„Velice sympatické a vzhledem k oceňování operního režiséra vhodné bylo sice spíše náznakové, ale bezpečně přítomné herectví vystupujících pěvců.“

„Jan Simon komentoval dosud platný nedostatek, že totiž Kosky doposud v Čechách nerežíroval.“

„Ceremonii následně osvěžilo také důstojné slovo prezidenta České republiky Petra Pavla, které připomnělo světový dosah české klasické hudby.“

První režisér židovského původu, který kdy pracoval na wagnerovském, čili latentně antisemitském Bayreuthském festivalu, byl oficiálně oceněn. Barrie Kosky převzal Cenu Antonína Dvořáka, byť na pažbě dosud nemá zářez ve smyslu v tuzemsku podané režijní kreace. Ocenění, jehož smyslem je vyzdvihnout osobnosti a jiné subjekty za významné zásluhy na popularizaci české klasické hudby tak reflektuje výhradně zahraniční Koskyho činnost. Večer ve Španělském sále televizně přenášený uspořádala Akademie klasické hudby, jejímž hlavním každoročním počinem je festival Dvořákova Praha. Cenu Antonína Dvořáka Akademie uděluje od roku 2009.

Barrie Kosky (čerstvý rozhovor čtěte ZDE) byl v letech 2012 až 2022 intendantem a hlavním režisérem Komické opery v Berlíně. Kosky se zasadil o vznik programového schématu zahrnujícího klasickou operu, muzikál a operetu výmarské éry. A program koncertu ve Španělském sále Pražského hradu umělcův rozsah činnosti reflektoval. Před vlastním aktem udělení skleněné plastiky ve tvaru violoncella (patrně v návaznosti na erbovní dílo festivalu Dvořákova Praha, úvodem festivalu totiž tradičně zaznívá Dvořákův Violoncellový koncert h moll) tak diváci slyšeli kromě předehry k Janáčkovým Příhodám lišky Bystroušky duet Lišáka a Lišky z téhož díla a úplný závěr Dvořákovy Rusalky. V obou zpívaných kusech měla slovo přední česká sopranistka Kateřina Kněžíková, jejíž kariéra v posledních měsících zaznamenává nápadně vyšší obrátky, ostatně je to jen pár dní, co debutovala ve slavné newyorské koncertní síni Carnegie Hall. Kateřina Kněžíková podala svůj tradičně poctivý, vysoce profesionální a spolehlivý výkon. V liščím duetu Kněžíkové jí byla partnerkou rovněž skvělá Jarmila Vantuchová, jejíž kariéra je s tou Koskyho výrazně spjata skrz nedávnou salcburskou produkci Káti Kabanové, kde Barrie Kosky měl na starosti režii a Jakub Hrůša hudební nastudování. Této inscenaci příslušní porotci nedávno přiřkli cenu ICMA. A Peter Berger, zpívající tenorový part finále Dvořákova mistrovského díla je rovněž vysoce ceněnou osobou v uměleckém světě, čehož budiž dokladem aktuální laureátství Ceny Thálie. Všichni zpěváci nabídli své standardně kvalitní výkony patrné i přes danému uměleckému záměru nevhodnou akustiku – z dvaadvacáté řady posluchač vnímá téměř výhradně zpěvní barvu, o srozumitelnosti zpívaného slova či pěvecky technických hrátek nemůže jít řeč. Velice sympatické a vzhledem k oceňování operního režiséra vhodné bylo sice spíše náznakové, ale bezpečně přítomné herectví vystupujících pěvců. Čili mimochodem děkuji za zpívání bez not.

Pak přišlo na řadu gró pořadu. Jan Simon, ředitel festivalu Dvořákova Praha, se chopil slova a uvedl potřebné souvislosti. K překládané, drobné interakci s Barriem Koskym humorně přidal: „Já myslím, že Barrie Kosky zapomněl říct, že…“ a komentoval dosud platný, výše zmíněný nedostatek, že totiž Kosky doposud v Čechách nerežíroval, ve víře v brzkou změnu stavu věcí. Ceremonii následně osvěžilo také důstojné slovo prezidenta České republiky Petra Pavla, které připomnělo světový dosah české klasické hudby, přičemž správně zaznělo, že Barrie Kosky pocházející z Austrálie už tam a už v dětství slýchal díla českých komponistů. Po slavnostním předání skleněné plastiky Kosky usedl ke klavíru a s obdivuhodnou jistotou přednesl nikoli elementální doprovod na mikrofon zpívající pěvkyně Katharine Mehrling interpretující písně německého rodáka Kurta Weilla (Youkali, Speak Low, Here I’ll Stay). Inscenovaný písňový recitál Mehrling! Kosky! Weill! …und mit morgen könnt ihr mich! se mimochodem stal součástí programové nabídky Komické opery v Berlíně v roce 2023 – pondělní prezentace umělců tak patrně čerpala z jejich nedávné zkušenosti. Stylově někde na pomezí artificiální a nonarticifiální hudby se následně nacházely instrumentální ukázky z díla Leonarda Bernsteina (výběr z West Side Story). Jako v programovém bulletinu explicitně zmíněný přídavek zazněla předehra rovněž Bernsteinovy operety Candide. „Lenny“ nikdy neurazí… Významnou a spolehlivě splněnou úlohu v průběhu večera zastal orchestr Prague Philharmonia řízený dirigentem Marcem Albrechtem, odborníkem zejména na pozdně romantický německo-rakouský repertoár.

…………….

Text o posledním udělování Ceny Antonína Dvořáka čtěte  ZDE. 

…………….

Barrie Kosky byl v letech 2012 až 2022 intendantem a hlavním režisérem Komické opery v Berlíně. Na konci první sezony jeho působení vyhlásil časopis Opernwelt toto divadlo Operním domem roku. Kosky se zasadil o vznik programového schématu zahrnujícího klasickou operu, muzikál a operetu výmarské éry. Kosky spolupracoval i s operním festivalem v Glyndebourne, Festivalem Aix en Provence, Frankfurtskou operou, Operou Zürich, Pařížskou národní operou nebo Královskou operou Covent Garden. Své inscenace uvedl rovněž v Los Angeles Opera, Teatro Real Madrid, Gran Liceu Barcelona, Vídeňské státní opeře a dalších evropských scénách a je také pravidelným hostem Mezinárodního festivalu v Edinburghu. Na svém kontě má Kosky Olivier Award za nejlepší operní inscenaci (Castor a Pollux, Anglická národní opera), cena za nejlepší režii na International Opera Awards 2014, 2015, Zlatou Ifflandovu medaili Berliner Theater Club 2015 nebo cenu Královské filharmonické společnosti za rok 2016. Téhož roku jej časopis Opernwelt vyhlásil režisérem roku a poté byla Koskyho inscenace opery Mistři pěvci norimberští na Bayreuthských slavnostech vyhlášena časopisem Opernwelt inscenací roku. V roce 2020 získal cenu Sidney Myer Performing Arts Award jako uznání za svůj jedinečný přínos australské kultuře. Jakožto laureát Ceny Antonína Dvořáka navazuju na Panochovo kvarteto stejně poctěné v roce 2023.

Foto: Akademie klasické hudby