Rok české hudby a související projekt Smetana 200 ve svých dramaturgických plánech na rok 2024 reflektují také příspěvkové organizace Ministerstva kultury České republiky. Dvousté výročí narození Bedřicha Smetany připomenou výstavy, operní premiéry i taneční soutěž. Plány všech velkých kulturních institucí zahrnují také řadu zahraničních aktivit. K těm patří i prosincový Týden české hudby v newyorské Carnegie Hall.

Opera Národního divadla uvede 2. března živě přenášený koncert Smetana Gala (KlasikaPlus.cz už informovala ZDE), na němž zazní průřez všemi Smetanovými operami pod taktovkou hudebního ředitele Opery Národního divadla Roberta Jindry. Dále vystoupí dirigenti Tomáš Netopil, Jiří Rožeň a Rastislav Štúr. Mezi sólisty budou mimo jiné Kateřina Kněžíková, Štěpánka Pučálková, Aleš Briscein a Adam Plachetka. A Česká filharmonie v předvečer Smetanových narozenin vydává své nejnovější CD s nahrávkou Smetanovy Mé vlasti řízené Semjonem Byčkovem. (Další informace ZDE.) Marek Šulc, hlavní koordinátor Roku české hudby, na úvod tiskového setkání v poledne 20. února v budově Národního divadla, podotknul, že „není žádný z českých symfonických orchestrů, který by se nezapojil do Roku české hudby“.

Národní divadlo během Roku české hudby uvede celkem šestnáct českých oper, tři nové produkce a dvě světové premiéry. „Na čtyřech divadelních scénách nyní nabízejí dva umělecké soubory Opery Národního divadla a Státní opery komplexní představení klenotů českého hudebního dědictví od tradičních kusů až po novodobou operní tvorbu, a to i v rozhlasových a televizních přenosech a záznamech,“ říká generální ředitel Národního divadla Jan Burian. Na květen 2024 se navíc chystá premiéra nové inscenace Smetanovy opery Tajemství v režii Ondřeje Havelky a pod taktovkou Roberta Jindry. Díla dalších českých skladatelů připomene mimo jiné březnová premiéra Rusalky v režii dua Skutr a v hudebním nastudování Tomáše Netopila. V červnu se vrátí Dvořákova Armida v režii Jiřího Heřmana a na programu nebudou chybět ani Janáčkova Její pastorkyňa, Káťa Kabanová nebo Příhody lišky Bystroušky. Raritou je chystaná premiéra Fibichovy Šárky na podzim 2024. V létě Opera Národního divadla vycestuje na slavný operní festival ve finské Savonlinně, kde provede Prodanou nevěstu a galakoncert, na němž vystoupí i specialistka na janáčkovské role sopranistka Karita Mattila. „Národní divadlo vždy iniciovalo také novou původní tvorbu současných českých skladatelů. Během června 2024 uvedeme ve světové premiéře dvě nová díla. Operou Kafkův dopis otci skladatele Jiřího Trtíka připomeneme na jevišti Nové scény sté výročí úmrtí Franze Kafky a uvedeme také scénické oratorium Lidožrouti Šimona Vosečka,“ dodává Burian s myšlenkou, že „jestli nějaké české umění dosáhlo světové proslulosti, která přetrvává, je to hudba a opera“.

„Zahraniční aktivity jsou jedním z klíčových příspěvků, které chce Česká filharmonie letošnímu Roku české hudby přinést. Za absolutní vrchol oslav považujeme Týden české hudby v Carnegie Hall, který proběhne v prosinci,“ přibližuje plány prvního českého orchestru jeho generální ředitel David Mareček. „Na možnost vystoupit v jednom z nejslavnějších sálů světa čekají i ty nejlepší světové orchestry několik let a Česká filharmonie získala rovnou třídenní rezidenci. To je mimořádné ocenění nejen kvalit orchestru a jeho hráčů, ale obrovská příležitost pro prezentaci celé České republiky a jejího kulturního bohatství,“ doplňuje Mareček. Pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova uvede Česká filharmonie mimo jiné Dvořákovu Novosvětskou, která poprvé zazněla v prosinci 1893 právě v Carnegie Hall. A orchestr v rámci Roku české hudby vystoupí také ve švýcarském Lucernu, kam se vrátí „po velmi dlouhé době“. Součástí hudebních aktivit filharmonie bude prezentace díla Josefa Suka, které první český orchestr natáčí jako komplet.

V rámci Týdne české hudby v Carnegie Hall vystoupí také Pražský filharmonický sbor a Pavel Haas Quartet. Oba soubory provedou programy složené výhradně z hudby českých autorů. Pražský filharmonický sbor nejprve doplní Českou filharmonii v Janáčkově Glagolské mši a o den později se představí ve vlastním a cappella koncertu. Vedle New Yorku zavítá Pražský filharmonický sbor také na slavný festival BBC Proms. „Na prahu své devadesáté sezony se sbor představí na těch nejprestižnějších pódiích, mezi která můžeme počítat i londýnskou Royal Albert Hall,“ říká David Mareček, který je od roku 2021 pověřen i vedením Pražského filharmonického sboru, a dodává: „Spolu se svým hlavním sbormistrem Lukášem Vasilek však připravuje Pražský filharmonický sbor program i pro domácí pódia. Už 21. dubna uvedeme ve Španělském sále Pražského hradu koncert Slavné operní sbory s PKF – Prague Philharmonia a na září tohoto roku chystáme v Rudolfinu společný koncert s amatérskými pěveckými sbory z celé České republiky.“

K oslavám Roku české hudby se připojí také instituce, jejichž aktivity nejsou primárně zaměřeny na hudbu, ale mají k ní blízko. „Národní muzeum si jako instituce uchovávající mimo jiné také naši hudební historii připomíná Rok české hudby v Českém muzeu hudby výstavou ‚Na turné‘, mapující dějiny a současnost hudebního cestování. A koncem roku představí Národní muzeum ve své historické budově výstavu Má vlast. Ta bude bohatou mozaikou složenou z exponátů od hudebních nástrojů a historických artefaktů až po skladatelovy osobní předměty,“ upřesňuje plány Národního muzea jeho ředitel Michal Lukeš a dodává: „Rok české hudby ale připomeneme také v zahraničí. V květnu Národní muzeum ve spolupráci s Českým centrem a Metropolitní operou v New Yorku otevře zbrusu novou výstavu s názvem České primadony v MET.“

Institut umění – Divadelní ústav kromě smetanovské výstavy připravuje také další projekty, které nejsou zaměřeny jen na klasickou hudbu. „O propojení české hudby se světovou scénou usilujeme též prostřednictvím vypsaných výzev. Proexportní hudební kancelář IDU SoundCzech vypisuje v rámci Roku české hudby osm programů na podporu tvorby, rozvoje a exportu české hudební scény v částce osmi milionů korun, do kterých se přihlásil rekordní počet zájemců. Jde o celkem 323 přihlášených projektů,“ uvádí ředitelka IDU Pavla Petrová.

Oslavy dvou set let od narození Bedřicha Smetany zahrnují taneční soutěž Proč bychom si netančili, kterou pořádá Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. „Na začátku soutěže pro mladé neprofesionální tanečníky stálo zadání vytvořit choreografii na některou z polek Bedřicha Smetany v klasické či moderní úpravě,“ přibližuje ředitelka NIPOS Lenka Lázňovská; ve výsledku soutěží 105 choreografií ve dvou věkových kategoriích. Patronkou soutěže je choreografka a pedagožka Eva Blažíčková. A „highlightem“ hudebních aktivit střediska je akce Choralia magna, která se uskuteční v říjnu v Hradci Králové. Půjde o „po listopadu největší setkání českých pěveckých sborů“. Ředitelka připomněla, že „neprofesionálních sborů je v České republice kolem tří tisíc“.

Foto_ Facebook Ministerstva kultury, ilustrační - ND / Zdeněk Sokol, archiv České filharmonie, Facebook IDU, PFS / Petr Kadlec, Wikipedia / volné dílo