Ten projekt vejde do dějin – to je jisté už teď. Osm let připravovaná Mahlerova Osmá nadvakrát 17. a 18. května rozezní ostravské Trojhalí Karolina za přítomnosti tisícovek diváků a přispění stovek účinkujících. „Monstrakci“ z pozice dirigenta odřídí renomovaný Christian Arming, iniciátorem a motorem celé věci však je fagotista Jan Soukup. KlasikaPlus.cz s ním přináší rozhovor.

Provedení Mahlerovy Osmé, a to dokonce nadvakrát, je v podmínkách Moravskoslezského kraje věcí nevídanou, záležitostí „na dlouhé lokte“ velmi mírně řečeno. Můžete nechat nahlédnout pod pokličku příprav? Jak dlouho už věc intenzivně řešíte, jaké množství pomocných organizačních sil při sobě máte? Co všechno bylo potřeba zařídit? Chtěl bych u čtenářů vzbudit co nejsilnější pocit stylem: „Páni, to muselo dát práce!“

Myšlenka uvedení Mahlerovy Osmé přišla v roce 2017 když jsem přemýšlel nad výročím Moravskoslezské Sinfonietty, která měla oslavovat své jubileum v roce 2021. Do příprav zasáhla vyšší moc, totiž pandemie, a my tak získali čas a zkušenosti, které projekt posunuly o několik pater výše. Za ředitelem Trojhalí Karolina, panem Petrem Šnejdarem jsem přišel s touto myšlenkou v roce 2018. Tudíž projekt Mahler8 připravujeme symbolicky osm let.

Máme tři týmy, které pracují současně – vedení, produkčně-umělecký a produkčně-technický tým. Kdybych měl vyjmenovat obsah a procesy pracovních úkonů, bylo by to na samostatnou knihu. Nicméně ano, pokud chcete něco ve stylu „Páni, to muselo dát práce!“, tak si představte, že musíte vytvořit zkouškový plán (který neustále prochází mnoha změnami) pro šest set umělců a komunikovat s nimi – několik let jsme na to byli pouze dva, já a Petr Šnejdar –, podle něj sjednat ubytování pro cirka dvě stě padesát osob (dirigenti, sólisté, členové sborů a orchestrů), postarat se o občerstvení a dopravu, postavit obří pódium, které má 610 metrů čtverečních, vytvořit zázemí pro účinkující, návštěvníky a techniku, zajistit notový materiál, hudební nástroje, péči o návštěvníky koncertu, propagaci celé akce a to hlavní – její financování. 

Není to tak dávno, co jsem se aktivně coby zpěvák účastnil provedení v Labské filharmonii, které natřikrát řídil Semjon Byčkov. Veškeré obsazení bylo profesionální, a přesto ani na koncertě nebylo vše co do provedení zcela bez problémů. Chci naznačit, že Mahlerovy symfonie v obecnosti nejsou nijak interpretačně snadné. Zajímá mě moment, kdy a jak jste dospěl do bodu, že jste si řekl, že to nejen zvládnete, ale také že výsledek bude skutečně kvalitní.

Jsme si vědomi, že chceme dosáhnout nejlepšího uměleckého výsledku, jaký jen půjde. To beru jako samozřejmost. Co beru jako přidanou hodnotu a něco mimořádného, je to, že jsme projekt postavili na přátelství (dirigentů, sólistů, sborů a orchestrů). A to je speciální esence, kterou má jen málokterý projekt. Jsem přesvědčen o tom, že až se bude schylovat k prvním tónům, potažmo následnému provedení symfonie, se tato má vize potvrdí.

Podílíte se na projektu vy sám umělecky, ať už jako fagotista nebo jinak, nebo působíte čistě v zákulisí věci?

Jelikož budeme vítat velké množství vzácných hostů – představitele České republiky, Moravskoslezského kraje a statutárního města Ostravy, partnery projektu, zástupce šlechtických rodů, evropských institucí, církví, univerzit, uměleckých institucí, médií, velvyslanectví a konzulátů, badatele, umělecké osobnosti a zahraniční hosty –, neměl bych myšlenky ani kapacitu na kvalitní umělecký výkon.

Myšlenka, že se na jednom uměleckém díle spojí pomyslně „celý vesmír“, je sama o sobě přitažlivá, máme tady ale také určité technické aspekty věci. Můžete například přiblížit, jak se jednotlivé složky zkoordinují, aby vznikl interpretačně homogenní celek?

V rámci týmů pracujeme s velmi obsáhlým sdíleným dokumentem, který zahrnuje kompletní agendu – provoz, úkoly, kontakty, zkouškový plán, smlouvy, noty, šatny, ubytování, doprava, hudební nástroje, orchestrální technika, nákresy celkového prostoru, orchestřiště a sboru a další. V uměleckých složkách pracují dirigenti, sbormistři, tajemníci sborů, manažeři orchestrů a produkční. 1. května nám začíná provoz a končí 19. května.

Mahlerovu Osmou diriguje Christian Arming, který mimochodem loni zahajoval Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Tento umělec, který je bývalým šéfdirigentem Janáčkovy filharmonie Ostrava, byl nejspíše jasnou volbou. Měli jste nějaký plán B, kdy tento dirigent nemohl? Měli jste vytipovaná nějaká „záložní“ jména?

Původně jsem oslovil Vasilije Petrenka. Bohužel v té době byl velice vytížen na vedoucích dirigentských postech v Liverpoolu a Oslu a nabídku nemohl přijmout. Vybral jsem si jej proto, jakým způsobem pracuje s mladými hudebníky. Původně totiž Osmého Mahlera měla provádět Moravskoslezská Sinfonietta a Symfonický dechový orchestr Májovák Karviná. Jelikož jsme však plánovali provést symfonii v Ostravě, pozvali jsme také Janáčkovu filharmonii Ostrava. Ta podmínila své vystoupení účastí světového dirigenta. Bylo nám navrženo několik jmen, například Christian Arming, Manfred Honeck, Marin Alsop a Klaus Mäkelä. Vybral jsem si Christiana Arminga, který se stal šéfdirigentem Janáčkovy filharmonie v roce 1996, když mu bylo pouhých pětadvacet let. V jeho případě byla svěřena důvěra mladému člověku a to mi bylo velmi sympatické.

Zmínil jste jméno Klause Mäkelä. To mě zaujalo, protože tady hovoříme o patrně největší globální hvězdě mladé dirigentské generace s kalendářem plným léta dopředu. Takové jméno je ozdobou jakéhokoli festivalu klasické hudby, nedávno například stanul v baden-badenském Festspielhausu. Můžete opravdu potvrdit, že jeho jméno bylo na stole? Opravdu by bylo ve vašich silách jej angažovat? Ta možnost tu skutečně byla? 

Ano, s tím souhlasím, je to opravdu výjimečná osobnost a velký umělec. Komunikace s Janáčkovou filharmonií probíhala již v roce 2020, tedy v době, kdy jeho jméno nedosahovalo takového věhlasu jako dnes.

Pokud je projekt postaven především na přátelství, osobních vazbách a kontaktech, pak věřím, že finance nehrají primární roli.

V obsazení figurují dokonce dva asistenti dirigenta: Ondřej Packan a Josef Kurfiřt. Můžete přiblížit, co přesně mají na starosti?

Ondřej Packan má na starosti dělenou zkoušku dřevěných a žesťových nástrojů Moravskoslezské sinfonietty a Májováku. Josef Kurfiřt dělenou zkoušku smyčcových nástrojů Moravskoslezské sinfonietty a na koncertech bude dirigovat septet žesťových nástrojů, které zazní v závěru první a druhé části. Oba asistenti budou přítomni na hlavních zkouškách, které povede Christian Arming.

Hlavních zkoušek je vypsáno vlastně kolik, mohu-li se zeptat?

Jedná se o pět frekvencí, dále jednu generální zkoušku a jednu akustickou zkoušku.

V soupisu obsazení dále vidíme neuvěřitelných třináct různých pěveckých sborů včetně tří dětských. Malinko se divím, že není určen nějaký hlavní sbormistr, který by řídil sborovou linku jako celek. Nebo určen je? „Sladit“ stovky sboristů musí být náročný úkol… Existuje nějaká osoba, která by ve věci sborů měla hlavní slovo? Představuju si, že pan Arming možná nebude mít prostor se zabývat vším…

Zkoušky prvního sboru, který je složen z členů opery Národního divadla moravskoslezského, Chorusu Ostrava a Komorního sboru Slezské univerzity v Opavě, vede Jurij Galatenko. Jelikož máme druhý sbor složený z těles z Polska a Brna, nešlo to jinak logisticky vyřešit než tak, že polovinu tohoto druhého sboru vede Krystyna Krzyżanowska-Loboda se svým synem Lukášem a brněnské sbory Jan Ocetek. Děti v symfonii nemají tolik zpívání jako smíšené sbory. Všichni budou mít jednu společnou zkoušku 9. května, kterou povede Jurij Galatenko. Sbormistři, kteří sbory připravovali, mají bohaté zkušenosti, proto jsem přesvědčen o tom, že se dokáží bez problémů spojit v jeden celek.

Projekt hovoří o šesti stech účinkujících. Jaká je kapacita hlediště? Kolik diváků na každý z koncertů teoreticky může přijít?

Na generální zkoušku 16. května jsme pozvali žáky a studenty základních škol, základních uměleckých škol, středních škol, konzervatoří a gymnázií, dětské domovy a specializovaná centra pro handicapované. Mezi pozvanými jsou také pedagogové a doprovodné osoby – dohromady okolo pěti set osob.

Na koncerty 17. a 18. května je kapacita celkem 2276 míst. Ještě zbývá pár volných míst, proto si dovolím vaše čtenáře tímto na koncerty pozvat.

Jaké další možnosti vedle ostravského Trojhalí Karolina jste zvažovali? Vyskytuje se na Ostravsku vůbec nějaký objekt hypoteticky plnící váš účel?

V prvotních úvahách to byla multifunkční hala Gong, do které bychom se ale s takovým počtem umělců nevešli, tudíž Trojhalí byla jasná volba. Dle mého neexistuje v Moravskoslezském kraji objekt s potřebným zázemím, ve kterém bychom mohli symfonii akusticky provést.

A k samotnému Trojhalí: Jsou z poslední doby k dispozici nějaké zkušenosti s tím, jakým způsobem se prostor osvědčil v případě podobného projektu? Narážím hlavně na akustiku…

Od roku 2015 se v Trojhalí Karolina koná co dva roky mezinárodní festival soudobé hudby Ostravské dny. Právě tehdy mě tato hala zaujala svými příznivými akustickými vlastnostmi. A jelikož je to festival zaměřený především na práci se zvukem, nikdy by se zde nekonal, pokud by organizátoři nebyli přesvědčeni o tom, že jsou zde vytvořeny dobré akustické podmínky právě pro provádění tohoto typu hudby.

Gustav Mahler kdysi prohlásil, že se jeho symfonie nehodí do klasických koncertních sálů – zřejmě tímto výrokem chtěl poukázat na potřebu dozvuku svých děl. Po mnichovské premiéře bude Trojhalí Karolina dle mých informací v pořadí teprve čtvrtou průmyslovou halou v Evropě, ve které bude Osmá symfonie uvedena.

Skladatel také vyřkl svou ještě slavnější větu: „Můj čas teprve přijde.“ Byl to vizionář, který předběhl svou dobu. Představte si, že se přiblížíme zvuku, který se nesl mnichovskou halou před více než sto lety. Podobné jsou také parametry, máme o polovinu menší umělecké obsazení a o polovinu menší halu. Bude to něco mimořádného…

Existuje nějaký specifický důvod pro to, že provedení v neděli 17. května začíná v 16 hodin, kdežto pondělí repríza 18. května až v 19 hodin?

Gustav Mahler zemřel 18. 5. 1911 ve Vídni, datum tedy vnímáme symbolicky jako uctění jeho památky. Jelikož pondělí bývá dlouhým pracovním dnem, chtěli jsme dát návštěvníkům čas se na koncert připravit. Dvě hodiny před každým koncertem bude otevřena vídeňská kavárna, která nabízí možnost setkání nad dobrou kávou či jiným nápojem nebo zákuskem před koncertem.

Co pro vás bude měřítkem úspěchu akce? Co je ohledně akce vaším hlavním cílem?

Budu šťastný, pokud budou spokojeni všichni umělci a posluchači. Osobně to vnímám tak, že si přiťuknu s Petrem Šnejdarem a naším týmem na to, že jsme projekt Mahler8 zvládli. A také budu mít dobrý pocit do konce svého života, že projekt stál za to a že se zapsal do historie města Ostravy a Moravskoslezského kraje.

Foto: archiv Jana Soukupa

Facebook X E-mail WhatsApp