Podzimní dny tráví ve svém domě ve Florencii, kde rehabilituje se zlomenou nohou. V rozhovoru pro KlasikaPlus.cz popisuje svůj vřelý vztah k Česku, české hudbě a skladatelům, ale i pocity z politické situace v Evropě nebo to, jak pomáhá budovat kariéru mladým talentům. Schiff zítra v Rudolfinu zahájí Klavírní festival Rudolfa Firkušného.

„Baví expresivní jazyky, které jdou ruku v ruce s dramatem.“

„Chvilky při úniku na Měsíc a další dobrodružství přinutí pana Broučka změnit pohled na ostatní i na sebe sama.“

„Janáček i Britten se umí za pomoci jen mála tónů nebo taktů dostat s patřičným účinkem k jádru věci.“

Britský tenorista Nicky Spence, který se představí na festivalu Janáček Brno v titulní roli inscenace opery Výlety páně Broučkovy, nepřijíždí do Brna poprvé. Během minulém ročníku Janáčkova festivalu tam zpíval Zápisník zmizelého. Tenorové role z Janáčkových oper interpretuje na světových scénách a považuje je za důležitou součást svého repertoáru, spolu s úlohami z oper německých či britských autorů.

„Janáčkův svět mě zastihnul nepřipraveného, šokoval mě.“

„Problémem pana Broučka také je, že nemá žádná silná přesvědčení.“

„Radši hledám cestu, jak cizí dílo oživit, než abych na ně jako grafitti nastříkal vlastní verzi.“

Když posloucháte operního režiséra Roberta Carsena mluvit o Janáčkovi, víte, že jste narazili na opravdu oddaného vyznavače díla tohoto skladatele; fascinaci Janáčkovými operami přitom ilustruje samotný fakt, že už režisér ztvárnil téměř všechny. Za pár dní 1. listopadu má v brněnském Národním divadle premiéru další Carsenova inscenace, tentokrát Výletů páně Broučkových. Robert Carsen o ní zatím nemluví konkrétně. Je ale zřejmé, že jej satirická, absurdní látka upoutala, byť s sebou podle něj nese řadu často poměrně specifických výzev. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz jsme téměř symbolicky vedli na Broučkově Malé Straně.

„Petr Altrichter je zárukou nespoutaného, strhujícího pojetí.“

„Dvořák dokáže nadchnout jak naprostého laika, tak i hudebního znalce.“

„Česká hudba ve světě jistě zaujímá přední místo.“

Sté čtyřicáté výročí vzniku Dvořákovy kantáty Svatební košile oslaví 30. října koncert ve Smetanově síni Obecního domu. S orchestrem Prague Philharmonia a pěvci Českého filharmonického sboru Brno vystoupí pod taktovkou Petra Altrichtera také trio sólistů. Tenorové sólo je svěřeno Richardu Samkovi, který v programním kusu na motivy Erbenovy balady ztvární part Umrlce. Zpěvák v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zejména výrazně kvituje dosah letošního Roku české hudby.

„Paradoxně mi pomohla pandemie covidu. Zastavila jsem se a uvědomila si, že nikam nespěchám.“

„Soudobá opera je pro mě taková třešnička na dortu.“

„Pokud chcete zjistit, zda někdo opravdu dobře zpívá, měli byste nejprve jít na jeho nebo její písňový recitál.“

Možná si někteří z nás vzpomenou na český debut mladé americké mezzosopranistky Kate Lindsey před dvanácti lety ve Smetanově síni Obecního domu. Již tenkrát k nám přijela s pověstí mimořádného objevu newyorské Metropolitní opery, kde debutovala v září 2005 a od malých či menších rolí se záhy propracovala k těm velkým. Nyní se do České republiky vrací, aby 5. listopadu vystoupila s Rolandem Villazónem a Filharmonií Bohuslava Martinů ve Zlíně v programu nazvaném Amore e follia, tedy Láska a šílenství.

„Když mluvím o tom, že představení musí být zábavné, tak to samozřejmě nemyslím jen ve smyslu srandy. I vážné věci mohou být inscenovaný způsobem, který diváka baví.“ 

„S výtvarnicí kostýmů a se scénografem jsme to vymysleli jako baroko, ale trochu punkové.“

„S mým hlasovým volumenem na operní pěvce samozřejmě zdaleka nestačím. Jsem prostý, swingový, mikrofonový crooner.“ 

Na scénu Mahenova divadla, kde měla v roce 1938 premiéru, se vrací opera Šarlatán od Pavla Haase. Pohostinské vystoupení Národního divadla moravskoslezského na festivalu Janáček Brno 2024, dirigované Jakubem Kleckerem, se koná 8. listopadu. Režisér této nové ostravské inscenace Ondřej Havelka v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje, jak obvykle nad operními úkoly pracuje, vyjadřuje se k současným častým režijním aktualizacím operních děl a přibližuje Haasova Šarlatána. Nakonec odpovídá i na otázku, jestli by si nechtěl sám zahrát v nějaké opeře.

„Jsem šťastný, že se při práci na tomto díle mohu dotknout Dvořákovy geniality.“

„Interpretačně je to jeden z nejinspirativnějších partů, se kterým jsem se kdy potkal!“

„Vypravěč vyžaduje naprostou koncentraci hlasového potenciálu a soustředění na důležitá kulminační místa.“

Renomovaný český barytonista Roman Janál v červenci oslavil kulaté narozeniny a na jedny další se chystá. Tentokrát pochopitelně ne své. Výročí sto čtyřiceti let od zkomponování Dvořákovy kantáty Svatební košile koncem října připomene slavnostní koncert ve Smetanově síni Obecního domu. Toho bude Roman Janál za zvuků orchestru Prague Philharmonia a pod taktovkou Petra Altrichtera uměleckou součástí.

„Své role stále konzultuji s paní Maxovou a částečně i se svou intuicí.“

„Rozhodně nerelaxuji tak, že bych si někde v klidu četla knížku – to mi příliš připomíná listování v ‚klavíráku‘.“

„Amaranta z Haasova Šarlatána je činoherně nejnáročnější role, se kterou jsem se zatím potkala.“

Cesta čerstvé držitelky Ceny Thálie Soni Godarské ke zpěvu byla všechno jen ne standardní. Narodila se ve slovenském Popradě a blízkost hor předurčila, že mezi jejími zájmy bude převládat horská turistika a běžky. Když přišel čas zvolit si školu, rodiče jí řekli: nejprve gymnázium, potom vysoká škola a pak se věnuj, čemu chceš. V devatenácti letech se tedy odstěhovala do Prahy, nastoupila na studium chemie a hudba se z jejího života vytratila. Po vysoké škole se však dočasně přestěhovala do Norska, kde si ji hudba znovu našla…

„Koncerty jsou třešinkou na dortu, kterým předchází množství dalšího nehudebního úsilí.“

„Soutěže dávají mladým lidem falešný pocit, že umění, hudba a život muzikanta je o soutěžení.“

„Jako porota Showcasu tedy hodnotíme potenciál mladých umělců pro budoucí působení na hudební scéně.“

Ačkoliv zvítězil i v těch nejprestižnějších interpretačních soutěžích, dlouhodobě proti nim vystupuje a zpochybňuje význam jejich existence. Úspěšná a hodnotná kariéra podle hornisty a dirigenta Radka Baboráka totiž zahrnuje ještě jiné, s hudbou zdánlivě nesouvisející činnosti. Své zkušenosti z těchto oblastí se snaží aktivně předávat nastupující generaci, a tak i proto je tu unikátní projekt Showcase. Jeho vyvrcholení představí 18. a 19. října mladé talenty spolu s Pražskými komorními sólisty pod Baborákovým vedením.

„Z termínu ‚zázračné dítě‘ mám smíšené pocity.“

„V soutěžích musí být vždy jen jeden vítěz, ale podle mého názoru existuje více než jedna přesvědčivá interpretace díla.“

„Hudba je jazyk, který jde od srdce k srdci. Jde o emoce a kvalitu, ne o pohlaví.“

Jako „závan čerstvého vzduchu“ charakterizoval časopis Gramophone osobnost klavíristky a dirigentky Dorothy Khadem-Missagh, kterou si Doležalovo kvarteto, přesněji dva z jeho členů Václav Dvořák a Vojtěch Urban, pozvali ke spolupráci na dalším z večerů festivalu Qu@rtet+. Mladá rakouská umělkyně pocházející z hudebnické rodiny se ve světě klasické hudby prosadila jako klavíristka, dirigentka a také jako organizátorka, když založila a vede hudební festival vybavený navíc i vlastním orchestrem. Komunikativní a energická umělkyně, jež sní o postu šéfdirigentky, se již v České republice představila u dirigentského pultu Moravské filharmonie Olomouc. V sobotu 12. října ji v pražském Sále Martinů coby klavíristku čeká český debut.

„Kdybych snad někdy měl mít pocit, že se témata vyčerpají, tak si uvědomím, že tady Liechtensteinové byli sedm set let…“

„Valtická hudební sbírka milosrdných bratří je velkou zásobárnou, ze které můžeme čerpat.“

„Snažím se okolní obce a města harmonizovat, abychom byli pospolu, aby místní byli pyšní na to, co tu mají.“

Na samém jihu Moravy vrcholí devátý ročník Lednicko-valtického hudebního festivalu. Jeho zakladatel a ředitel Jiří Partyka, původně pražský houslista, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje návrat do rodného kraje a inspirace regionálním lichtenštejnským dědictvím, které ho každým rokem dovádějí k jedinečným festivalovým programům.

„Otázky cnosti a statočnosti sú aktuálne aj dnes a nemusíme ani chodiť ďaleko, stačí sa pozrieť na našu kultúru.“

„So súborom Musica Florea a s jeho umeleckým vedúcim to bude moja prvá spolupráca, na ktorú sa teším.“

„Veľmi rada by som sa opäť vrátila k belcantovému repertoáru, na ktorom som pracovala na majstrovských kurzoch aj s pani Editou Gruberovou.“

Pozorně vnímavým příznivcům české operní produkce jméno Martiny Masarykové není neznámé a bylo by zvláštní, kdyby pěvkyni neznal slovenský návštěvník divadel. Sopranistka se nyní chystá na Lednicko-valtický hudební festival, kde se 11. října se starohudebním souborem Musica Florea pod vedením Marka Štryncla pověnuje známému, ale i zaprášenému repertoáru.

„V Ostravě mají vždycky vysoká očekávání.“

„Konečný cíl interpreta je prozářit novým světlem, novým pohledem věčnost hudby a věčnost zapsané skladby.“

„Je nesmírně důležité být zvědavý co do zkoumání vlastní identity.“

Federico Colli je italský klavírista, který si získal světové uznání díky svému promyšlenému a originálnímu přístupu k interpretaci. Mezi jeho úspěchy patří například vítězství v Mezinárodní klavírní soutěži v Leedsu v roce 2012. Jako sólista se představil v mnoha významných koncertních domech a spolupracuje s předními orchestry. V koncertní sezóně 2024/25 je rezidenčním sólistou Janáčkovy filharmonie Ostrava, s níž již vystoupil v Opavě 6. září letošního roku. Jako rezidenční sólista se představí i na sólovém recitálu 7. října v Ostravě.

„Vizuální prezentace pěvců s leskem hvězdné osobnosti může působit velmi povrchně.“

„Na školách bývá problém prezentace vážné hudby zakotven bohužel často již v systému výuky.

„U Strausse i Wagnera je nejdůležitější, aby člověk spojil hlas účinně s orchestrem.“

Proslulý německý pěvec Albert Dohmen má na svém kontě mnoho úspěchů na nejprestižnějších scénách světa. Ve své kariéře spolupracoval s řadou slavných dirigentů a v oboru opery se stal vysoce žádaným interpretem basbarytonových či basových rolí. Při pražském setkání jsme hovořili nejen o české hudbě, ale i o Bayreuthském festivalu, problémech mladých pěvců a režisérismu…

„Nabídku čestného prezidenta festivalu Talichův Beroun jsem bral s respektem a jako velkou poctu.“

„Letos mám tu čest řídit na zahajovacím koncertu Jihočeskou filharmonii a zvlášť se těším na skladbu Josefa Suka, jehož jméno a životní pouť byla s Václavem Talichem spjata nejvíce.“

„Smyčce jsou má slabost.“

Vznik Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun se datuje rokem 1983, kdy navázal na dřívější Talichovy dny, pořádané k připomínce osobnosti velkého dirigenta Václava Talicha a jeho celoživotní odkazu české hudbě. Letošní 42. ročník Talichova Berouna zahájí 1. října dirigent Jan Talich, jeho prasynovec, čestný prezident festivalu od roku 2013.

„Skladatelská zvídavost mě následně přivedla k dirigování.“

„Bartók je pro mě velký vzor a jeho tvorba pro mě představuje jeden z vrcholů kompozice ve 20. století.“

„Veřejnost se bude moci otevřených zkoušek zúčastnit a sedět přímo mezi hudebníky.“

Zahajovací koncert letošní sezóny Symfonického orchestru Českého rozhlasu se uskuteční v pondělí 30. září od půl osmé večer ve Dvořákově síni Rudolfina. Ještě před koncertem jsme pohovořili se šéfdirigentem Rozhlasových symfoniků Petrem Popelkou o zajímavých dramaturgických počinech, které publikum v nadcházející sezóně čekají, o nové koncepci orchestru i o plánech do příštích let.

„Spolupráce se Simonem Rattlem byla skvělá – končili jsme naprosto zamilovaní do jeho pichlavého humoru, ale i zkušeností a neomezené muzikality.“

„Opera je syntetické umění, v němž je vše. Vnímám ji jako završení.“

„Je to legrace, že v divadle se bavíte genderovým zmatkem ve čtyři sta let staré opeře, a pak vylezete na ulici, po které prochází Prague Pride, a jste pohoršeni.“

Psát perex k rozhovoru s pěvkyní Markétou Cukrovou není příliš vděčný úkol. S jejím jménem se sice pojí celá řada hezky formulovaných a publiku již dobře známých superlativů, jedinečnou osobnost pěvkyně však mohou vystihnout jen omezeně. Navíc se jakákoliv slova na úvod zdají být trochu zbytečná: umělkyně je totiž zároveň velmi inteligentní a podnětnou respondentkou. Setkání s ní jsou tak vždy příležitostí nahlédnout do mimořádně otevřeného uvažování osobnosti, která je konzistentní v pohledech na umění i na svět kolem sebe, která je vždy autentická a trefná. A která při bourání stereotypů klidně stihne i pět operních premiér v sezoně.

„S radostí a vděčností se stále vnímám na začátku svojí cesty.“

„Příběh Milady Horákové je natolik silný, že při zamýšlení se nad ním nelze narazit na dno té hloubky.“

„Postupně jsem si na kompozice vyvinula natolik silný subjektivní názor s tak niternými prožitky, že vlastní tvorba byla už jen otázkou času.“

Pianistka a skladatelka Nikol Bóková se právě nachází uprostřed podzimní koncertní šňůry, která ji mimo jiné zavede do Šumperka. Její skladba Her Country, volně inspirovaná Smetanovou Mou vlastí, tam 30. září zakončí festival Klášterní hudební slavnosti. Portálu KlasikaPlus.cz umělkyně prozradila, jakou roli hraje v Her Country Milada Horáková nebo jak se do poslední části cyklu dostalo japonské haiku.

„Hudba pro mě neznamená jen něco krásného, je to především prostředek pro vnímání věcí, které nemohu uchopit jinými smyslovými orgány.“

„Možná to zní divně, ale inspirují mě velmi staré a nerestaurované nástroje.“

„Zapůsobila na mě profesionalita Johna Malkoviche. Stal se pro mě velkým vzorem.“

Rakouský skladatel a varhaník Franz Danksagmüller je díky svým inovativním projektům, výjimečným varhanním improvizacím a živým elektronickým vystoupením považován za jednu z nejkreativnějších osobností mezinárodní koncertní scény. Hru na varhany, kompozici a elektronickou hudbu studoval ve Vídni, Linci, Saarbrückenu a Paříži. Pedagogicky působí na univerzitě v Lübecku i na Královské akademii v Londýně. V pátek 27. září bude hostem Mezinárodního hudebního festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava ve znojemské části Louka.

„Velmi se na inspirativní setkání s mladými hudebníky těším.“

„Ještě jsem neměl to potěšení s Ingem vystoupit.“

„Nástroj Archinto se stal mou spřízněnou duší.“

Na závěrečném koncertu letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha vystoupí v úterý 24. září se svými kolegy, houslistkou Alexandrou Conunovou a klavíristou Dmitrijem Šiškinem španělský violoncellista Pablo Ferrández. Za doprovodu České studentské filharmonie řízené Ingem Metzmacherem provedou Beethovenův Trojkoncert C dur, op. 56. Kromě toho v rámci koncertu zazní také Symfonie č. 8 Antonína Dvořáka. Pablo Ferrández pro portál KlasikaPlus.cz pohovořil o nadcházejícím pražském vystoupení i svých dalších aktivitách.

„Je škoda, že Česká republika není iniciativnější a že s Göteborgem neexistuje žádná spolupráce na pravidelné bázi.“

„Dvořákovy Dumky považuji za jedno z nejgeniálnějších trií romantické doby.“ 

„V Egyptě jsme se setkali s početným pozorným publikem, které přijímalo českou hudbu s velkou empatií.“

Smetanovo trio se vrátilo z další koncertní cesty, během které propagovalo v rámci Roku české hudby kulturu své země prostřednictvím děl Josefa Suka, Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Koncerty se konaly ve švédském Göteborgu, kde Smetana prožil během několikaletého působení šťastné chvíle života, dále v Římě v rámci festivalu Musicale delle Nazioni a v Miláně v Belvederu paláce Lombardské vlády. Další nejbližší cesty souboru povedou vedle řady českých měst do londýnské Wigmore Hall, do Washingtonu a pak i do metropole Řecka. Violoncellista Jan Páleníček přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz repertoár i místa koncertů.

„My kontratenoři se stáváme konkurenceschopnějšími a také jsme schopni si udržet svůj hlas na vysoké úrovni i do pozdějšího věku.“

„Investoval jsem hodně času do budování správné pěvecké techniky.“

„Dramaturgie koncertu je vlastně znázorněním jedné barokní noci, při které je možné vyjádřit všechny emoce, které noc skrývá.“

Italský kontratenorista světového formátu Filippo Mineccia není českému publiku tak zcela neznámý. Již několikrát ho svázala spolupráce s českými soubory, mezi něž patří například Collegium 1704 či Ensemble Inégal, a na českém pódiu se objeví i v rámci Svatováclavského hudebního festivalu. Před koncertem v kostele sv. Jana Nepomuckého v Ostravě-Staré Bělé, kde vystoupí spolu se souborem Les Affranchi·e·s, prozradil portálu KlasikaPlus.cz něco více o důležitosti pěvecké techniky a objevování nového repertoáru i o svých dramaturgických plánech.

„Potřebuji zkrátka i čas bez klavíru, abych si nechal hudbu trochu rozležet.“

„Formanova Amadea jsem viděl. Některé části mám rád, jiné, ty fiktivní, už méně.“

„Dvořákův koncert jsem studoval skoro půl roku.“

Rozhovor s Maem Fujitou vznikl dopoledne v den jeho recitálu na festivalu Dvořákova Praha. Přestože s každou další minutou obětoval svůj čas zkoušky v sále, klidně by hovořil i dál. Má veselou povahu a ve věcech hledá drobné radosti. Zároveň už však ve svých pětadvaceti letech načerpal obdivuhodné množství znalostí a s nadhledem se vyrovnává se svou uměleckou zodpovědností.

„Cítili jsme, jak si každé soutěžní kolo vybralo svou daň, jako by nám vzalo padesát procent energie.

„Když se na pódiu cokoli stane, všichni zaostří antény a toho slabšího v danou chvíli podrží.“

„Když bylo nejhůř, zapli jsme vířivku. To byla naše tajná zbraň!“

Flétnistka Anna Talácková, hobojistka Barbora Trnčíková, klarinetista David Šimeček, fagotista Petr Sedlák a hornista Kryštof Koska jsou výraznými členy předních pražských orchestrů – České filharmonie, Pražských symfoniků, Rozhlasových symfoniků i orchestru Národního divadla. To hudebně nejzajímavější však tvoří tato pětice společně. Jejich komorní soubor Alinde Quintet získal loni třetí cenu na Mezinárodní soutěži Carla Nielsena v Kodani a před týdnem v bavorském Mnichově zvítězil na ARD, jedné z nejprestižnějších hudebních soutěží vůbec.

„V případě Čekovské se jedná o současné dílo, které si vedení Janáčkovy opery objednalo. To není tak časté.“

„Česká rapsodie, kantáta pro baryton, smíšený sbor a orchestr s varhanami Bohuslava Martinů, jež zazní ve Zlíně úplně poprvé.“

„V poslední době se mi nabídky na hraní v pozici cellisty začaly množit.“

Dirigent Robert Kružík stojí za mnohými zajímavými hudebními projekty, a to jak v oblasti symfonické hudby, tak opery. Například právě dnes začíná festival Harmonia Moraviae v produkci Filharmonie Bohuslava Martinů, jíž Kružík šéfuje, a na závěr minulé sezóny, nastudoval světovou premiéru opery Here I am, Orlando, kterou Ľubica Čekovská napsala na objednávku Janáčkovy opery. Tam se dirigent vedoucího postu ujme od sezony 2025/26.