PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Necítím se hlasově nebo oborově vyhraněn.“

„Práce s hlasem a výrazem je v komorní hudbě jiná a detailnější a tím určitě i zdravá.“

„S Hanušovým Dřevěným Kristem jsem se poprvé setkal na HAMU, kdy mi ho přinesl můj profesor zpěvu Ivan Kusnjer.“

Basista Pavel Švingr, sólista Národního divadla v Praze, debutoval ve Státní opeře v roce 2009. V nové sezóně jej publikum může slyšet v jedenácti inscenacích. Absolvoval pražskou HAMU ve třídě Ivana Kusnjera a studoval také ve Vídni na Universität für Musik und darstellende Kunst. Spolupracuje i s regionálními operními scénami v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a Plzni a hostoval například na belgickém festivalu Zomeropera Alden Biesen. Pavel Švingr se rovněž věnuje koncertní činnosti – pro festival Lípa Musica připravil spolu s klavíristou Zdeňkem Klaudou cyklus Dřevěný Kristus Jana Hanuše, který předvedou 7. září v kostele v Drchlavě u Doks.

„Válečné rekviem posluchače uchvátí velkým dramatickým napětím; pravdivostí vyprávění, která jde až do morku kostí.“

„Obzvláště tichým momentem ve Válečném rekviem, a pro mě zároveň vrcholem skladby, je setkání v zákopu, které přináší změnu perspektivy: ‚I am the enemy you killed, my friend‘.“

„Lukáš Vasilek je hudebník, který dokáže spojit technické dovednosti, muzikálnost a emocionální smyslnost.“

Svatováclavský hudební festival sáhl pro zahájení svého letošního ročníku k uvedení Brittenova Válečného rekviem, bezpochyby jednoho z nejzásadnějších vokálně-instrumentálních děl minulého století. Jeho provedení se 2. září v Ostravě ujme Lukáš Vasilek s pražskými rozhlasovými symfoniky a Pražským filharmonickým sborem. Podobně jako v několika předchozích uvedeních, která Vasilek v nedávné době řídil v Praze, se v sopránové úloze představí mnichovská rodačka Susanne Bernhard.

„V prvním týdnu se hlavně poznáváme mezi sebou a každý student má krátkou prezentaci o tom, co dělá, jaký je jeho přístup. Všichni žasneme, kolik je způsobů tvorby…“

„Už jenom kvůli tomu, že naši skladbu nám hrají opravdu fenomenální muzikanti, mi přijde, že stojí za to tady být.“

„Líbí se mi kontrast vnitřního dramatu s tichostí, kterou si spojuju s ledem.“

Marie Nečasová je úspěšnou mladou skladatelkou a vydavatelkou not. V roce 2024 se stala autorkou třetí skladby na objednávku Janáčkovy filharmonie Ostrava. Už podruhé je rezidentkou na Institutu Ostravských dní, který se koná od 11. do 30. srpna, a během festivalu zazní 26. srpna v premiéře její skladba Tání. V rozhovoru jsme si povídaly o tom, jaké to je být na Ostravských dnech rezidentkou, o její nové kompozici, malování zvukem a spoustě dalších věcí.

„Když si někoho vyberu, snažím se poslechnout si ho jak v nějakém představení, tak na samostatném koncertu, abych cítila jeho energii a jak funguje na jevišti.“

„Vedle pěvecké kariéry jsou sociální sítě v podstatě další úvazek, který musí zpěváci k práci zvládat.“

„Cecilii Bartoli jsem pronásledovala devět let. Ale vyplatilo se to, protože pak se mnou udělala hned dva projekty v jednom roce.“

Podařilo se jí do Prahy dostat operní hvězdy typu Cecilie Bartoli nebo Jonase Kaufmanna, je ale neúnavná i v hledání pěveckých talentů. Alena Kunertová před pětadvaceti lety založila uměleckou agenturu Nachtigall Artists. V bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hodnotí, jak se za tu dobu proměnil operní svět, co všechno dnes pěvci musí zvládat a na jaké nástrahy ve své kariéře nejčastěji narážejí.

„Kuks je pro mě metou krásna, onoho archetypu harmonie a dokonalosti, již celý život hledáme.“

„Skladba Hirošima je mým díkem životu. Narodil jsem se dva dny po tragédii, kdy statisíce lidí zemřely.“

„Mé krédo je ‚Kdyby není‘. Nemůžeme vrátit ani jedinou vteřinu života.“

Uznávaný kytarový virtuos a skladatel Štěpán Rak se 23. srpna vrací na své milované místo do barokního areálu v Kuksu. Koncert k jeho 80. narozeninám bude hudební poctou hraběti Šporkovi, baroku i životním příběhům, které kytaristu Raka provázejí. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vypráví o inspiraci dávnými časy, přátelství s Alfredem Strejčkem, své nové desce i o odhaleném příbuzenském poutu s hercem Ivanem Luťanským. Chystá i další velký koncert, který se za přítomnosti významných osobností kulturní scény uskuteční na konci října v Břevnovském klášteře v Praze.

„Pokud mi někdy nabídnou Vodníka, přijmu bez váhání.“

„Nejde jen o to, zda role hlasu ‚sedí‘, ale také o kontext, ve kterém k ní dochází.“

„Při zpěvu mojí první árie zasáhl blesk a od té chvíle jsem věděl, že se chci pokusit dostat na konzervatoř.“

Charismatický italský pěvec Adolfo Corrado se přes své mládí už stačil zapsat do dějin opery: jako první basista v historii soutěže se stal v červnu 2023 absolutním vítězem slavné soutěže BBC Cardiff Singer of the World. Od té doby se představil se na mnoha prestižních evropských scénách a dubnu 2024 debutoval i v Praze, kde přítomným učaroval svým sonorním hlasem a bezvadnou češtinou v árii Vodníka v Rusalce. 31. srpna se zpěvák, jehož čeká debut v newyorské Metropolitní opeře, do Prahy vrací – v Obecním době vystoupí jako jeden z gratulantů narozeninového galakoncertu Nachtigall Artists při příležitosti 25 let působení této agentury na českém trhu.

„Od potomků z hudebních rodin se automaticky očekává mnohem víc než v danou chvíli vykazují, nebo než v nich doopravdy je.“

„Po zážitku s panem Bělohlávkem jsem se rozhodl, že jestli mám k něčemu být, musím začít cvičit. Tak jsem se do toho obul a pod osm hodin denně jsem nešel.“

„Koncert se uskutečnil, ale jen dva dny před příchodem hurikánu, všichni tedy byli evakuovaní a do sálu pro osmnáct set lidí přišlo jen asi dvacet nejstatečnějších posluchačů.“

„Trio Bohémo hraje hudbu, kterou svět potřebuje.“ Tato slova doprovodila debut souboru ve Wigmore Hall, který byl součástí ceny pro vítěze v mezinárodní soutěži Parkhouse Award v Londýně z října roku 2021. Soubor v sestavě Matouš Pěruška (housle), Kristina Vocetková (violoncello) a Jan Vojtek (klavír) má od té doby za sebou vystoupení v mnoha slavných koncertních síních, např. ve Stoller Hall v Manchesteru nebo také ve vídeňském Musikvereinu a hrál na významných festivalech včetně Pražského jara. Rozhovor s houslistou souboru avizuje nejbližší vystoupení tria, které se uskuteční 23. srpna na Zámku Dobrohoř.

„Tam, kde to vypadá, že by mohl být problém, tam ve výsledku problém bude.“

„Říká se, že práce sbormistra se projeví po třech čtyřech letech.“

„Není to tak, že přijde slavné jméno a divadlo najednou udělá slavnou produkci.“

Pražská Státní opera má od 1. srpna na pozici šéfsbormistra nové jméno, a dokonce je nutné nahradit slovo „šéfsbormistr“ poněkud krkolomným „šéfsbormistryně“. Zuzana Kadlčíková opustila obdobný post ve Slovenském národním divadle a čerstvě se vydává českou cestou a opět v hlavním městě republiky. Navíc dvojmo. Souběžně se totiž ujímá i pozice jednoho ze čtyř sbormistrů Kühnova smíšeného sboru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz umělkyně nabízí ohlédnutí i výhled do budoucna. Svých nových rolí se zjevně chopí se vší odpovědností…

„Pomyslná soutěživost mezi Českou filharmonií a FOK pro mne není tématem. Oba orchestry vždy fungovaly vedle sebe a každý z nich měl a má svůj úkol a smysl.“

„Bude to o důkladném plánování. O vyvažování mého hlavního angažmá s FOK se zahraničními cestami a hostováním.“

„Zvyšovat počet účastníků a lektorů na Academy Kroměříž už asi opravdu nejde.“

V září se ujímá funkce šéfdirigenta Pražských symfoniků. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Tomáš Netopil deklaruje, na co se chce soustředit, co bude na programu inauguračního koncertu a jak bude vypadat jejich dlouhodobý společný vzkaz veřejnosti, a to i ve světle sousedství FOK a České filharmonie. Předtím však ještě v polovině srpna věnuje všechny síly projektu Academy Kroměříž, letní akademii pro mladé hudebníky, kterou od založení v roce 2018 vede. I o ní podrobně hovoří.

„Nenarazili jsme zatím na jediný nápad, myšlenku nebo projekt, který by v Ostravě byl nerealizovatelný.“

„To, co má opravdovou cenu dělat, jsou díla, která opravdu mluví k otázkám stávající situace, ne toho, co vypadalo tak báječně před lety.“

„Nedovedu si představit sebe sama bez aktivního kontaktu, spolupráce a vzájemné výměny myšlenek s mladou generací.“

Petr Kotík je mimořádnou osobností soudobé hudby. Je skladatelem, dirigentem, flétnistou a také uměleckým ředitelem Ostravských dní, které se konají od roku 2001 každé dva roky. Ostravské dny jsou významnou kulturní událostí, na kterou se sjíždějí skladatelé, interpreti i posluchači z celého světa. Letošní festival se koná od 21. do 30. srpna a zazní na něm skladby českých i světových skladatelů stejně tak jako skladby rezidentů Institutu Ostravských dní. S Petrem Kotíkem jsme v rozhovoru otevřeli několik témat, které jdou za horizont jedné události a vybízí k zamyšlení.

„Pro chrámového varhaníka je improvizace denní chleba.“

„Skladatelé českého baroka poskytují interpretovi zcela legálně možnost skladbu dokončit, respektive doimprovizovat.“

„Mentálně jsem doma v jižních Čechách.“ 

Varhanní festival Audite organum v pražské bazilice sv. Jakuba pokračuje ve čtvrtek 14. srpna koncertem českého varhaníka Martina Kubáta. Na programu je vedle improvizací Bachova hudba, Fantazie a fuga na B-A-C-H od Maxe Regera a Partita na melodii Adorote devote od Jiřího Ropka, dlouholetého varhaníka v tomto kostele. Martin Kubát v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mluví o improvizaci, o svatojakubských varhanách, o Ropkovi i o sobě.

„Byla jsem dítě neposedné a kromě hraní na piano jsem se věnovala tanci, gymnastice, různým sportům, zejména plavání, chodila do dramatického kroužku a rovněž velice ráda zpívala.“

„Základem všeho je mít dobrou pěveckou techniku – a pak je jedno, jestli zpíváte operu, nebo pop.“

„Myslím, že dnešní mladí zpěváci, pokud mají nějaký talent, se nemusí nic moc učit. Ve studiu leccos doladí. Při živém vystoupení se občas nestačíte divit…“

Helena Vondráčková je přírodní úkaz. Hudba ji okouzlila už v dětství a stačilo málo a byla by klavírní virtuoskou. V dubnu 1964 však zvítězila v soutěži Hledáme nové zpěváky a vše bylo rázem jinak. V roce 1965 získala svého prvního Zlatého slavíka a od té doby se nepřetržitě drží na špici tuzemské pěvecké scény. Kromě toho se stala naší nejprodávanější a v zahraničí nejúspěšnější zpěvačkou. Vystupovala v těch nejprestižnějších světových koncertních síních včetně Carnegie Hall. Neinterpretuje však jenom hudbu populární…

„Nejzásadnější na přípravě bylo asi obehrávání.“

„Myslím si, že je vždycky pozitivní, když se hodně mluví o skladateli takových kvalit.“

„Člověk, který mě vždycky neskutečně inspiroval svou hrou Chopina, je Charles Richard-Hamelin.“

Eva Strejcová se na podzim jako jediný reprezentant České republiky zúčastní varšavské Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina. V předkole letos kromě ní soutěžil také Vojtěch Trubač a do předběžného výběru poslalo nahrávku několik dalších Čechů. Jaké je to připravovat se na jednu z nejsledovanějších soutěží a co obnáší příprava rozsáhlého chopinovského repertoáru, přibližuje pianistka v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Mluvím jazykem hudby, ale zároveň i jazykem obchodu a obojí mě velmi baví.“

„Na počátku mě vždycky zajímá vize daného umělce, co by rád posluchačům předal a hlavně proč.“

„Moje první zkušenost s nahráváním v Praze byla právě tam, kde je nyní naše studio.“

Americký producent, skladatel, baskytarista Bob Lord je ředitelem společnosti Parma Recordings, která zastřešuje několik hudebních labelů zaměřených na současnou klasickou, jazzovou a experimentální hudbu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje, jak si vybírá spolupracovníky, jak proměnila hudební trh pandemie nebo proč má nahrávací studio zrovna v Praze na Smíchově.

„Cílem každého festivalu by podle mě mělo být získat si posluchačskou základnu natolik, že se poté nemusí podbízet a neustále vysvětlovat, proč něco zařadil na repertoár.“

„To, co dnes považujeme za romantické, možná ani není tak autentické.“

„Ve chvíli, kdy máte dobré muzikanty a hlavně velkou chuť hrát, dá se vytvořit leccos.“

Tomáš Jamník je mužem mnoha violoncellových tváří. Na podzim je zjeví posluchačům festivalu Lípa Musica jakožto letošní umělecký garant. Coby rezidenční umělec vystoupí nejen na samostatném recitálu, ale také jako člen speciálně vytvořeného festivalového kvarteta nebo ansámblu spojujícího klasickou hudbu s elektronickou. Umělec na festivalu zpečetí také výsledky své lektorské činnosti. O tom všem mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Jako po francouzském varhaníkovi po mně pořadatelé často požadují francouzský repertoár 19. a 20. století.“

„Miluju transkripce a starou hudbu stejně jako soudobou.“

„K pilotní kariéře mě vedla především vášeň.“

Jubilejní třicátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum v Praze zahájí ve čtvrtek 7. srpna zástupce střední generace vynikajících francouzských varhaníků Florian-Baptiste Marle-Ouvrard. Zahajovací koncert nese podtitul Pilot i varhaník, což odkazuje k interpretovým dovednostem, ve světě varhaníků spíše raritním. Od roku 2015 zastává prestižní post titulárního varhaníka velkých varhan v kostele sv. Eustacha v Paříži, a to díky úspěchu v konkurzu. Na pražském festivalu vystoupil poprvé již před dvěma lety, roku 2017 hrál na Mezinárodním varhanním festivalu Olomouc. Ptali jsme se ho na hudební začátky, oblíbené autory i ono řízení letadel.

„Je něco zcela výjimečného dělat barokní hudbu na místě s tak bohatou historií a kouzelnou atmosférou.“

„Passione d’amore spojuje árie a duety z Händelova Julia Cesara a Vivaldiho Il Giustina.“

„Postavy spojuje vášeň vložená do hudby a intenzita jejich vnitřních životů a citových prožitků: obě jsou to silné ženy, které se pohybují ve světě moci a mnoho riskují.“

Letní slavnosti staré hudby letos vyvrcholí 5. srpna v kostele sv. Šimona a Judy koncertem s podtitulem Passione d’amore. Hvězdou večera bude mezinárodně uznávaná ukrajinsko-německá sopranistka Kateryna Kasper, jejíž repertoár sahá od barokní opery přes oratoria až po písňovou tvorbu a která sbírá uznání na předních evropských i zámořských scénách. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje nejen své interpretační pojetí italské barokní hudby, ale i osobní vztah, který má ke zvolenému repertoáru. Na koncertě se představí společně s českým barytonistou Romanem Hozou a ansámblem Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

„Pokud některý klavírista nemá rád Chopina, člověk si říká, že je na něm něco podivného.“

„Každá hudba může pomoct a je vhodná pro nějaký konkrétní duševní stav.“

„Preferuju tvořivost; nedává mi moc smysl interpretovat nějaký prefabrikovaný produkt.“

Martin Kasík je jedním z nejuznávanějších českých klavíristů. 2. srpna vystoupí v rámci festivalu Hudební léto Kuks, kde zastoupí Jana Bartoše, který měl hrát původně. Pro Kasíka se nejedná o první koncert, o kterém se dozvěděl s nevelkým časovým předstihem, a tak jedním témat rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz byla příprava koncertu na poslední chvíli. Dále jsme si povídali o hudbě Fryderyka Chopina, Leoše Janáčka a dalších skladatelů, ale i o zpěvu, improvizaci a účinku hudby na člověka.

„Setkání s podobně pracujícími a nadšenými dětmi v nesoutěživém milém pracovním prostředí jsou prostě úžasná.“

„Hlavně v Čechách mi chybí větší podíl výuky improvizace a dětské tvorby v hudebním oboru.“

„Je nádherné sledovat, jak se stírá rozdíl mezi profesionálem a žákem.“

‚Za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog.‘ To je motto stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART, která se nezaměřuje jen na mladé talenty, ale ke spolupráci s profesionálními mentory přibírá také pedagogy, s nimiž nadané děti pracují především na základních uměleckých školách…

„Setkání a samotná práce s mentorem a zároveň s ostatními talentovanými stipendisty byl pro žáky úžasný motor, který je tak trochu ‚vytrhl z klídečku‘ prostředí malé ZUŠ na malém městečku, kde měli pocit, že jim jejich zapálení stačí.“

„Baví mě vlastně nebýt učitelka. Baví mě být pozorným žákem svého žáka, objevovat s ním právě tu jeho cestu a rozšiřovat mu obzory.“

„Mám dojem, že klasický repertoár je u nich vnímán jako něco, s čím raději děti neobtěžují, aby nezamířily jinam. Dělá se hodně projektů na efekt, ale vytrácí se výchovný a kultivující rozměr základního uměleckého školství.“

‚Za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog.‘ To je motto stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART, která se nezaměřuje jen na mladé talenty, ale ke spolupráci s profesionálními mentory přibírá také pedagogy, s nimiž nadané děti pracují především na základních uměleckých školách…

„Nezapomínat na osobnost a individualitu žáků.“

„Jednou z hlavních výzev, které Akademie MenART přináší, je nutnost vystoupit ze zaběhlých pedagogických schémat a být otevřený novým přístupům a experimentům.“

„Moje hudební děti na hodinách začínají diskutovat nad tím, zda to skladatel myslel tak či onak, a začínají mi oponovat. Což je vlastně sen každého pedagoga.“

‚Za každým úspěšným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog.‘ To je motto stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART, která se nezaměřuje jen na mladé talenty, ale ke spolupráci s profesionálními mentory přibírá také pedagogy, s nimiž nadané děti pracují především na základních uměleckých školách. Ti svou prací a osobním nasazením výrazně přispívají k rozvoji talentovaných dětí a mládeže a mnohdy představují kritický prvek určující budoucí úspěšnost mladých hudebníků. Těch, kteří míří k profesionální dráze, ale i těch, pro které hudba zůstane ‚jen‘ zálibou. V návaznosti na seriály rozhovorů s mentory Akademie MenART portál KlasikaPlus.cz přistoupil k přípravě třídílného rozhovoru s vybranými hudebními pedagogy, kteří se dostali do užší nominace na letošní Cenu pro výjimečné pedagogy ZUŠ udělovanou akademií.

„Každý nástroj je jedinečný a jedinečně zní. Je to trochu jako s našimi otisky prstů.“ 

„Jsem typ člověka, který ‚rád hraje všechno‘.“

„Když hraju, snažím se charakter skladby převést do obrazu, příběhu nebo emoce.“

V řadě varhanních koncertů, kterou v letošním roce přichystal Festival Krumlov, se objevuje mimo jiné jméno čtyřiadvacetileté rakouské varhanice Kathariny Zauner. Ta bude poslední červencový den jedním z aktérů festivalové novinky v podobě Kaplického dne hudby. Ačkoli o sobě tvrdí, že je ‚venkovský balík‘, hudbě se věnuje od osmi let a přes lineckou Brucknerovu akademii pro nadané studenty se dostala na univerzitu do Vídně, kde aktuálně studuje varhanní hru a hudební výchovu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hovoří nejen o své snaze číst mezi notami a vyprávět hrou příběhy, ale také o realitě hudební scény v Rakousku, která mnoho uplatnění pro varhaníky neskýtá…

„Divadlo je droga. Jakmile do vás ten krásný jed vstoupí, podlehnete. Ale buď na to máte, nebo ne…“

„A Kalifornii jsem neměl zajištěné ubytování na kolejích a musel jsem bydlet v dost krutých podmínkách s čerstvě propuštěnými vězni.“

„Velká událost bude moje coverování Figara v Lazebníku sevillském v Metropolitní opeře v New Yorku.“

Jiří Rajniš patří k mladé generaci operních zpěváků, kteří dali prioritu účinkování na prestižních zahraničních scénách. Stal se nejmladším českým pěvcem v zahraničním angažmá a také nejmladším Donem Giovannim, tehdy v Bamberku mu bylo jednadvacet let. Od té doby uběhlo dalších dvanáct let a Rajniš má na kontě i mnoho dalších zkušeností a nové ho letos čekají, v únoru pak také první recitál pod hlavičkou České filharmonie. Svou dosavadní cestu barytonista shrnuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Chtěl jsem vyzkoušet kombinaci Chopina s Boulezem – je to dost neobvyklé.”

„Tatínek zpíval a hrál k tomu na klavír. Chtěl jsem to taky zkusit.”

„Nejdůležitějším profesorem byl Pavel Gililov. Pomohl mi stát se profesionálním klavíristou.”

Česko-německý klavírista Robert Bílý na sebe poprvé výrazně upozornil v roce 2014, kdy získal první cenu na prestižní mezinárodní soutěži v Ettlingenu. O dva roky později zabodoval v Eurovizi pro mladé hudebníky, kde byl oceněn druhou cenou. Od té doby úspěšně koncertuje po celém světě – od koncertů v Čechách a Německu až po Velkou Británii, Ameriku a Japonsko. V květnu tohoto roku byl vybrán jako jediný kandidát z České republiky na mezinárodní Soutěž královny Alžběty v Bruselu, kam se probojoval až do semifinálového kola. V září ho čeká další soutěž – své umění předvede na ARD v Mnichově.

„Bizet uměl pro zpěváky psát velice dobře, tedy přesně věděl, jak využít hlas a jak vyjádřit charakter postavy skrze hudbu.“

„Kdyby mi přišla nabídka zazpívat si Prince v Rusalce, přijal bych ji s radostí.“

„Soutěže samotné se zásadně nezměnily – pořád jde o tvrdý boj, jenže dnes je soutěžících víc a příležitostí méně.“

Maltský tenorista Joseph Calleja, často přirovnávaný k pěveckým legendám zlatého věku jako Gigli, Björling nebo Caruso, patří k nejvýraznějším lyrickým tenorům současnosti. Na světových operních jevištích debutoval už v devatenácti letech a jeho kariéru odstartovalo vítězství v prestižních soutěžích, včetně Operalie Plácida Dominga. V Praze v minulosti vystupoval několikrát, nyní se do naší země vrací, aby vystoupil na Festivalu Krumlov jako Don José v Bizetově Carmen po boku Ester Pavlů a Svatopluka Sema a s choreografií Jiřího Bubeníčka. Orchestr Prague Philharmonia bude 2. srpna řídít Tomáš Brauner.

„Na festivalu u flamenca dbáme na stylovou čistotu vycházející z originálního folkloru.“

„Štěpán Rak je miláčkem publika.“

„Zakládám si také na vkusném výběru repertoáru a smyslu pro hudební komunikaci s publikem.“

Čtyřiatřicátý Mezinárodní kytarový festival Brno letos proběhne ve dnech 27. července až 2. srpna a představí se na něm nejlepší světoví kytaristé – nebudou chybět legendy jako Oscar Herrero, Máximo Diego Pujol, Badi Assad, Štěpán Rak a mnoho dalších. O festivalu, s nímž je neodmyslitelně spojena i mezinárodní interpretační soutěž Guitartalent a mistrovské kurzy, jsme si povídali se světově etablovaným kytaristou a profesorem JAMU Vladislavem Bláhou, který je zakladatelem a uměleckým ředitelem akce.

„Znojmo v tomto ohledu bylo velmi progresivní, takže hudba skladatelů z okruhu rudolfínské kapely se zde provozovala velmi záhy.“

„Zatímco Sayve a Monte vychází z vlámské polyfonie, která je stále hodně modální, Knöfel a hlavně Handl už začínají vstřebávat italský kontrapunkt, který je mnohem přímočařejší a tonálnější.“

„Považuji za naprosto zásadní pro jakoukoli interpretaci mít o dané skladbě maximální množství informací.“

Byl vášnivým mecenášem umění, hudby tedy také miloval – kulturní centrum v Praze lákalo za vlády Rudolfa II. mnohé evropské hudebníky. Díky badatelské činnosti Eduarda Tomaštíka si posluchači Hudebního festivalu Znojmo v neděli 20. července poslechnou řadu skladeb takovýchto autorů, jejichž jména však během stovek let upadla v zapomnění. O připravovaném koncertu v kostele sv. Michala, kde se interpretace zhostí Capella Sebastiana, pro portál Klasikaplus.cz krátce pohovořil její umělecký vedoucí Eduard Tomaštík.

„Minulost neexistuje, kupředu můžeme jít kamkoli, tedy i zpět.“

„Poučenou interpretaci lze aplikovat i na období romantismu.“

„Díky podpoře národních a mezinárodních projektů se JAMU stala jednou z nejlépe vybavených vysokých škol v Evropě.“

Děkankou Hudební fakulty JAMU je inovativní umělkyně s polsko-německými kořeny. Z rodného jižního Německa přinesla do České republiky nový přístup k interpretaci hudby, založila kromě oboru Historická interpretace i jediný sdílený mezinárodní studijní program ve střední Evropě. Dne 9. července byla Barbara Maria Willi zvolena rektorkou Janáčkovy akademie múzických umění s nástupem od 1. února 2026, Willi je však také činnou interpretkou coby hráčka na klávesové nástroje a už zítra společně s mezzosopranistkou Markétou Cukrovou vystoupí na Festivalu Krumlov. Nejen o zmíněném je rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

„Když se vrací inscenace, je vždycky velmi zajímavé sledovat, co se za ty roky v jednotlivých lidech událo.“ 

„K Alessandru Severovi chci přistoupit s větším pochopením, protože občas to zkrátka člověku chvíli trvá, než si najde pevnou pozici v životě.“

„Musíme diváka vtáhnout k sobě a pak ho zase vrátit zpátky. Restartovat ho.“

Mladá režisérka Monika Hosmanová do operního světa pronikla vcelku náhle na začátku minulého roku, kdy vytvořila úspěšnou inscenaci Jakobína v Jihočeském divadle. Její první samostatnou režijní zkušeností však byla spolupráce s Collegiem Marianum na Händelově opeře Alessandro Severo, kterou uvedli před dvěma lety v Halle. Nyní se inscenace vrací, a to do barokního divadla v Českém Krumlově, kde bude k zhlédnutí 24. a 25. července. Co může vnést činoherní režisér do barokní opery, jak vnímat operu, která je pasticciem, či jakou funkci má divadlo v postmoderním světě umělkyně naznačila v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Přijde mi zajímavé, že se u nás Boulezově hudbě téměř nikdo nevěnuje, zatímco na Západě zažívá obrovský ‚boom‘.“

„Soutěže však, až na pár výjimek, nejsou zárukou, že se člověk někam dostane.“

„Čím dál více se tlačí na uniformitu, na přesný opak něčeho osobního.“

Marek Švejkar je klarinetista, zároveň velice všestranná osobnost. Působil osm let v Paříži, mimo jiné také na prestižní pařížské Conservatoire National Supérieur, studijní pobyty ho dále zavály k mentorům do Itálie, Norska, Finska, Nizozemí a dalších míst. Kromě sólového vystupování se věnuje doktorskému výzkumu, pedagogice, opernímu zpěvu a zároveň vystudoval hru na klavír. Neobvyklý a velmi podnětný rozhovor začíná u tvorby debutového CD u Supraphonu a dotýká se mimo jiné Švejkarova vystoupení 23. července v rámci Festivalu Krumlov.