PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Operní superstar Nadine Sierra vystoupí s orchestrem Prague Philharmonia na letošního Valentýna v pražském Obecním době. Na programu má nejen pro ni příznačné verdiovské role v čele s Luisou Miller, s níž nyní debutuje ve Vídeňské státní opeře, ale také písně z klasických muzikálů. Jaký je její vztah k tomuto žánru a jak ji v pěvecké kariéře formoval, zpěvačka popisuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Publikum je svědkem toho, kdy slova o silné hudbě a velkých emocích náhle nestačí.“

„Nic svévolného, nic nesmyslného, co by neodpovídalo libretu, nic pobuřujícího.“

„Uprostřed mezi uvážlivou předvídatelností a svobodným, zrovna teď inspirovaným rozmachem, mezi korektností a náruživostí, je Hrůšova síla.“ 

První inscenací, kterou Jakub Hrůša nastudoval jako nový hudební ředitel Královské opery v Londýně, je Pucciniho Tosca. S režisérem Oliverem Mearsem, jinak ředitelem Opery, připravili strhující hudební divadlo. Poctivé, působivé, v porovnání s výstřelky některých oslavovaných kontroverzních režisérů úplně normální. Soudě podle čtvrtého z desítky podzimních představení, které se konalo 21. září odpoledne, trefili do černého. Vyhověli většinovému vkusu, aniž by se v hudbě podbízeli líbivostí a na scéně staromilstvím.

„Anna Netrebko zářila jako hvězda, kterou také skutečně je. Její charismatická jevištní přítomnost a hlasová síla představily Toscu, jež je zároveň žárlivá a podezíravá i milující a svůdná.“

„Dříve či později se chtěl Hrůša k Tosce dostat, protože ji vždycky mimořádně prožíval jako divák i posluchač.“

„Nová inscenace slavného díla, které dosud nebylo prováděno v aktualizované formě, představuje pokaždé risk; zároveň je však neudržitelné muzejně recyklovat stará vidění nadčasových děl donekonečna.“

Na veřejnou generální zkoušku Toscy v Královské opeře v Londýně jsem se velice těšila. Nejen proto, že je to zbrusu nová produkce s hvězdným obsazením, ale hlavně proto, že je to první opera, kterou diriguje Jakub Hrůša ve své nové funkci hudebního ředitele proslaveného domu. Domu, ve kterém od roku 1904 vystupovala po dobu dvanácti sezón naše největší pěvkyně Ema Destinnová a ve kterém dirigent Rafael Kubelík během svého působení jako hudební ředitel v letech 1955 až 1958 představil londýnskému publiku mimo jiné Prodanou nevěstu a Její pastorkyňu.

„Opera Norma Vincenza Belliniho je ukázkové dílo italského bel canta, je to jedna z nejobtížnějších oper své doby a dodnes prubířským kamenem.“

„Z kontextu není jasné, kdo je Norma a její lid, z jakého etnika, může to být kdokoli a v jakémkoli čase.“

„Nebylo hluchých míst…“

Theater an der Wien uvádí po svém nedávném otevření po rekonstrukci další novou inscenaci, operu Norma Vincenza Belliniho pod taktovkou Francesca Lanzillotty a v režii Vasily Barkhatova. Part Normy zpívá Asmik Grigorian a Polliona Freddie De Tommaso, Adalgisu Aigul Akhmetsina a Orovesa Tareq Nazmi. Premiéra se konala 16. února, jen pár dnů před premiérou téhož titulu ve Vídeňské státní opeře. Srovnání obou inscenací se proto nelze vyhnout.

„Pokud bude mít festival šťastnou ruku a půjde pro operní koncerty světového repertoáru vždy cestou, kterou ten letošní zřetelně naznačil jako reálnou, bude to skvělé.“

„Záslužně zazněly méně známé árie z Verdiho Lombarďanů nebo Mascagniho Přítele Fritze.“

„Koncert vyzněl zdrženlivěji, než by u italského repertoáru bylo ideální.“

Operní pěvecký recitál na Smetanově Litomyšli měl letos dva zajímavé protagonisty – mladé sólisty v plné síle, na prahu výrazné mezinárodní kariéry. Britský tenorista Freddie De Tommaso a rumunská sopranistka Iulia Maria Dan nabídli z větší části neoposlouchaný repertoár a neokázale poctivé umění. Prague Philharmonia k tomu přidala nenápadně skvělý orchestrální doprovod. Přesto měl být u obou pěvců výsledek pódiové prezentace vokálního umění víc strhující.

„Hudba bude znít česká i světová, v širokém spektru od Bedřicha Smetany po Jiřího Šlitra, od baroka po jazz.“

„Vedle všech osmi Smetanových oper zazní i další opery – Janáčkova Její pastorkyňa a Quo vadis od Sylvie Bodorové.“

„Program doplní také odlehčená představení, například hudební kabaret Jonáš a tingl-tangl či brněnská novinka s názvem Hurvínek prodává nevěstu.“

Všech osm oper Bedřicha Smetany uvede letos v létě Národní festival Smetanova Litomyšl. Ve své historii tak učiní podobně kompaktně poprvé. Šestašedesátý ročník je navíc s padesáti koncertními a operními programy a desítkami dalších akcí a s měsíčním rozvrhem nejrozsáhlejším od vzniku přehlídky. Ta se ve skladatelově rodišti koná od roku 1946 a v Roce české hudby 2024 zaujímá klíčové místo v oslavách jeho dvoustého jubilea.

 „Velikonoce 2023 s sebou přinášejí nový začátek. Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším.“

„V centru našeho hledání bude letos postava Tannhäusera. Hrdiny ztraceného a svedeného, ale také poctivě hledajícího sebe sama.“

„Svět Richarda Wagnera, nejradikálnějšího hudebního inovátora v dějinách, pro nás bude novou startovní čarou i laboratoří zároveň, a to v opeře, na koncertech, v tanečních projektech i v elektronické hudbě.“

Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším… Tolik ukázka z uvítacího textu programu salcburského Velikonočního festivalu 2023, který se uskutečnil od 1. do 10. dubna. Autorem těchto slov je festivalový intendant Nikolaus Bachler. Výroky o „novém začátku“ jsou skutečně namístě. Co však překvapí, je skutečnost, že se pan ředitel prakticky neobtěžuje s vysvětlením, proč vlastně k jakési nové éře festivalu vůbec dochází. Řekněme si to tedy ve stručnosti alespoň my.