„Od Leonarda Bernsteina jsem se učil způsobu, jak komunikoval nejen s orchestrem, ale i se svými posluchači.“ 

„Je skvělé, že Český národní symfonický orchestr je schopen díla více žánrů interpretovat stylově.“

„Aranžuju velice rád.“

Světově uznávaný dirigent, skladatel, aranžér i producent Steven Mercurio, bývalý dlouholetý asistent Leonarda Bernsteina, je od roku 2019 šéfdirigentem Českého národního symfonického orchestru a v letošním roce provází i slavného italského tenoristu Andrea Bocelliho na jeho výročním turné. V době adventní si dirigent rád mimo jiné vzpomene, jak nahrával historicky poslední společné album Plácida Dominga, Josého Carrerase a Luciana Pavarottiho… 

V letošním roce se vaše umělecké cesty úzce pojí se slavným tenoristou Andreou Bocellim, který slaví třicet let své kariéry…

Miluju dirigování operního repertoáru. V New Yorku jsem dirigoval i galavečer s Orchestrem Metropolitní opery. S tenoristou Andreou Bocellim jsem se seznámil v roce 1998 a od té doby stále koncertujeme a připravujeme nové hudební programy. Realizovali jsme rovněž řadu nahrávek, například v Praze s Českým národním symfonickým orchestrem mimořádně úspěšné album Believe. Znám jeho hlas velmi dobře a vím, jak cítí hudební drama. 

V lednu jsme společně s naším orchestrem i smíšeným sborem koncertovali v Praze. Andrea slaví letos třicet let své závratné kariéry, takže celý rok je pro mě spojen i s jeho koncerty se zahraničními tělesy, po letních oslavách v jeho rodné zemi, také v době adventu v USA.

V době adventní a vánoční si mnozí milovníci klasické hudby stále rádi pouští vaše album, které jste natočil se slavnými tenoristy Plácidem Domingem, José Carrerasem, Lucianem Pavarottim a Vídeňskými symfoniky… 

Také si CD velmi rád pouštím ve sváteční době. Koncert Tří tenorů, Plácida Dominga, Josého Carrerase a Luciana Pavarottiho, dirigovali na koncertech a nahrávkách jen Zubin Mehta a James Levine. Se slavnými tenoristy a Vídeňskými symfoniky jsem natočil v rakouské metropoli jejich historicky poslední společnou nahrávku, což pro mě bylo velkou ctí. Provedení krásného vánočního programu a natočení alba pro Sony Classical Records, které vzniklo na žádost tehdejšího prezidenta labelu Petera Gelba, mi dodnes přináší úžasné zážitky. 

Pocházíte ze státu New York, kde rovněž žijete. Vaše příjmení odkazuje na italskou kulturu, se kterou jste se seznamoval již v dětství. V USA jste studoval a rozhodl se pro profesi skladatele a dirigenta…

I když jsem se narodil v Bardonii, ve státě New York, vyrůstal jsem v rodinném zázemí, které bylo ovlivněno nejen americkou, ale také italskou kulturou. Můj dědeček se přestěhoval do USA z jižní Evropy ještě před narozením svého syna. Na italské kořeny jsem hrdý, ostatně zrcadlí se jasně, jak říkáte, v mém příjmení Mercurio.

V USA jsem studoval kompozici klasické hudby. Nejdříve na Bostonské univerzitě a po bakalářském absolutoriu jsem přešel na Juilliard School v New Yorku, kde jsem získal titul magistra umění. Na mé druhé alma mater jsem si poté osvojil i pedagogickou profesi. Z nutnosti jsem se naučil aranžovat a pozvolna jsem se navíc rozhodl pro dirigentskou dráhu. Osudným se mi po studiích stalo setkání s Leonardem Bernsteinem, jehož jsem byl asistentem. Profesně jsem s ním strávil posledních deset let jeho života a jsem hluboce přesvědčen, že mě tato spolupráce s ním velice ovlivnila. 

V odborných kruzích bývá Leonard Bernstein považován za génia… 

Ano, jistě jím byl. Leonard Bernstein nebyl jen intelektuálem, ale také velice emotivním umělcem. Komponoval, dirigoval, byl pedagogem a propagátorem hudby. Ke své profesi přitáhl ohromné množství lidí, kteří si zamilovali nejen jeho díla a interpretace, ale i styl výuky či prezentace děl na koncertních pódiích. 

Rád jsem se od Leonarda Bernsteina učil způsobu, jak komunikoval nejen s orchestrem, ale i se svými posluchači. Naučil mě přístupu sounáležitosti dirigenta s orchestrem. Zcela vzdálen mu byl typ dirigenta dávajícího orchestrálním hráčům rozkazy, jež musí plnit. Věřím, že posluchači i tento vztah na koncertě vycítí. 

Moc se mi líbilo, jak „Lenny“ dokázal publikum uvolnit a probudit v návštěvnících koncertu silnější emoce. Když jsem s ním hovořil po zkouškách, viděl jsem často na něm, jak byl zcela oddaný hudbě. A mnohdy i fyzicky, protože chtěl publiku předat emocionální zprávu, kterou měl skladatel na mysli ve své kompozici. 

Vy rovněž dokážete na koncertech s Českým národním symfonickým orchestrem rozhýbat publikum emocemi. Díla nejen dirigujete, ale na Mezinárodním festivalu Prague Proms jste i výtečným moderátorem koncertů. Posluchače vedete slovem citlivě, poučně i humorně, dokážete vtáhnout do poslechu…

Děkuji, velmi jste mě potěšila. Víte, mně nebyla vrozená komunikace s publikem, ale učil jsem se jí a naučil pozorováním Lennyho. Zejména jeho slavné koncerty pro mladé posluchače byly velkou inspirací, jak přiváděl orchestr i publikum k pocitům štěstí. 

Vždy si přeju, aby posluchači získali pocit, že jsou mými hosty programu. Chci je přesvědčit, že uslyší skvělá díla. Líbí se mi i představa, že jsou součástí rodiny a já je zvu k poslechu skladeb do obývacího pokoje, kde nesedí pasivně, ale prostě si hudbu užívají. 

Český národní symfonický orchestr řídíte z postu šéfdirigenta již pět let. V březnu jste podnikli turné po Velké Británii. Co se vám na orchestru líbí?

Líbí se mi, že Český národní symfonický orchestr je schopen hrát velmi úspěšně široký repertoár skladeb různých žánrů; jsem rád jejich šéfdirigentem, spolupráce je jedna velká radost. Když jsme v březnu podnikli turné po Velké Británii, nadchli jsme posluchače vážné hudby také provedením děl koncertní i symfonické tvorby Ludwiga van Beethovena a Antonína Dvořáka. Když jsem viděl, jak orchestr hrál s láskou a hráči podávali maximální výkony, byl jsem na ně hrdý.

S radostí hrajeme symfonickou, koncertní, operní i filmovou hudbu, muzikálové a někdy i jazzové kompozice. Baví mě předávat hráčům mé americké zkušenosti, i co se týče nácviku obtížných rytmů v kompozicích skladatelů vážné či muzikálové hudby mé vlasti. Na Mezinárodním hudebním festivalu Prague Proms se těšily velké návštěvnosti i koncerty typu Broadway. Je skvělé, že Český národní symfonický orchestr je schopen díla více žánrů interpretovat stylově. 

V roce 2025 nabízíte posluchačům novou abonentní řadou klasické hudby, připravujete už programy Mezinárodního hudebního festivalu Prague Proms a sérii mimořádných koncertů…

Rád bych pozval naše posluchače na všechny tři abonentní koncerty do Smetanovy síně Obecního domu v Praze. První program skladeb Hectora Berlioze zazní 12. března pod mou taktovkou, druhý z nich se uskuteční 23. dubna s dirigentem Petrem Altrichterem, který nastuduje všechny Slovanské tance Antonína Dvořáka. Abonentní řadu završím s orchestrem 15. října provedením děl Ericha Wolfganga Korngolda, Miklóse Rózsy a Johna Williamse. 

Na Mezinárodní hudební festival Prague Proms se připravují koncerty s tematikou Hrdinové v obrazech s obrazovou projekcí, Hollywood Night, Hundred Voices a Komorní sólisté Českého národního symfonického orchestru. Na mimořádných koncertech vystoupí proslulá rumunská operní sopranistka Angela Gheorghiu, islandská skupina Sigur Rós a do našich plánů jsme zařadili i program Jan Hasenöhrl & spousta přátel, který byl letos na podzim zrušen a přesunut o rok na termín 19. listopadu, z hostů jsme zatím odtajnili The Loop Jazz Orchestra a Jeremy Winston Chorale. Oblíbený vánoční koncert Tři oříšky pro Popelku s filmovou projekcí uzavře v naší nabídce rok 2025, stejně tak zazní i v letošní adventní době ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. 

Chci pomoci orchestru se stále zlepšovat a získávat světové renomé. Stále musíme plánovat i nové nahrávky. V minulosti jsme hráli i v USA, kam bychom se chtěli společně opět vrátit. Zvažujeme nové turné. Momentálně skládám koncert pro sólovou elektrickou kytaru s orchestrem, takže potřebuji také čas na komponování. Někdy je pro mě obtížné dokázat se emocionálně odpoutat od koncertních radostí a najít si koncentrovaný čas k tvorbě. 

Váš absolventský sen po skončení Juilliard School. Komponujete po celou svou kariéru a často aranžujete. Jak si zapisujete skladby? 

Nové dílo zpravidla skládám s klavírem a noty si zaznamenávám na papír. Hudbu slyším ve své představě. Když cestuji, mám v hotelu malý keyboard. Partituru mám později také v počítači, kde mám nainstalovaný hudební program Sibelius. Rád skládám, ale můj kalendář je velmi plný. Když jsem spolupracoval s Leonardem Bernsteinem, jednou jsem se ho zeptal, zda má pocit, že něco postrádal v době, kdy byl velmi profesně vytížen. Odpověděl mi, že si přál trávit více času komponováním. Já mám stejný pocit. Rád bych tvořil více nových děl, ale musím být na práci sám jen se svými myšlenkami, což není snadné.

Mám velkou radost, že například světovou premiéru mého velkolepého orchestrálního díla For Lost Loved Ones provedla Newyorská filharmonie s maestrem Zubinem Mehtou. Kompozici Mercurial Overture, ve světové premiéře a v živém televizním přenosu, zahrála Filharmonie Oslo na koncertu k poctě držitelům Nobelových cen míru – Lékařům bez hranic. Symfonii Grateful Tail provedl ve světové premiéře Český národní symfonický orchestr ve Smetanově síni Obecního domu v Praze.

Aranžuji velice rád, spolupracoval jsem při tom s řadou slavných interpretů. Rád dělám společné projekty typu crossover s různými umělci, k nimž patřil například Chick Corea, Michael Kocáb a Sting. Například na Stinga rád vzpomínám i nejen v souvislosti s četnými společnými koncerty v zahraničí, ale i z realizace DVD Symphonicities, live nahrávky pro label Deutsche Grammophon.

Rád umělcům pomáhám i s orchestrací a snažím se jim vytvářet prostředí, kde se cítí dobře, aby mohli vydat ze sebe nejlepší výkon. S Českým národním symfonickým orchestrem jsme nahrávali i hudbu k novému sólovému albu The Player (2022) proslulého violoncellisty Hausera pro Sony Music Masterworks. Rád také hraju na kytaru, která je mým koníčkem, ale nejvíce mě baví skládat, aranžovat a dirigovat. 

Dirigujete také i filmovou hudbu, byl jste přizván i k hollywoodským projektům… 

Filmová hudba je zábava. Ano, podílel jsem se i na řadě hollywoodských filmů. Spolupracoval jsem rovněž s režisérkou Julií Taymor na filmu Frida (2002), pojednávajícím ve strhujícím dramatu o životě mexické malířky Fridy Kahlo, kterou ztvárnila Salma Hayek. V Los Angeles, New Yorku i Londýně jsem nahrával pro snímek hudbu, kterou složil Elliot Goldenthal.

Filmová hudba je ve spolupráci s režisérem velmi kreativní a spontánní tvorba. Při nahrávání je nesmírně důležité, aby byl spokojený režisér i skladatel. Vše probíhá relativně rychle, protože nahrávací činnost je velmi drahá. Musíme být opravdu při provádění všech změn velice flexibilní. 

…………….

Dirigent a skladatel Steven Mercurio (*1956, Bardonia, stát New York) studoval kompozici klasické hudby na Bostonské univerzitě a Juilliard School of Music v New Yorku. Ve své kariéře zastával post hudebního ředitele přehlídky Festival de Due Mondi ve Spoletu v Itálii a byl ředitelem Filadelfské operní společnosti v USA. Od roku 2019 je šéfdirigentem Českého národního symfonického orchestru. 

Nastudoval a provedl přes šedesát oper v sedmi jazycích. Vystupoval v nejvýznamnějších operních domech světa včetně Teatro dell‘Opera v Římě, Teatro Bellini v Katánii, palermském Teatro Massimo, Teatro Filarmonico ve Veroně, Teatro Reggio v Turíně, Teatro Verdi v Terstu, Theatre de la Monnaie v Bruselu, v Opeře v Bonnu, v Anglické národní opeře. V USA spolupracoval s operními společnostmi v Cincinnati, Dallasu, Detroitu, Pittsburgu, Philadelphii, San Franciscu, Seattlu a ve Washingtonu, dále s Opera Pacific či Florida Grand. 

Po celém světě diriguje kromě opery také symfonická a koncertní díla, nejen v Evropě, ve Velké Británii a USA, ale také v Austrálii nebo na Dálném východě. Steven Mercurio dirigoval mnoho operních a symfonických televizních záznamů. Mezi jeho nejvýznamnější patří mezinárodně uznávaný přenos Tři Tenoři – Vánoční koncert (José Carreras – Plácido Domingo – Luciano Pavarotti) z Vídně. Z dalších například Vánoce z kostela sv. Františka v Assisi, La Bohème Giacoma Pucciniho z Cagliari, koncert Chicka Corey, koncert s Českým národním symfonickým orchestrem u příležitosti oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena pro ARTE. 

Jeho nahrávka Metamorfóz a symfonické básně Smrt a Vykoupení Richarda Strausse s Českým národním symfonickým orchestrem vyšla nedávno na Audiophile Recordings. Úspěšné bylo například i společné album Believe (2020) s Andreou Bocellim. 

Od dob studií v USA se věnuje kompoziční činnosti. Např. světovou premiéru orchestrálního díla For Lost Loved Ones provedla v roce 1991 Newyorská filharmonie se Zubinem Mehtou. Předehru Mercurial Overture zahrála v roce 1999 ve světové premiéře a v živém televizním přenosu Filharmonie Oslo na koncertu k poctě držitelům Nobelových cen míru – Lékařům bez hranic. Jeho symfonie A Grateful Tail, inspirovaná dílem amerického dramatika Eugena O’Neilla, měla premiéru v roce 2013 Praze s Českým národním symfonickým orchestrem. 

Dirigent Steven Mercurio je uznávaným a vyhledávaným hudebním aranžérem a také skladatelem, autorem písní, komorního díla i skladeb pro velký orchestr. Podílel se na celé řadě oceňovaných nahrávek, hudebních aranží i filmových projektů. Vytvářel aranžmá pro širokou škálu interpretů napříč různými žánry, včetně Stinga, Chicka Corey, Hausera, Secret Garden, Bryna Terfela, Plácida Dominga a Andrea Bocelliho.

Foto: David Muller, Luca Rossetti, Jan Malý, archiv Stevena Mercuria, Facebook / Classical MUSIC