PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Cílem každého festivalu by podle mě mělo být získat si posluchačskou základnu natolik, že se poté nemusí podbízet a neustále vysvětlovat, proč něco zařadil na repertoár.“

„To, co dnes považujeme za romantické, možná ani není tak autentické.“

„Ve chvíli, kdy máte dobré muzikanty a hlavně velkou chuť hrát, dá se vytvořit leccos.“

Tomáš Jamník je mužem mnoha violoncellových tváří. Na podzim je zjeví posluchačům festivalu Lípa Musica jakožto letošní umělecký garant. Coby rezidenční umělec vystoupí nejen na samostatném recitálu, ale také jako člen speciálně vytvořeného festivalového kvarteta nebo ansámblu spojujícího klasickou hudbu s elektronickou. Umělec na festivalu zpečetí také výsledky své lektorské činnosti. O tom všem mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Jako po francouzském varhaníkovi po mně pořadatelé často požadují francouzský repertoár 19. a 20. století.“

„Miluju transkripce a starou hudbu stejně jako soudobou.“

„K pilotní kariéře mě vedla především vášeň.“

Jubilejní třicátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum v Praze zahájí ve čtvrtek 7. srpna zástupce střední generace vynikajících francouzských varhaníků Florian-Baptiste Marle-Ouvrard. Zahajovací koncert nese podtitul Pilot i varhaník, což odkazuje k interpretovým dovednostem, ve světě varhaníků spíše raritním. Od roku 2015 zastává prestižní post titulárního varhaníka velkých varhan v kostele sv. Eustacha v Paříži, a to díky úspěchu v konkurzu. Na pražském festivalu vystoupil poprvé již před dvěma lety, roku 2017 hrál na Mezinárodním varhanním festivalu Olomouc. Ptali jsme se ho na hudební začátky, oblíbené autory i ono řízení letadel.

„Je něco zcela výjimečného dělat barokní hudbu na místě s tak bohatou historií a kouzelnou atmosférou.“

„Passione d’amore spojuje árie a duety z Händelova Julia Cesara a Vivaldiho Il Giustina.“

„Postavy spojuje vášeň vložená do hudby a intenzita jejich vnitřních životů a citových prožitků: obě jsou to silné ženy, které se pohybují ve světě moci a mnoho riskují.“

Letní slavnosti staré hudby letos vyvrcholí 5. srpna v kostele sv. Šimona a Judy koncertem s podtitulem Passione d’amore. Hvězdou večera bude mezinárodně uznávaná ukrajinsko-německá sopranistka Kateryna Kasper, jejíž repertoár sahá od barokní opery přes oratoria až po písňovou tvorbu a která sbírá uznání na předních evropských i zámořských scénách. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje nejen své interpretační pojetí italské barokní hudby, ale i osobní vztah, který má ke zvolenému repertoáru. Na koncertě se představí společně s českým barytonistou Romanem Hozou a ansámblem Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

„Pokud některý klavírista nemá rád Chopina, člověk si říká, že je na něm něco podivného.“

„Každá hudba může pomoct a je vhodná pro nějaký konkrétní duševní stav.“

„Preferuju tvořivost; nedává mi moc smysl interpretovat nějaký prefabrikovaný produkt.“

Martin Kasík je jedním z nejuznávanějších českých klavíristů. 2. srpna vystoupí v rámci festivalu Hudební léto Kuks, kde zastoupí Jana Bartoše, který měl hrát původně. Pro Kasíka se nejedná o první koncert, o kterém se dozvěděl s nevelkým časovým předstihem, a tak jedním témat rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz byla příprava koncertu na poslední chvíli. Dále jsme si povídali o hudbě Fryderyka Chopina, Leoše Janáčka a dalších skladatelů, ale i o zpěvu, improvizaci a účinku hudby na člověka.

„Setkání s podobně pracujícími a nadšenými dětmi v nesoutěživém milém pracovním prostředí jsou prostě úžasná.“

„Hlavně v Čechách mi chybí větší podíl výuky improvizace a dětské tvorby v hudebním oboru.“

„Je nádherné sledovat, jak se stírá rozdíl mezi profesionálem a žákem.“

‚Za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog.‘ To je motto stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART, která se nezaměřuje jen na mladé talenty, ale ke spolupráci s profesionálními mentory přibírá také pedagogy, s nimiž nadané děti pracují především na základních uměleckých školách…

„Setkání a samotná práce s mentorem a zároveň s ostatními talentovanými stipendisty byl pro žáky úžasný motor, který je tak trochu ‚vytrhl z klídečku‘ prostředí malé ZUŠ na malém městečku, kde měli pocit, že jim jejich zapálení stačí.“

„Baví mě vlastně nebýt učitelka. Baví mě být pozorným žákem svého žáka, objevovat s ním právě tu jeho cestu a rozšiřovat mu obzory.“

„Mám dojem, že klasický repertoár je u nich vnímán jako něco, s čím raději děti neobtěžují, aby nezamířily jinam. Dělá se hodně projektů na efekt, ale vytrácí se výchovný a kultivující rozměr základního uměleckého školství.“

‚Za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog.‘ To je motto stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART, která se nezaměřuje jen na mladé talenty, ale ke spolupráci s profesionálními mentory přibírá také pedagogy, s nimiž nadané děti pracují především na základních uměleckých školách…

„Nezapomínat na osobnost a individualitu žáků.“

„Jednou z hlavních výzev, které Akademie MenART přináší, je nutnost vystoupit ze zaběhlých pedagogických schémat a být otevřený novým přístupům a experimentům.“

„Moje hudební děti na hodinách začínají diskutovat nad tím, zda to skladatel myslel tak či onak, a začínají mi oponovat. Což je vlastně sen každého pedagoga.“

‚Za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog.‘ To je motto stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART, která se nezaměřuje jen na mladé talenty, ale ke spolupráci s profesionálními mentory přibírá také pedagogy, s nimiž nadané děti pracují především na základních uměleckých školách. Ti svou prací a osobním nasazením výrazně přispívají k rozvoji talentovaných dětí a mládeže a mnohdy představují kritický prvek určující budoucí úspěšnost mladých hudebníků. Těch, kteří míří k profesionální dráze, ale i těch, pro které hudba zůstane ‚jen‘ zálibou. V návaznosti na seriály rozhovorů s mentory Akademie MenART portál KlasikaPlus.cz přistoupil k přípravě třídílného rozhovoru s vybranými hudebními pedagogy, kteří se dostali do užší nominace na letošní Cenu pro výjimečné pedagogy ZUŠ udělovanou akademií.

„Každý nástroj je jedinečný a jedinečně zní. Je to trochu jako s našimi otisky prstů.“ 

„Jsem typ člověka, který ‚rád hraje všechno‘.“

„Když hraju, snažím se charakter skladby převést do obrazu, příběhu nebo emoce.“

V řadě varhanních koncertů, kterou v letošním roce přichystal Festival Krumlov, se objevuje mimo jiné jméno čtyřiadvacetileté rakouské varhanice Kathariny Zauner. Ta bude poslední červencový den jedním z aktérů festivalové novinky v podobě Kaplického dne hudby. Ačkoli o sobě tvrdí, že je ‚venkovský balík‘, hudbě se věnuje od osmi let a přes lineckou Brucknerovu akademii pro nadané studenty se dostala na univerzitu do Vídně, kde aktuálně studuje varhanní hru a hudební výchovu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hovoří nejen o své snaze číst mezi notami a vyprávět hrou příběhy, ale také o realitě hudební scény v Rakousku, která mnoho uplatnění pro varhaníky neskýtá…

„Divadlo je droga. Jakmile do vás ten krásný jed vstoupí, podlehnete. Ale buď na to máte, nebo ne…“

„A Kalifornii jsem neměl zajištěné ubytování na kolejích a musel jsem bydlet v dost krutých podmínkách s čerstvě propuštěnými vězni.“

„Velká událost bude moje coverování Figara v Lazebníku sevillském v Metropolitní opeře v New Yorku.“

Jiří Rajniš patří k mladé generaci operních zpěváků, kteří dali prioritu účinkování na prestižních zahraničních scénách. Stal se nejmladším českým pěvcem v zahraničním angažmá a také nejmladším Donem Giovannim, tehdy v Bamberku mu bylo jednadvacet let. Od té doby uběhlo dalších dvanáct let a Rajniš má na kontě i mnoho dalších zkušeností a nové ho letos čekají, v únoru pak také první recitál pod hlavičkou České filharmonie. Svou dosavadní cestu barytonista shrnuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Chtěl jsem vyzkoušet kombinaci Chopina s Boulezem – je to dost neobvyklé.”

„Tatínek zpíval a hrál k tomu na klavír. Chtěl jsem to taky zkusit.”

„Nejdůležitějším profesorem byl Pavel Gililov. Pomohl mi stát se profesionálním klavíristou.”

Česko-německý klavírista Robert Bílý na sebe poprvé výrazně upozornil v roce 2014, kdy získal první cenu na prestižní mezinárodní soutěži v Ettlingenu. O dva roky později zabodoval v Eurovizi pro mladé hudebníky, kde byl oceněn druhou cenou. Od té doby úspěšně koncertuje po celém světě – od koncertů v Čechách a Německu až po Velkou Británii, Ameriku a Japonsko. V květnu tohoto roku byl vybrán jako jediný kandidát z České republiky na mezinárodní Soutěž královny Alžběty v Bruselu, kam se probojoval až do semifinálového kola. V září ho čeká další soutěž – své umění předvede na ARD v Mnichově.

„Bizet uměl pro zpěváky psát velice dobře, tedy přesně věděl, jak využít hlas a jak vyjádřit charakter postavy skrze hudbu.“

„Kdyby mi přišla nabídka zazpívat si Prince v Rusalce, přijal bych ji s radostí.“

„Soutěže samotné se zásadně nezměnily – pořád jde o tvrdý boj, jenže dnes je soutěžících víc a příležitostí méně.“

Maltský tenorista Joseph Calleja, často přirovnávaný k pěveckým legendám zlatého věku jako Gigli, Björling nebo Caruso, patří k nejvýraznějším lyrickým tenorům současnosti. Na světových operních jevištích debutoval už v devatenácti letech a jeho kariéru odstartovalo vítězství v prestižních soutěžích, včetně Operalie Plácida Dominga. V Praze v minulosti vystupoval několikrát, nyní se do naší země vrací, aby vystoupil na Festivalu Krumlov jako Don José v Bizetově Carmen po boku Ester Pavlů a Svatopluka Sema a s choreografií Jiřího Bubeníčka. Orchestr Prague Philharmonia bude 2. srpna řídít Tomáš Brauner.

„Na festivalu u flamenca dbáme na stylovou čistotu vycházející z originálního folkloru.“

„Štěpán Rak je miláčkem publika.“

„Zakládám si také na vkusném výběru repertoáru a smyslu pro hudební komunikaci s publikem.“

Čtyřiatřicátý Mezinárodní kytarový festival Brno letos proběhne ve dnech 27. července až 2. srpna a představí se na něm nejlepší světoví kytaristé – nebudou chybět legendy jako Oscar Herrero, Máximo Diego Pujol, Badi Assad, Štěpán Rak a mnoho dalších. O festivalu, s nímž je neodmyslitelně spojena i mezinárodní interpretační soutěž Guitartalent a mistrovské kurzy, jsme si povídali se světově etablovaným kytaristou a profesorem JAMU Vladislavem Bláhou, který je zakladatelem a uměleckým ředitelem akce.

„Znojmo v tomto ohledu bylo velmi progresivní, takže hudba skladatelů z okruhu rudolfínské kapely se zde provozovala velmi záhy.“

„Zatímco Sayve a Monte vychází z vlámské polyfonie, která je stále hodně modální, Knöfel a hlavně Handl už začínají vstřebávat italský kontrapunkt, který je mnohem přímočařejší a tonálnější.“

„Považuji za naprosto zásadní pro jakoukoli interpretaci mít o dané skladbě maximální množství informací.“

Byl vášnivým mecenášem umění, hudby tedy také miloval – kulturní centrum v Praze lákalo za vlády Rudolfa II. mnohé evropské hudebníky. Díky badatelské činnosti Eduarda Tomaštíka si posluchači Hudebního festivalu Znojmo v neděli 20. července poslechnou řadu skladeb takovýchto autorů, jejichž jména však během stovek let upadla v zapomnění. O připravovaném koncertu v kostele sv. Michala, kde se interpretace zhostí Capella Sebastiana, pro portál Klasikaplus.cz krátce pohovořil její umělecký vedoucí Eduard Tomaštík.

„Minulost neexistuje, kupředu můžeme jít kamkoli, tedy i zpět.“

„Poučenou interpretaci lze aplikovat i na období romantismu.“

„Díky podpoře národních a mezinárodních projektů se JAMU stala jednou z nejlépe vybavených vysokých škol v Evropě.“

Děkankou Hudební fakulty JAMU je inovativní umělkyně s polsko-německými kořeny. Z rodného jižního Německa přinesla do České republiky nový přístup k interpretaci hudby, založila kromě oboru Historická interpretace i jediný sdílený mezinárodní studijní program ve střední Evropě. Dne 9. července byla Barbara Maria Willi zvolena rektorkou Janáčkovy akademie múzických umění s nástupem od 1. února 2026, Willi je však také činnou interpretkou coby hráčka na klávesové nástroje a už zítra společně s mezzosopranistkou Markétou Cukrovou vystoupí na Festivalu Krumlov. Nejen o zmíněném je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

„Když se vrací inscenace, je vždycky velmi zajímavé sledovat, co se za ty roky v jednotlivých lidech událo.“ 

„K Alessandru Severovi chci přistoupit s větším pochopením, protože občas to zkrátka člověku chvíli trvá, než si najde pevnou pozici v životě.“

„Musíme diváka vtáhnout k sobě a pak ho zase vrátit zpátky. Restartovat ho.“

Mladá režisérka Monika Hosmanová do operního světa pronikla vcelku náhle na začátku minulého roku, kdy vytvořila úspěšnou inscenaci Jakobína v Jihočeském divadle. Její první samostatnou režijní zkušeností však byla spolupráce s Collegiem Marianum na Händelově opeře Alessandro Severo, kterou uvedli před dvěma lety v Halle. Nyní se inscenace vrací, a to do barokního divadla v Českém Krumlově, kde bude k zhlédnutí 24. a 25. července. Co může vnést činoherní režisér do barokní opery, jak vnímat operu, která je pasticciem, či jakou funkci má divadlo v postmoderním světě umělkyně naznačila v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Přijde mi zajímavé, že se u nás Boulezově hudbě téměř nikdo nevěnuje, zatímco na Západě zažívá obrovský ‚boom‘.“

„Soutěže však, až na pár výjimek, nejsou zárukou, že se člověk někam dostane.“

„Čím dál více se tlačí na uniformitu, na přesný opak něčeho osobního.“

Marek Švejkar je klarinetista, zároveň velice všestranná osobnost. Působil osm let v Paříži, mimo jiné také na prestižní pařížské Conservatoire National Supérieur, studijní pobyty ho dále zavály k mentorům do Itálie, Norska, Finska, Nizozemí a dalších míst. Kromě sólového vystupování se věnuje doktorskému výzkumu, pedagogice, opernímu zpěvu a zároveň vystudoval hru na klavír. Neobvyklý a velmi podnětný rozhovor začíná u tvorby debutového CD u Supraphonu a dotýká se mimo jiné Švejkarova vystoupení 23. července v rámci Festivalu Krumlov.

„Mám za sebou několik úspěchů, ale často narážím i na neúspěchy, a necítím se tak vždy kompetentní stát na místě, kde právě stojím.“

„Další věc je ta, že při zkoušení, představení nebo koncertu vás vždy něco překvapí. Reakce musí být pružná a pohotová. Vím, že se v tomto směru musím ještě hodně učit.“

„Dirigent musí před ansámbl předstoupit s jasnou vizí. Stejně si ale musí nechat jakousi rezervu a být otevřený dalšímu vývoji interpretace.“

V následujícím akademickém roce nastoupí do čtvrtého ročníku na Hudební fakultě JAMU. Že by se mohl stát dirigentem, ho napadlo až jako studenta střední pedagogické školy, že se od příští sezony stane dirigentem Národního divadla Brno, ví už teď. O svých začátcích a zkušenostech, představách a vizích, nebo i o tom, co může jako mladý dirigent nabídnout renomovanému tělesu, se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz rozpovídal teprve šestadvacetiletý Dominik Pernica.

„Čeština je krásný jazyk pro zpěv.“

„Ráda o operním pěvci přemýšlím jako o zpívajícím herci. Ne jen jako o zpěvákovi.“

„Chodím povzbuzovat studenty do škol. Ukazovat jim, že nejsme suchopární a nudní zpěváci, kteří jen stojí a zpívají.“

Estonská sopranistka Mirjam Mesak patří mezi výrazné osobnosti mladé operní generace. Svým působením na prestižních evropských scénách, spoluprací s předními orchestry a osobitým interpretačním stylem si získala pozornost odborné i laické veřejnosti. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hovoří nejen o svém nadcházejícím koncertu s Petrem Nekorancem, s nímž zazpívá 19. července na zámku Polná, ale také o tom, jak se dostala do Eurovize nebo jak se snaží pro operu nadchnout mladé lidi.

„Takzvaná stará hudba si žádá nejen respekt k tradici, ale i odvahu současného pohledu.“

„Zabývám se hudbou, která má duchovní rozměr, ale zároveň dokáže oslovit muzikologicky.“

„Rád náš soubor vnímám jako seskupení sólistů, nikoliv jako sbor.“

Ensemble Polyharmonique zahájí letošní Letní slavnosti staré hudby. Jde o sdružení zpěváků staré hudby, zaměřující se především na skladby renesance a baroka. Soubor vychází z historicky poučené interpretační praxe a spojuje vlivy německé a franko-vlámské vokální tradice. Základní obsazení tvoří šest sólistů, kteří zpívají a cappella nebo s doprovodem bassa continua. Ansámbl zvou významné festivaly po celé Evropě a jeho uměleckým vedoucím je altista Alexander Schneider, který spolupracoval s předními dirigenty jako Philipp Herreweghe, Václav Luks, René Jacobs či Howard Arman. KlasikaPlus.cz se Schneiderem přináší rozhovor.

„První cena je mi potvrzením, že to, co dělám, dělám asi správně, a že v tom mám pokračovat.“

„Byl to oříšek vejít se do patnácti minut.“

„Naučil jsem se dny poctivě plánovat.“

Sedmadvacetiletý Matouš Zukal patří k nejvýraznějším představitelům naší mladé pianistické generace. Do povědomí hudební veřejnosti vstoupil v roce 2019, kdy zvítězil v soutěži Nadace Bohuslava Martinů a zároveň získal cenu pro nejlepšího účastníka. O dva roky později si odnesl druhou cenu z Mezinárodní klavírní soutěže Pražského jara (spolu s ní obdržel také Cenu Gideona Kleina a Cenu Českých center). Pravidelně koncertuje doma i v zahraničí, vystupoval mj. také na prestižních tuzemských festivalech, jako je Pražské jaro, Dvořákova Praha a Smetanova Litomyšl.

„Nikdy nám technika neslouží k tomu, abychom ukázali, jak máme vytrénované prsty.“

„Rád svým studentům předávám, aby si našli příběh, který převypráví takovým způsobem, že mu posluchači uvěří.“

„Myslím si, že je důležité, aby člověk pracoval s představou a s někým prožil krásu hudby.“

V červenci už pravidelně probíhají interpretační kurzy v Litomyšli v oborech housle, viola, violoncello, kontrabas, klavír a příčná flétna. Vyučují zde prominentní čeští umělci a zkušení pedagogové, mezi nimi i český klavírista, pedagog Akademie múzických umění v Praze, jakož i zdatný cyklista Miroslav Sekera. Během kurzů se představí i jako sólový interpret 11. července v Zámecké jízdárně v Litomyšli. Kromě pedagogické a koncertní činnosti se věnuje mladoboleslavskému koncertnímu cyklu Rok na 4 doby. KlasikaPlus.cz s umělcem přináší rozhovor.

„Tomáš Netopil má opravdu jedinečnou vlastnost celý ansámbl stmelit.“

„Těžištěm našeho souboru zůstává barokní a předbarokní hudba, renesanci se určitě nevyhýbáme, ale nepůjdeme třeba až ke gotice.“

„V baroku si řeknete fuga, ta má přece přísná pravidla! Pak zjistíte, že to vlastně není pravda. Co staří mistři dokázali z pravidel ‚vykrajovat‘! Takoví jako Bach a Mozart pravidla povýšili daleko nad pouhé zákonitosti.“

Na české klasickohudební scéně působí nové uskupení takzvané staré hudby. Avšak nenechme se zmást. SILENTIUM! ensemble, jak zní jeho název, známe vlastně už velmi dlouho coby vokální součást etablovaného Czech Ensemble Baroque. KlasikaPlus.cz přináší rozhovor s Terezou Válkovou, hlavní tváří nového projektu, která vděčně vzpomíná na nedávné debutové vystoupení na Pražském jaru a zároveň lákavě anotuje nejbližší koncert v rámci Klášterních hudebních slavností. Ticho pak soubor prolomí i během znojemského hudebního festivalu.

„Jsou to, myslím, jediné kurzy svého druhu u nás, protože nevyžadujeme žádné nahrávky ani výběrová řízení.“

„Může přijet opravdu každý, zjednodušeně řečeno milovníci hudby od šesti do devětadevadesáti let.“

„Možná devadesát procent mých současných studentů na HAMU prošlo Litomyšlí.“

Každoročně přitahují desítky mladých hudebníků i zkušených pedagogů z celé republiky. Interpretační kurzy v Litomyšli začínají dnes 7. července a pořádají se už podvaapadesáté. V inspirativním prostředí se potkávají amatéři s profesionály, děti s konzervatoristy a všem se se stejnou pečlivostí věnují lektoři – profesoři z pražské HAMU. Letošní novinkou bude druhý orchestr složený ze zkušenějších hráčů a závěrečné koncerty účastníků budou hned tři, říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz pedagog a houslista Leoš Čepický.

„Naprostá většina studentů nemá ponětí o tom, jak správně pracovat s bránicí.“

„Často se stane, že problém s interpretací nás oklikou nakonec dovede opět k dechu.“

„Radost z toho že to funguje, když někomu pomůžu a jemu se rozzáří oči, je nepopsatelná.“

Sopranistka Simona Šaturová pomalu uzavírá další úspěšnou sezonu, která jí přinesla milé příležitosti. Nedávno třeba písňový recitál v Bratislavě nebo roli hraběnky ve Figarově svatbě, kterou v Národním divadle Brno nastudoval v režii Jiřího Heřmana dirigent Václav Luks a jeho soubor Collegium 1704. Jak se svěřila už v jarním rozhovoru a v nedávném videorozhovoru, tato inscenace pro ni byla esencí Mozarta v té nejryzejší podobě. A tak i vyzněla na festivalu Smetanova Litomyšl. Tento RozhovorPlus vznikl už v prvních dnech prázdnin, ty ale Simoně ještě nezačaly, i když se v létě snaží mít vždy aspoň tři týdny nepřerušeného volna. Tento RozhovorPlus vznikl v prvních dnech prázdnin, ty ale Simoně ještě nezačaly, i když se v létě snaží mít vždy aspoň tři týdny nepřerušeného volna. Už brzy totiž zahájí v Bratislavě své mistrovské kurzy BelcantoLab.

„Postupně totiž zvítězila touha zasednout někdy ke královskému nástroji – k varhanám.“

„Za zlomový okamžik ve své skladatelské kariéře bych označil to, když jsem se jako zcela neznámý skladatel umístil v mezinárodní skladatelské soutěži.“

„Zdá se mi, že ze současné hudby už léta mizí národní kolorit.“

Skladatel Jiří Teml letos 24. června oslavil devadesátiny, a to je důvod ohlédnutí se za jeho hudební cestou. Byla dlouhá a spletitá. Jako dítě ztratil oba rodiče a pobýval nějakou dobu v juvenátě, kde hudba hrála velkou roli v každodenních činnostech. Tak byl hudbou okouzlen. Přesto se hudbě dlouho věnoval jen ve svém volném čase. Mnoho se změnilo, když se stal dramaturgem hudebního vysílání v rozhlase. KlasikaPlus.cz přináší rozhovor s touto výjimečnou osobností.

„Většina zpěvoher z krumlovské hudební sbírky spadá do období hudebního klasicismu a nejčastěji jde o různé druhy komických oper.“

„Už nějakou dobu jsem přemýšlel o realizaci melodramu.“

„Jazzband Schwarzenberské granátnické gardy je takové naše ‚guilty pleasure‘ – a stále větší pleasure.“

V Českém Krumlově v těchto dnech vrcholí Festival komorní hudby. S jeho dramaturgem a muzikologem Martinem Voříškem jsme si v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz povídali o tom, jak vybírá témata jednotlivých ročníků nebo podle jakých kritérií zařazuje do programu opery, ale také o jeho působení v Jazzbandu Schwarzenberské granátnické gardy, jejíž vystoupení je součástí festivalu a která byla ve své době evropským unikátem.

„Krásu renesanční polyfonie jsem objevil jako pětiletý.“

„Vrcholem státnického projevu ve středověku byla korunovace českých králů, při které zaznívaly skladby s tematikou legend.“

„Život umělce na volné noze se může zdát jako bohémský, ale pojí se s ním mnoho nelehkých životních situací.“

Zpěvák, houslista a umělecký vedoucí souboru Cappella Mariana Vojtěch Semerád je uznáván jako specialista na poučenou interpretaci staré hudby. Jako instrumentalista působí v ansámblu Collegium Marianum a spolupracuje i na autorských projektech napříč žánry. Jako sólový pěvec vystupuje s předními evropskými soubory, jakými jsou Les Arts Florissants, Vox Luminis či Huelgas Ensemble, s nimiž stanul v mnoha významných evropských sálech. 4. července Semerád vystoupí se svým souborem na Festivalu komorní hudby Český Krumlov a o den později na Smetanově Litomyšli.

„Zámek Dobrohoř si pamatuju ještě z doby, kdy neměl současného majitele a kdy to byla úplná ruina v sousedství velkého vepřína.“

„Opeře jsem trošku vzdálený; není moje ‚parketa‘. Nicméně do budoucna nevylučuju, že se to změní.“

„U ladění si čistím hlavu. Zároveň mám spoustu zákazníků z oboru, tak práci ani nemusím shánět.“

Absolutní sluch, precizní intonace, výsostná muzikalita. Výjimečný souběh, tři v jednom… Který český zpěvák se při této charakteristice vybaví jako první? Správně, řeč je o Ondřeji Holubovi, zejména ansámblovém pěvci, který za sebou má zkušenost se všemi tuzemskými vokálními tělesy tak zvané staré hudby. Umělec, který se stále věnuje také ladění pianin, poskytl směrem ke svému vystoupení 8. července na Zámku Dobrohoř svůj historicky první rozhovor pro klasickohudební médium. Člověk se až diví, proč to tak dlouho trvalo…

„S nadsázkou bych řekl, že hrát s kvartetem je svého druhu ‚diagnóza‘.“

„Mí rodiče mi totiž dávali Veroniku za příklad, jak se dobře učí a jak cvičí, a později vyšlo najevo, že to samé vykládali Veroničini rodiče jí o mně.“

„Spolupráce s Kianem Soltanim vznikla díky festivalu Schubertiade.“

Před koncertem Pavel Haas Quartet, který se koná 5. července v rámci festivalu Smetanova Litomyšl, jsme se v Praze sešli k rozhovoru s violoncellistou souboru Peterem Jarůškem. Pohovořili jsme o aktuálním festivalovém programu, v jehož rámci zazní slavná díla Franze Schuberta – Smyčcový kvartet č. 14 d moll, „Smrt a dívka“ a Smyčcový kvintet C dur se dvěma violoncelly, ten ve spolupráci s Kianem Soltanim; ale povídali jsme také o radostech a strastech života v kvartetu a vydavatelských plánech souboru do budoucna.

„Jsem velice vděčný, že jsem vyrostl v bilingvním prostředí a tím pádem nemám problém s angličtinou, ale myslím, že žádné jiné výhody to nemá.“

„Sonáta, kterou jsem složil, je charakterově určitě nejodlehčenější z celého programu.“

„Budu mít možnost si zahrát s Janáčkovou filharmonií Ostrava vlastní houslový koncert.“

Vítězství v ústředním kole celostátní soutěže ministerstva školství, Mezinárodní houslové soutěže Josefa Micky, na Akademii Václava Hudečka v Luhačovicích a Zlatá medaile na soutěži Manhattan International Music Competition 2020. Laureátství France Music Competition 2022, mezinárodní soutěže Augustin Aponte 2022 ve Španělsku, International Music Competition 2023 ve Francii a mezinárodní soutěže Note di Talento 2023 v Itálii… Tolik jen kusý výčet úspěchů česko-amerického houslisty Mattea Hagera, který je absolventem Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy, kde studoval u Jiřího Fišera. Talentovaný umělec se aktuálně připravuje na sólové vystoupení v rámci Klášterních hudebních slavností, kde představí i svůj kompoziční um.