„Nejde nám o to, pořádat drahé koncerty pro exkluzivní klientelu. Spíše se radujeme, když na náš koncert někdo ‚jen tak zabloudí‘ a při odchodu nám děkuje, že se mu to líbilo.“

„Krom Plzeňského varhanního festivalu se jedná hlavně o pořádání koncertů. Za všechny jmenujme Plzeňany hojně navštěvované Adventní půlhodinky.“

„V současnosti se v plzeňské katedrále můžeme pochlubit nástrojem, který má nové vzdušnice a vzduchové hospodářství, moderní elektrickou trakturu s digitálními pamětmi, zároveň ale původní rejstříky, které jsou doplněny o nové píšťalové řady.“

Plzeňský varhanní festival patří v západočeské metropoli od roku 2008 k už tradičním hudebním přehlídkám. Vedle jiných multižánrových festivalů, které se snaží zařadit do programu také klasickou hudbu, představuje tento zcela úzký profil – pořádání koncertů na místních chrámových varhanách. Publikum tedy není složeno z náhodných či věci neznalých posluchačů, ale koncerty navštěvují lidé z řad fanoušků plzeňských varhan, odborné veřejnosti i zájemců o varhanní hudbu interpretovanou vždy špičkovými hráči. Portálu KlasikaPlus.cz poskytl rozhovor Petr Blažek, ředitel obecně prospěšné společnosti Ars Christiana, která letos uspořádala už patnáctý ročník Plzeňského varhanního festivalu. S jarní a podzimní částí.

Co vás, pane řediteli, vlastně vedlo k založení Plzeňského varhanního festivalu?

Předně musím říci, že u úplných počátků jsem nebyl – do organizace jsem se zapojil při přípravě druhého ročníku. Festival ale vznikl z „poptávky“ po varhanních koncertech – myšleno jak mezi prostými posluchači, tak mezi (polo)odbornou veřejností. Myslím, že vůdčí osobností byl Miroslav Pšenička, který tehdy působil jako regenschori při katedrále svatého Bartoloměje v Plzni. Ale nebyl to jen on. Přecházelo tomu založení obecně prospěšné společnosti Ars Christiana (v překladu Křesťanské umění), kterou iniciovalo římskokatolické Biskupství plzeňské a evangelický Korandův sbor. U zrodu stály osobnosti – varhaníci… Za všechny jmenujme Jitku Chaloupkovou, Jana Esterleho, Ladislava Chvojku. Dále Jiřího Reindla, Pavla Falátka, Martu Neumannovou, Martinu Vintrovou, Petra Mecla… Ostatně už dříve v Plzni fungovalo neformální Sdružení přátel varhan. Připomeňme velmi oblíbené varhanní koncerty v kostele u františkánů.

Většina koncertů Plzeňského varhanního festivalu se koná v katedrále svatého Bartoloměje na náměstí Republiky. Chrám disponuje největšími varhanami v Plzni, jejichž původ sahá k roku 1894 a firmě Emanuel Šimon z Prahy. Tento chrám prošel v nedávné době náročnou rekonstrukcí, v jejímž rámci bylo pomatováno i na varhany. Také v rámci festivalu byla v katedrále instalována výstava dokumentující rekonstrukci varhan. Můžete přiblížit hlavní změny, kterými nástroj prošel?

Ano, současné varhany mají základ v původním hodnotném nástroji od Emanuela Šimona Petra. Přesněji – při jejich opravě bylo využito, co se dochovalo a co se použít dalo, neboť v šedesátých letech dvacátého století prošly varhany větší – a dodejme, že ne příliš dobrou – opravou od firmy Organa Kutná Hora. Zkrátka v současnosti se v plzeňské katedrále můžeme pochlubit nástrojem, který má nové vzdušnice a vzduchové hospodářství, moderní elektrickou trakturu s digitálními „stetzerovými“ pamětmi, zároveň ale původní rejstříky od Emanuela Šimona Petra, které jsou doplněny o nové píšťalové řady.

Letošní ročník festivalu přinesl rozšíření o podzimní část. Milovníci varhanní hudby se díky těmto koncertům mohli seznámit s dalšími zajímavými plzeňskými nástroji. Osobně mne velmi zaujal zvuk čerstvě rekonstruovaných varhan v Korandově sboru na Anglickém nábřeží, jejichž autorství patří Karlu Urbanovi a roku 1933, na které hrál vynikající slovenský varhaník Martin Bako. Rovněž bylo zajímavé slyšet oboje varhany v dalším místě, Západním sboru Českobratrské církve evangelické v Němejcově ulici, které se rozezněly v improvizacích vysokoškolského profesora Markuse Rupprechta z Regensburgu. Na co se můžeme těšit v příštích letech?

Přípravy dalšího ročníku jsou v plném proudu. Začínáme v pondělí 1. května 2023 v katedrále svatého Bartoloměje a koncerty budou dále pokračovat ve dvoutýdenním cyklu až do letních prázdnin. Účast už přislíbil významný francouzský varhaník Éric Lebrun. Dále Stanislav Šurin ze Slovenska…

Pořadatel Plzeňského varhanního festivalu, spolek Ars Christiana, nemá díky svým kontaktům problém na festival pozvat nejen domácí, ale i zahraniční špičkové, většinou mladé umělce. Festival existuje například vedle Chebského varhanního léta, kde se k účinkujícím varhaníkům často připojují interpreti na jiný hudební nástroj, nebo vedle festivalu Kladrubské léto, který má varhanní koncerty jako jednu ze svých programových náplní. Díky svému zaměření především na sólové recitály předních varhaníků je tedy Plzeňský varhanní festival výjimečný. Na jeho webu je uvedena podpora Magistrátu města Plzně. Z jakých zdrojů je festival vlastně financován?

Podpora města Plzně je dlouholetá a jsme za ni velmi vděčni. Od roku 2022 začal na festival přispívat také Plzeňský kraj. Samozřejmě nesmíme zapomenout na příspěvky drobných dárců… Bez toho bychom si nemohli dovolit zvát zahraniční umělce. Vstupné se snažíme udržet na dostupné výši. Nevím, zda jsme to jako pořadatelé někdy takto pojmenovali, ale myslím, že nám nejde o to pořádat drahé koncerty pro exkluzivní klientelu. Spíše se radujeme z toho, když na náš koncert někdo „jen tak zabloudí“ a při odchodu nám děkuje, že se mu to líbilo, a příště přijde zas.

Nemalou část publika Plzeňského varhanního festivalu tvoří studenti středních a vysokých škol. Neuvažujete o posunutí začátku podzimní části festivalu ke konci září, kdy pro studenty začíná zimní semestr? Je škoda, aby tato skupina posluchačů byla připravena o možnost návštěvy těchto zajímavých koncertů…

Řádný termín konání festivalu bývá jaro. Navazující podzimní část nepořádáme každý rok. Máte pravdu, že v říjnu už se Plzeň zaplní studenty, kostely už se tou dobou ale „začínají plnit zimou“, takže dochází k mírnému odlivu zimomřivého publika. Každopádně je to věc, o které přemýšlíme…

Plzeňský varhanní festival – to nejsou jen koncerty. Jaké doprovodné akce jsou připraveny pro milovníky varhan v Plzni?

Stalo se tradicí, že součástí Plzeňského varhanního festivalu bývá výstava věnující se varhanám (například mapující významné varhany, stavbu varhan, nově zrestaurované nástroje…). V době konání festivalu bývá nainstalována v katedrále svatého Bartoloměje. Dále pořádáme přímo na kůru exkurzi u varhan s odborným výkladem a nově také přednášky pro školy.

Jaké jsou další aktivity vaší obecně prospěšné společnosti?

Krom Plzeňského varhanního festivalu se jedná hlavně o pořádání koncertů – především v adventní a vánoční době. Za všechny jmenujme Plzeňany hojně navštěvované Adventní půlhodinky – jedná se o krátké koncerty každou adventní neděli v katedrále svatého Bartoloměje, kdy známí varhaníci improvizují na témata adventních písní. Dále pak koncertní provedení staročeských rorátů, hudební nešpory… Občas pořádáme také benefiční koncerty na podporu oprav varhan či na jiné dobré účely.

—————

Ohlédnutí za Plzeňským varhanním festivalem 2022:

Koncerty v římskokatolické katedrále svatého Bartoloměje

25. 4. Bernhard Prammer

9. 5. Petr Kolař

23. 5. Pavla Salvová a Jan Rotrekl

6. 6. Matthias Süss

Koncert v Korandově sboru ČCE

5. 9. Martin Bako

Koncert v kostele Západního sboru ČCE

19. 9. Markus Rupprecht

V řadě renomovaných tuzemských umělců, kteří se na festivalu v minulosti představili, byli například Jaroslav Tůma, Irena Chřibková nebo Aleš Bárta; z těch, kteří hru na varhany studovali v Plzni, to byli Jan Doležel, Vladimír Roubal, Adam Viktora nebo Markéta Schley Reindlová.

Foto: Petr Blažek, Jan Esterle