Marta Ottlová (1946–2026)
Ve věku nedožitých osmdesáti let se uzavřel život muzikoložky, vysokoškolské pedagožky, publicistky a editorky Marty Ottlové, která patřila k významným osobnostem české hudební vědy zaměřené na hudbu devatenáctého století. Svým výzkumem zásadně přispěla k poznání tvorby Bedřicha Smetany, Giacoma Meyerbeera i širšího kontextu evropské opery a hudební kultury své doby a vychovala řadu studentů hudební vědy.

Marta Ottlová byla výraznou osobností české muzikologie, jejíž odborná práce i pedagogické působení byly po desetiletí spjaty především s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a Akademií věd. Odborně se zaměřovala zejména na českou a evropskou hudbu devatenáctého století, dějiny opery a recepci hudby. V českém i mezinárodním kontextu byla považována za přední odbornici na osobnosti Bedřicha Smetany, Giacoma Meyerbeera a Augusta Wilhelma Ambrose.
Po maturitě na střední ekonomické škole v Praze vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1971 získala doktorát na základě práce věnované tektonickým problémům ve studijních skladbách Bedřicha Smetany. Od roku 1971 působila v Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd, později v Ústavu pro hudební vědu Akademie věd ČR, kde pracovala až do roku 1992. Současně absolvovala postgraduální studium hudební teorie na HAMU v Praze.
Vedle vědecké práce se věnovala také popularizaci hudby, psala texty ke gramofonovým nahrávkám a spolupracovala s Českou filharmonií i Českým rozhlasem. V letech 1971 až1990 byla členkou české skupiny a redaktorkou mezinárodního projektu RILM, v jehož rámci publikovala přibližně tisíc abstraktů z české muzikologické literatury. Od roku 1991 přednášela na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nejprve jako odborná asistentka, od roku 2006 jako docentka. Habilitovala se v roce 2005 prací Jiné pohledy. Deset muzikologických kapitol k problematice 19. století. V letech 2005–2007 působila také jako hostující profesorka na New York University in Prague.
Významnou roli sehrála i v organizaci vědeckého života. V roce 1981 stála spolu s Milanem Pospíšilem a Tomášem Vlčkem u založení mezioborového sympozia k problematice devatenáctého století v Plzni a dlouhodobě se podílela na jeho přípravě i dramaturgii festivalu Smetanovské dny. Byla editorkou řady sborníků a od roku 1994 také sborníku Miscellanea musicologica. Podílela se na mezinárodních konferencích věnovaných výročí Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany a byla členkou mezinárodního týmu připravujícího edici díla Giacoma Meyerbeera. Ottlová spolupracovala na řadě významných hudebních lexikonů a encyklopedií, například The New Grove Dictionary of Music and Musicians nebo Die Musik in Geschichte und Gegenwart. Absolvovala řadu studijních a badatelských pobytů v Evropě i USA a pravidelně se účastnila mezinárodních muzikologických kongresů.
Její vědecká práce se vyznačovala důsledným studiem pramenů a kritickým přehodnocováním starších výkladů českých hudebních dějin. Zdůrazňovala význam dobového kontextu, repertoáru i dobové publicistiky a přispěla k novému pohledu na vývoj české národní opery i hudební kultury 19. století.
Publikovala rozsáhlé množství studií, statí a odborných textů v českých i zahraničních odborných časopisech a sbornících. K jejím nejvýznamnějším knižním titulům patří například Bedřich Smetana a jeho doba, na níž spolupracovala s Milanem Pospíšilem.
Marta Ottlová se narodila 22. února 1946 v Kladně a zemřela 3. února 2026.
foto: Národní muzeum / České muzeum hudby
Příspěvky redakce
- Září olomouckého festivalu duchovní hudby i s Prague Philharmonia
- Tiburtina uvede hudbu Hildegardy z Bingenu v klášteře Göttweig
- Martinů Strings Prague připomenou sto let od narození Arnošta Lustiga a vzpomenou na Jaroslava Šonského
- Markéta Pimek Habalová povede od sezony 2028/29 baletní soubor Národního divadla Brno
- Tři večery experimentální hudby, zvukového umění a performance na festivalu Echofluxx
Více z této rubriky
- Markéta Pimek Habalová povede od sezony 2028/29 baletní soubor Národního divadla Brno
- Jaroslav Šonský (1946–2026)
- Sborové slavnosti přivezou do Hradce maďarský Cantemus
- Pavol Praženica nejlepším slovenským účastníkem na bratislavské klavírní soutěži
- Jan Stanovský (1932–2026)
- Kulturní politika míří znovu k odborné debatě. Ministerstvo posoudí nové připomínky
- Plzeň začne opravovat Peklo. Historický sál má znovu sloužit hudbě
- Ema Adamková vítězkou mezinárodní kytarové soutěže ve Vídni
- Pražský filharmonický sbor navázal partnerství se Soulskou filharmonií. Poprvé zamíří do Koreje
- Novým rektorem JAMU bude Petr Francán