Čerstvě devadesátiletý hudební skladatel Luboš Sluka včera získal Státní cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby – za celoživotní skladatelskou a redakční činnost a za statečné lidské i odborné postoje v době nesvobody. Působil jako dramaturg Československé televize, šéfredaktor hudebního vydavatelství Panton a předseda Asociace hudebních umělců a vědců. V roce 1951 byl přijat v Paříži za žáka Arthurem Honeggerem, ale pobyt mu byl z politických důvodů znemožněn. V jeho díle dominuje komorní hudba. Jeho violoncellová sonáta dosáhla světového ohlasu, protože ji na svých kurzech uváděl Pablo Casals. Velký ohlas má tvorba pro děti a mládež . Napsal také bezmála stovku partitur k filmům všech žánrů a k více než  třiceti televizním inscenacím. Je také autorem více než 130 šansonů a populárních skladeb.  Jeho kompozice,  zejména z oblasti vážné tvorby, jsou zachovány na více než 25 gramofonových deskách. Spolu s Lubošem Slukou převzalo cenu z rukou ministra Antonína Staňka i několik dalších osobností, Helena Stachová za překlad, Jan Schmid za přínos divadlu, v oblasti výtvarného umění Jana a Jiří Ševčíkovi, v oblasti architektury Růžena Žertová a v oblasti kinematografie a audiovize Hynek Bočan. Ministr zároveň neudělil jednu z cen, a to za přínos kinematografii a audiovizi režiséru Evaldu Schormovi in memoriam. Nepřála si to jeho rodina, protože nesouhlasí s vládou podporovanou komunisty. Státní cenu za literaturu si také odmítl převzít její laureát Jiří Hájíček s odůvodněním, že akce je podle něj zpolitizovaná.