PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Zmatek a vnitřní nesoulad, který panuje mezi romanticko-poetickým Eusebiem a bojovným Florestanem, jsou pocity, kterým velmi dobře rozumím.“

„Schumann rozhodně nepatří mezi skladatele, kteří by se měli hrát s metronomickou přesností.“

„Empaticky objevovat jazyk skladatele a naplnit jej svou vlastní osobností…“

Letošní šestapadesátý Hudební festival Antonína Dvořáka zahájí ve čtvrtek 22. dubna vystoupení Drážďanské filharmonie řízené dirigentem Markusem Poschnerem. Sólistkou bude přední německá houslistka Antje Weithaas, jedna z nejvýraznějších umělkyň své generace, jejíž jméno však zůstává českému publiku spíše utajeno. Do Příbrami přijede Weithaas se Schumannovým Houslovým koncertem d moll, jehož je nadšenou propagátorkou. Nejen o tomto neprávem podceňovaném díle, ale i o své oblíbené dvojroli dirigentky-houslistky, kterou téměř dekádu s úspěchem zastávala v Bernu, o přístupu k pedagogice a o hudební interpretaci hovoří v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„V Emirátech jsem měl na starosti úplně všechno, co souviselo s hudbou, protože kromě mě a mé manželky tam žádný jiný hudební profesionál nebyl.“

„Baví mě pracovat s mladými lidmi, vzdělávat je, vést po cestě k samostatnosti.“

„Když rodiče viděli, jak jejich děti prospívají a co dokážou, byli nadšení.“

Martin Hršel je klavíristou s desetiletou zkušeností ze Spojených arabských emirátů. Koncertní činnost sice umělec po návratu do vlasti značně omezil, stále však je umělecky aktivní. Jeho umění bude moci v brzké době ocenit mimo jiné publikum pardubické Gočárovy galerie, sídlící v nově zrekonstruovaném objektu bývalých Automatických mlýnů, na recitálu, který klavírista nabídne v úterý 29. dubna.

„Divákům bych klidně doporučil, aby se před zhlédnutím opery podívali na slavný film Slaměný klobouk, je to herecký koncert.“

„Fadinard pro mě byl zatím úplně nejtěžší role ze všech.“

„Rota záměrně velmi často používal motivy z děl jiných skladatelů jako takovou poctu operním velikánům.“

V rámci Festivalu hudebního divadla Opera 2025 uvede Národní divadlo moravskoslezské v pondělí 14. dubna na jevišti Stavovského divadla nedávno premiérovanou operní komedii Nina Roty Florentský slaměný klobouk. Představitel hlavní role Fadinarda Martin Šrejma v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mluví o tom, jak se s dílem seznamoval či jaké zajímavé prvky v opeře nachází.

„Teprve když jsem začal zpívat Wagnera, jsem pochopil, že toto je přesně hudba pro můj hlas.“

„Bohužel hudební svět se trochu polarizuje a zpěváci se profilují buď jako interpreti písní, nebo jako operní pěvci.“

„Cenzura Trumpovy administrativy nám přináší tvůrčí nejistotu.“

Americký basbarytonista Nicholas Brownlee se vzdor svému mládí etabloval jako jeden v předních představitelů wagnerovských rolí. V této sezóně vystupuje v Bavorské státní opeře jako Wotan ve Zlatu Rýna, v operním domě ve Frankfurtu jako Amfortas v Parsifalovi, ale i jako Macbeth či Amonasro v Aidě. V Palau de les Arts Reina Sofía debutuje v hlavní roli Bludného Holanďana, v Lipsku bude zpívat opět Wotana a na festival v Bayreuthu se vrátí jako Donner ve Zlatu Rýna. Mimo to se představí i na několika koncertních scénách, včetně pražského Rudolfina, kde s Prague Philharmonia a dirigentem Emmanuelem Villaumem 27. dubna přednese Mahlerův Chlapcův kouzelný roh.

„Kulturní program české účasti na EXPO se stane nejvýznamnější přehlídkou české kultury v zahraničí v letošním roce.“

„Japonci českou kulturu velmi dobře znají. V učebnicích se učí o Dvořákovi, Smetanovi nebo Janáčkovi, Mucha inspiroval anime.“

„Program zahrnuje jak vážnou hudbu, tak nejrůznější fúze žánrů, ale i využití moderních technologií v umění či interaktivní prvky.“

Šéf Českých center v Londýně a programový ředitel české účasti na světové výstavě EXPO 2025 v Ósace Přemysl Pela představuje v rozhovoru pro KlasikaPlus.cz rozsáhlý kulturní program českého pavilonu, který bude reprezentovat českou kulturu, umění, ale i vzájemné česko-japonské vazby. Výstava začíná 13. dubna.

„Madama Butterfly je výjimečná opera, má naprosto dokonalou instrumentaci.“

„Závěr druhého jednání je pro mě vlastně emočně nejvypjatější scénou právě tím, že vás nechce rozplakat.“

„Nacházíme se v poměrně paradoxní situaci, kdy máme hotové inscenace, na něž máme zpěváky, orchestr je na ně připravený, po premiéře sklidily úspěch, lidé by na ně rádi chodili, my bychom je rádi hráli více, ale nemůžeme, protože nemáme kde.“

Šéfdirigent českobudějovického Jihočeského divadla David Švec řídil v sobotu 5. dubna první premiéru opery Giacoma Pucciniho Madama Butterfly, 7. dubna následuje premiéra druhá. Pucciniho kus se tak vrátil do repertoáru divadla po více než čtyřiceti letech. O tom, jaké momenty jsou pro něj hudebně nejsilnější nebo jak hledal cestu k Pucciniho experimentům v orchestraci, umělec hovoří v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Pokračujeme v kvalitě festivalů Olomoucké barokní slavnosti a Dvořákova Olomouc, která byla nastavena už v padesátých letech.“

„‚Svět mocných‘ jsou podle nás ti lidé, kteří v průběhu věků podporovali umělce.“

„První koncert chceme pojmout opravdu jako zahajovací gala, kdy návštěvníkovi poskytneme ochutnávku všeho, co nabídneme v následujících týdnech.“

Právě dnes v Olomouci začíná festival Olomoucké hudební jaro s podtitulem Svět mocných. Ředitelka festivalu Kateřina Hiklová portálu KlasikaPlus.cz přiblížila program festivalových koncertů, osvětlila dramaturgickou linii a představila nosná jména letošního ročníku. Mezi jinými zavítají Tomáš Netopil s Pražskými symfoniky, Kateřina Kněžíková spolu se zlínskou filharmonií nebo už dnes soubor Vilém Veverka TrioPlus, který festival zahájí v Klášterním Hradisku.

„Jsem jediným, ale máme tam dva další české mluvčí kontrabasisty – jeden je Polák a druhý Lotyš, oba studovali v Brně a mluví plynně ‚brněnsky‘.“

„Největší devíza orchestrálního hráče jsou takzvané ‚antény‘.“

„Z Plzně, dalo by se říct, pocházím umělecky a manželka z ní pochází přímo.“

„Měl jsem tu drzost,“ říká jediný český zástupce v orchestru často považovaném za světovou jedničku. Kontrafagotista Václav Vonášek tak mluví o konkurzu, ve kterém uspěl před devíti lety, když se ucházel o stálé místo v orchestru Berlínských filharmoniků. Hráč na hluboký dechový nástroj se aktuálně se svou ženou Janou, primáriem smyčcového Pražákova kvarteta, připravuje na koncert na českém území, konkrétně vystoupí 8. dubna v Plzni v rámci festivalu Smetanovské dny. Tématem rozhovoru však je také vzpomínka na loňské Pražské jaro, jehož byli filharmonici z Berlína veleváženými hosty.

„Předkoncertní besedy jsou vždy velmi obohacující. Dozvídáme se nové věci spjaté s praxí… Pak se koncert mnohem snáz a lépe poslouchá.“

„Ve Žďáře jsme ve fázi určité výchovy publika k poslechu vážné hudby.“

„Na koncertech míváme krásný kontakt umělců s publikem.“

Zámek ve Žďáru nad Sázavou žije uměním všeho druhu, tedy i hudebním. Komorní koncertní řada ve Freskových sálech letos nabízí dramaturgické sepětí s přírodním elementem, tedy i nejbližší vystoupení mezzosopranistky Belly Adamové a klavíristky Johanny Hanikové se ponese v tomto duchu. Marie Kinsky, členka hraběcí rodiny Kinských, která stojí za kulturními aktivitami na zámku, hudební cyklus pořádaný v rodovém sídle portálu KlasikaPlus.cz významně přibližuje, a je tak zřejmé, že pořádané koncerty skýtají mnohem více než jen vlastní koncert.

„Navíc jsem si uvědomil, že za dobu svého sólistického působení v olomoucké opeře soubor i celý divadelní provoz velmi dobře znám, dýchám s ním. A především ho mám rád.“

„Dělat moderní, nikoli módní operní a operetní inscenace. Vyhýbat se ukoptěným muzeálním inscenacím, které se vydávají za ‚divácky vlídné‘.“

„Každé divadlo, respektive soubor musí o své diváky bojovat. Ale čistými zbraněmi – kvalitní a neotřelou dramaturgií, výbornými interprety a inscenátory.“

Operní a operetní soubor Moravského divadla v Olomouci se vždy pyšnil vysokým kreditem, který se však postupně začal vytrácet necitlivým vedením. Konkurz vypsaný na uvolňující se místo šéfa opery vyhrál sólista operního souboru, basista Jiří Přibyl a KlasikaPlus.cz jej u té příležitosti požádala o rozhovor, ve kterém pěvec představil své vize a plány.

„Na konzervatoř jsem šla kvůli dětské lásce. Bylo mi jedno, co budu studovat, hlavně, když spolu budeme ve třídě.“

„Puccini se ve svých ženských protagonistkách odrážel; do každé z nich promítal nějakou část své osobnosti a byla jakýmsi jeho alter egem.“

„Mám ráda, když jsou inscenace jednoduché a psychologicky vystavěné.“

Sopranistka Petra Alvarez Šimková je osvědčenou sólistkou Opery Národního divadla a aktuálně jí je svěřena jedna z náročných rolí světového repertoáru. O tom, co pěvkyni přivedlo k opernímu zpěvu nebo jaké pojetí zvolila režisérka v nejnovější inscenaci, Alvarez Šimková mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz. V roli Manon Lescaut debutuje na prknech Státní opery v sobotu 29. března společně s Peterem Bergerem jako rytířem des Grieux.

„Pozdně romantický německý repertoár si žádá opravdové herectví, jen zpívat nestačí.“

„Herodes, Loge a ostatně i Siegfried, to jsou dary, které skladatelé nadělili tenoristům.“

„Laca i Štefa jsou role, po nichž bych okamžitě skočil.“

Drážďanský hudební festival do Prahy 1. dubna přiveze koncertní provedení opery Richarda Wagnera Siegfried. Po loňském úspěchu koncertního provedení Wagnerovy Valkýry bude mít letos české publikum možnost uvidět a hlavně uslyšet Siegfrieda poprvé v historicky poučené interpretaci. Koncertní provedení, na němž se pod taktovkou Kenta Nagana představí Drážďanský festivalový orchestr spolu s Concerto Köln, slibuje inovativní zvuk, který si budou moci následně vychutnat i diváci na hostováních v Philharmonie de Paris, Kolínské filharmonii a samozřejmě v Drážďanech. V hlavní roli se představí belgický tenorista známý především z německých divadelních scén Thomas Blondelle, pro nějž to bude dvojitý debut – v roli i v Praze.

„Schopnost mít vibrato pod kontrolou je takový identifikátor kvality hlasu.“

„Nejsem velkým zastáncem tematizování ženských skladatelek, ač si uvědomuju, že jistá forma historického ospravedlnění je na místě.“

„Nechci naši práci dělat na autopilota, proti tomu bojuji v sobě i kolem sebe – je to jediná zbraň, kterou my umělci máme proti nevyprodaným sálům.“

Naše přední koncertní mezzosopranistka Bella Adamova se narodila v Grozném v Čečensku a vyrostla v Praze. Své hudební znalosti získala mj. na školách v Kolíně nad Rýnem, Hannoveru, Londýně či Basileji. Během dubna ji čeká několik důležitých koncertů: na začátku měsíce vystoupí na koncertu s Collegiem Colloredo v rámci koncertní řady Collegia 1704, načež ji čeká vystoupení ve Žďáru nad Sázavou, na festivalu Opera se představí v pásmu Písně mrtvých duší a 9. dubna debutuje se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, s nímž uvede písně Almy a Gustava Mahlerových.

„Největším projektem sezóny bude podzimní asijské turné se Semjonem Byčkovem.“

„Orchestr bude mít tentokrát dva rezidenční umělce. Zvolili jsme totiž jednoho sólistu a jednoho skladatele.“

„Novoroční koncert 2026 bude složen čistě z našich sólistů, kteří jsou kmenovými hráči filharmonie.“

Česká filharmonie představila v úterý 25. března na tiskové konferenci program příští sezóny 2025/2026. Generální ředitel orchestru David Mareček v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje, na co se posluchači a příznivci orchestru mohou těšit, jaké novinky sezóna přinese nebo kam filharmonie vyjede na zahraniční turné. Hovoří také o rezidenčních umělcích, o objednaných novinkách, o nahrávkách a debutech i o České studentské filharmonii.

„V písních je všechno propojeno tím nejhlubším způsobem a stává se jedním.“

„Spolupráce s Jonasem Kaufmannem byla tím nejúžasnějším, největším zážitkem. Nemohli jsme se toho nabažit, takže teď uvádíme už náš třetí společný program.“

„Když mi bylo dvanáct, viděla jsem v televizi Traviatu s Teresou Stratas, úplně mě to pohltilo a celé druhé a třetí dějství jsem probrečela.“

Operní pěvkyně Diana Damrau vystoupí v neděli 29. března v Praze v Obecním domě s tenoristou Jonasem Kaufmannem na písňovém recitálu nazvaném Love Songs. Společně zazpívají písně z pera Gustava Mahlera a Richarda Strausse. O tom, co je vedlo k výběru těchto skladatelů, nebo jestli ví, že má nejpopulárnější operní video na YouTube, pěvkyně mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Chci se zaměřit na mladou generaci a oslovovat ji svěžím marketingem, například přes influencery.“

„Při výčtu dirigentů nesmím zapomenout na Jakuba Hrůšu, který u nás započal svou dirigentskou kariéru.“

„Martinů ve Zlíně nikdy nebyl, pokud je mi dobře známo. Ale zlínští obyvatelé jeho tvorbu obdivovali. Léta tu aktivně působila pobočka Společnosti Bohuslava Martinů.“

Po sedmnácti letech ve funkci oznámil rozhodnutí skončit na postu ředitele zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů dosavadní šéf Josef Němý. Konkurzu na uvolněné místo se zúčastnilo deset uchazečů a z výběrového řízení vzešel jako vítěz Tomáš Gregůrek. Portál KlasikaPlus.cz ho požádal o rozhovor.

„Po premiéře, která se konala před rokem, jsme všichni tušili, že budeme chtít projekt zopakovat.“

„Myslím, že přáním sboru je dělat smysluplné projekty, vyvažovat provozování renesanční a soudobé hudby a dávat prostor skladbám méně známých autorů.“

„Je to silné, intenzivní, prožité. Zároveň máme jistotu, že to promlouvá a hudebně dobře funguje.“

„Zopakovat Křížovou cestu tedy vycházelo z přání nejen mého, ale hlavně zpěváků, za což jsem vděčný,‟ vysvětluje Patrik Buchta reprízované uvedení projektu Křížová cesta, který představí Ensemble Versus už dnes, v pátek 21. března, v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Šlapanicích u Brna. Gregoriánský chorál a skladby dvacátého století spojuje minimalistická režie Kateřiny Křivánkové, zastavení doplňuje varhanní improvizace Karla Martínka. Nejen o vzniku projektu se pro portál KlasikaPlus.cz rozpovídal mladý sbormistr a varhaník Patrik Buchta. „Nechceme jít cestou produkce krásných děl, která mají blízko ke kýči,‟ říká.

„V divadlech na západě jsme stále bráni jako laciná pracovní síla z východní Evropy.“

„Puccini sahal po tématech, které byly v jeho době skandální a nepřípustné.“

„Šlo mi o to, aby ženské téma zaznělo co nejsoučasnějším jazykem.“

Jako jedné z mála se jí podařilo prosadit se v mužském světě divadelní režie, a to jak u nás, tak v zahraničí. Vystudovala kulturologii na Komenského univerzitě v Bratislavě, absolvovala doktorandské studium na Katedře divadelní vědy tamní Vysoké školy múzických umění a v roce 2006 založila divadelní platformu P.A.T., která se věnovala současnému divadlu a tanci s využitím nových médií. Pro naši první scénu v roce 2014 ztvárnila Šostakovičovu operu Orango & Antiformalistický jarmark na Nové scéně a o dva roky později na prknech Státní opery Romea a Julii Charlese Gounoda. Tam se nyní Sláva Daubnerová vrací s novým nastudováním Pucciniho opery Manon Lescaut, která bude mít premiéry 27. a 29. března v hudebním nastudování italského dirigenta Simoneho Di Felice.

Irvin Venyš: „Nepokazit. Zapálit.“

Ivo Kahánek: „Byl bych moc rád, kdyby absolventi MenARTu dokázali vnímat hudbu z více pohledů než pouze jako pianisté.“

Jan Ostrý: „Moc mě těší, že se nám už za pár let podařilo vytvořit skupinu vynikajících pedagogů, kteří se vlastně navzájem povzbuzují, podporují, konzultují a přejí si úspěchy.“

„Nebojte se a pojďte to zkusit,“ radí s blížícím se termínem uzávěrky přihlášek pro příští akademický rok stipendijního programu MenART bez výjimky všichni mentoři, které portál KlasikaPlus.cz oslovil a s nimiž budou vybrané nadané děti a studenti v oborech souvisejících s klasickou hudbou příští školní rok spolupracovat. Nad filozofií projektu a jeho dalším možným vývojem, ale i stereotypy českého hudebního školství nebo otázkou, zda je těžší pracovat s mladými talenty či jejich pedagogy, se zamyslelo devět mentorů…

Beata Hlavenková: „MenART je oboustranný dialog, který mě samotnou neustále inspiruje.“

Jakub Jedlinský: „Hudba je především o spolupráci a sdílení zkušeností.“

Radek Baborák: „Myslím, že akademie MenART by se měla stát školou typu hudebního gymnázia.“ 

„Nebojte se a pojďte to zkusit,“ radí s blížícím se termínem uzávěrky přihlášek pro příští akademický rok stipendijního programu MenART bez výjimky všichni mentoři, které portál KlasikaPlus.cz oslovil a s nimiž budou vybrané nadané děti v oborech souvisejících s klasickou hudbou příští školní rok spolupracovat. Nad filozofií projektu, ale například i stereotypy českého hudebního školství se zamyslelo devět mentorů…

„Je třeba nejen autora pochopit, ale také se do něj vcítit.“

„Když člověk Šostakoviče filtruje od jeho souvislostí, tak vlastně rozpojuje nerozpojitelné.“

„Dirigování si klidně zkusím i s dalším orchestrem.“

V závěru března si Česká filharmonie při svých abonentních koncertech vystačí s „vlastními zdroji“. V Rudolfinu 26., 27. a 28. března diriguje šéfdirigent orchestru Semjon Byčkov, houslové sólo má koncertní mistr Jiří Vodička. Ztvární hlavní part Šostakovičova Prvního houslového koncertu, v druhé půli bude znít Pátá symfonie téhož autora.

„S Václavem Luksem cítíme společně interpretovanou hudbu naprosto stejně.“

„Jsem nesmírně šťastná, že své obavy z vývoje ve světě můžu vybalancovat svojí prací a krásou klasické hudby.“

„S Jiřím Heřmanem jsme vystavěli roli Hraběnky, která je pro mě naprosto přirozená a autentická.“

Po úspěšné inscenaci Händelovy Alciny se do Brna vrací orchestr Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse, aby společně s režisérem Jiřím Heřmanem připravili novou inscenaci Mozartovy Figarovy svatby. Ta vzniká v koprodukci s Théâtre de Caen a Slovenským národním divadlem. Premiéra se koná 22. března v Janáčkově divadle. V roli Hraběnky Almaviva vystoupí slavná sopranistka Simona Houda-Šaturová, pro kterou je to zároveň návrat do brněnské opery po patnácti letech.

„Zamyslet se nad tím, že tento svět je pro nás všechny dost velký…“

„Příběh žen, rozdíly v právech a požadavcích, v tom, jak společnost vůbec přistupuje k jednotlivým pohlavím, jsou zachyceny naprosto přesně a děsivě.“

„Pevně věřím, že i zpěváci si užívají, že hrají životné charaktery – že nehrají nic, co by bylo muzeální a vzdálené.“

„Každodenně se setkáváme s tím, že člověk, který jakkoli vybočuje, je odsuzován. Je to v nás zakořeněno,“ zdůrazňuje režisér Marek Řihák podstatu nové inscenace Krvavé svatby Sándora Szokolaye, která poprvé zazní v Divadle na Orlí v sobotu 15. března. Operní drama inspirované hrou Federica Garcíi Lorcy vnímá jako aktuální odraz společnosti, v níž se privilegia žen a mužů zásadně liší…

„Baví mě soutěžit a bavilo mě to od počátku.“

„Při orchestrální zkoušce v Rudolfinu jsem měl příjemný pocit, že jsem vlastně doma.“

„Rodiče byli ve světě hudby naprosto nezkušení a nevěděli si rady. Ale došlo k neuvěřitelné shodě okolností. V televizním pořadu Všechnopárty byl rozhovor s Ivem Kahánkem…“

Klavírista  Adam Znamirovský rozjel koncertní dráhu efektně: v roce 2018 vystoupil jako osmiletý kluk na festivalu Pražské jaro. V té době už měl na svém kontě vítězství ve dvou dětských klavírních soutěžích a bylo zjevné, že se jedná o pianistu obdařeného mimořádným talentem. Devátého února letošního roku oslavil Adam patnácté narozeniny. Počet klavírních soutěží, kterých se doposud zúčastnil, se blíží ke třem desítkám. Z většiny si přivezl první cenu, nezřídka spojenou s titulem „absolutní vítěz“.

„Snad jsem konzervativní, ale mám za to, že ne každý shluk tónů je hudba, stejně jako ne každý shluk písmem vytvoří slova, věty.“

„Znám kompozice z 12. století, které jsou živější a soudobější nežli něco, co vzniklo včera.“

„Skladba Kámen a bolest obsahuje i tryznu za hloupost lidí…“

Výtvarník, vysokoškolský pedagog, básník a dramatik prof. JUDr. Vladimír Franz je zároveň jedním z našich nejznámějších skladatelů. Od počátku osmdesátých let skládá scénickou hudbu, za níž získal řadu ocenění, věnuje se rovněž volné hudební tvorbě a kompozici hudby filmové, televizní a rozhlasové; druhou základní oblast jeho umělecké činnosti představuje tvorba výtvarná. Na Divadelní fakultě AMU mnoho let vede Kabinet scénické hudby, zároveň působí na katedře výtvarné kultury Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a přednáší na FAMU. U příležitosti jeho životního jubilea uvede orchestr Prague Philharmonia 17. března ve světové premiéře jeho novou skladbu Kámen a bolest.

„Už roku 1989 mě fascinovalo, že symbolickou figurou se stal umělec, který se po letech izolace v komunistických vězeních stal prezidentem Československa.“

„Havlův život, jeho odvaha, síla a dílo jsou také důležitým vzorem pro mladou generaci.“

„Divadlo je mnohdy ta nejlepší psychiatrická klinika na světě.“

Reinhard Seehafer (*1958) se stal patrně prvním skladatelem, který zhudebnil něco z literárního díla Václava Havla. Rodák z Magdeburku je též dirigentem a pianistou, působil v různých operních domech a v Německu založil a dodnes vede festival Altmark. V Česku se v minulosti už párkrát objevil, tentokrát přijede spolu s barytonistou Michaelem Vollem, s nímž 10. března v pražském Rudolfinu provede v rámci sezony Českého spolku pro komorní hudbu mimo jiné světovou premiéru svého díla nazvaného Čtyři písně na básně Václava Havla.

„Zhudebnit Havlovy texty byl Reinhardův nápad. Skladbu mi navrhl pro náš společný recitál v Praze a já s tím rád souhlasil.“

„Jsem zvědavý, jak písně na Havlovy texty zapůsobí na publikum.“

„Opery jsou přenositelné do jiného období, než do kterého byly autory zasazeny. Není to ovšem nic snadného, naopak, je to velmi náročné.“

Do sezony České filharmonie zavítá renomovaný německý barytonista Michael Volle. Na březnovém večeru konaném pod hlavičkou Českého spolku pro komorní hudbu zazpívá za klavírního doprovodu Reinharda Seehafera mimo jiné i světovou premiéru Čtyř písní na básně Václava Havla, které zkomponoval právě tento pianista, skladatel a dirigent. Letos 65letý Volle má za sebou bohatou divadelní kariéru, v Česku ovšem není moc známý. Diváci kinopřenosů z Metropolitní opery si ho nicméně mohou pamatovat z projekce Wagnerových Mistrů pěvců norimberských roku 2014, v níž ztvárnil Hanse Sachse, a z titulní role Verdiho Falstaffa, kterého Metropolitní odvysílala roku 2023.