PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Tomáš Brauner dal ve Smetanově symfonické básni velkoryse prostor všem hráčům s důrazem na mnohdy v ní nezaslouženě opomíjené nuance.“ 

„Kompozice Lukáše Hurníka je veskrze milou záležitostí, neskrývaně programní a vycházející nejen ze snahy postihnout dějiny východočeského města v rychlé zkratce.“

„Tvrdá a promyšlená práce s předními českými i zahraničními dirigenty přinesla v Hradci Králové plody, jež je zde již možno vnímat jako vysoký standard.“ 

Nejočekávanějším bodem programu na letošním slavnostním koncertě Filharmonie Hradec Králové ke Dni vzniku samostatného československého státu se již dlouho předem stala skladba Lukáše Hurníka Letopisy královéhradecké, symfonická kronika k 800. výročí města. Večer ke státnímu svátku 28. října probíhal v Sále Soni Červené v důstojném duchu, světová premiéra třináctiminutového dílka mu dodala zvláštní jiskru. Dirigoval Tomáš Brauner.

„Skočná z opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta by se v takovém tempu, jaké nasadil dirigent Leoš Svárovský, utancovat nedala, byl to spíš závod s technickými možnostmi hráčů.“

„Houslista Daniel Matejča ještě student, přesto je již ostříleným sólistickým matadorem a laureátem mnoha zahraničních soutěží. Už zjevem napovídal, že koncert bude čertovský zážitek.“

„Melodie housle zpívaly ve výškách a hladily v hloubkách, v technických virtuózních částech mladý virtuóz opět udivoval lehkostí, s jakou technické nástrahy svého nástroje zvládal.“

Slavnostní koncert k výročí vzniku Československé republiky nesmí žádným rokem chybět. Je to příležitost, jak dát dárek věrným posluchačům, stejně jako orchestru. Ve čtvrtek 23. října takovým dárkem byl koncert Moravské filharmonie v sále olomoucké Reduty, který řídil dirigent Leoš Svárovský. Dramaturgie připravila skutečné prskavky, kratší a o to efektnější skladby Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Eugena Suchoně, Vítězslava Nováka, Bohuslava Martinů, Iljy Zelenky a Leoše Janáčka. Sólový part houslí zahrál Daniel Matejča, mladý umělec s jiskřivým muzikantským přednesem.

„Ve Smetanově Koncertní etudě C dur zaujala Kahánkova romantická virtuozita, vyžadující od interpreta precizní úhozovou techniku.“

„Z Janáčkovy skladby V mlhách uvedl klavírista Andante a nadchl svým autentickým ponořením do zadumaných a vzepjatých pasáží.“

„V rukou klarinetisty Jana Bostla s výtečným doprovodem Iva Kahánka rozkvetla Martinů Sonatina mnohabarevným souzvukem v emocemi naplněném podání.“

Umělecká inaugurace nového ředitele Pražské konzervatoře Iva Kahánka proběhla v úterý 21. října v koncertním sále Pražské konzervatoře na koncertu Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách v rámci 13. ročníku festivalu Kultura v srdci Prahy. Ředitele a pianistu představila nejen jako vysoce renomovaného umělce, ale také znalého průvodce historií Pražské konzervatoře.

„Do divadelního světa vstoupil ve svých 44 letech už jako zralý a uznávaný umělec. Jeho jevištní práce vznikaly mezi lety 1940 a 1982.“

„Na jevišti vypravil Čertovu stěnu, Tajemství, Hubičku a Prodanou nevěstu, k níž se opakovaně vracel.“

„Prodaná nevěsta se pro Karla Svolinského stala celoživotní scénografickou výzvou.“

Karel Svolinský (1896—1986) kdysi poznamenal: „Byl jsem pronásledován ctižádostí dosáhnout co možná nejčistšího souzvuku Smetanovy hudby a scénického obrazu.“ Tato slova velmi přesně vystihují jeho přístup k divadelní práci, zejména k inscenacím oper Bedřicha Smetany. Ačkoliv byl znám především jako malíř, grafik, ilustrátor a autor užitého umění, jeho scénografie představuje jednu z nejvýznamnějších kapitol českého výtvarného a hudebně-dramatického umění 20. století. Přinášený materiál souvisí s otevřením nové výstavy v Muzeu Bedřicha Smetany, kdy se dnes uskuteční koncert, na kterém zazpívají mezzosopranistka Monika Jägerová a sopranistka Tamara Morozová.

„Když tam mají být komedianti, proč ne celý cirkus? A když je ve vsi cirkus, musí být i nějaké stánky. Proč by podnikavá Mařenka nemohla v jednom tom stánku prodávat?“

„Tomáš Hanus si dal záležet zejména na předehře, kterou podal s dynamickými i agogickými efekty a vytvořil pevný kantabilní celek, který orchestr podal jako symfonickou báseň.“

„Obecenstvo se rozdělilo na dvě poloviny, jedna tleskala a druhá bučela.“

Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany měla premiéru ve Vídeňské státní opeře. A dokonce se dočkala zcela nového německého textu. K hudebnímu nastudování byl přizván český dirigent Tomáš Hanus a hlavní role zpívali slovenští pěvci Slávka Zámečníková, Pavol Breslik a Peter Kellner. Režie se ujal německý režisér Dirk Schmeding, autorem scény byl Robert Schweer a kostýmy vytvořil Alfred Mayerhofer. Hráli a zpívali Orchester, Chor a Bühnenorchester der Wiener Staatsoper a sbormistrem byl Thomas Lang. Premiéra nové inscenace se konala ve Vídni 28. září.

„Smetanova hudba ve Vídni vždy rezonovala a citlivá německá verze může publiku napomoci dílu a jeho vážnosti i humoru porozumět.“

„Smetana ani u nás, ani v zahraničí není doceněn; je svůj, originální…“

„Mojí poslední inscenací v Cardiffu bude na jaře Bludný Holanďan od Richarda Wagnera.“

Tomáš Hanus patří k našim dirigentům, kteří mají velké úspěchy v zahraničí a do České republiky zavítají dirigovat jen svátečně. Přesto nedá na Českou republiku, a zejména na českou hudbu dopustit a diriguje ji vždy velmi rád. V létě se ukázal na skok ve svém rodném v Brně a bylo tedy možné si s ním promluvit o jeho nejbližších plánech.

„Jan Martiník svým krásným basovým fondem maloval vokální paletou mnoha barev, zejména jemnějších a světlejších odstínů.“

„Pohříchu neexistuje jen jeden způsob, jak správně interpretovat písně!“

„Roman Hoza skvěle vystihl lyrickou prostotu Dvořákových písní a opět potvrdil svou pověst interpreta-chameleona…“

Poslední festivalový týden Dvořákovy Prahy završí závěrečný koncert letošní Dvořák Collection. 21. září od osmi hodin večer v Anežském klášteře vystoupili pěvci Kateřina Kněžíková, barytonista Roman Hoza a basista Jan Martiník s klavíristy Davidem Marečkem a Miroslavem Sekerou. Společně přednesli básně z Hálkovy sbírky Večerní písně zhudebněné Bedřichem Smetanou, Zdeňkem Fibichem a Antonínem Dvořákem a písňový cyklus Severní noci Jaroslava Křičky.

„Není mnoho oper, kde je hlavním hrdinou hudba. A tady jsou hlavním symbolem opery Daliborovy housle.“

Nabízí se podobnost s kulturou starých Řeků, kteří věřili, že skutečný přátelský vztah mezi muži je hlubší, než erotická láska mezi mužem a ženou.“

„I těm, kdo zpívali česky poprvé, to šlo nesmírně dobře – jakmile překonali strach ze shluků souhlásek.“

Univerzita svobodných umění Bard College v USA se delší dobu věnuje uvádění méně známých oper. Letos padla volba na Smetanova Dalibora, který v této zemi z dostupných pramenů jako celek, a navíc scénicky nikdy nastudován nebyl. Organizátorům se podařilo dát dohromady velmi obstojný „cast“, který si poradil s odlišnostmi Smetanovy hudby i nástrahami češtiny.

„Co tvoří sílu Wihanova kvarteta? Výjimečné nasazení všech členů, dokonalá souhra a jedinečný zvuk.“

„A je tu i něco navíc. Totální mezigenerační souznění vyvěrající ze spolupráce violisty souboru Jakuba Čepického s jeho otcem i s ostatními dvěma velezkušenými kolegy.“ 

„Nebyl by to ale Leoš Čepický, kdyby koncert neukončil malou přídavkovou hádankou.“

Pouhé dva dny po finále Smetanovy Litomyšle byla ve východočeském městě zahájena další hudební akce – Festival Interpretačních kurzů Litomyšl 2025. Na každý večer až do čtvrtka 17. července jsou připravena vystoupení předních českých interpretů, kteří se přes den budou věnovat nadějným mladým frekventantům šesti oborů. Na zahajovacím koncertě se v úterý 8. července představilo Wihanovo kvarteto.

„Josef Špaček očekávání publika i tentokrát naplnil s grácií, lehkostí a také vtipem…“

„Zdá-li se někdy, že se každý z hudebníků soustředí výhradně na svůj pultík, pak zde toto zdání jednoznačně klamalo.“

„Umělci se rozhodli vypomoci si úpravou Skočné z Prodané nevěsty.“

Poslední festivalový víkend Smetanovy Litomyšle otevřel koncert, který se pravidelným návštěvníkům coby interpretačně vybroušený skvost jistě zapsal hluboko do povědomí, soudě jak podle vlastního výkonu umělců, tak podle aplausu publika vestoje. Na programu pátečního vystoupení v Zámecké jízdárně byly dvě skladby, a to Klavírní trio č. 1 d moll z pera Roberta Schumanna a dále, dle očekávání a v duchu festivalu, Smetanovo Klavírní trio g moll. O skutečný zážitek se potom postaral Josef Špaček a jeho Trio Zimbalist, jak zněl i výstižný titul koncertu.

„Publikum je okamžitě vtaženo do světa prvotřídní virtuozity, kterou vyžaduje provedení Smetanovy desetiminutové kompozice.“

„Pohled na pódium při Lisztovi utvrzuje dojem, že Boris Giltburg je už tam, kde mu je nejlépe.“ 

„Rozhlížím se po sále, zvláště když v Prokofjevově skladbě zazní ikonická část Montekové a Kapuleti, a vidím v tvářích kolem sebe uspokojení.“

Dobře udělal ten, kdo si včas obstaral vstupenku na klavírní recitál Borise Giltburga, který se uskutečnil v neděli 29. června v rámci 67. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl. Dvě hodinky strávené ve Smetanově domě ve společnosti rusko-izraelského pianisty se staly neokázalou ukázkou interpretačního umění na světové úrovni a zároveň dokonalým příkladem, čeho může sólista dosáhnout díky intimně pojaté virtuozitě.