„Jsem velice vděčný, že jsem vyrostl v bilingvním prostředí a tím pádem nemám problém s angličtinou, ale myslím, že žádné jiné výhody to nemá.“

„Sonáta, kterou jsem složil, je charakterově určitě nejodlehčenější z celého programu.“

„Budu mít možnost si zahrát s Janáčkovou filharmonií Ostrava vlastní houslový koncert.“

Vítězství v ústředním kole celostátní soutěže ministerstva školství, Mezinárodní houslové soutěže Josefa Micky, na Akademii Václava Hudečka v Luhačovicích a Zlatá medaile na soutěži Manhattan International Music Competition 2020. Laureátství France Music Competition 2022, mezinárodní soutěže Augustin Aponte 2022 ve Španělsku, International Music Competition 2023 ve Francii a mezinárodní soutěže Note di Talento 2023 v Itálii… Tolik jen kusý výčet úspěchů česko-amerického houslisty Mattea Hagera, který je absolventem Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy, kde studoval u Jiřího Fišera. Talentovaný umělec se aktuálně připravuje na sólové vystoupení v rámci Klášterních hudebních slavností, kde představí i svůj kompoziční um.

Otázka na rozjezd: Kolik hodin denně cvičíte?

Počet odcvičených hodin určitě úměrně stoupá s blížícím se datem vystoupení, ale průměrně se většinou snažím o tři až pět hodin. Vedle toho ještě hodinu až dvě věnuju komponování nebo improvizaci.

Chápu správně, že aktuálně studujete na Královské hudební akademii v Londýně?

Ano, studuju už třetím rokem na Royal Academy of Music pod vedením Rodneyho Frienda. Na studiu v Londýně bych asi nejvíce vyzdvihnul obrovskou inspiraci a přímý kontakt s různými názory a způsoby tvorby hudby, ať už ze strany profesorů či mých spolužáků. Za uplynulé tři roky jsem byl během studia součástí několika komorních ansámblů, zajímavých orchestrálních projektů i masterclassů s úžasnými muzikanty. Koneckonců i to, že na Royal Academy studovali lidé jako třeba Jacob Collier, Simon Rattle nebo Antonio Pappano je samo o sobě velkou motivací. 

Narodil jste se do česko-americké rodiny a na kontě máte nespočet úspěchů z mnoha zahraničních soutěží (Francie, Itálie, Španělsko, USA…). Myslíte si, že rodinné zázemí je určitou vaší výhodou ve smyslu usnadnění mezinárodní kariéry?

Jsem velice vděčný, že jsem vyrostl v bilingvním prostředí a tím pádem nemám problém s angličtinou, ale myslím, že žádné jiné výhody to nemá. Naopak teď zpětně trochu lituju, že jsem nedával víc pozor při hodinách němčiny. O rozjezdu mezinárodní kariéry však rozhoduje spíše umělecká vize a schopnost komunikovat skrze hudbu. 

V neděli 6. července vystoupíte na Klášterních hudebních slavnostech, a to v královské disciplíně sólového recitálu, to znamená bez doprovodu. Pouze jedny housle na pódiu a nic víc. Pořadatel avizuje v Králíkách sedmdesátiminutový koncert. Co je podle vás největším úskalím vystoupení takového typu?

Bez pomoci klavíru či jiných nástrojů může hodinový recitál čistě houslového repertoáru působit někdy trochu monotónně. Je proto důležité zvolit vhodnou kombinaci skladeb a nabídnout posluchačům co nejširší zvukomalebnou paletu a kreativitu, aby byli neustále překvapováni (nejlépe příjemně) něčím novým. 

Josef Špaček na minulé Smetanově Litomyšli hrál všechny Bachovy Sonáty a Partity během jediného vystoupení. V tomto případě bychom nejspíš spíše nemluvili o nějaké výrazné zvukové variabilitě. Ostatně koncert byl koncipován tak, že po třech částech programu byla hodinová pauza… Jste zastáncem i takového typu produkce?

Takový mimořádný program, ještě v podání Josefa Špačka, určitě bude zážitek na celý život. Měl jsem to štěstí slyšet Josefa Špačka hrát na recitálu všech šest Ysaÿových sonát a zanechalo to ve mně velice silný dojem…

V Klášteře na Hedeči zahrajete některé z klíčových položek houslistického repertoáru, to znamená právě Bach, Ysaÿe, ale i Paganini… Zní to jako dobrý mix kompoziční racionality (Bach) a odvázané vášnivosti (Paganini). Předpokládám, že program jste si sestavoval sám. Jak jste k výběru přistupoval? Jaké byly vaše hlavní záměry směrem k tomuto koncertu?

Při utváření programu hrálo roli několik faktorů, například Houslová sonáta g moll J. S. Bacha je jedna z mých nejoblíbenějších skladeb a Paganiniho Capriccia č. 16 a 5 jsou fascinující svými harmonickými postupy a inovací. U Ysaÿe je zase zajímavé slyšet, jak se inspiroval od obou svých předchůdců, využívá totiž strukturní prvky podobné Bachovi a techniku převzatou od Paganiniho, to celé v harmonické řeči 20. století.

Dramaturgicky docela odvážným je rozhodnutí 6. července zařadit vlastní skladbu na konec programu. To znamená ne jako přídavek, ale jako poslední číslo základního pořadu.

Sonáta, kterou jsem složil, je charakterově určitě nejodlehčenější z celého programu, takže myslím, že se nejlépe hodí na závěr koncertu. Jedná se o čtyři miniatury, každá z nich je inspirována jiným typem folklorní hudby, od skotské a irské až po bulharskou. V Londýně jsem za posledních pár let přišel do kontaktu s nespočtem různých druhů hudebního cítění a přišlo mi zajímavé je postavit bok po boku.

Jaká je minutáž této vaší Sonáty?

Sonáta má v celku asi deset minut, z toho první a poslední věta je svižnější a prostřední dvě jsou pomalejší a více meditativní. Jedná se o premiéru, tak jsem sám zvědavý, jaké tempo na pódiu zvolím.

Skladbu jste vlastně studoval nebo studujete kde a u koho? Nebo jste samouk?

Letos jsem si ve škole vybral seminář zaměřený na skladbu moderní hudby, ale vedle hry na housle jsem se skládání věnoval už od mala. Začínal jsem s kratšími skladbami a kadencemi ke koncertům. Hodně času jsem skládání věnoval v době pandemie, kdy jsem měl více prostoru na nějaké samostudium. Mimo striktně klasickou hudbu mě také moc bavilo spolupracovat na hudbě dvou celovečerních filmů a dvou divadelních her.

Můžete říct, o které filmy a divadelní hry se jedná?

Určitě! Jedná se o česko-francouzský film Syndrom nekonečného léta, dokument Děti online a divadelní hry Julietta a Maloměšťákova svatba. Nedávno jsem hudebně přispěl i do rozhlasové hry o Bauerově vile.

Jaký kariérní cíl jste si vytyčil? Jaký je aktuální dlouhodobý plán?

Už příští rok se mi splní jeden sen, který jsem vždycky měl, a to premiéra vlastního houslového koncertu, který si budu mít možnost zahrát s Janáčkovou filharmonií Ostrava. Dlouhodobě bych se chtěl dále věnovat sólovému, komornímu vystupování a skládání. Konkrétní kariérní cíl asi ještě nemám, zatím jen co nejvíce koncertovat a spolupracovat nadále s tak úžasnými muzikanty jako doposud.

Facebook X E-mail WhatsApp