PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Ondrej Olos je dirigentem Janáčkovy opery a duší souboru; skromně a pečlivě připravuje i diriguje inscenace, které tvoří páteř dramaturgie. Aktuálně stál za dirigentským pultem během „preview“ festivalu Janáček Brno: Robertem Carsenem režírovaná opera Káťa Kabanová se na jeviště vrátila s novým obsazením, protože se od premiéry dlouho nehrála. KlasikaPlus.cz s dirigentem přináší rozhovor.

Preview festivalu Janáček Brno přineslo 3. března do vyprodaného Janáčkova divadla v rychlém sledu druhý návrat Carsenovy Káti Kabanové – inscenace téměř deset let staré, ale překvapivě živé. Voda tu není dekorací: stává se prostorem, svědomím i zrcadlem, v němž se postavy násobí a divák se nevyhne vlastnímu pohledu. Večer pod taktovkou Ondreje Olose držela pohromadě Káťa Kateřiny Kněžíkové – hlasem světové kvality a výrazem, který emoci nehraje, ale prožívá.

Poslední dokončenou operu Bedřicha Smetany Čertova stěna uvedl soubor Janáčkovy opery Národního divadla v Brně v pátek 6. a v sobotu 7. února na jevišti Janáčkova divadla v nové inscenaci po dlouhém půlstoletí – v režii Jiřího Heřmana, na scéně Dragana Stojčevského, v kostýmech Zuzany Štefunkové Rusínové a v choreografii Marka Svobodníka. U dirigentského pultu stál Robert Kružík, který je podepsán i pod hudebním nastudováním, hrál orchestr Janáčkovy opery. Sbor připravil sbormistr Martin Buchta. Výsledek je skvělý.

„Orchestr Janáčkovy opery pod vedením svého nového šéfdirigenta Roberta Kružíka interpretaci věnoval maximální soustředění.“

„Sbormistr Pavel Koňárek si rozuměl s dirigentem – reakce sboru byly dokonale sladěné s orchestrem i s charakterem skladby.“

„Situaci zachránila litevská sopranistka Aistė Piliba.“

Podzimní koncerty souboru Janáčkovy opery se již staly tradicí. Tentokrát v Janáčkově divadle ve středu 12. listopadu k sychravému podzimu dobře ladilo Requiem, op. 89 Antonína Dvořáka, kdy spolu s orchestrem a sborem Janáčkovy opery vystoupili sólisté opery – Jana Hrochová, Peter Berger, Jan Šťáva a s nimi litevská sopranistka Aisté Piliba, která zastoupila nemocnou Pavlu Vykopalovou. Liturgický text nepotřeboval žádné další dokreslení, jeho provedení bylo šéfdirigentem Robertem Kružíkem dokonale propracované. Byl to večer neokázalý, přesto se silným a přesvědčivým poselstvím.

„Problém Ostrčilovy opery začíná již u volby libreta.“

„Je nepochybné, že Robert Jindra je v Národním divadle člověk na svém místě a jeho hudební nastudování mělo vysokou úroveň.“

„Režie Jiřího Heřmana nesla typické znaky rukopisu tohoto tvůrce, včetně postupů, které se v jeho inscenacích často opakují – pomalu se z nich stává klišé.“

Národní divadlo uvedlo po 102 letech od premiéry operu Otakara Ostrčila Legenda z Erinu. Hudebního nastudování se chopil Robert Jindra, režie Jiří Heřman. Uvedení vyvolalo řadu polemických otázek.

„Carmen se hrála jen se třemi hlavními postavami.“

„Štěpánka Pučálková strhla pozornost publika sametovým hlasem; nevadily jí žádné dynamické polohy.“

„Don José zde nepoužil nůž, ale černý šátek, kterým Carmen uškrtil; následně ji vzal do náručí a ještě chvíli něžně s pláčem objímal.“

Do zahrad a na zámek v Kroměříži hudba patří neodmyslitelně. Hudební festival Hudba v zahradách a zámku uspořádal 8. července ve Skleníku Květné zahrady už předposlední koncert a Filharmonie Bohuslava Martinů, kterou dirigoval Konstantin Ilievsky, doprovodila koncertní provedení opery Carmen Georgese Bizeta. Orchestr spolu s pěvci Štěpánkou Pučálkovou, Barborou Pernou a Peterem Bergerem připravil luxusní zážitek.

„Způsob, jakým dirigent vykládal celé dílo, byl opravdu poutavý. Aniž by přeháněl, balancoval mezi okázalostí a ztišeními, mezi naléhavým dramatismem a zbožností, mezi dychtivostí a výbušností emocí a výrazem pokory.“

„Ozdobou provedení byl nejen Pražský filharmonický sbor připravený do skutečně nejjemnějších detailů, ale i orchestr.“

„Nejvyrovnaněji a nejpřesvědčivěji působila mezzosopranistka Lucie Hilscherová.“

Abonentní koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu ve Smetanově síni pražského Obecního domu měl 3. března na programu jediné veledílo. Verdiho Requiem. Sakrální vybočení z jeho oper, ale zároveň přece jen mezi duchovními skladbami všech dob tu, která se nejvíc a neodvratně blíží opeře. Šéfdirigent Petr Popelka nabídl nastudování s mnoha opravdu pěknými detaily, s velkolepou koncepcí a výborně hrajícím orchestrem a skvělým Pražským filharmonickým sborem.

„Orchestr pod vedením dirigenta Ondreje Olose zněl plně a barevně, dařilo se všem nástrojovým skupinám, a to jak intonačně, tak v souhře.“

„Režie se ujal Štěpán Pácl, režisér Činohry Národního divadla Brno, pro kterého to byla první operní zkušenost.“

„Jana Šrejma Kačírková byla herecky přesvědčivá a pěvecky suverénní.“

Janáčkova opera uvedla v pátek 7. února premiéru opery Manon Lescaut Giacoma Pucciniho. Režie se ujal Štěpán Pácl, dirigentem byl Ondrej Olos, autorem scény Dragan Stojčevski a kostýmy vytvořila Linda Boráros. V titulní roli zářila Jana Šrejma Kačírková a rytířem des Grieuxem byl Peter Berger. Představení silné a okouzlující, které jistě přiláká mnoho hudbymilovného publika.

„Velice sympatické a vzhledem k oceňování operního režiséra vhodné bylo sice spíše náznakové, ale bezpečně přítomné herectví vystupujících pěvců.“

„Jan Simon komentoval dosud platný nedostatek, že totiž Kosky doposud v Čechách nerežíroval.“

„Ceremonii následně osvěžilo také důstojné slovo prezidenta České republiky Petra Pavla, které připomnělo světový dosah české klasické hudby.“

První režisér židovského původu, který kdy pracoval na wagnerovském, čili latentně antisemitském Bayreuthském festivalu, byl oficiálně oceněn. Barrie Kosky převzal Cenu Antonína Dvořáka, byť na pažbě dosud nemá zářez ve smyslu v tuzemsku podané režijní kreace. Ocenění, jehož smyslem je vyzdvihnout osobnosti a jiné subjekty za významné zásluhy na popularizaci české klasické hudby tak reflektuje výhradně zahraniční Koskyho činnost. Večer ve Španělském sále televizně přenášený uspořádala Akademie klasické hudby, jejímž hlavním každoročním počinem je festival Dvořákova Praha. Cenu Antonína Dvořáka Akademie uděluje od roku 2009.

„Premiéra Messa di Gloria v roce 1880 se setkala s velkým úspěchem, ale pak již skladba nebyla za skladatelova života nikdy provedena!“

„Hudba svým výrazem směřuje k emocionálně silným dramatickým příběhům svých nesmrtelných operních postav.“

„Málokdy se podaří, aby všechny složky interpretace oratorního díla dosahovaly tak příkladné spolupráce, vyrovnanosti a kvality.“

Za účasti a s krátkým úvodním slovem arcibiskupa a moravského metropolity Josefa Nuzíka se ve zcela naplněném dómu sv. Václava v Olomouci 19. října uskutečnil závěrečný koncert letošního již 31. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby. V upomínce Pucciniho výročí hráli zlínští filharmonikové a zpíval Český filharmonický sbor Brno se sólisty, ti všichni pod vedením italského dirigenta Paola Gatta.

„Po devatenácti letech končí inscenace opery Její pastorkyňa Leoše Janáčka v Národním divadle.“

„Svou postavu nepodává jednoznačně jako fúrii, která ovládá vesnický mikrosvět a před níž mají všichni respekt a především se jí bojí. Nikoli. Z projevu Karity Mattily vyzařuje širší rozměr.“

„Představení pod cizelérskou a zároveň emotivní taktovkou hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry se vydařilo skvěle.“

Posledními dvěma představeními končí po devatenácti letech na jevišti pražského Národního divadla inscenace opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa, pod níž byli podepsáni režisér Jiří Nekvasil a autor scény a kostýmů Daniel Dvořák. A pro oba večery (11. září a derniéra 16. září) pozvala dramaturgie významného hosta, finskou sopranistku Karitu Mattilu.

„Pod zatahujícím se nebem a se zdvihajícím se větrem byla atmosféra na nádvoří poněkud dramatická.“

„První větu zahájil dirigent Leoš Svárovský pevně, se suverénním klidem, který okamžitě přenesl na hudebníky.“

„Náhlé odsazení a vpád tympánů předznamenaly nástup pěvců, z nichž se jako první uvedl barytonista Roman Hoza, který se statečně vypořádal s akustickými podmínkami.“

Festival Špilberk letos nezahájil šťastně, jeho závěrečný koncert se však naopak vydařil. V neděli 25. srpna Filharmonie Brno přednesla Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena pod taktovkou Leoše Svárovského, za spolupráce Českého filharmonického sboru Brno, připraveného sbormistrem Petrem Fialou. Plně obsazené hradní nádvoří se na chvíli opět stalo nejlepším brněnským koncertním sálem.