PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dnes je ZUŠ Open tak daleko v povědomí obyvatel České republiky asi jako Noc muzeí nebo Noc kostelů.“

„Druh ´zuškového´ vzdělávání je specifický, a ve své podstatě vysoce odborný.“

„Náš projekt není jenom o tom, že se dělá hudba, ale i o sociálních vazbách. A důležitý přesah ZUŠ Open tvoří pomoc potřebným.“

Tomáš Kolafa, prezident Asociace základních uměleckých škol, je čtyřiadvacátým rokem ředitelem Základní umělecké školy v Liberci, na které vrcholí přípravy na Benefiční koncert Magdaleny Kožené a základních uměleckých škol v Praze na Malé straně. Program 28. května přímým přenosem odvysílá Česká televize na ČT art. Koncert je jedním z vrcholů celostátního festivalu ZUŠ Open. Tomáš Kolafa se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dotýká koncertu i festivalu, ale obecněji také fenoménu „zušek“.

„Vnímám se jako služebnice díla. To zní strašně kýčovitě, ale my jenom pracujeme na díle, které tady někdo zanechal.“

„Pokud vám lidé léta tvrdí, že máte něco zpívat, a vy nakonec zjistíte, že se cítíte dobře v něčem jiném, na koho se tedy máte spoléhat?“

„Všichni se mě ptají, jaká ta moje Libuše bude… už mi to trochu překáží. Já vždy odpovídám: bude taková, jaká je napsaná.“

Sopranistka Kateřina Kněžíková je na české scéně nepřehlédnutelná, mnoho prostoru dostává i v letošním Roce české hudby. Vidět ji přitom můžeme i v projektech, které ona sama označuje za zpestření a posun v rámci jejího repertoáru – takovou příležitostí bude především koncertní provedení Libuše na Pražském jaru, kde bude v roli debutovat. Jako pěvkyně, která hudbu českých autorů vyhledává a cítí se v ní podle svých slov skvěle, má však k české hudbě či k jejím oslavám co říct i v daleko širších souvislostech než jen skrze své konkrétní projekty. Ostatně, díky svým zkušenostem a přehledu mluví podnětně i o mnoha dalších tématech, která s její profesí souvisejí – a to s cennou otevřeností, kterou vyzařovala od prvních minut našeho setkání.

„Možná se ukáže, že by komorní cyklus měl zůstat v rovině ‚Brahms–Dvořák‘ a občas Martinů. I ten je totiž na některé už příliš.“ 

„Soubory, které si do komorního cyklu zvu, jsou lidé, kteří jsou strašně fajn po lidské stránce a do rodinné atmosféry zapadnou.“

„Hráči hrají s velkým nasazením a radostí, přestože, podotkněme upřímně, finanční situace Prague Philharmonia nemůže konkurovat komorním cyklům jiných orchestrů.“

Zatímco orchestrální cykly koncipují pražské orchestry všeobecně v podobném duchu, principy fungování jejich komorních cyklů se dosti liší. V mnohých ohledech originální koncept předkládá orchestr Prague Philharmonia, o jehož komorní cyklus v Profesním domě na Malostranském náměstí se již třináct let stará muzikoložka Martina Sermain. Pro KlasikuPlus.cz okomentovala, na co se můžeme těšit v příští sezoně, ale také poodhalila zákulisí komorního cyklu a svou dramaturgickou úlohu v něm.

„Silné mínění o sobě si nepěstuju, považuju za shodu náhod, že první šéfdirigentka u nás vyšla zrovna na mě.“

„Už teď v červnu se také podívám do amsterdamského Concertgebouw, kde budu dělat Marin Alsop týden asistentku.“

„Obecně inklinuju ke kantátové tvorbě, spojení sboru s orchestrem.“

Včera na Pražském jaru debutoval mladý dirigent Jiří Habart a dnešního dne, 22. května 2024, je to přesně rok, co na hlavním českém festivalu s obřím úspěchem jako jeho debutantka vystoupila dirigentka Alena Hron. Budoucí šéfdirigentka Jihočeských filharmoniků v posledních týdnech zdolává stále nové vrcholy, z nichž nejčerstvějším je zastoupení prestižní agenturou IMG Artists. „To jsem zase měla štěstí,“ podotýká umělkyně snad až příliš skromně.

„Schumannova hudba je tak mnohoznačná; člověk se s ní může velmi dobře identifikovat.“

„Výzva je zprostředkovat hudbu tak, aby ji pochopili i lidé, kteří ji uslyší poprvé.“

„Na svém prvním koncertě jsem hrál Miniaturu od Martinů.“

Koncem dubna se portál KlasikaPlus.cz spojil s výborným a obdivuhodně rychle zrajícím violoncellistou Vilémem Vlčkem, kterého právě čeká vystoupení na festivalu Pražské jaro. Rozhovor se týkal zvoleného repertoáru a plánované nahrávky kompletního díla Bohuslava Martinů pro violoncello a klavír. V odpovědích umělec zodpovědně váží každé slovo, jeho myšlenky jsou svěží a plné ideálů.

„Filmovou hudbu skládám, abych se, jak se říká, ‚vydováděl‘.“

„Úkolem skladby není pátrat po originalitě, ale spíš hledat pravdu, jistotu a jasné sdělení.“

„Já jsem nikdy nebyl ten nejmoudřejší student, ani ten nejvíce nadaný nebo nejcharismatičtější. Spíš jsem byl ten nejtvrdohlavější.“

Adam Hajóssy Dedič, švédský skladatel slovenského původu se studijními zkušenostmi ze Spojených států, je vítězem posledního ročníku kompoziční soutěže Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. V úterý 21. května mu vítěznou skladbu Anima Christi v příbramském kostele sv. Jakuba zazpívá Drážďanský filharmonický sbor.

„Rusalka je nádherně barvitá, v celé operní literatuře nemá obdoby.“

„Nový je fakt, že si Smetanu orchestry chtějí zažít a zahrát i ve svém prostředí, na své domácí půdě, a pak dokonce na mezinárodních festivalech. Před Pražským jarem, nebo po něm.“

„Janáček je pro mě absolutní špičkou ze všech autorů první poloviny dvacátého století.“

Tomáš Netopil, prezident Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, designovaný šéfdirigent Pražských symfoniků, pravidelný host České filharmonie a mezinárodně rozkročený příslušník silné tuzemské střední generace dirigentů, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz rekapituluje úkoly uplynulých a nadcházejících týdnů. Dotýkají se Prahy, Ostravy, Litomyšle, evropských hudebních center, ale také Austrálie a Spojených států. Hovoří o slavnostních a intenzivních prožitcích Roku české hudby, ať už k němu přicházejí doma, nebo v cizině.

„Festival vhodně doplňuje klasickou až konzervativní abonentní řadu orchestru.“

„Každý projekt je individuální, snažíme se vkusně spojit architekturu i akustiku kostelů a sálů s konkrétní dramaturgií a obsazením.“

„V příští sezóně nebude chybět ani premiéra, kterou na naši objednávku napsal skladatel Lukáš Hurník.“

Komorní filharmonie Pardubice má v květnu napilno. Vrcholí Pardubické hudební jaro, orchestrální sezóna ještě nekončí a ta nová je již nachystaná a čerstvě zveřejněná. A právě v tomto hektickém období KlasikaPlus.cz oslovila manažerku orchestru a festivalu Vladislavu Kopeckou, která v hodnocení ani plánech nešetří optimismem. Zdá se, že v Pardubicích se daří nejen perníku, ale i kultuře. A příští sezóna ukáže, že se to nejen nevylučuje, ale dá i hudebně propojit.

„Program Madrigaly v Arkádii spojuje světská díla italských mistrů přelomu 16. a 17. století, inspirativně čerpá i z antické mytologie.“

„Imponovala mi zejména barokní hudba Johanna Sebastiana Bacha a názory, které s provedením jeho skladeb prosazoval dirigent Nikolaus Harnoncourt.“

„Vždy, když diriguji orchestry, které hrají na moderní nástroje, pokouším se díla provádět s historickými poznatky interpretace staré hudby.“

Na Mezinárodní hudební festival Pražské jaro se vrací světoznámý belgický Maestro Philippe Herreweghe, aby ve Dvořákově síni Rudolfina vystoupil 17. května se svým tělesem Collegium Vocale Gent. Hovoří o zrodu několika těles, která během let založil, a o filozofii přístupu k interpretaci děl staré hudby. Na adresu letošního pražského programu v rozhovoru zdůrazňuje, jak důležitá je při provedení exprese.

„Bez dobré agentury nemáte moc šanci se dostat do zahraničí.“

„Absolvovaným soutěžím vděčím za mnohé.“

„Snažil jsem se vybrat věci, které všichni dobře znají, ale možná nikdy neměli možnost je slyšet naživo.“

Dirigentu Jiřímu Habartovi se v posledních měsících dařilo. Mezi nejvýznamnější úspěchy patří účast na prestižní anglické soutěži Donatella Flick LSO Conducting Competition, kde se umístil v první trojce. Nejen o tom, jak mu tato zkušenost otevírá dveře nebo kde se vidí za pár let, ale především o svém blížícím se debutu na Pražském jaru povídal v prostorech Rudolfina, kde se v úterý 21. května představí společně s Prague Philharmonia a violistou Sào Soulezem Larivièrem.

Radek Baborák: „Postupovat krok za krokem, nesnažit se mít studenta takzvaně hotového v náctiletém věku. A hlavně z něj neudělat talentovaný uzlíček nervů.“

Tomáš Františ: „Ve chvíli, kdy učitel nebo žáček není motivovaný, tak to dře.“

Karel Košárek: „Nejen hrát na klavír, ale hlavně ukázat, jak skvělé je hrát ‚si‘ na klavír.“

Letošní šestý ročník stipendijní Akademie MenART určené dětem a studentům nadaným v uměleckých oborech a jejich pedagogům pomalu spěje do svého finále. Nejvyšší čas vyzpovídat ostřílené i nové mentory klasickohudební sekce, bez výjimky výrazné osobnosti české umělecké scény, se kterými se budou stipendisté setkávat v příštím akademickém roce.

„Nastoupil jsem, když mi bylo dvaadvacet let, a to za éry obávaného, ale skvělého šéfdirigenta Františka Jílka“

„Vylučovací metodou padla volba na klarinet a já neprotestoval.“

„Říkám si, jestli bychom se neměli o stavbu koncertního sálu zasazovat nějak razantněji.“

První klarinetista Filharmonie Brno Emil Drápela oslavil 64. narozeniny a odchází do důchodu. Proč, když je stále v plné síle a skvěle mu to hraje? Co bude dělat dál? Nebude mu hudba, která je celý život jeho posláním, chybět? O tom i dalších věcech, co v životě prožil, se rozpovídal pro portál KlasikaPlus.cz.

„Všechny své osobní výpovědi a sdělení vkládali Smetana, Janáček nebo Dvořák povětšinou právě do smyčcových kvartet.“

„Jsou momenty, kdy se znenadání všechno sejde a nastane okamžik úplného souznění.“

„Dobrá zkouška je vyložený pocit štěstí.“

Pavel Haas Quartet patří bezesporu mezi nejlepší komorní soubory na světě. Vítězství na mezinárodní soutěži smyčcových kvartet Premio Paolo Borciani v Itálii v roce 2005 vystřelilo soubor ke špičkové mezinárodní kariéře. Před dvěma lety je dokonce BBC Music Magazine zařadil mezi deset nejlepších smyčcových kvartet všech dob. V letošním roce slaví kvarteto úctyhodných dvaadvacet společných let.

„Interpret mě musí tak říkajíc nalákat do svého světa.“

„Není nic horšího než hrát ‚jako někdo‘. To je opravdu špatně.“

„Je mnohem snazší najít sponzory pro festival, než je najít pro soutěž.“

Málokdo zná Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro z tolika různých úhlů a do takového detailu jako dlouholetý pedagog pražské HAMU Jiří Hlaváč. V mládí si ji vyzkoušel coby soutěžící, jako pedagog později výrazně ovlivnil řadu českých klarinetistek a klarinetistů, kteří se v klání probojovali do finálových kol. Mezi lety 1994 a 2014 byl předsedou stálé soutěžní komise Pražského jara a soutěž i nadále bedlivě sleduje coby člen správní rady festivalu.

„Mám rád citát Václava Havla, že Česko je moje vlast a Evropa je vlast našich vlastí.“

„Zcela jistě je Óda na radost správně vybrána pro reprezentaci jednotné Evropy.“ 

„Přímočaré vyznání pocitu viny Němců, jež explicitně uvedl prezident Frank-Walter Steinmeier, považuji za nesmírně důležitou katarzi.“ 

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák převzal po dohodě s Úřadem vlády České republiky a vedením Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro záštitu nad akcí s názvem Berlínští filharmonikové na Kampě. Ve vládě má Dvořák na starosti agendy spojené s obecným fungováním Evropské unie a evropské politiky, které přesahují působnost jednotlivých ministerstev. Každý měsíc reprezentuje Česko na Radě pro obecné záležitosti. Spolu s ministry z ostatních členských států EU připravuje jednání Evropské rady, řeší víceletý rozpočet nebo i rozšíření Evropské unie.

„Eliška Weissová je pro mě jednou z nejvýznamnějších wagnerovských pěvkyň.“

„Pikantní je, že skladba Libušino proroctví je v němčině.“

„Mahler vždy stojí ve středu festivalu.“

Dirigent Marek Štilec je zakladatelem orchestru Wranitzky Kapelle, jež se stále více hlásí o slovo na hudební poli poučené interpretace. Štilec je však také uměleckým ředitelem festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců a portálu KlasikaPlus.cz představil nadcházející, už třiadvacátý ročník akce. Součástí přehlídky, která začíná 18. května, je letos také jeden speciální projekt, který ukázkově naplňuje smysl Roku české hudby.

„Soutěže jsou pro nás hlavně podnětem k sebezdokonalení.“

„Hledání společného zvuku je práce na dlouho. Možná nekonečná.“

„Na podzim nás čeká účinkování na festivalu Lípa Musica, kde s Adamem Plachetkou provedeme kompletní Biblické písně v úpravě Kryštofa Kosky pro dechové kvinteto.“

Alinde – severské ženské jméno, píseň Franze Schuberta, ale také název mladého českého dechového kvinteta, které za sebou má i přes krátké působení na hudební scéně množství soutěžních i koncertních úspěchů. Genealogii názvu, co v sobě skrývá také německou mutaci názvu českého národního stromu (Linde = lípa), vysvětlila hobojistka souboru a zároveň členka Filharmonie Brno Barbora Trnčíková. Rozhovor portálu KlasikaPlus.cz poskytla krátce před zkouškou kvinteta – těleso čeká vystoupení na dvořákovském festivalu v Příbrami (14. května), zájezd do Británie a hlavně debut na festivalu Pražské jaro (25. května), později také jedna z nejprestižnějších evropských soutěží.

„Robert a Clara se přirozeně ovlivňovali, protože si navzájem porovnávali a sdíleli své nápady a skladby, ale přesto mám pocit, že se stylově liší.“

„Pokud budu interpretovat stejnou píseň s různými klavíristy, bude se vždy lišit podle toho, s kým zrovna zpívám – to je na tom to krásné.“

„Malcolm je jedním z nejcitlivějších, technicky nejlépe vybavených klavíristů s obrovskými znalostmi písňové tradice, historie a jazyků. A je také dobrý zpěvák!“

Letošní Pražské jaro přivítá mimo jiné i švédskou sopranistku Miah Persson. Pěvkyně, která na světové operní scény vstoupila na přelomu tisíciletí, se zapsala do povědomí především v rolích z oper W. A. Mozarta, s nimiž se objevila v Salcburku, Metropolitní opeře, Královské opeře Covent Garden či na festivalu v Glyndebourne. Ztvárnila například i Maršálku v Růžovém kavalírovi Richarda Strausse a další úlohy. Do jejího uměleckého portfolia patří též písňové projekty a právě jeden originální představí spolu s pianistou Malcolmem Martineauem pražskému publiku.

 „Zhudebnění Vorlovou má ale v sobě něco tak civilního a sdělného, že tu obrovskou emoci dokáže posluchači velmi silně přeložit.“

„Pokud posluchači odcházejí z našich koncertů trochu dojati, trochu vzděláni a trochu ‚ovíněni‘, máme radost.“ 

„Hudební provoz se často pohybuje po lety vyjetých kolejích a pomyslným kormidlem se otáčí ztěžka. Chci být ale optimistka a myslím si, že se to pomalu lepší.“

Kromě výročí českých velikánů, jejichž díla plní programy koncertů domácích těles, slavíme tento rok i 130 let od narození skladatelky Slávy Vorlové. Právě od toho se odvíjí rozhovor s pěvkyní Monikou Jägerovou… Přestože se Vorlové hudba za jejího života hojně uváděla, v posledních desetiletích z koncertních programů téměř vymizela. U příležitosti tohoto jubilea se podařilo spolku Lieder Society uspořádat 21. března 2024 Slavnostní koncert k Roku české hudby, kde zazněla Vorlové písňová a klavírní tvorba. Koncert ve vyprodané Sukově síni pražského Rudolfina zároveň potvrdil, že domácí posluchači jsou připraveni objevovat dnes zapomenuté autorky a autory hudby 20. století.

„Soutěž Pražského jara 1947 byla vyhlášena pro housle a vše začalo opravdu velkolepě, vždyť pozvání do poroty přijal mimo jiné David Oistrach.“

„Jednou z hlavních příležitostí, které sebou přináší první cena, je pozvání k sólovému vystoupení na následujícím ročníku festivalu.“

„Často to tak prostě je – čím víc toho někdo umí, tím bývá pokornější.“

Pozítří 7. května odstartuje již 75. ročník mezinárodní soutěže Pražského jara. Pro portál KlasikaPlus.cz o ní promluvil violoncellista Michal Kaňka. Rozpovídal se o historii soutěže, vlastních zkušenostech laureáta i o svých současných aktivitách spojených s funkcí předsedy stálé soutěžní komise.

„Líbí se mi, jak Raiskin s orchestrem pracuje. Jako dobrý psycholog a diplomat dokáže naslouchat.“

„Daniel je velmi organizovaný člověk a zcela přesně ví, co si může časově dovolit, aby dostál svým závazkům.“

„Když si prohlédl upravené prostředí Kina Vesmír, našeho dočasného útočiště, řekl: ‚Vím o orchestrech, které by vaše provizorium braly natrvalo.‘“

U příležitosti zveřejnění programu 71. sezóny Janáčkovy filharmonie Ostrava se odehrála významná událost v historii tohoto tělesa. Se všemi poctami byla totiž za přítomnosti médií podepsána smlouva mezi vedením filharmonie a jejím budoucím novým šéfdirigentem. Stává se jím od roku 2026 zkušený rodák z Petrohradu, žijící a působící už leta na Západě –  čtyřiapadesátiletý Daniel Raiskin. Ředitel Jan Žemla v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz nechává nahlédnout do procesu, který k tomu kroku vedl, a popisuje Raiskinovy umělecké přednosti.

„Dnes se můžeme směle porovnávat se zeměmi, kde je akordeon na vynikající úrovni.“

„Akordeon je nástroj, který byl a je pro skladatele velkou příležitostí a výzvou.“

„Jsem šťastný, že už u nás skončila móda elektrofonických nástrojů a do zorného pole hudebníků i organizátorů koncertů se dostaly opět nástroje akustické.“

Z přítmí nočních podniků do světla koncertních reflektorů. To je cesta, kterou v posledních letech ušel akordeon, nástroj opentlený řadou až hanlivých přídomků, z nichž „zednický klavír“ je ještě z kategorie přijatelnějších… Dnes je již takřka rovnocenným partnerem ostatních sólových nástrojů, které běžně slýcháme v koncertních síních a kterým hudební historie nadělila bezpočet virtuosních skladeb. Repertoárově to stále nemá snadné, ale svými zvukovými možnostmi si získává více a více stoupenců. Ke Světovému dni akordeonu hovořil portál KlasikaPlus.cz s akordeonistou Ladislavem Horákem. 

„Zpěv je velká alchymie.“

„Byla jsem připravená prakticky na všechno, i tak práce s Davidem Radokem předčila moje očekávání.“

„Myslím si, že umění ve vás především musí něco zanechat a také že každá inscenace si najde svého diváka.“

Brněnská Cizí kněžna, totiž Eliška Gattringerová, členka spolku Run OpeRun, umělecká partnerka „zpívajícího klavíristy“ Ahmada Hedara, vítězka Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, zkušená sopranistka zrovna dnes slaví narozeniny. Portálu KlasikaPlus.cz poskytla rozhovor o své umělecké cestě, čerstvých i dávných zážitcích, třeba jednom silném z dalekého Iráku.

„České hudbě nejvíc prospěje, když je dána do nějakého kontextu.“

„V programu není jediná česká nota, ale celkové dramaturgické ladění je Rokem české hudby ovlivněné.“

„U nás je v klavírní interpretaci veliká tradice chopinovského zpěvného světa – a Béla Bartók umožňuje podívat se na klavír ještě jinak, což je myslím velmi zdravé.“

V pražském koncertním cyklu Hybatelé rezonance vystoupí 13. května pianista Ivo Kahánek. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje nabitý program nadcházejících dvou měsíců, během nichž zahraje na Pražském jaru, na Smetanově Litomyšli nebo ve Frýdku-Místku na ostravském janáčkovském festivalu, ale také v Hamburku a v perské metropoli Limě. Zamýšlí se rovněž nad Rokem české hudby a podrobně osvětluje, jak s inspirací českými autory a přesto bez české hudby sestavil program pro Hybatele rezonance.

„Českou hudbu miluji, mnohá díla jsou mimořádná.“

„Ve srovnání s provozováním symfonické hudby, musí být dirigent opery či baletu flexibilnější.“

„Hudbou se snažím v baletu zprostředkovat charakter jednotlivých postav a atmosféru dané scény.“

Významný polský dirigent a houslista Piotr Staniszewski se vrátil v sezóně 2023/2024 opět po roce do historické budovy Státní opery. Vloni nastudoval balet La Sylphide Hermana von Løvenskjolda ve spolupráci se souborem Baletu Národního divadla v Praze a letos se stal druhým dirigentem Verdiho opery Nabucco, kterou bude řídit ve dnech 28. dubna a 1. června. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz jsme zaměřili na jeho   spolupráci se Státní operou v Praze, českou hudbu a polský balet.

„Každá spolupráce s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem ve mně vyvolává podobné pocity – nadšení, radost, vděčnost a pokoru.“

„Sestavit dobře kvarteto sólistů je taková dramaturgická ‘vyšší dívčí’.“

„Kromě ročního angažmá ve sboru Státní opery pracuji jako umělec na volné noze celý svůj profesní život. Miluji tu svobodu, repertoárovou různorodost i možnost vybírat si z nabídek.“

Mezzosopranistka Lucie Hilscherová je na českém klasickohudebním „rybníčku“ již dobře zavedenou osobností a s končící – v jejím případě velmi náročnou a hektickou – sezonou zase o něco známější. Pěvkyně hostovala prakticky ve všech operních divadlech v České republice, nápadný je však také její vklad do koncertního provozu symfonických těles. A právě s prvním českým orchestrem vystoupí při slavnostní produkci „evropské hymny“ z hudebního pera Beethovenova.

„Hudby by bylo určitě na dva nebo tři disky.“

„Polyfémos není jenom nějaká obluda. Je zamilovaný. Není to kdovíjak dobrý chlapík, ale zkouším být k němu spravedlivý…“

„Snadnější je publikum rozplakat než rozesmát. Dělám, co umím, abych dokázal obojí.“

Italský basbarytonista Luigi De Donato už poněkolikáté spolupracoval s pražským barokním orchestrem Collegium 1704 a jeho uměleckým vedoucím Václavem Luksem. Naposledy letos v dubnu při koncertním provedení árií bájného kyklopa Polyféma z různých děl zkomponovaných na italská libreta. Stejný projekt už společně natočili na CD s názvem Polifemo. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz De Donato popisuje přístup k různým operám, serenádám a kantátám, v nichž je tato postava pokaždé jiná, uvažuje nad svým hlasem a vyzdvihuje, co mu imponuje na spolupráci s Václavem Luksem.

„Skloubit oba požadavky – hrát, co chtějí lidé slyšet, ale zároveň je také něčím překvapovat – je občas trochu oříšek, ale věřím, že ve spolupráci s umělci se nám ho daří správně rozlousknout.“

„Letošní ročník přináší speciální koncert odkazující na slávu příbramských hornických a vojenských kapel.“

„Přivést v rámci jednoho dne klasickou hudbu blíž k lidem.“

Příbramsko obohatí od 25. dubna do 4. června šestnáct koncertů a dvě operní představení Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Jejich pořadatel připravuje i kompoziční soutěž, interpretační seminář nebo výtvarnou soutěž pro děti a k tomu open-air Den s Antonínem Dvořákem. Ředitelka festivalu Albína Dědičík Houšková v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz podrobně komentuje letošní program, přibližuje místa konání koncertů a dává nahlédnout i do úvah o budoucích ročnících.

„Žádný ze Smetanových deníků nebyl jako celek doposud vydán.“

„Samostatný svazek si rozhodně zaslouží zápisky Kateřiny Smetanové.“

„Na denících a na korespondenci pracujeme souběžně.“

První svazek kritické edice deníků Bedřicha Smetany, vydaný Národním muzeem, obsahuje studentský deník, který je v podstatě jediným zdrojem informací k ranému období Smetanova života. Zachycuje první polovinu 40. let 19. století, tedy roky předcházející počátku samostatné životní a umělecké dráhy budoucího skladatele. Dává nahlédnout i do společenského kontextu doby. Text je vydán paralelně v německém originále a v českém překladu. Spoluautorka edice Olga Mojžíšová, muzikoložka z Českého muzea hudby, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje rozsah a charakter vědecké práce, obsah i význam Smetanových deníků a záměry se zveřejňováním dalších podobných dochovaných pramenů. Jak říká, deníky byly dlouho tabuizovány, ale situace se už postupně proměnila.

„Chci děti hrou v orchestru účastníků spojovat, ne je soutěžením jen rozdělovat.“

„Konečnou kapacitu, nějaký strop, horní limit nemáme daný. Za vzrůstající zájem jsme rádi.“

„V Ústí nad Orlicí musí soutěže být, ať už u kormidla města bude ten, či onen.“

V Ústí nad Orlicí se od 1. do 4. května koná 66. ročník proslulé Kocianovy houslové soutěže a předtím od 25. do 27. dubna 29. ročník její menší a mladší příbuzné, Heranovy violoncellové soutěže. Lenka Lipenská, ředitelka obou klání určených pro děti do šestnácti let, na orlickoústecké ZUŠ Jaroslava Kociana jinak vyučující akordeon, sborový zpěv a hudební nauku, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, jak je škola i město Ústí nad Orlicí se soutěžemi provázané. Vypočítává letošní předpokládanou účast a zamýšlí se i nad možnostmi případného rozšiřování dosavadního časového rozsahu dvou mezinárodních akcí.