Hradecká filharmonie (FHK) finišuje svou sezónu. Červnové koncerty ji čekají na festivalu Smetanova Litomyšl, v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, ale i na vlastním podiu. Jedná se o poslední koncerty s dlouholetým ředitelem Václavem Dernerem ve funkci. Na Smetanově Litomyšli orchestr vystoupí v rámci koncertu věnovaného tvorbě klasika hollywoodské produkce Johna Williamse; druhá část bude patřit premiéře,…
Pohledem Jiřího Vejvody (40)
Olomoucká pocta střední (a východní) Evropě.
Moravská filharmonie ve skladbách z Polska, Maďarska a Německa
„Program představil dalšího Maďara, pro změnu coby sólistu. Byl jím Hamarův mladší krajan, klavírista József Balog.“
„Bartókův Koncert pro klavír a orchestr E dur byl dárkem čtyřiašedesátiletého skladatele jeho výrazně mladší ženě, klavíristce Dittě Pásztory.“
„Moravská filharmonie Olomouc se svého úkolu zhostila, myslím, víc než dobře. S šéfdirigentem si rozumí, vyhoví mu, mezi ním a orchestrem přeskočila pozitivní jiskra.“
Zajímavým souběhem své práce a svého soukromí se koncem října ujal taktovky nový šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc, Budapešťan Zsolt Hamar. Hned poté, co oslavil své čtyřiapadesátiny, uchopil taktovku při dvou inauguračních koncertech, věnovaných připomínce vzniku samostatného Československého státu…
Moravská filharmonie Olomouc s milostnými příběhy Bartóka i Schumanna
Osudové lásky velkých skladatelů – tak zní titul koncertu, který připravila na čtvrtek 1. a pátek 2. prosince od 19 hodin Moravská filharmonie Olomouc. Na dva večery si do olomoucké Reduty pozvala mladého pianistu z Budapešti Józsefa Baloga. Pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Zsolta Hamara uvede Klavírní koncert č. 3 jejich maďarského rodáka…
Klasika v souvislostech (11)
Polsko. Trochu známé, ale mnohem víc neznámé
„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“
„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“
„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“
Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě…
Hoboj a klarinet rozhlasových symfoniků sólově
„Lutosławski je jedním z vůdčích představitelů polské skladatelské školy, dodnes považované za zajímavý a vlivný fenomén.“
„Druhým autorem byl Andrzej Panufnik, který do roku 1954 žil v Polsku, potom však emigroval na Západ.“
„Bohuslav Martinů měl pouze dva české žáky, Vítězslavu Kaprálovou a Jana Nováka.“
Symfonický orchestr Českého rozhlasu dal v pondělí v komorním cyklu v Anežském klášteře prostor dvěma svým hráčům jako sólistům. Byli jimi klarinetista Lukáš Dittrich a hobojista Lukáš Pavlíček; program nastudoval a řídil Marek Šedivý, hlavní hostující dirigent tělesa. Figurovala v něm v nekonvenční polsko-české sestavě hudba dvacátého století.




