„Lázně Luhačovice mají na hlasové ústrojí blahodárný vliv. Hlasivky a pěvecké ústrojí vůbec – to jsou svaly. Zpěvák, chce-li být světový, podléhá stejným pravidlům, jako vrcholový sportovec.“

„Operní provoz je bezohledný a krutý, česká divadla si pěvce nevychovávají. Chtějí silný a plný výkon, jenže takhle se pomalu vytrácí základ zpěvu, italské bel canto, krásný zpěv, který je základem pro interpretaci zejména italských oper.“

„Prošel jsem také mnoha scénami v zahraničí a setkal se se spoustou světových pěvců, kteří mne zasvěcovali do svých technických tajů. Chtěl bych tyto nabyté zkušenosti předávat mladým, kteří chtějí dobýt operní pódia.“

Vladimír Chmelo je významný český operní pěvec, který zpíval na předních světových operních scénách a šest let i v Metropolitní opeře v New Yorku. Je držitelem Ceny Thálie pro rok 1998 za roli Fanuela v Boitově opeře Nerone. Po těžké autonehodě se začal věnovat pedagogické činnosti a operní produkci. Nyní realizuje mistrovské pěvecké kurzy v Luhačovicích.

Proč právě v Luhačovicích? Pět let jste přece tyto kurzy vedl v Českém Krumlově…

Máte pravdu, ale Krumlov je čím dál víc turistickou destinací a my hledali klidnější lokalitu a Luhačovice mne úplně nadchly. Je tu nejen překrásné prostředí, ale také ideální zázemí. Jsou tu Lázně Luhačovice, které mají na hlasové ústrojí blahodárný vliv. Jsem šťastný, že jsme se domluvili na spolupráci, lepší propojení si nemohu přát. Strávit zde čtrnáct dní, naplněných usilovnou prací, je ideální pro duši i pro hlasy zpěváků.

Pro koho jsou tyto kurzy vhodné?

Zaměřuji se především již na profesionální, hotové zpěváky, kteří si budují kariéru, ale kurzy jsou otevřené všem, kteří již o zpěvu něco vědí a chtějí se zdokonalit. Není důležité, jaké mají předchozí školení, důležité je, jestli mají kvalitní hlas a pěveckou představivost a jestli chtějí pracovat. Je to každodenní dřina, pěvci nejenže chodí denně na konzultace a předzpívání, ale musí pak na sobě dál pracovat a já jim říkám, jak to mají dělat. Hlasivky a pěvecké ústrojí vůbec – to jsou svaly. A zpěvák, chce-li být světový, podléhá stejným pravidlům, jako vrcholový sportovec.

Tak teď vám nějak nerozumím. Zpěvák, který vystuduje vysokou školu, není dost technicky vybavený? Nebo naše pěvecké školství není v pořádku?

Ne, to bych nechtěl, aby to takto vyznělo. Školy mají, zvlášť v poslední době, hodně výborných absolventů, ale ani ten nejlepší po absolutoriu ještě není hotový pěvec. Jak už jsem říkal, je to svalová záležitost a každý člověk zraje fyziologicky. Zpěv je velmi náročná disciplína a když se hlas přetěžuje, může se i zničit. Proto je dobré, aby měl každý zpěvák dobrého kouče, který ho hlídá a radí mu. To ovšem není v praxi možné a divadla se vývojem zpěváků nezabývají, chtějí hotový výkon a hned. Operní provoz je bezohledný a krutý, česká divadla si pěvce nevychovávají. Chtějí silný a plný výkon, jenže takhle se pomalu vytrácí základ zpěvu, italské bel canto, krásný zpěv, který je základem pro interpretaci zejména italských oper. Divadla si prostřednictvím konkurzů najímají pro určité role vyzrálé pěvce, a proto je pro začínající umělce nesmírně náročné zařadit se do profesního kolotoče bez toho, že předem získají potřebné zkušenosti a rozvinou své pěvecké a jevištní dovednosti. Tento systém mi nevyhovuje a rozhodl jsem se s tím něco udělat.

Založil jste Český pěvecký institut. Co to je?

Je to vlastně skromnější obdoba toho, co mají v zahraničí všechny velké operní domy. V případě Metropolitní opery v New Yorku jde o Lindemannův program pro rozvoj mladých umělců. Obdobná studia existují u Bavorské státní opery v Mnichově, u Semperovy opery v Dráždanech a například v Berlíně mají své operní studio všechny tři tamní operní domy, tedy Deutsche Oper Berlin, Staatsoper im Schiller Theater a Komische Oper. Stejně tak to je i ve Vídni, kde má své studio Theater an der Wien i Vídeňská státní opera. Nejstarším operním studiem je Mezinárodní operní studio v Kolíně nad Rýnem, které bylo založeno již v roce 1961. Jde o příležitost pro mladé pěvce, aby se naučili se svým hlasem zacházet a rozumět mu a aby postupně prošli všemi styly a měli možnost postupně zrát. Prošel jsem také mnoha scénami v zahraničí a setkal se se spoustou světových pěvců, kteří mne zasvěcovali do svých technických tajů. Chtěl bych tyto nabyté zkušenosti předávat těm mladým, kteří chtějí dobýt operní pódia. Nabízím možnost být takovým studiem pro všechna divadla v České republice.

Vy jste působil na mnoha světových scénách. Připomenete, kde to bylo?

Zpíval jsem na mnohých evropských scénách, což mi přineslo ve výsledku angažmá v newyorské Metropolitní opeře. Působil jsem i v milánské La Scale, Teatro Massimo v Palermu, v hamburské či berlínské státní opeře a dalších. V roce 2010 jsem debutoval v Teatro Colón v Buenos Aires v roli Forda ve Falstaffovi. V Metropolitní opeře v New Yorku jsem zpíval Rigoletta, Scarpia v Tosce, Tomského v Pikové dámě, Sharplesse v Madame Butterfly a Hajného v Rusalce, která byla vysílána v rámci live přenosů z Met 8. února 2014. V Met jsem také zpíval po boku Anny Netrebko v Jolantě P. I. Čajkovského, roli lékaře Ibn-Hakia. Setkal jsem se se spoustou vynikajících světových pěvců, se kterými jsem měl možnost o technice zpěvu a vývoji mladých talentů diskutovat. Rád bych se o tyto poznatky podělil.

Prozradíte, kdo je vaším svěřencem?

Proč ne? Asi mým nejzajímavějším účastníkem kurzů je Dan Hůlka. Je to velká osobnost našeho showbusinessu, má za sebou hvězdnou kariéru Drákuly a najednou ve zralém věku má potřebu se svému hlasu věnovat. A rozvíjí ho do té míry, že skvěle zpívá Vodníka v Rusalce nebo je výborný Kecal v Prodané nevěstě. Kdoví, jak to dokáže ještě dál zúročit. Další skvělou frekventantkou je mezzosopranistka Ester Pavlů, která se v poslední době představila v Praze ve Státní opeře jako Carmen či jako Santuzza v Mascagniho opeře Sedlák kavalír a čeká ji role Královny v opeře Švanda dudák Jaromíra Weinbergera v Theater an der Wien. Je tu také barytonista Michael Marhold se zkušenostmi ze švýcarského angažmá nebo skvělý lyrický tenorista Peter Malý, který zpívá v Českých Budějovicích. Letní kurzy jsou intenzivní záležitost, i když krátkodobá. V průběhu roku s těmi, kdo si to přejí, rád spolupracuji i nadále a jsem pro ně nejen hlasovým koučem, ale i přítelem a psychologem.

Na stránkách vašeho institutu je odkaz na projekt Opera lidem. Co si pod tím máme představit?

Máme operu rádi, opravdu. Není to pro nás jen příležitost k naplnění divadelní pokladny, ale i příležitost promlouvat k lidem krásnou hudbou, zpěvem i divadelním vizuálem. A byli bychom rádi, kdyby ji začala mít ráda široká veřejnost tak, jako tomu bylo kdysi. Nechceme operu modernizovat, chceme, aby na prvním místě byl krásný zpěv výrazných pěveckých osobností a divadelní poetika. Chceme přinést divákovi pozitivní umělecké zážitky a pozitivní emoce. Naše ekonomické možnosti jsou omezené, a proto děláme představení komorně, jen s klavírem a harfou a bez sboru, jen s ansámbly, pracujeme s projekcí. Působíme v pražské Hybernii a na naši Rusalku se zde stojí už třetí rok fronty. Rusalkou je Tereza Mátlová, Princem Peter Berger, Cizí kněžnou Ester Pavlů, Vodníkem Dan Hůlka. Připravujeme Prodanou nevěstu a máme v plánu pokračovat s Liškou Bystrouškou.

Vy máte za sebou hvězdnou kariéru, proč jste ji ukončil?

Bohužel jsem před šesti lety měl těžkou autohavárii, která mne málem stála život. Díky zázračným schopnostem lékařského týmu v nemocnici Na Vinohradech, kterému jsem nesmírně vděčný, jsem se dokázal vrátit z „druhého břehu“ do života a dalo mi to obrovskou energii. Jsem přesvědčen, že je to proto, abych ještě dokázal na tomto světě něco pozitivního, co má pro lidi smysl. Tedy předat své zkušenosti mladým a nadšeným pěvcům a přispět k jejich další kariéře. Věřím, že Český pěvecký institut a jeho mistrovské pěvecké kurzy jsou tou správnou cestou.

********

Svěřence Vladimíra Chmela bylo možné slyšet na koncertě v Luhačovicích v sobotu 22. července na kolonádě před Společenským domem. Byl to koncert po týdnu intenzivní práce. Výbornými výkony se představili například Helena Beránková s árií Neddy z Leoncavallových Komediantů a árií Rusalky Píseň o měsíčku z opery Antonína Dvořáka. Dále Bronislava Smržová s árií Donny Anny z Dona Giovanniho W. A. Mozarta. Pozornost upoutala i Alena Máčová s recitativem a árií Lindy z opery Gaetana Donizettiho Linda di Chamonix. A atrakcí se stalo samozřejmě vystoupení Daniela Hůlky nejprve s árií Kecala z prvního jednání Prodané nevěsty Bedřicha Smetany a na závěr s árií Vodníka ve druhém jednání opery Rusalka. Na závěr zněl radostný a roztančený přípitek z prvního jednání opery Traviata Giuseppe Verdiho. To vše s doprovodem klavíru, který obstarali Róbert Pechanec a Vojtěch Červenka. Lázeňské publikum, které se dostavilo, neskrývalo překvapení a nešetřilo nadšenými ovacemi. Koncert mistrovských kurzů byl vítaným zpestřením sobotního lázeňského odpoledne.

Foto: archiv Vladimíra Chmela, Opera lidem (Facebook), Vojtěch Červenka